Ale, nic není tak jednoduché, jak se to zdá. Přišla manželova přítelkyně a ejhle, ,,manželce“ (v rozvodovém řízení) to začalo vadit - dokonce se ptala sama sebe, proč? Ten její přítel jí přestal imponovat, však také nebyl tak aktivní sportovec jako manžel, nedovedl plno věcí tak dobře zařídit...  Mezitím manželovo "přátelství s přítelkyní" zkrachovalo a jí ho bylo líto, tak moc, že zapomněla na svého nového přítele, (ano, přestala už na něj koukat růžovými brýlemi a viděla i chyby , které má ovšem každý z nás).

     Přišlo jaro. A - v té době se ti dva hlavní protagonisté -  již exmanžel a exmanželka, k sobě vrátili! Byli jak v líbánkách, až se děti (už velké 17 a 10) skoro divily!  Ona byla nadšená, že rodina je zase pohromadě, on nadšený, že opustila soka a věnovala péči a lásku jemu (který si to přece tak hooodně zasloužil, a tak dlouho o to usiloval).

      Ale - asi víte, jak to pokračovalo: rok se s rokem sešel a stereotyp byl zase tu. Staronová partnerka se omrzela a exmanžel objevil novou kočičku, se kterou měl "úžasný nevázaný sex", prý bez starostí o to, že doba je zlá, že práce nejde, není tolik peněz na výlety apod. Emanželka pochopitelně začala něco tušit - však už byla na podobné věci citlivá - ale nemohla tomu uvěřit.  Dostal další šanci, a on chlap ji s klidem zahodí...  Mj. v tu dobu bydleli pořád ještě každý zvlášť a viděli se jednou u něho v domku  s tchýní, jednou u nich v bývalém domě, příště na chatě  či na výletech - takové příjemné randění...  Ona, ve snaze aby vše fungovalo, zapomněla, že měla sama sebe postavit na první místo. Přestala po určité době být pro něj tou zajímavou a žádanou (tou, která mu uniká s milencem) a stala se normální manželkou (partnerkou), která navíc ještě brzo omrzela, protože nemohla nabídnout už nic nového.

      Nakonec nevydržela, začala vyčítat a vyptávat se.  Tušila totiž hodně, ale dál se všichni vídali na chatě, na výletech. Jen ubývalo sexu,  ubývalo toho hezkého. A co na to on?  Nechápal, co se jí nelíbí, a jaký že mají partnerský vztah, o čem to mluví? Proč se na něj zlobí, že si někoho našel, vždyť všechno funguje, jak by mělo - jezdí spolu, všechno relativně klape, tak proč by to tak nemohlo fungovat?  Proč by spolu nadále nemohli rodinně jezdit na výlety a on si nemohl občas zašu… se svou novou milenkou?

x x x

     Ach jo, tak jsem to vypsala jakoby o někom jiném - ale je to o mně. A myslím, že mi ještě nějaký čas potrvá, než se vzpamatuji z toho zklamání. Ale pevně věřím, že bude jednou lépe a snad se ještě najde chlap, který si i v dnešní zvláštní době váží a cení takových "dobností" jako je věrnost, pracovitost, zodpovědnost...  

Ahoj lidi,

tak jsem se vám tu vypsala ze smutku

KATKA

Komentáře (7)

