a všichni manažeři. Tak holt nutí národ, aby si šetřil na důchod, pokud možno co nejvíc, protože až se dožijí odchodu do důchodu, tak si za ty uspořené peníze nakoupí jídlo na několik dní. Před dvaceti léty, jsem si myslela, že sto tisíc je hromada peněz. Dneska bych neřekla, že jsem bohatá.

to by byla ještě klika, kdyby těm šetřilům ty prachy zůstaly. Ale oni mají šetřit do fondů......ty znáš jeden jediný fond, který dosud nikdo nevytuneloval?

Takových investičních fondů, které nikdo nevykradl, je mnoho u nás i ve světě. Kdyby nebyly, neměli by lidé na Západě kam ukládat své vydělané peníze a na burzách na celém světě by se neobchodovalo, firmy by si neměli kde půjčovat peníze pro svoji činnost, protože investoři – především investiční fondy, by těm firmám neměli z čeho půjčit, když by si do nich lidé neukládali své peníze . . .

Vláda NENUTÍ lidi šetřit si na důchod, vláda PŘESVĚDČUJE lidi, aby to udělali. Všude na Západě to rozumní lidé dělají, protože naším dosavadním způsobem financování důchodu nepůjde ten důchod - jeho současná úroveň, ufinancovat, když se zmenšuje počet plátců do systému a zároveň zvětšuje počet příjemců důchodu.

Já jsem tedy z výše uvedeného článku pochopila, že spořit si peníze jakékoli měny kamkoli (důchodové pilíře jakéhokoli čísla nevyjímaje), je nesmysl. Máš si pořídit pár zlatých cihel - čím víc, tím líp, protože jakékoli úspory půjdou díky inflaci i umělému "ponižování" měny tak akorát do (_!_).
A jestli si dneska koupíš za dva milióny malý byt v paneláku, tak než doroste dnešní generace třicátníků do důchodového věku (pokud se ho dožije) tak si za ty uspořené dva milióny koupí třeba jen půlku chleba.
Takže rozumní lidé nejspíš spořit nebudou. Ani do štrozoku, natož do nějakých fondů.

INVESTIČNÍ fond znamená, že v něm neleží vložené peníze bez užitku, protože tím by vlivem inflace neustále ztrácely reálnou hodnotu, kterou měly v době vkladu. Ty peníze se investují, tedy zhodnocují v různých projektech, firmách, obchodech, výrobě tak, aby pokryly inflaci a ještě vydělaly něco navíc. Ovšem, nic na světě, kromě smrti, není jisté. Tak ani jakákoliv investice nezaručí na sto procent výnos. Ale, život a žití je také risk. Žití na dluh, jak se ukazuje, nejde dlouhodobě. Je dobré a moudré dělat si zásoby pro případ potřeby jak na zimu, tak i na stáří a nespoléhat na to, že se o nás někdo – stát, přece musí postarat, nemusí . . . lidé, kteří si nespoří na horší časy, když mají z čeho, nejsou rozumní.

Spořit si ve zlatě, když společnost není v naprostém rozkladu, není výhodné.

tebe ty český tunely ještě nevyléčily ? a o spoustu lidí se nikdo nepostaral za středověku. Dneska už by systém měl zafungovat, a nedělej z toho prosím žádný socialismus.

mamčo, ty jsi ale nakreslila krásnou p*del !

máš pravdu, pokud by vládla na světě naprosto ideální pohoda. Ale nevládne. Banky v Americe dávají na spořivém účtu 0,55% úroku a oficiální inflace je 3,8%. Ovšem pokud jde o valorizaci důchodu, životní náklady nestoupají, takže důchod se nezvyšuje.
Kolik máme procent nezaměstnanosti si nikdo netroufá ani hádat, protože do oficiálních čísel se počítají jen ti, kteří podporu ještě berou, ne ti, kterým už skončila, neberou nic a stojí na rohu s cedulí prosící o pomoc.
S ukládáním peněz do investic také musím nesouhlasit. Totiž, kde někdo něco vydělal, musí nutně někdo ztratit, je to jen přelévání peněz a je větší šance být na straně platící než na té přijímající.
Šetřit na stáří. Jo, ale z čeho? Ti šťastní kteří byli propuštěni z práce dřív, mají dva i tři částečné pracovní úvazky, aby nasytili rodinu. Ti méně šťastní si pořídí kus kartonu a stojí na křižovatkách. A přibývá jich.
Když budu chtít investovat nemůžu začít s jedním centem, musím do toho něco vložit. Kde to vezmu, když budu chtít začít šetřit abych měl na počáteční investici, mé peníze ztrácejí hodnotu rychleji než úrokem přibývají. A to mám ještě velikou šanci, že to vložím někam, kde ztratím.
Před časem jsem pracoval v podniku, který mi přidával k mému investičnímu kontu, v podnikové investici 100% toho co jsem vložil. Krásné ne? Takže když se podnik zavíral, měl jsem na kontě z mých úspor 850 dolarů, byl jsem tam asi rok, měl bych tedy dostat $ 1700, pravda? Nedostal, dostal jsem $ 700, protože podnikové akcie klesly.
Manželce podnik ukládá na důchod sám, ona nepřidává, po mé zkušenosti nic. Podle posledního výkazu, jednou za čtvrt roku, ztratila $ 397 ze svého konta. Podotýkám, že se jedná a nejlepší a nejlépe prosperující nemocnici ve městě, na 11. místě žebříčku nemocnic v USA.
Žití na dluh není dlouhodobé řešení, to je pravda, nakupovat potraviny na kreditní kartu je nesmysl, do měsíce ti přijde účet s minimální splátkou. Ale když máš na vybranou tohle a hlad, kolik lidí zvolí hlad? Já budu jíst suchej chleba, já jsem poměrně dospělej, ale co řekneš dětem?
Co s tím? Nevím, to nevědí ani mnohem chytřejší lidé než jsem já. Tenhle problém má celý svět, když neznají řešení ti nejlepší ekonomové, já si mohu jen říct - díky Bože už jsem starej, problém bude mnohem větší a já už to nějak dožiju. Protože kdyby ne, tak za poslední peníze abych si snad koupil špagát.

