Já si sice plánuju furt a ráda (samá pozitiva a sociální jistoty), ale tak nějak ne k Novému roku a taky předsevzetí si nedávám. Diář nemám, takže buď si pamatuju nebo ne :-))). Například dneska musím objednat syna k zubaři a papouška k veterináři; tak jsem zvědavá, jestli to udržím v paměti, než se dostanu k telefonu (což bude tak za hodinu a půl). Měla jsem je vlastně objednat už včera, a taky vyndat maso z mrazáku, ale neklaplo to...
K večeři jsme holt tedy měli knedlíky s vajíčkem a to hovězí dneska ráno vyndal muž. A co si tedy do letošního roku plánuju? Já si plánuju hlavně venkovní letní práce, neboť mám ráda teplo a domácí práce mě nebaví. renovace zahradního domku. Moje představa by sice byla tu zříceninu anihilovat a postavit kůlnu novou, ale bohužel je v zásadním rozporu s představou spolumajitele. Takže se jen omezím na vykydání pokladů, kterými je vnitřek zanesen, opálení vnějšího nátěru, opatření nátěrem novým, podříznutí dveří, aby nedrhly o chodníček a zasklení rozbitých okenních tabulek.
renovace některých ze tří zbývajících vnitřních dveří. Všechny troje asi přes léto nezmáknu, ale vidím to na ty nejhnusnější, které furt odkládám, neb budou složité, a to jsou lítačky nad schodištěm. Jednak jsou velmi velmi prosklené, malinkými skleněnými tabulkami s tenkým předválečným sklem (a některé jsou už prasklé nebo rozbité a další mi jistě prasknou, až budu opalovat barvu), druhak nejsou vysazovací, ale přišroubované k rámu a jsou samozavírací na péro (něco jako předválečné brano zavírá samo). Co to udělá, až je sundám, ví bůh. Teda spíš, co to udělá, až je budu vracet zpátky. A nad nimi je vysazovací okno, též složené z mnoha skleněných malých tabulek. Navíc se poslední dobou blbě shání můj oblíbený odstraňovač starých nátěrů Lakostan. A žádný jiný tak pěkně nefunguje.
vytunění žakouší voliéry proti okusu. Vloni v létě jsem papouškům rozšířila letní venkovní voliéry, které jsou přistaveny k jinému zahradnímu domku, o vnitřní prostory. Žakouši se nejdřív měsíc báli vlézt dovnitř, ale pak se osmělili a rozhodli se, že se jim tam líbí a domek sežerou. Mikoušek si začal hlodat díru do stropu a Minnie zrušila okna. Když byla díra ve stropě dostatečně velká a začalo hrozit nebezpečí, že Mikoušek jednou zmizí v hlubinách prostoru mezi stropem a podlahou půdičky a z oken začalo trčet kování, byl jim zálet uzavřen. Cožpak strop - ten jednoduše potáhnu pletivem, ale co s tím oknem? Máme leden a nápad furt žádnej. Do května musí být hotovo...
Jinak má přání pro tento rok začínající i všechny roky následující by se dala shrnout jako „aby hůř nebylo, to by nám stačilo". Plus Můře se Zuzanem přeju hodně oplozených vajec a krásných zelených dětí. Vrchní Můra
|