To se nám toho v poslední době seběhlo... Jen tak, mezi televizními zprávami, včera problesklo, jak u nás stoupá počet znásilněných. V ČR je oficiálně registrováno jedno až dvě znásilnění denně - předpokládá se ale, že znásilnění je oznamováno pouze v 8 % případů - počet nahlášených znásilnění je pouze vrcholkem ledovce. Reálné odhady předpokládají 18 000 znásilnění ročně, což je 50 denně!
Znásilnění je ve společnosti siláckých chvastounů vnímáno jako pikantní zábava. Žena by vlastně měla být tak trochu ráda, že je o ni zájem a koneckonců se jí vlastně nic moc nestane, tak co. Běda ovšem, když se něco podobného stane jejich partnerce. Pro některé muže je to nepřekonatelný pocit ponížení, že někdo jim sáhl na jejich majetek. Někteří si dokonce myslí, že žena, kdyby opravdu nechtěla, tak přece není fyzicky možné, aby jí někdo znásilnil... A další, nesmírně otřesná fakta: znásilnění, ke kterému došlo v rámci rodinných a partnerských vztahů je nahlašováno pouze v 3 % případů; s nějakou formou sexuálního násilí se v průběhu svého života setká až 25 % žen a 6 - 10 % mužů - oficiální statistiky postihují pouze zlomek skutečného výskytu jevů sexuálního násilí. A z výzkumu sexuálního chování, který uveřejnil Bílý kruh bezpečí, vyplývá, že osmina českých žen byla znásilněna.
Znásilnění je často redukováno pouze na znásilnění ženy neznámým pachatelem (nejčastěji nějakým deviantem) v nebezpečném prostředí. Je zapotřebí si uvědomit, že podstatně větší počet znásilnění se odehrává mezi známými nebo dokonce mezi partnery, kteří jsou okolím nahlíženi jako zcela normální jedinci. Tato znásilnění jsou ale díky zmíněnému mýtu bagatelizována a zlehčována.
Proč je tak málo znásilnění oznámeno? ženy se bojí, stydí se mají obavu ze zveřejnění (sousedi, rodina, v práci) strach z vliv sdělovacích prostředků strach z pachatele a z orgánů činných v trestním řízení špatná legislativa poškozených, není ještě uznáno znásilnění osobou stejného pohlaví - až v novém trestním zákoně nešetrné vyšetřování, útoky obhájců, opakované a nepříjemné výslechy ženy si samy pak nejsou jisté, zda byly opravdu znásilněné („vždyť jsem mu nakonec podlehla") ženy si myslí, že to nemá cenu hlásit - tvrzení versus tvrzení
P.S. Závěrem šotu bylo doporučeno nošení pepřového spreje, případně i v kombinaci s baterkou. Dost strašné, nemyslíte? Nebyli jste někdo někdy v podobném nebezpečí? Jak byste se bránili? Nosíte nějaký obranný prostředek? d@niela
|