Kdybych ležela na pohovce, za mnou seděl Freud a chtěl by po mě volnou asociaci ke slovu Vánoce, řekla bych bez přemýšlení Rybovka (Česká mše Vánoční od Jakuba Jana Ryby - jen pro sichr). Tak si teď dovolím nechat proudit myšlenky a poskládám z nich pár vánočních střípků...  

     V tzv. dospěláckém sboru jsem začala zpívat ve čtrnácti a vpadla jsem rovnou do rozjetých zkoušek na Rybovku. Vidím to jako dnes, jak listuju ve svém partu a udiveně počítám sopránová géčka (pro nemuzikanty a nezpěváky je to v celku vysoký tón.).  Tehdy mi ztuhl úsměv, protože jich je v celé Rybovce 100 a to je pro začátečníka pěkná kláda. Naopak ani nedokážu spočítat, kolik jsem v těch prvních letech absolvovala zkoušek, kdy jsem vyčerpáním lezla po zemi.

     Zpěváci to znají - jakmile se přiblíží doba vánoční a začne se víc a víc zkoušet, přiblíží se taky doba chřipek... no a tyhle dvě věci spolu jaksi moc nekamarádí. Za ta léta už je ze mě lékárník amatér - skvěle se orientuju ve všech druzích pastilek, léků na chrapot a nachlazení i babských receptů na ztrátu hlasu či hlasovou indispozici (které samozřejmě většinou nezabírají). Víte, co to je na každé zkoušce minimálně dvě hodiny stát a zpívat ve studeném kostele? Přiznám se, že občas závidím barovým zpěvačkám... sice si zničí plíce, ale zase je mine regma.

     Navyšování počtu zkoušek odstartuje orchestrální zkouška. Do té doby zkouší orchestr i sbor zvlášť, ale od první orchestrální je z nás jedna banda - vychází to tak čtrnáct dnů či týden před Štědrým dnem. Teda spíš týden před, bo dřív něni čas... a to se pak musí zkoušet každý den. Chudinky hospodyňky, které počítaly s tím, že si ještě něco dodělají, dopečou, douklízí - většina jich, stejně jako já, jen klade oběti na oltář umění - nepeču, uklízím v lednu a adventní věnec kupuji v únoru (to už je se slevou). Ale na druhou stranu - neznám krásnější zvuk než ladění orchestru. Denně chodím kolem poutačů na Vánoce, odevšad se linou koledy, ale teprve až uslyším ladění nástrojů a zaduní kotle (tympány)... teprve tehdy skutečně cítím, že se Vánoce blíží.

     Štědrý večer je v naší rodině tradiční - jen na rozdíl od ostatních členů rodiny nikdy nedokoukám vánoční pohádku. Aspoň při jejím začátku vypiju kafe, protože noc bude dlouhá, ale v myšlenkách už jsem jinde. Na takový večer je zapotřebí se dobře připravit - je to slavnostní příležitost. Nejdůležitější je obléct si na sebe co nejvíce dárků od Ježíška. Tento večer většinou zpíváme na kůru, takže nemusíme mít zpěváckou uniformu (tzv. tučňáka). Naopak je bezpodmínečně NUTNÉ dát si tu krásnou novou sukni, nové boty, nový svetr, novou šálu, nové náušnice ..... prostě cokoliv, co hodný Ježíšek naložil, co je hned nutno provětrat a předvést (škoda, že nejdou nosit i letní věci).

     Před začátkem se zpěváci tradičně scházejí k rozezpívání a přitom si plní i společenské povinnosti - navzájem se poobcházet a popřát si požehnané svátky, poobdivovat nové věci, olíbat se a předat si zbývající bacily, popř. popít nějakého tekutého léku, aby to zpívalo. Když vcházíme na kůr, kostel bývá plný lidí, orchestr je na svém místě, varhaník si nervózně (tzv. na sucho) přehrává obtížné pasáže, upravuje světlo nebo umravňuje zaclánějící zpěváky, dirigent dořešuje poslední nezbytnosti, zpěváci si vyboxovávají životní prostor, obhlížejí výzdobu kostela (začátečníci mávají z kůru na své blízké... ahoj mami, jo jsem tu a budu zpívat .. všichni mě vidíte??) - prostě šrum a ruch, který zastírá lehkou nervozitu ...... jen ať to všechno dopadne dobře.