Zobrazit/Skrýt komentáře "Ach jo", Kačenko ! : Sidon Ani bys nevěřila, že se tohle může stát taky opačně, i když věřím, a jistě mi zdejší "asesorky" dají za pravdu, že to ale nebývá tak často, jako je to v Tvém případě, tedy že chlapi jsou "větší" potvory a častěji, než ženský. No jo, když jim v tom ale některé "mrchy" napomáhají ?! S tou vodou, nebo spíš řekou, to snad měl říct nějaký řecký pfilozof, pfatrně Heirakleitos, ale na tom už tolik nezáleží. Pokud by se to mělo brát doslovně, tak vlastně už každou další vteřinou, se ta voda v řece mění a někdy taky ovšem i naše chování a myšlení, takže ta alegorie je vlastně jen z části platná, protože taky může nastat situace, kdy ta voda v řece je pořád stejná, ne-li lepší, to se však tak často nestává. Ale znám případ dvou lidí, kteří se vzali, měli spolu dítě a rozvedli se. Pak se zase po čase znovu vzali a měli další dítě, a jestli neumřeli, žijí tam šťastně dodnes. Jinak by sis ale měla připustit, že jsi "naletěla". On ten Tvůj zase takový "poklad" nebyl, nebo není, poněvadž jako "slušný" chlap by se věnoval jen své rodině, a Tobě především. On to bude nejspíš "bonviván", neboli požitkář, a poněvadž k tomu svému "gurmánství" potřeboval určitý protějšek, vybral si Tebe. Je to trošku kruté, ale asi je to tak, bohužel. Tenhle druh lidí se těžko mění, protože u nich nepřevládá touha po "rodinném štěstí a spokojenosti", ale jenom po jejich vlastní spokojenosti a ukájení jejich vlastních tužeb. Divím se, že Ti to nedošlo už dávno dřív, ale to je právě ten vztah - Jin a Jang, že ten špatný má vždycky trošku navrch. http://cs.wikipedia.org/wiki/Jin_a_jang K tomu, co píšeš v poslední větě, bych jen podotkl, že určitě je takových chlapů dost, ale bývá někdy dost problém je najít, zvláštěpak, když je hledáš na "nesprávném" místě. Něco na způsob, jako s tím klíčkem, co hledal Felix Holzman pod lucernou. Nevěš hlavu děvče, podívej se na film, nebo si přečti knihu - Řek Zorba, třeba tam najdeš nějaký náznak. Přeju hodně štěstí a veselejší mysl ! srpen 30, 2012 05:53 Jo, ještě mám jedno : Sidon připodotknutí. To, co se ženám zdá být na muži interesantní a přítažlivé tehdy, když ho poznají, se jim pak později, pokud toho muže získají (sňatek), zajídá a snaží se, aby ho těch "vlastností" zbavily. Jenže je to stejně působivé, jako kdyby chtěly, aby byl lev vegetariánem. srpen 30, 2012 06:12 Nechápeš, Katko, : jednababi jeho postoj "všechno relativně klape, tak proč by to tak nemohlo fungovat?" a jeho zase udivuje, že jsi "nevydržela, začala vyčítat a vyptávat se". Jenomže jednak to takhle či podobně fungovalo několik roků, jednak jako exmanželé vůči sobě nemáte, s výjimkou dětí, žádné závazky, i když ty si to možná nemyslíš. Píšeš o "další šanci", kterou (už jako ex) dostal a dosatečně si jí nevážil? A proč by měl, sakra? On ten tvůj zlobivej chlapeček ví, že mu nakonec omluvíš každou lumpárničku, po který se kajícně vrátí - tak proč by "nezlobil", když může, když mu to prochází? srpen 30, 2012 07:47 ... : deeres "Stará láska nerezaví!" a "Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne!". Určitě v tom nejsi sama, já znám hned tři případy, kdy se dvakrát vzali a dvakrát rozvedli. V jednom vztah nakonec ukončila až smrt jednoho z nich, ve druhém se rozešli hodně ve zlém a ve třetím bydlí stále spolu, ona se stala alkoholičkou, on si našel přítelkyni a doma se zdržuje co nejméně. A všechno to je jenom proto, že lidé prostě nejsou přirozeně monogamní ,ale polygamní či promiskuitní. Jenže pokud v manželství složí dobrovolně slib vzájemné věrnosti, měli by ho také dodržovat. srpen 30, 2012 08:35 Podle mě : Ester71 jen nesnese pomyšlení, že byste si mohla najít někoho jiného, spokojeně s ním žít a jeho jednoho dne odstavit na druhou, ne-li na třetí kolej. Potřebuje mít přehled o Vašem životě, i když už nemá potřebu se do něho zapojit stoprocentně. Chce brát jen to pěkné, ale na to ostatní jste tu Vy. A hlavně Vy mu pořád ukazujete, že kdykoliv si vzpomene, jste tu pro něho, má Vás jistou. Nebylo by na škodu, najít si vlastní přátele (ne společné), z některých aktivit ho vyloučit, začít žít vlastní život, jemu dát najevo, že není jediný na světe a že se dokážete bavit i bez něho.. Je to těžké,. ale jde to.. srpen 30, 2012 11:00 Katko, : Magdalenka svůj příběh jsi skončila otázkou Proč...? Zkus si na ni taky odpovědět. Třeba: Protože já to tak nechci, neuznávám, zraňuje mě to a já si už nechci nechat ubližovat a tvářit se jakoby nic... A pak si tu odpověď sama říkej v těžších chvilkách, které asi přijdou. Čím dřív přijdou, tím dřív odejdou. Držím ti palce, aby to trvalo krátce... Jinak se považuji za silně monogamní bytost, ale myslím, že se slibem manželství to nemá mnoho společného. Věrnost není podle mého názoru o morálce nebo vůli. Pro někoho je to přirozená potřeba, pro jiného kámen na noze. Je blbé, když se v jednom manželství sejdou oba póly. Máš draze zaplacenou zkušenost, tak příště jedině neopakuj chyby z minule a nevzdávej to! srpen 30, 2012 16:03 Katko : Veronika11 Je to moc smutný příběh, ale s odstupem času uvidíš sama, že mohl být mnohem mnohem únosnější. Kdyby sis zbytečně nenalůhávala něco, co nebylo. Já tě chápu, je vidět z tvého dopisu, jak jsi manžela milovala, ale ono to někdy opravdu nestačí. Jedna nevěra se snad ještě dá nějak omluvit, nebo sama sebe obalamutit, že to bylo nedopatření atp. ale opakované nevěry? To už svědčí o tom, jak málo si ten člověk váží matky svých dětí, své nejlepší kamarádky, milenky a životní družky. To jsou přece zásadní hodnoty pro život a pokud si je ten pán neuvědomuje, nebo tě úmyslně zraňuje, je opravdu lepší sbalit mu zase fidlátka a poslat ho o dům dál. Nemyslím, že by nové přítelkyni tolik imponoval, až bude sám a bude jí dělat to samé co tobě. A považ sama. Zatímco se ona bude trápit, ty pokveteš:-) A že ten předchozí přítel nebyl ten pravý neznamená, že ten pravý nepřijde. Navrch máš to nejcennější - milující dcerky a jejich podporu. Netrap se zbytečně pro někoho, kdo nemá ani základní slušnost. Hodně štěstí ti přeje Veronika září 02, 2012 15:42

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment

>>Předchozí - Následující