Čaj (z výslovnosti čínského 茶 - čcha v mandarínském a kantonském dialektu; v dialektu min významného přístavu Sia-men čteno te - odtud pojmenování v některých jiných jazycích) je kulturní nápoj, připravovaný obvykle louhováním lístků rostliny čajovníku v horké vodě.

    Pro samotné lístky se také užívá název čaj... Potud teorie - a nyní zážitky... Nenávratně pryč jsou časy mé čajové nevinnosti. Tehdy byl pro mě čaj jen pytlík s něčím, co se zalilo horkou vodou, nechalo chvilku (někdy i trochu déle) stát, potom vytáhlo - opět pytlík, který změnil barvu na nevábně hnědou.

     Do nálevu barvy do černa se naházelo několik kostek cukru, zakáplo citrónem, zamíchalo lžičkou a pravý český totalitní čaj byl připraven.

     Mé čajové znalosti přibývaly nevalnou rychlostí. Dlouho mi nebylo jasné, jakýže je ten rozdíl mezi čajem zeleným, nebo černým a proč čaj ovocný vlastně žádný čaj není.

     Takové lahodnosti, jako je rooibos, oolong, mate, nebo yogi čaj mi zůstávaly dlouho nedostupné.

     Nových znalostí se mi podařilo nabýt díky své práci. Nejdřív jsme se já a čaj nejistě očuchávali, poté začala nejistá láska se stávat jistou a teď? No, rozhodně vím víc. Rozhodně se zhruba orientuji v čajovém šálku, ale opravdu jen zhruba. Ono je to jako s vínem. Člověk musí hodně studovat, hodně se zajímat, číst, ale hlavně a především hodně toho napít. Naštěstí vám nehrozí alkoholové opojení, jako u jíž zmiňovaného vína, ale pozor - po několika šálcích zeleného čaje, se vám hlava také může pěkně roztočit.