     Do zšeřelého kostela se rozezní skromná modlitba Tiché noci - nejdříve sólista, pak se přidá sbor a nakonec i orchestr. Na jejím konci se kostel pomalu rozsvěcuje, dirigent jemně zaťuká o pult, pozvedne ruce, vzduch kolem něj se na vteřinu zastaví. Očima zkontroluje soustředěnost svého stádaJ, rychlý pohled na varhaníka.... a......tam tada da....ty ty tam.....moje Vánoce právě začaly...

PS: po druhé hodině v noci jdu spát....teda spát je silné slovo....lehnu si do postele, zavřu oči a.... slyším Rybovku. Tělo je unavené, hlas je unavený, uši jsou unavené, ale hlava je plná hudby a nedokáže jen tak vypnout. Tak zpívám i ve snu a než se třikrát v posteli otočím, je ráno a  zase vyrážím na další muzikantskou štaci.... hádejte kam? Uhodli jste... zpívat Rybovku..... jsou přeci Vánoce...

Krásné Vánoce s Jakubem Janem

(i bez něj) přeje

Saffron

Komentáře (29)

Zobrazit/Skrýt komentáře moc pekny, : mura1 saffron moje kamaradka tez zpiva rybovku v nasem pidikosteliku, kterej je na pulnocni beznadejne narvanej a stoji se i venku. kdyz se clovek chce dostat dovnitr, musi se dostavit aspon trictvrte hodiny pred zacatkem. prosinec 08, 2009 07:35 krásné, : bb2 dýchly na mě pravé Vánoce. Konečně:-) prosinec 08, 2009 07:52 Saffron : mamča Moc hezky napsáno. Jako bych tam na kůru byla s vámi. Jako mladá jsem chodívala zpívat "Rybovku" do kostela v Rožmitále pod Třemšínem, rodišti J.J.Ryby. Tam jsme si na ní dávali zvlášť záležet. prosinec 08, 2009 08:50 Jo za mého dětství : alena puntíkovaná hrávali rybovku těsně před Vánocema v rádiu skoro pořád. A tak ji mum spojenou s kucháním kapra, krájením brambor na salát, strojením stromečku a tak. Tak jsem si ji ráno pustila....a rozslzelo mě to. prosinec 08, 2009 08:54 Jo, to máš v pravdu : Míša šíša v rádiu ji hrávávali často. Pak mi to tak chybělo, že jsem si ji musela koupit na CD. Ono i s těma koledama je to dost mizerný. Nebo - řekněte - kdo jste kdy naposledy slyšel v rádiu "Purpuru" od Suchého? prosinec 08, 2009 09:01 Děkuju za pochvalná slova - : saffron říkala jsem si, že nějaká Rybovka už nebude nikoho zajímat a vono jo . Jsem tomu ráda. prosinec 08, 2009 09:12 Saffron, díky moc za Tvé poetické Vánoce, : Eva úplně mi dopoledne rozsvítily Zpívala jsem Rybovku také dost let a přesně si na ten sopránový part pamatuji Když se mi narodily děti, nějak se mi změnil hlas a musela jsem nacvičit part altový. A nastala doba, kdy to nějak, aspoň mně, nešlo skloubit s rodinou, nestíhala jsem, tak byla pauza. A díky Tvému písání, Saffron, jsem si uvědomila, že mi to citelně chybí a už mám i čas, díky! prosinec 08, 2009 09:46 mamčo??? : Los evropský. Ty máš vazby na Rožmitál?? Jsme sousedi????? prosinec 08, 2009 09:54 ... : Los evropský. Rybovku v Rožmitále se mi bohužel nikdy nepoštěstilo zpívat, ale v jiných kostelech ano. Ty zkoušky, jak píše saffron, musely být velice pečlivé, a tak to má být - ve sboru, kde jsem zpívala já, byla rybovka takový evergreen, že se to pouze jednou na začátku prosince přejelo a pak se šlo rovnou na věc. Když byly totiž k tomu vánoční koncerty, muselo se toho stihnout daleko víc a mně, jako