používám pásky lepící na moli, mám ji přilepenou nahoře ve špajzu furt občas zkontroluju.
ale mamince jsem kupovala mololapku. vypadá jako stará známá mucholapka ale je napuštěná něčím co přitahuje moli.

které lákají - a teď nevím jestli samce či samičky - a ti se přilepí. Mám tyto pásky ve spížce prakticky pořád. Je to jednak indikace škůdců, jednak, pokud se chytí pouze jedinci jednoho pohlaví, nemohou se dále množit. Tyto pásky se dají koupit v drogerii.
Jinak pro ochranu potravin dělám to, že mám všechny potraviny, do kterých by se mohli moli teoreticky pustit, v plastových nádobách s dobře přiléhajícím víkem. Je podivné, že se ti moli dostali do zavařovačky. Přece pokud ji dobře zavřeš, nemohou se moli dostat tam, ani ven.

Ořechy můžeš zavařit tak nasucho, jak jsi to udělala, nebo je můžeš v mikrotenu zmrazit. Mrazila jsem i mleté.

Dnes večer jsem mluvil s dcerou a protože se předevčírem vrátila z Ria, vyprávěla mi neskutečný zážitek. Z mnoha plánů sice sešlo, protože jim nepřálo počasí a každý den drobně mrholilo, takže nebyla vidět ani dominanta Ria Cristo Redentor a tak prý navštívili alespoň nádherné deštné pralesy a nějaké památky.
Ovšem mnohem jiný a neskutečný zážitek prý měla ze samotného hotelu Sheraton, který mají nasmlouvaný. Když se po příletu ubytovali a rozešli do svých pokojů, dcera spatřila v koupelně nějakého velkého brouka. Šla dolů do recepce, popsala ho a prsty jim ukázala jeho přibližnou velikost. (Musím podotknout, že dcera nikdy neviděla švába). :-) Recepční se prý na sebe zděšeně podívali, a začali vyluzovat samé oooh a jesus a zase oooh, okamžitě volali vedoucího či ředitele a všichni, jako lovci, vydali se nahoru do pokoje. V koupelně ho opravdu našli. Ani se nehýbal. Šéf hotelu se vrhl k telefonu a zvýšeným hlasem objednával na jednoho malého chudáka nějakého deratizéra. Dceři dali okamžitě jiný pokoj a pro jistotu prý i v jiném patře. Vzápětí jí přinesli velikou kytici s omluvou a s pozvánkou a poukázkou na večeři v hotelové restauraci s neomezenou konzumací jídla a pití. Prý jako pozornost podniku. To byla bomba. Něco podobného se jí ještě nestalo. Ani na východě, ani v Africe. A dodala: A to mi udělají teď, když si hlídám váhu, protože jsem přibrala půl kila a kdy každé ráno běhám.
Když to pak vyprávěla u snídaně, všichni se rozutekli do svých pokojů a marně hledali brouky.

Já mám v kuchyni celoročně jak v morně - je obrácena na sever, takže mám chladno i ve špajzu, který je navíc odvětráván směrem ven. Takže s moly potíže nemám - ale zas tam mám jiné radovánky, to si nevybereš. Ale ta lepítka s feromony prý jsou opravdu vynikající. Jinak ty mrchy - mám na mysli moly - se dostanou všude.

ale v paneláku pozor! Nalákáte motýlky nejen svoje, ale i z širokého okolí. Ve výsledku jich je ve špajzu více než před tím, tož to jen tak, z vlastní zkušenosti. Pěkný den :-)

Zkuste rozmístit ve spíži a kuchyňské lince otevřené sáčky s novým kořením, také se osvědčily čerstvé listy z vlašského ořechu. Zabírá to nejenom na potravinářské moly, ale i na další hnus - potemníky. Šatní moli zase nesnášejí květy komonice, ať už bílé nebo žluté,teď zrovna kvete a nebo také květy hlošiny, ale ty jste už prošvihli. Šup s tím do šatní skříně, tedy pokud vám intenzivní vůně těchto květů, někteří jedinci tvrdí, že smrad, nevadí.
Samozřejmostí je koupené obiloviny, pokud to jde, prosít a dát do uzavíratelných lahví. Ikea má perfektní litrovky na sponu,pak se vám nestane, že i v takovéto láhvi se vám ti hajzlíci vyklubou, protože jste si je přinesli z obchodu. Pokud tak neučiníte, tak ale zase potom máte v krupicové kaši proteiny a zadarmo

lepící pásy používám taky, jsou asi nejlepší. Jinak ti moli jsou opravdu houževnatí. Není pro ně problém provrtat celofánový obal a dostat se tak do nenačatého obalu - dostali se mi do nenačatého sáčku s dětskými piškoty a pěkně je ožrali. Hodně jim chutná i koření. Na mouku jsem si pořídili obaly z Ikey o kterých píše Deeres , šikovné.