Já si samozřejmě spořím na stáří a na "horší časy". Ale současně se na dobu důchodovou chystám spíš tím, že se "vracím ke kořenům". Chystám si pohodlné a levné bydlení v dosahu doktora, obchodu potravin a hodlám si založit "zemědělství a chovatelství", dokud budou síly stačit.
Pokud nenastane 21.12.2012 ohlašovaný konec světa , jsem i tak připravena (jak se mi smějí synové) na "black out" .
Za nejbezpečnější životní investici považuji nadstandardní rodinné vztahy, kdy si vzájemně všichni podle svých možností a schopností vypomáháme.

koupě zlatých cihel je výborné řešení, ale má drobný háček. Za co je koupit?

když postupně prokazatelně ubývá přispěvatelů na důchod a přibývá důchodců, má-li systém fungovat, buď se pro přibývající důchodce musí zvýšit výběr od přispěvatelů, aby se zajistila stejná úroveň důchodu nebo na důchodce vyjde menší důchod, jinak to nejde. A zvýšit příspěvek se nikomu nechce, protože i tak běžným lidem nezbývá mnoho volných peněz. Tak to snižování úrovně důchodu je nevyhnutelné a je na každém jedinci, aby si ten pokles nějak vyrovnal sám, když nechce být chudší než jsou dnešní důchodci. Stát mu nepomůže, upozornil ho, jaká ho čeká budoucnost. Ty jsi ale chytrá ženská, tobě tohle přece nemusím vysvětlovat . . .

ovšem, každý nemá rodinu, která by mu pomohla, zvláště v dnešní době singles :-)

psal jsem přece, že jistého v životě není nic. Každý se musí především postarat sám o sebe. Nikdo ti nezaručí prosperitu, že tvůj vklad bude jen růst, můžeš o něj i přijít. Pro tyhle případy mají investiční fondy rozprostřeno portfolio v různých odvětvích a podnicích, některé odvětví klesá, jiné má zisk a ty máš akcie né konkrétní firmy, která může hodně vydělávat, ale taky zkrachovat, ale akcie toho fondu. A akcie toho fondu sice neroste tak, jako ta nejvíc prosperující firma, ale když krafne nějaká firma v tom portfoliu fondu, hodnota akcií fondu může třeba klesnout, když to nedokáží vyrovnat ty úspěšné firmy v portfoliu fondu, ale asi celý ten fond nekrafne a o to jde. Je to bezpečnější než vsadit na jednu kartu, která nemusí vyjít.

Pokud jde o ty nezaměstnané, samozřejmě, že je to problém, když jsi mezi nimi. Samozřejmě, je to otázka štěstí, schopností, šikovnosti, jak se kdo dokáže v životě prosadit, uživit se, jaký zvolí obor co dopředu nedokáže odhadnout, bude-li úspěšný, co tu úspěšnost může ovlivnit. Ale, nedávno se zase vrátil kamarád z výletu od vás, už jsem tu o něm psal. A zase by mu ruce utrhali, mohl by dělat 24/7, jak říkal a takové práce je tam všude mnoho mnoho :-), tak si zase přivezl stejnou částku jako vždycky - za práci, kterou zvládne každý nezaměstnaný . . . přesto ji zřejmě nikdo dělat nechce, když ji tam dávají kamarádovi a jsou mu vděční :-)

krachnout není krafnout, já vím :-)

stačí jeden plus nějaké další soukromé spoření - na což ovšem každý nemá a ani mít nebude. To je otázka, co s tímhle.
Jinak si jako mamča vystýlám měkkým peřím hnízdečko.

pokud jde o důchodové investiční fondy, mají oproti soukromému spoření tu výhodu, že si tam ukládáš na SVŮJ účet 3% z odvodů na soc. pojištění, které bys stejně musel odvést do společné kasy, ale tady jsou to jenom TVOJE peníze nerozpuštěné ve státním rozpočtu. Soukromě si samozřejmě spořit můžeš z volných peněz. Ale samozřejmě, nikdo tě nenutí rozdělit riziko, zkrachovat může fond i stát, jak je vidět na příkladu Argentiny nebo dnes Řecka, které už několikrát snížilo důchody a ještě není konec . . .

