|
 Mám dojem, že kdokoliv se ocitl v seniorském věku, tak se v zásadě za tuto skutečnost strašně stydí. Zaprvé ví, že ať se chová jakkoliv, budou ho vážně brát většinou jen jeho vrstevníci, ale jinak je přeci všeobecně poznávacím znakem věk, což naprosto stačí pro celkový úsudek.
Samozřejmě že k vám lidé budou laskaví. Buďto jim totiž platíte, nebo je jim vás líto, případně jim bylo řečeno, že stáří se má respektovat (ačkoliv málokdy vědí proč). Ztratili jste zaměstnání pár let před důchodem? Chcete najít nové? Ach... Samozřejmě, že můžete ještě studovat, ale bude se tomu říkat Univerzita třetího věku, tedy cosi jako pro zábavu. Pěstujte tedy koníčky - např. fotografii. Choďte do zájmových kroužků, ve kterých potkáte lidí stejného věku. A pokud vám bude připadat, že se k vám instruktoři chovají jako léčitelé v domov ě pro seniory nebo jako učitelky v mateřské školce, důvodem budou nejspíš vaše vzpomínky na návštěvy příbuzných v těchto institucích, a podobnost - čistě náhodná. Samozřejmě že na slezině své třídy po mnoha dekádách uvidíte samé babky a dědky, se kterými nemáte vůbec nic společného; neboť vás přeci čas vynechal. S údivem si tuto skutečnost uvědomujete... Dáte-li si ale v slabém okamžiku inzerát do seznamky, uvidíte stejně ošklivé obrázky jako na té slezině (pokud ovšem nevybočíte že svého generačního okruhu)), a vy už dobře víte proč. Bohužel, vzhledem k zákonům přírody, to, co opravdu chcete, není uskutečnitelné, neboť oprostit se od pout minulosti je nesmírně složité. 
U kuchyňského stolu se vám kromě běžných propagačních letáků začnou objevovat více a více nabídey do různých mausoleí, hřbitovů a kremačních ústavů, a to za podstatnou slevu. Ovšem pozor - jestliže prudce vyskočíte, neboť chcete tyto letáky vyhodit, může vám rupnout v koleně - jako připomínka, jak jste nerozumní. Totéž se týká zvedání případných vnuků do výše (zranění z tohoto důvodu jsou náležitě dokumentována). Kategoricky se rovněž vyvarujte dívání do kočárků na mimina, protože je to většinou strašně rozpláče. Totéž platí o veřejném lísání se k štěňatům a koťatům, neboť to bude označeno za sentimentalitu stáří. Ale, když budete trpěliví, donesou vám ta roztomilá zvířátka v moderních odděleních nemocnic jako terapeutickou pomůcku. S dost velkou nevrlostí budete vnímat články o řidičích, kteří v tzv. „seniorském věku" mají jezdit po silnicích pokud možno v době, kdy silnice nejsou přeplněné; takže pokud potřebujete auto do práce, tak si raději změňte dobu nebo jezděte veřejným prostředkem. S trochou štěstí a podle míry neučesanosti nebo nenalíčení vám možná některá ochotná mládež nabídne místo. Pokud máte šedivé vlasy a chcete si je barvit (ani tak ne pro vlastní uspokojení, ale z ohledu na okolí), zanechte toho. Pomoc v obchodech s potravinami vám budou stejně nabízet, tedy hlavně úslužní zaměstnanci. Dávejte si také pozor, jak a s kým se bavíte, protože pro mladé jste většinou automaticky senilní a naopak zas někteří z vaší generace už prostě ani neslyší. Nejste-li v okruhu vrstevníků, prosím, nevzpomínejte. Vzbuzuje to lítost, až opovržení. Nemluvte o tom, jaké dřív věci byly a že už takové dávno nejsou. A především - nikdy nemluvte o politice, protože tam názory nemají stejně cenu, pokud ji sami neděláte. Nezmiňujte se mládeži o zesnulých osobnostech, protože většinou nemají ani ponětí, k čemu se vyjadřujete, a když mají, tak je to pro ně už jen povinná školní četba. Jak víte, tak žijí pouze v přítomnosti a ta je většinou absorbuje tak, že nemají čas na nic jiného. Když zjistíte, že vám nejspíš ujede vlak, neutíkejte. Vzpomeňte na Karla Čapka, který, když zmeškal svůj vlak, tak napsal: „Ten druhý bude stejně lepší". Neprocházejte se také sami po ulicích cizích měst a nechoďte sami do restaurací. Budou se ptát, jestli se vám něco nestalo, anebo budou mít soucitný výraz. Ano, je to pouze zvyk z doby, kdy to bylo nejen romantické, ale taky normální. A - hlavně si uvědomte, že veškeré technologie se řítí kupředu obřími kroky, což znamená, že - možná - budete nesmrtelní... HankaG
|