Právě do obalů z Ikea mi nalezli, já si je kvůli tomu koupila :-)

Omyl, do těch se silikonovým těsněním se nedostanou, ale už tam byly jejich zárodky, které si přinesete z obchodu, proto před uzavřením, prosít!
Já doma vždycky měla problém spíše s potemníky, do té doby, než před domem porazili topol, pak nějak zmizeli. Ti byli tak nenajedení, že když se mně nedopatřením vylila šlehačka na zeď za kuchyňskou linkou, žrali i tu zeď. To jsem měla tisíc chutí přejet kuchyň napalmem.

Zatím snad dělají jenom mucholapky, co vlastně nejsou maucholapkami, ale muchozaháněčemi, ale lidé to prý nekupují, protože si myslí, že to nefunguje. Chtějí vidět výsledky v podobě muších pohřebišť. Proto já raději používám nové koření a ořechové listí,co těm potvorám asi smrdí, protože proužky se mně silně eklují. Občas se mně tu vyskytne ojedinělý sebevražedný zavíječ, který vlétne světlíkem a to okamžitě popadám utěrku a mydlím to hlava, nehlava. Pokud zanechá šmouhu na malbě, dá se jí zbavit měkkou bílou gumou na papír. Měkkou, ne nějakou zatvrdlinou, ta vám ten flek jenom rozmydlí!

to je pro ně také pochoutka. Občas je nutné prohlédnout obložení a tlumení klapek, na tom si zvláště pochutnávají, občas to celé vyluxovat a na dno dát odpuzující destičky. Jen tak si zachráníte svůj drahý nástroj. Taková oprava obložení pak stojí tisíce.

Potraviny, které nejdou prosít, třeba ovesné vločky, vložte přes noc do mrazáku, zárodky tak spolehlivě zahubíte.

V paneláku jsme to párkrát taky zažili. Jednou jsem junirovi v rozletu hodila do hrnce vařit plněné sušené těstoviny. Mělo mě varovat, že jsem ten pytlík vylovila na dně příslušné plastové krabice, kde trávil předtím dlouhý čas, neb vaříme většinou čerstvé, chlazené těstoviny, ne sušené. Zcedila, hodila na talíř, lupla na to máslo, strouhla parmazán, pohodila pažitkou a mrskla s tím před nebohé dítě s pocitem dobře odvedené rychlé práce.
"myslel sem, že už sis zapamatovala, že maso nejim"
"však to jsou těstoviny plněné sýrem a špenátem"
"a červama"
Sociálku na darebnou matku!

Lepicí pásky jsme zkusili. Měly veliký úspěch. "Hele, kámo, vodkud to voní? vod BBů, jo? tyjo, ženský, a fůra, tak jedééém..."
Všichni moli z okresu se k nám stahovali.

jsem měla pocit, že pásky přitáhnou moly z celé ulice. Tak teď je máme dole v chodbě. Doufám, že tam lítají hlavně ti od nás. Už jsem doma dlouho žádného neviděla. Ale v bytě tahle varianta nejde.

jednou všechno vyklidit, opravdu pečlivě kontrolovat, co přinesu z obchodu a pak:
1. Odpuzovače koupené v drogerii. Určitě ne mololapky, jak už je napsáno výše, protože ty opravdu přitahují moly z širokého okolí. Možná bych je použila pro tuto chvíli, tak na týden, abych odchytila ty už vylíhlé, ale trvale určitě ne!
2. V oknech mám mezi kytkami vysazenou bazalku. Myslím ale, že by fungovala i jakákoliv jiná dostatečně aromatická bylinka.

Sem tam zahlídnu jednoho, max. dva moly na jaře a to jen venku na balkoně, domů si netroufnou. :-) A to máme přes roh u okna do kuchyně větrání z komory od sousedního bytu, odkud ty moly vidím občas vylézat.

