Snášíte dálkové lety? Jak teď přiletěl manžel, vzpomněla jsem si na svoje potíže s cestováním. Do New Yorku to je celkem jednoduché - přiletím a jdu za chvíli spát.  Ale jet lag, spojený s létáním na východ - to je úplně něco jiného. Daleko horší! Lety jsou přes noc, člověk přijede do Evropy brzo ráno, všichni místní jsou svěží a vyspalí, zatímco pro mne jsou tři ráno a spala jsem tak dvě tři hodiny maximálně...

      Řeším to tak, že si po příletu beru Melatonin. Stačí jedna tabletka denně (pod jazyk) a vše se upraví během tří dnů. Ale přiznávám, že podstatně hůř snáším samotný let. Už se dopředu děsím, co mne to zase čeká za nepříjemnosti. Totiž - jestli to všechno dobře vyjde, tak za dva měsíce bych se zase měla vznášet směrem západním...  

       Vlastně jsem se chtěla zmínit o té podivné letošní zimě -  o tom proměnlivém počasí... Jedna moje kamarádka byla tento víkend ve španělské Barceloně.  Užívala si sluníčka u moře, procházela se slunnými ulicemi, obdivovala nádherné stavby Gaudího.   V neděli večer odletěla. A jak asi víte, za pár hodin byla Barcelona totálně pod záplavou sněhu... Až neuvěřitelných půl metru sněhu (někde i více!) napadlo za pár hodin... Vláda vyhlásila stav nouze a zřídila krizový štáb....

     "Stromy popadaly na elektrické vedení, bez proudu je na 200 tisíc domácností. Omezený provoz je na desítkách silnic po celém Katalánsku. Uzavřený je i přechod s Francií. Přes noc uvízly kvůli nefungující dopravě tisíce lidí - cestující ve vlacích, řidiči aut a hlavně kamionů."  - Když se dívám na fotky, které jsem od kamarádky dostala e-mailem - ještě v neděli v podvečer -  je to až neuvěřitelné  - bylo tam nádherně, sluníčko, lidé na ulicích chodili zcela nalehko. Na pláži se vyhřívali na teplém písku. A za pár hodin byly palmy pod sněhem....

Ahoj Danielo, 

     v oparu let si vzpomínám, jak jsem milovala toulat se městem, trochu mrznout a pak se zastavit někde na horký grog nebo svařák... to pak nádherné zimní horko stoupá do tváře. Ale většinou ne hned po prvním poháru té svařené dobroty :-))). Tady mi to bez té zimy slavné nechutí... Nebo už se dostávám do věku, kdy se na všechno krásné jenom vzpomíná? Bůhví... I když s prapodivným pocitem zjišťuju, že s přibývajícími lety se stávám šťastnější a ne naopak...snad že více rozlišuju, co je pro mou maličkost důležité a co ne. Kdysi bylo důležité prakticky všechno, teď už ne. Jak říká moje česká švagrová: "Když nejde o život, jde o h***o. Ale nic, dám si aspoň eggnog s pořádnou dávkou rumu. To taky není zlá věc... (Ježíši, já teď musím znít jak neléčenej alkoholik...)

     Vzpomněla jsem si, jak jsi psala o jetlagu. Vidíš, to se mi taky předtím nestávalo, abych byla z jetlagu zničena pár dní; teď první 3 dny spím, občas i s otevřenýma očima, prostě nevnímám. Ale naštěstí, či na neštěstí, nelítám přes oceán až tak často; už mne to zmáhá. Posledně jsem seděla vedla tříletého děcka... A i když holčička to byla za normálních podmínek zcela jistě miloučká -  já už byla za chvíli před rozhodnutím, zda zaškrtit ji i její rodiče, či ji poslat do pilotní kabiny.

     Vzadu za mnou zas seděli nějací poutníci do Medjugorja a furt se buď modlili nebo velmi nahlas vzpomínali, na jakých svatých místech byli, kam už je milost boží přivedla - a to snad bylo ještě horší. No, asi nejsem moc společenská. Asi budu muset vyštrachat nějaký peníz navíc, na první třídu. Ale s mým štěstím asi i tam něco bude proti mé srsti. Já tomu mému drahouškovi furt vyčítám, proč že se jeho předci vystěhovali z Norska do Států, nikdy jim to neodpustím (ta dálka!).

    Anyway...jak říkáme my Češi (nebo co to vlastně jsem). Měj se teda zase hezky česky... a ať ti to píše. Je fakt, že Kudlu děláš moc dobře. Úplně se divím, že tam držíš tak milou kupu báječných lidí - i když s občasnýma výstřelkama mimo - ale i to je vlastně dobře, páč se to tímpádem nestává nudné. Největší překvapení pro mne byl ten pan Milan... já už četla jeho jméno skoro s vyrážkou - a nakonec mi pak v jednom příspěvku úplně vyrazil dech, jak byl správňáckej. No... udělalo mi to radost.

