Je to hodně hodně dávno, co jsme si koupili první videorekordér. A co jsme si kupovali první kazety, první, tehdy velmi drahé, velmi mizerně nahrané a velmi legračně dabované "cizí" filmy.
Postupem času se doma usídlila "videotéka", ve které máme (raději blíže neurčené, ale opravdu velmi početné) množství kazet. Postupem dalšího času se tématicky vyprofilovala, takže je tam plno fajn věcí. Jenže.... Jenže čas neustále trhá a trhá svými oponami, odhaluje stále nové a nové vymoženosti, a doma se usídlil dvd rekordér. Film, který by mi "utekl", jsem se naučila si nahrát a pustit si ho tehdy, kdy mám náladu. Pak jen delete a jedeme dál... Po nějaké době jsem začala vypalovat DVD - a posílat je směr NYC. Můj drahý Jíra má totiž v oblibě některé české programy. Jelikož se mi však za celých dlouhých deset let nepovedlo ho přimět přiblížit se k PC na menší vzdálenost než půl metru - a už vůbec nehrozí naučit ho tu "odpornou mašinu" ovládat, není možné, aby si většinu z toho, co by chtěl, pustil z internetu. Ach jo. Nojo, no... Teď, konečně, jsem se odhodlala "něco" udělat s oněmi videokazetami. Pokud najdu nějakou zajímavost, přehraju na DVD. Věřte, objevila jsem klenoty... :-))). Ale jak už to tak bývá, těch, které si chci opravdu uchovat, je podstatně méně. Jak to tak prohlížím, přebírám, vytváří se mi doma hromady a hromádky kazet s prima filmy, na které ale už asi nikdy nebudu mít čas. Jednak v televizi, pokud opravdu moc chci, si během týdně vždy něco najdu, druhak čas, který ještě mám, raději věnuju něčemu jinému (mimo milovaném kutění, respektive sebeničení - především denní mnohahodinové práci na přípravě Kudlanky). Proto se po tomhle sáhodlouhém úvodu na vás všechny obracím s prosbou o radu: CO S NIMI? S TĚMI VŠEMI VYŘAZENÝMI.... PORAĎTE... d@niela
|