rožmitálskému dítěti to bylo až líto, že se ta - pro mě srdeční záležitost - tak trochu odbývá... Nad rozsahem (pěveckým) sopránového partu jsem také tiše žasla, vždyť Ryba to psal pro prostý lid, možná tehdy měli jinak položené hlasy?? Saffron, díky, kdybys to nenapsala ty, napsala bych to já, už jsem měla totiž podobný námět v hlavě:-) prosinec 08, 2009 10:01 též mám vazbu na Rožmitál : bb2 dodnes nám dluží 170 tisíc :-) tzv. zkrachovali a vzápětí jeli dál, výš, rychleji... Ale nebudeme si kazit poetickou náladu panující pod tímto velmi povedeným vánočním rozjímáním od Saffron:-) Míšo šíšo, Purpuru slýchávám z rádia těsně před Štědrým dnem, tak den dva. Ale - kamenujte chcete-li - zrovna k téhle vánočce nemám takový vztah co k jiným. Je to klasika, vím, a patří k vánocům, vím, ale je pro mě nějak odrhaná, v tomto smyslu snesu i Rolničky a Vánoce, vánoce přicházejí. P.S. vánočka je cokoli vánočního (píseň, dárek, nálada, dobrota, tradice, slezina...) prosinec 08, 2009 10:03 Evi, tak už začni hledat noty ;) : saffron V tomhle je Rybovka taky specifická - klidně si jí přijdou zazpívat i bývalí členové a jsou to příjemná setkání. Dokonce se k nám občas připojí i zpěváci z jiných sborů, kteří si ji - prostě je to společenská událost. Vzpomínám si, jak si s námi přišla zazpívat kamarádka, která jinak zpívá ve Státní opeře (je altistka) - ostatní alty klidně mohly jít na kafe, utáhla by to sama...dokonce si někteří sboristé "stěžovaly", že neslyší nic jiného než ji (ani orchestr) . Jinak jsem si až teď všimla..kdekoli v textu vidíte J, tam měl být smailík:-) prosinec 08, 2009 10:04 Ou..vypadl mi tam text .. : saffron ..kteří si ji chtějí zazpívat a nemají kde prosinec 08, 2009 10:04 No, na tom rožmitálsku musí být nějaké : Eva zajímavé energetické pole, když se nám tam líhnou takové osobnosti, jako Ryba, Losík, mamča prosinec 08, 2009 10:14 Saffron, Ty jsi skvělá, : Eva partitury pochopitelně mám (not mám stohy i z hraní na nástroje), ale přivedlas mne na myšlenku, že tam zkusím letos přímo i zaběhnout. Opět Ti děkuji, neb jinak bych čekala na příští rok prosinec 08, 2009 10:16 Pardon, ještě, : Los evropský. Byl to Jakub Jan, jak máš správně na začátku, a ne Jan Jakub, jak se každoročně několikrát také doslechnu ze sdělovacích prostředků. prosinec 08, 2009 10:24 Tak příště radši : saffron Džei Džei Ryba, ať se nemusí v hrobě obracet prosinec 08, 2009 12:11 ... : bb2 v tom případě J.J.Fish :-) nebo pro mladší a pokročilé Dýdžej Fiš :-) prosinec 08, 2009 12:32 ... : Los evropský. A ještě jsem zapomněla to hlavní, nevím, kde vy, ale já budu letos zpívat v Protivíně:-) prosinec 08, 2009 13:04 Losi : Mia I Ty píšeš o Protivíně, já tam byla zrovna minulý týden. Máš tam známé? prosinec 08, 2009 13:34 rodiče : Los evropský. tam mám. A ty? prosinec 08, 2009 13:41 ... : Mia I kamarádku. prosinec 08, 2009 13:47 aby tak kamaradka : mura1 byla losi mama prosinec 08, 2009 14:02 ... : Mia I ne určitě ne Losi. prosinec 08, 2009 14:04 Los evropský : mamča Rožmitál byl jeden čas mým druhým domovem. Bydlela tam moje teta, která se mě ujmula v době, kdy moje maminka utrpěla těžký