Moje sestra a moji rodiče mají prostě doma potravinové moly. Dvě domácnosti, stejný problém. Mají je pořád, mololapkynemololapky, zjevují se i ve sklenicích s neproniknutelnými víčky, pořáda pořád. Myslíme si, že bydlí na zdi za skříňkami od linky, neb skříňky pravidelně vymývají i s vyhazováním všeho obsahu. Zatím se nikomu skřínky odklízet nechce... Každé Vánoce jim dávám sklenice na potraviny s různými vodotěsnými víčky, nic zatím neobstálo. Nevím, asi žijeme v kraji, kde každá potravina z obchodu obsahuje molí vejce... Nechci tě děsit, ale toť naše zkušenost.

a mololapky si přilepuju jen já na oděvy, v horším případě do vlasů, i s molama :-(

Pásky je třeba mít v domácnosti pořád. A samozřejmě se zbavit potravin napadených hned, jakmile to zjistíte. Mně to pomohlo. Mám ty pásky ve spíži pořád. A tak když k nám nějaký mol zabloudí, je odchycen dřív, než napáchá nějaké škody.
Májo, pomohlo by to jistě i vašim dvěma domácnostem.

pásky skutečně takto fungovaly - moli se slítli, přilepili, exitus. Bohužel, zatímco předtím si kuchyní poletovali tři čtyři, po vylepení pásků se k nám začali slítávat molí nadrženci z širokého okolí. A protože molí populace je zřejmě dost velká, nebralo to konce.
Takže jsem pásky sundala, za velkého potlesku rodiny, kterou už nebavilo chodit po kuchyni s přimhouřenýma očima mávaje rukama napravo nalevo. No a vrátili jsme se k normálu. Spíž jsme vybílili, zákoutí v rozích a u polic vyluxovali, všechno vymyli octovou vodou, umístili dolů a nahoru skleničky se směsí drceného koření a bylinek. Pravidelné mytí octem, luxování štěrbin a výměna koření a bylinek asi působily nejvíc. No, spíž - to, co tak bylo v paneláku nazýváno, tj. vlastně vestavěná skříň, z jedné strany navazující na obvodní zeď, široká 60 cm, s větracím otvorem ve zdi, kudy v zimě táhlo do kuchyně. Spíž byla půl metru od radiátoru a dveře měla obyčejné skříňové, tenké, takže teplota ve spíži byla mimo tuhou zimu stejná jako v kuchyni - pokojová.
V domě mám u kuchyně na severní straně malou samostatnou komoru, cca 2 x 2 metry, celozděnou, s ventilací na teplá a okýnkem na chladnější období, s pořádnými dveřmi. Ani v letních hicech tam není víc než dvacet, většinu roku je tam jak v lednici.
Trvala jsem na ní navzdory projektantovým řečem o tom, že se to dnes nenosí, že spíž/komoru nahradily potravinové skříně v kuchynňské lince a americké lednice. A jsem velice spokojená. Moli se tam nedrží. Možná tomu pomohlo i vybílení hašeným vápnem. Čímž jsem zase vyrazila dech našemu malíři, ale přežil to ve zdraví.
Mouku po donesení domů neprosívám, jen prohlížím při otevření a prosívám ji vždy, když ji používám - odváženou dávku prosiju. Když na sítu zůstanou tmavá zrníčka, letí mouka do koše. Představa, že v piškotu nebo knedlíku chroupeme molí zárodky, mi za tu desetikačku nestojí. Pokud je k mání, kupuju Babiččinu volbu, tam jsem na tmavá zrníčka při prosívání ještě nenarazila. Zatím.
Z paneláku mi zůstal zvyk uchovávat suché potraviny v krabicích Lock. Teď už jen načatá balení.
A ještě jeden zvyk mi z doby molové zůstal - cokoli suchého otevřu, ať je to mouka, koření nebo těstoviny, rýže, cokoli - pečlivě prohlížím sáček. Na stěnách visící jemňoučké pavučinky jsou jasným znakem nákazy a jediné, co se dá udělat, je vyhodit to. V baráku je zatím klid, tak snad to vydrží. V paneláku jsem takhle vyhodila opavučinovanou několikakilovou zásobu mouky na vánoční pečení.

žmoláci se vyvíjejí nad 18oC!

A ani nikdy neslétali, ani jsem neměla v kuchyni to, co popisuje bb2. Asi záleží na tom, kde člověk bydlí, a jak je promořeno okolí.

no, Myško, některá má líčení ber trochu s nadhledem :-) např. to o probíjení se skrz zástup molů. I bez nadsázky to ale mělo ten výsledek, že molů v domácnosti výrazně přibylo.
Přiznám se, že mi také vadilo mít ve špajzce hmyzí hřbitov a při otevření dveří sledovat zmítajícího se, pomalu umírajícího mola.

Asi se ten rok někde v okolí vyskytli ve větší míře, jak říkáš, protože následující roky už to bylo lepší. Jsem ráda, že teď, zatím, máme od nich pokoj.

A říkám si spolu s Kelišovou - "tu máš, hajzle jeden!"