O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

CESTOU DO PRÁCE... PDF Tisk E-mail
Středa, 08 září 2010
Přejít na obsah
CESTOU DO PRÁCE...
Strana 2
Strana 3
Strana 4

 

 

 

 

 

      Když vlak přejíždí přes most z Brooklynu na jižní Manhattan (první stanice jedné z tras je zase v China Townu na Manhattanu) tak je vidět Sochu Svobody; a to vše jen  "na cestě do práce", což mne nikdy nepřestalo udivovat, neboť jsem to stále cítila jako ohromný "turistický" zážitek. (Tohle je subjektivní náhled někoho, kdo si v Americe jako turista stále připadá už několik dekád...)

 

     Jako každý v zásadě slušný pracant jsem měla zájem chodit včas do práce, a je pravda, že se systém podzemního transitu v New Yorku v posledních letech nesmírně vylepšil, takže se už není skoro na co vymlouvat. Na rozdíl od minulosti, kdy opravdu  někdy  vlak stál  i 30 minut v tunelu.

 

     Upřímně řečeno, chodit pozdě do práce pro mne bylo skoro nemožné, neboť můj nadřízený, právník, by se ke mne skoro okamžitě připlazil s otázkou, zda mám nějakou dobrou výmluvu, jinak že to musím napracovat.  

 

 

     Jelikož všechny moje" dobré" výmluvy znal už nazpaměť,  nezbývalo než chodit včas - poctivost nepoctivost.

 

 

 

      Cítila jsem se tedy v zásadě docela dobře, když vlak z ničeho nic zastavil na dolním Manhattanu - těsně jednu stanici před mou výstupní. Hle, svitla naděje, řekla jsem si. Stáli jsme takhle pár minut a většina z nás začla v klidu podřimovat v poloprázdném kupé vlaku.

 

     Z tlampače se ale najednou ozvalo: "Dámy a pánové, omlouváme se za zpoždění, vzhledem k silnému kouři jsme se museli zastavit. Jakmile se situace vylepší, budeme pokračovat." Klimatizace nádherné běžela, bylo ticho jako v poušti a tak jsem znovu zavřela oči. Po několika minutách pospávání nás vyburcovala nesmírná rána, která přicházela odněkud snad přímo nad námi... Celý vlak se otřásal...

 

      Vyplašeně jsme se po sobě dívali. Pak bylo už ticho.

 

      Za nedlouho se vlak rozjel a brzy jsem byla na denním světle. Jenomže všechno kolem mne vypadalo nenormálně. Na nebi se válely černé mraky kouře. Bylo mi jasné, že je někde blízko velký požár. Ulice byly lemované tisícovkami lidí, kteří jen stali kolem zdí budov, jako nějací vysídlenci, a mlčeli, někteří plakali. Všude síla policajtů s vážnými obličeji.

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]