     Takže teda zase "na čtenou na Kudle"

a měj se krásně,

Alena P-H

Komentáře (25)

Zobrazit/Skrýt komentáře tedy já si nemůžu pomoci, : Inka ale mě ta letošní zima připadá obzvláště krásná, vždyť je přece normální aby byl v zimě sníh? Nebo ne? Příroda si potřebuje odpočinout a potřebuje vláhu, lepší než holomrazy. Alenko kup si příště na ten let špunty do uší a prášek na spaní. Asi jsme citlivější a citlivější, také to pociťuji a nebo stárneme. Nejlépe je mi doma, vím co mě tam čeká, mám tam sbvůj klid, svou postel, svůj záchod a vanu. Jo a neřádí mi tam žádní fakani vychovaní dle poslední módy - americké výchovy, no Ti by letěli to by bylo velmi rychlé březen 10, 2010 05:45 Mně se taky letošní zima moc líbí. Konečně zima jak má být, a jak bývala dle vyprávění maminky v padesátých a šedesátých letech. : Myška Nebo i v sedmdesátých? Jak byly uhelné prázdniny? To bylo báječné. Tři týdny neplánovaného volna, do školy jsme šli jen každé pondělí na chvilku nafasovat úkoly, a hurá ven na sníh. Letadlem jsem nikdy neletěla, a jak stárnu čím dál méně po tom toužím. Zvlášť, když čtu, že to není zas až taková brnkačka. Ale zato mám zážitek z cesty busem do Itálie - seděli jsme se synem před velmi nevrlými staršími manžely, kterým vadilo i to, že si šeptáme a občas se posuneme na sedadlech ve snaze najít přijatelnou polohu. Busem k moři nikdy více! březen 10, 2010 08:40 ... : mia Milan mne taky překvapil svým příspěvkem u miminek, moc hezké. Jinak tu pár lidí poslední dobou postrádám Míšu Šíšu, Nč, Iris, .. březen 10, 2010 09:11 No mě Milan vždy překvapil nemile. Teď už mě nepřekvapuje. : Myška Připomíná mi jednu postavičku z knih Ondřeje Sekory - stejně jako ta postavička všechno zná, všude byl a a narodil se v kině. březen 10, 2010 09:46 Mě se zima letos taky moc líbí, : d@niela přiznávám se, že to říkám zcela sobecky, nemyslím na ty všechny potíže, co s ní plno lidí má. Nafotila jsem si plno překrásných fotek... Ale přesto mi vadí "nebezpečnost zimních chodníků". U nás na sídlišti to nikdo s úklidem sněhu na ulicích nebral moc vážně, takže i mně se povedlo sebou švihnout. A tak, když napadne sníh, raději moc ven nelezu - jen se dívám březen 10, 2010 09:51 Úklid chodníků je kapitola sama pro sebe. : Myška Pěkně se ukázalo v ulicích s rodinnými domky, komu záleží na schůdnosti chodníku před svým domem. Z mého pozorování to nebylo většině lhostejné, a před svým domem uklízeli. Na sídlišti je to něco jiného... březen 10, 2010 09:58 Přidávám se k těm, kterým se letošní bílá zim líbila : wendy jak je to teď šeredné v lesoparku a kolem, když slezl sníh - všude binec, šedivo. Už aby bylo léto. A jakpak to letos asi bude s tám pauzírujícm jarem ? K tomu létání - nečiní mi potíže letět tam ani zpátky, ale na mě nehleďte, já jsem nějaký robotický jedinec, na kterého nepůsobí změny času, plavba na lodi, řetízkový kolotoč ani daně. A Dani - Melatonin, to mi připomiáná název tzv hormonu štěstí - serotonin. Je ho tam láduj ! Moje kámoška měla taky maplánovanou Barcelonu, ani nevím zda ji to taky nepostihlo. My jsme vloni odjížděli z Itálie - a druhý den tam bylo to boží dopuštění, záplavy - taky klika ! Jo cestování je někdy mazec. březen 10, 2010 10:11 ... : bb2 mám to podobné, wendy - netrpím mořskou nemocí, nevadí mi lety, a stejně jako Myška po jedné cestě busem do Španělska před 18 let už busem nikdy více. Zlatý socialistický vlak s CKM do Rumunska před 22 lety! Tedy, aspoň na zpáteční cestě, která byla v režii Rumunů. Dobré jídlo, čisté spaní, teplá voda, všechno fungovalo. Jediný let se mi nevydařil, pilot začal klesat k přistání později, tudíž rychleji, a mně málem vybuchly mé citlivé uši. Protože jsem věděla, že stejný pilot poletí i zpět, zásobila jsem se