V poslední době je tento pojem často používaným, zejména kvůli tomu, že metabolický syndrom a jeho následky představují velmi závažný zdravotní problém. Nějaká součást metabolického syndromu se může týkat až poloviny všech lidí starších 60 let. Za hlavní faktory metabolického syndromu jsou považovány zejména snižující se intenzita fyzické zátěže a zvýšený přísun energie, tzn. že vstupním krokem k tomuto syndromu je obezita.

     Metabolický syndrom vede ke vzniku diabetu II. typu, tj. cukrovky, která je úzce spojena  s nemocemi srdce a i s dalšími onemocněními. Jeho příznaky úzce souvisí s inzulínovou rezistencí. Riziko inzulínové rezistence narůstá s tělesnou hmotností, resp. se stoupajícím indexem tělesné hmotnosti (BMI). Nejcitlivějšími indikátory inzulínové rezistence jsou obvod pupku (nad 102 cm muži, nad 88 cm ženy) a poměr pas/boky. Tyto údaje totiž bezprostředně souvisí s abdominálním rozložením tuku - viz obrázek:

Průvodními znaky metabolického syndromu tedy jsou:

• abdominální obezita
• vysoký krevní tlak (nad 130/85 mm Hg]
• snížená hladina cholesterolu HDL (pod 40mg/dl muži, pod 50 mg/dl ženy]
• zvýšená hladina triglyceridů (nad 150 g/dl)
• zvýšená hladina glykémie nalačno (nad 110 mg/dl)

Inzulínová rezistence

znamená nedostatečnou citlivost buněk na inzulín, kterého je dostatečné množství, ale buňky na něj nereagují, takže nemůžou využít krevní cukr k tvorbě energie.

Snížení inzulínové rezistence dosáhnete:

• snížením množství abdominálního tuku
• zvýšením fyzické aktivity
• snížením celkového energetického příjmu
• upřednostněním nenasycených mastných kyselin před nasycenými, omezením transmastných kyselin (které mohou být v některých nekvalitních margarínech)