že našim fondům, vedeným našimi supermanažery, nemohu moc důvěřovat.

Stát dá lidem od 1. ledna 2013 možnost, aby si povinný 28procentní odvod ze mzdy na sociální pojištění snížili o tři procentní body a přesměrovali je do soukromých penzijních fondů. Ty je budou moci zúročit jednou ze čtyř strategií s rostoucí mírou rizika. Podmínkou je, aby si pracující přidali k odvodu ještě další dvě procenta svého platu.

Jestli se lidem vyplatí vložit tisícikorunu měsíčně do druhého pilíře, ministr financí na dotaz Mediafaxu nepřiblížil. "Bude záležet na investiční strategii, kterou si zvolíte. Pouze druhý pilíř vám ale umožní snížit si odvod státu," zmínil ministr. Nedodal ale, že si tím zájemce zároveň do budoucna sníží důchod, který mu bude stát vyplácet.

Pokud se zájemci jednou rozhodnou do druhého pilíře vstoupit, nemůžou z něj odejít.

Nakonec budou peníze v prachu,majitelé fondů tamtéž a nedohledatelní a stát ručí jen za to,co do fondu vložil ,takže nula od nuly pojde!

tak nedůvěřivým občanům tohoto státu k "jakýmsi peněžním fondům" mohu jen říci, že SAMOZŘEJMĚ žádný fond nezaručí, že v něm o prachy nikdy nemůžete přijít. OVŠEM, ani stát vám nezaručí, že vám bude vyplácet důchod, i stát může zkrachovat, stejně jako fond. A už vůbec vám stát nezaručí jak vysoký ten důchod bude a že se nemůže jeho úroveň libovolně kdykoliv snižovat. Jistoty měl jen reálný socialismus :-)

Clovek ma pry sve sporeni diverzifikovat.
Toz ja mam polovinu penez v duchodovych fondech pojistenych kanadskou vladou (RRSP), ctvrtinu v normalnich investicnich fondech a obycejnem uctu v bance a ten zbytek ve zlate a thajskych Bathech v Bank of Sirikorn.
Toho zlata jsem mel koupit vic, ale pozde bycha honiti.
Snad to vyjde, kdyz jdu za mesic do castecneho duchodu.....

naše a kanadské fondy, to asi bude rozdíl...my teda máme taky rozložený finance - akcie, fondy, státní dluhopisy, penzijko, obyčejný účet v bance, nemovitosti. Hlady určitě neumřeme, ale co bude dál - děti, vnoučata.

doufam, ze nemyslis ze jsem se chtel chlubit. Ani ty kanadske fondy nejsou uplne jiste a hodne lidi rika, ze zlata se nenazeres....

prostě se zde občas ocitnou informace i podobného ražení. Do čeho teda my ty peníze dáme...do matrace ! Nebo je co nejdřív utratíme.

Dnes jsem četla v novinách, že důchodci nejen že začínají houfně jezdit na zimu do Asie, dálněvýchodní Asie, ale singldědci se tam rádi přižení. Mladé snědé kásky jim pak s penězi pomůžou.

jen se věci jmenují jinak. Tenhle pán, úryvek jeho fejetonu vám tu předkládám je celoamericky publikovaný, a tohle napsal tento týden. No, možná dřív, ale u nás to vyšlo ve středu.


Ted Rall -- August 29, 2012, výňatek z článku:
Je příliš pozdě na zastavení zhroucení ekonomiky. Ale je to ještě možné pro Obamu (nebo teoreticky, Romney), aby se dostali před ekonomiku a další palčivé otázky.

Američané chtějí vůdce, kteří poukazují na cestu vpřed. Například, je tu obrovská rýsující se krize: penze. Za 10 až 15 let, dosáhne generace X věk odchodu do důchodu.

Nikdo nemá tradiční dávkově definované penzijní plány. Generace X vydělává mnohem méně než poválečné generace ve stejném věku, byly odsunuty do 401 (k) s (Plán důchodového spoření, pozn. moje), což se ukázalo být celkem zlodějna: Průměrná míra návratnosti v letech 1999 a 2010 byla 0,3 procenta.

Pokud je vám 45 let a právě začínáte šetřit na důchod, finanční plánovači říkají, že byste měli uložit 41 procent svého příjmu ročně. Polovina generace X žije od výplaty k výplatě, zbytek ukládá malicherných 6 procent ročně. Víc si nemohou dovolit.

Generace X představuje 46 milionů lidí čekajících na spasitele.

Takže, jaký je rozdíl?

u nás ještě blaničtí rytíři...