hromadou ovo želé a dlouho před přistáváním žvýkala a cucala až se hory zelenaly a Jarkovský s nimi, pomohlo to. Časový posun stejně jako přechod ze zimního do letního a naopak mi potíže nečiní. Sníh v zimě vítám, bílá zima je přirozená, aspoň se sníží deficit spodních vod. Jaro začíná až 21.3., hlavně aby nezačalo rovnou léto, a budu spokojená. Vlastně jediná věc mi dělá problém, a to jsou tropická vedra, pokud musím pracovat nebo dokonce cestovat kvůli práci, to je teda utrpení. březen 10, 2010 10:55 Přechod ze zimního na letní čas a zpět mi nedělá taky nejmenší problém. : Myška A vedra je to jediné, co na počasí nemám ráda. Kancl mám pod plochou střechou, klimačka nikde a tak vedro v práci, a byt též pod plochou střechou a taky bez klimačky, takže trpím. Nejlepší by pro měm bylo naložit se do vody, což až tak nejde. Ale co, snad přežiju jako vždycky. březen 10, 2010 11:07 a dva zimní zážitky z dnešního rána : bb2 Ráno jsem vyzvedla nějaké papíry na ossz, vymrzlá se sejdu s dcerou u macdonaldu na teplou snídani. S námi vstoupila slečna, samotná, kroutila se smíchy a nepřešlo ji to ani při objednávce, ani když si nesla kafe ke stolku, kde se znovu ohýbala smíchy až k podlaze:-). Evidentně si místo školní docházky zakouřila veselé cigárko, a během chviličky se pochechtával celý macdonald :-)) Do kanclu si beru další kafe, zaparkuju auto, poměrně těsně mezi dvě jiná auta, vysoukám se ven, zavřu dveře, rozjely se mi nohy na ledu u auta a prásk:-) zajela jsem napůl pod vedle stojící suv. Ale papírový stojánek s kaficema jsem udržela!! Dcera z druhé strany si rovnala papíry v tašce, nevšimla si,slyším mami? mami?? já Tady dole, hned budu nahoře, a jak se tak hrabu nahoru, abych si neumazala šálu,kabelku a kabátek od sousedního auta a hlavně! nevylila kafe, nade mnou sjelo okénko, vylezla hlava, dívá se na mě dolů a praví "jen nespěchejte, mladá paní, můžu vám nějak pomoct? "Ano, podržte mi prosím to kafe, díky". Myslel to jistě dobře, jenže už jsem byla trošku nastartovaná z té špíny a pozice a vůbec a jak jsem se vyhrabala nahoru, převzala kafe, poděkovala a pak se dozvěděl, že kdyby pořádně zaparkoval, tak se mi to nestalo! :-) byl tak hodnej (asi už svou dávku teplé kávy vypil a nebyl na úřadech), že jen řekl, že určitě a že snad aspoň to kafe nám nevystydlo:-) březen 10, 2010 11:11 Přechod ze zimního na letní čas - tedy posun o jednu jedinou hodinku - : d@niela to je nic... :-))) - Ale posun o 6 nebo 8 hodin - to už je cítit, velebnosti březen 10, 2010 12:32 ... : bb2 věřím, znám i mladší než jsem já, kterým to dělalo potíže, mně zatím ne, uvidíme příště:-) březen 10, 2010 13:08 Na věku nezáleží : wendy já už jsem babička a problémy nemám - jen mi to připaddá zbytečné s tím zimním a letním časem. A vedra - no zimě ještě utečeš ke kamnům, ale když je 30 stupňů úplně všude...a klimačka asi taky není nejzdravější. bb - nevím jestli jsem to tady zmiňovala, ale totéž se zajetím po pozadí pod auto se mi stalo taky. Manža něco krámoval v kufru, takže jsem unikla řečem - aspoň něco. Ale chechtat jsem se musela, to jo. Jako kdyby se to stalo někomu jinému ! březen 10, 2010 15:08 Všem, kteří často létají, : strejda vřele doporučuju sledovat seriál "Letecké katastrofy" na ČT1. Člověk má být poučen. březen 10, 2010 16:09 Mio, : strejda na Míšu šíšu jsem si vzpomněl, když jsem se zakousl do míša řezů. To jsou ale asociace, co? březen 10, 2010 16:13 Strejdo ty ses dobrak... : Alena P-H Ja si ale rikam, co te ceka to te nemine...takze si do letadla sedam v pohode. Ale musim priznat, ze kdyz jsme jednou leteli a bylo hrozne pocasi a s tim spojene SILNE turbulence, nebylo mi vse jedno. Hlavne pote co se muj spolusedici indicky pasazer zacal modlit. A taky nemam