úraz a byla dva roky po nemocnicích. Strýc byl voják z povolání, takže jsem s nimi bydlela v Brně, v Olomouci, a nakonec zakotvili v Rožmitále. Jezdila jsem tam celé dětství, stihla jsem se tam zamilovat, absolvovat všechny taneční zábavy...a mám prostě na Rožmitál krásné vzpomínky. Maminčin bratranec tam učil v hudební škole. prosinec 08, 2009 14:17 mamčo, ale že je to tam krásné?? : Los evropský. Já jsem vyrostla v miniaturní vesničce u Rožmitálu. Ale na nákupech je člověk v Rožmitále pečenej-vařenej. To městečko se mi prostě strašně líbí - když jsem byla malá, líbilo se mi i děsné Obchodní středisko Třemšín. A moje máma pokaždé, když jsme tam šly (tzn. asi 3x týdně) nadávala, proč celej ten zatracenej barák neposunuli o dva metry dál, takhle totiž na chodníčku před ním není k hnutí a dva kočárky se tam nevyhnou prosinec 08, 2009 14:23 znala jsem : Kamila v Rožmitále jednoho úžasného pána, ten vám byl tak strašně hodný, že kdybych ho neznala osobně, myslela bych si, že si někdo vymýšlí. No a dnes už ani nevim, jak se jmenoval...už vim ale jméno sem psát nebudu, to je jasný... prosinec 08, 2009 14:44 Los evropský : mamča No jasně, Rožmitál, a lesy kolem něj jsou nádherné. Chodila jsem tam s tetou na houby, naučila se tam jezdit na kole, na koupališti plavat a v místním tenisovém klubu jsem se poprvě opila. Já ale znám asi Rožmitál ze starších dob než Ty. Tehdy ještě na zámku byly byty. Bydlel tam jeden náš kamarád, takže jsme měli všechna tajemná zákoutí zámku prohlédnutá od sklepení po věž. Tenkrát se Rožmitál dělil na tzv. "starák", to byla původní zástavba kolem Podzámeckého rybníka, a staré a nové sídliště. Tři dvojomy z 50. let a novější sídliště kolem školy. V obou částech operovaly party dětí, které spolu tak trochu válčily. No, něco jako "Stínadla". prosinec 08, 2009 16:43 ... : Los evropský. "Starák" je, jasně, pořád ta část za rybníkem směrem ke kostelu s cibulkou, kde působil právě J.J. Ryba. Byty v zámku už nepamatuji, za mých dob už byl značně zpustlý a tak tomu je bohužel i teď :-( Prohlédnutá zákoutí tiše závidím, vždy jsem po tom jen marně toužila. Jo a miluju (pouze platonicky a zvenku) domek Platejs - hlavně ten maličkej záchůdek. Teď to tam má nějaký pan doktor a dal to moc pěkně dohromady... prosinec 08, 2009 16:52 Los evropský : mamča Mně se zas líbí, jak ze dvou domečků na konci náměstí (směrem ke "Staráku") udělali Domov s pečovatelskou službou. Přestěhovala se tam moje teta, když už nemohla doma do schodů, a skončila na vozíku. Minibytečky v historických domech, s veškerým komfortem a službami pro částečně soběstačné. Teta bydlela v podkroví s krásným výhledem, v domě byl výtah, takže stačilo sjet dolů a i na vozíku byla hned mezi lidmi. Také místní Domov důchodců je vyhlášený svými službami, hezkým prostředím a kulturním životem. Mají i svoje internetové stránky http://www.centrumrozmital.cz/index.php?p=uvod To víš, já už myslím do budoucna , až mě jednou děti šoupnou do "Síbrťáku", tak abych byla tam kde se mi líbí a dala si tam včas žádost, ne ? prosinec 08, 2009 17:34

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment