|
 Woods samozřejmě neřeší hlubší kořeny krize. Ta současná je totiž jen vrcholkem ledovce zcela hlubší krize, která je především evropským fenoménem. Dnes se projevuje tím, že současné nepříznivé jevy zůstávají, nejsou snadno odstranitelné a to jak pravicovou, tak levicovou politikou.
Tato hluboká krize má svůj globalizační a civilizační segment. Globalizační segment je způsoben odcházením průmyslové výroby do zaostalých států, odkud se potom výrobky dováží. Civilizační segment je zase způsoben stárnutím populace, malým počtem zdravých mladých lidí, kteří musí živit početnou armádu důchodců, nemocných a neschopných. Stále více dětí je bohužel porušených, retardovaných, neschopných práce a do budoucnosti věrných klientů vyspělého zdravotnictví, na které nikdy nevydělají. Globalizační krize se projevuje hluboce zakořeněnou nezaměstnaností, která ovšem může být různě kryta neproduktivními a nevýrobními zaměstnáními (tzv. službami) a zaměstnáváním za nízké platy (dva špatně placení zaměstnanci místo jednoho dobře placeného). To vede ke spoustě polozaměstnaných a žijících z různých rent. Celkově to snižuje životní úroveň, pouze dopad je nějak rozprostřen. Služby sice mohou zaměstnat lidi, ale problém s nedostatkem zaměstnání se takto pouze rozprostře, nevyřeší a naopak zhoršuje celou situaci růstem cen a snížením životní úrovně. Bohaté země potom mohou v tomto období ještě nějak existovat, než zchudnou, ale chudší už to pociťují zcela „na tělo“. Což je případ České republiky. Civilizační krize je evidentní, obrovské náklady na důchody a zvyšování nákladů na zdravotnictví je toho důsledkem. Obě krize se podporují a doplňují. Na jedné straně snižování počtu mladých lidí snižuje problém nezaměstnanosti, jenže způsobem naprosto zhoubným. Když by se najednou objevilo dosti pracovních míst, pro nedostatek pracujících by do značné míry zůstaly neobsazeny, takže by se tím vyřešilo poměrně málo! Katastrofické narůstání dluhu je ovšem důsledkem všeho a jeho zaplacení není vůbec v dohledu, protože nikdo neví, jak by to udělal. Evropa je v tom naprosto na dně, v Americe se řešení snadněji najde, protože civilizační krize je tam omezenější, ani ta globalizační tam nemá takový dopad. Proto také Američané tyto hlubší příčiny krize tak snadno nevidí a jejich závěry pro Evropu zcela neplatí. x x x Woods má samozřejmě ve svém rozboru problémů světa pravdu. Ale jen pro tuto chvíli, pro tuto hospodářskou situaci, obecně nikoliv. Jeho kritika sedí na dobu, kdy socialističtí politici rozhazují nezodpovědně státní peníze. Co by se ovšem stalo, kdyby stát nezasahoval, kdyby byl opravdu zlatý standard měny, kdyby celé hospodářství řídila jen neviditelná ruka trhu, kterou by nikdo neusměrňoval? Celá teorie, že právě jen „spontánní řád“ všechno sám dobře řídí, není dosti dobře ověřena. Poslední příklad je z devatenáctého století, a není to příklad zrovna povzbudivý. Demokratické země se snaží řešit velké rozdíly v příjmech a životní úrovni - které volný trh automaticky vytváří - zvolením socialistických politiků. Že ale oni krizi vytvoří nebo zhorší, je evidentní. Je to prostě jen proto, že to neumí, nikoliv proto, že nemají dobrou vůli. Pochopitelně - když někdo něco neumí, neměl by nezodpovědně slibovat, že věci vyřeší. Což právě socialističtí politici dělají. Woodsovy argumenty jsou v tomto naprosto pravdivé. Volný trh je přirozený mechanismus, má nejenom ekonomický, ale i antropologický význam. V současné době je to jediný fungující systém, schopný udržovat lidskou snahu a vůli k úspěchu; k učení, ke zdokonalování, k práci, k udržení kvalitního biologického stavu. Rozlišuje lidi na neschopné a schopné, což je zapotřebí k vytváření vzorů a udržování schopnosti pracovat a snažit se. Na nepřizpůsobivých občanech vidíme, že nechtějí posílat ani děti do školy, protože snaha uspět se vytratila jejich sociálním zabezpečením, které je nenutí k práci a snaze. Svět nepracujících, pobírajících nepodmíněný příjem nebo majících „každému podle jeho potřeb“, je světem zániku lidstva na pohodlí a ztrátu lidských vlastností. Pomáhat je možno jedině potřebným, nikoliv pěstovat z lidí “nefachčenka“. Přesto však volný trh nemůže být jediným systémem ovlivňujícím život. Musí ještě mimo něj existovat jiné mechanismy, které zaručí funkci rodin a lidských společenstev, dostatek zdravého a práceschopného potomstva, šetření přírodních zdrojů, zachování přírodního prostředí. VLASTIMIL PODRACKÝ
|