rada mala letadla, to mi prijde jako letet na kosteti - coz je zajimave jenom jako film. Pamatuje tu nekdo "Divku na kosteti", to byl nas milovany detsky film. Pak i me dcery. A pocitam, ze se bude libit i vnouckum, paklize mi jich bude nadeleno. březen 10, 2010 18:39 No tak ti milý strejdulíne pěkně děkuji : wendy já za tři neděle odlétám na Střední Východ...nezbývá než věřit své dobré karmě, že. No nic, vyzásobím se gumovými medvídky, Melatoninem a slivovicí. březen 10, 2010 19:40 Mio : Iris ahoj, jsem tu, dokonce jsem se nedávno i nechala zatáhnout do debaty, ovšem nebylo mi po ní moc fajn, nemám na dohady kolem výživného na "první" děti moc sílu. NČ zmizel to je pravda, ale zase se objevil Strejda dobrák Inko, Wendy, tahle zima je úžasná, stále si ji ještě užívám s radostí. Strejdo, letecké katastrofy je můj nejoblíbenější seriál (kromě F.L.Věka ). Tuhle jsem se nějak zapomněla u čehosi a můj synek na mě volal: "mami, v telce ti zase padají nějaký letadla"...tak jsem běžela. Mám pak trochu víc radosti z toho, že jen dřepím doma. Ne? březen 11, 2010 13:50 strejdo, Iris : mia hezký den oběma Iris tade dnes pade sníh a vůbec mi to neva. březen 11, 2010 13:54 Ahoj Mio, : Míša šíša to je od tebe milé, že sis na mě vzpomněla. Zdravím tě a posílám takovýhle úsměv: Strejdo, to sis na mě vzpomněl naprosto správně - Míša řezy, jakož i Pohádkové řezy (které jsou těm prvně jmenovaným podobné) naprosto miluju! I tobě posílám pozdrav ze zasněžené Vysočiny. Nahoře to snad protrhli, kydá a kydá... A já už se tak těšila na sněženky a petrklíče! březen 11, 2010 18:27 Míšo šíšo : Iris ty kytičky vyraší tak rychle, že budeme opět jen obdivně zírat.Pod sněhem už se jistě parádí A při tom zasněženém čekání na jaro zkusím udělat ty fantastické mňam Míša řezy březen 11, 2010 20:02 Myško : Iris myslím, že ta zima, na kterou vzpomíná Tvoje maminka, s těmi uhelnými prádzdninami, byla mezi roky 60-70, já si je také užívala jako školačka. To jsme zapadali tak, že nemělo cenu odhrabávat sníh, jen se vyhrabaly takové uličky na chození, jako dítě jsem se v nich celá schovala.Auťáky to vzdaly, alespoň v naší ulici. A dal se postavit sněhulák z čistého sněhu, dnes pořád slyším maminky, jak okřikují svoje děti - jdi z toho sněhu, nevidíš, jsou tam h..na! Myško ahoj březen 11, 2010 20:08 Ahoj Míšo, : strejda a jestlipak víš, co mě - díky mé oblíbené logice - rovněž napadlo? Taková blbost. Úplně obrácené asociace. Kdybych se byl býval momentálně zakousl do nevirtuální Míši, jestli by se mi při tom zakousnutí vybavily také ty, již zmiňované míša řezy? Chápeš to? Nemohu se dokousat k odpovědi. březen 11, 2010 21:34 Iris - uhelné prázdniny jsem zažila i já. Dvakrát. : Myška Ty první byly myslím v roce 1978, druhé o rok později. I dnes se dá stavět sněhulák a cokoli z čistého sněhu, jen vědět, kam s dětmi jít, a nepopelit se jen u domu, ale vyrazit třeba do lesa. Já když vidím, jak u nás na sídlišti je pro některé matky vrcholem, že jdou s dětmi na hřiště před dům, tak vzpomenu na dětství mých dětí, kdy jsem s kočárkem a pak i s chodícími dětmi obrazila širší okolí. Nikdy jsem neměla ráda posedávání na lavičce a prázdné tlachání s ostatními matkami, zatímco děti se rochnily v písku. My jsme třeba vyrazili k potoku, v létě jsme se brodili, v lese sbírali šišky, kameny a tak podobně. březen 12, 2010 07:42 asi většina z lidí je nastavena tak, : Inka aby si vždy našla něco na co bude nadávat a být s něčím nespokojený, proč v tom spíš nehledat to krásné a pozitivní? Tenhle fakt v nás je vážně z zamyšlení. S přírodou nikdo nehne, tak proč to neprožívat jak to přichází a naučit se brát z toho to hezké a příjemné? březen 13, 2010 06:49

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment