O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
DOPISY - Z KANADY PRO ROZMARÝNU |
Sobota, 26 září 2009 | |||||||
Tenhle dopis, respektive komentář, který dnes vyjímám a dávám jako článek, nebyl věnován mně, ale „naší" Rozmarýnce, která se před pár dny poptávala na kamarádství Čechů a Slováků „tam v Kanadě". Protože odpověď, kterou dostala, je tak pěkná, věřím, že by bylo škoda ji nedat větší místo. A docela jistě bude následovat plno otázek, že?
Zdravím z Vancouveru, Rozmarýnko,
v tom "pohnutějším" rozpoložení jsem Ti nějak zapomněl odpovědět na Tvoji otázku - ano, Češi a Slováci mají zde svoji komunitu a scházejí se při nejrůznějších příležitostech; ať jsou to třeba „jen" taneční zábavy, které pořádají dvě hudební skupiny (samozřejmě každá zvlášť). Máme tu též České a Slovenské sdružení (už od roku 1948), které požádá různé akce, jako setkání seniorů, volejbalové turnaje na pláži, knižní bazar (kde si vždycky nakoupím spoustu knih), Mikulášskou nadílku pro děti, Diskotéky apod.
Potom je zde silné zastoupení trampů, kteří pořádají jednou za dva roky Velký potlach. Proč jednou za dva roky? Poněvadž je v Albertě (v sousední provincii) taky silná trampská osada a ti to dělají taky ob rok, většinou v Rocky Mountains, tak jeden rok (lichý) Vancouverští a ten druhý (sudý) Calgarští a Edmontonští. A pak máme ještě další trampskou osady - „Kamarády ostrova" (Vancouver Island), kteří už dlouhá léta pořádají Potlach vždy na Velikonoce. Říká se mu "Vítání jara", ale většinou tam bývá velice nevlídné počasí a tak je možné prožít víkend, kdy třeba svítí slunko, potom chvíli sněží (většinou přes noc) a pak zase prší (přes den).
No, a další česká krajanská činnost, je naše amatérské Divadlo Za rohem, které se snaží zpestřit krajanům život divadelními představeními. Ta jsou však jen dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Přičemž hrajeme jenom Premiéru, Inscenaci a Derniéru, čili pouhá tři představení. Ono by nám víc diváků už asi nepřišlo, přestože je prý ve Vancouveru asi 12 tisíc krajanů. Ale ono se říká, že je to vlastně jenom těch statistických pět procent z celkového počtu obyvatel té které obce, co chodí do divadla. Takže nám to i tady vychází s těmi pěti procenty. Dříve jsme zkoušeli hrát i odpolední matiné, pro starší diváky, kteří jsou večer unaveni, nechtějí už řídit auto a je to pro ně pozdě, ale bylo to poněkud "žalostné". Kdo někdy hrál divadlo, tak ví, co to je hrát pro plný sál a naopak zas jen pro pětadvacet lidí, když je kapacita pro tři sta.
Jinak jsme zde měli taky skupinu několika nadšenců, která se jmenovala "APP"- Art Pacific Production, a ta se zabývala tím, že pořádala vystoupení českých herců a zpěváků, nejen zde ve Vancouveru, ale na celém západním pobřeží Ameriky. V Edmontonu, Calgary, Seattle, San Francisco, Los Angeles a někdy i ve Victorii na Vancouver Island, hlavním městě Britské Kolumbie.
V devadesátých letech až po dnešek jsme tady měli návštěvou celou řadu umělců, mj. pana Horníčka, Suchého s Molavcovou (2x), Ivo Jahelku, Hanu Hegerovou, Ivu Janžurovou a Stanislava Remundu, Václava a Honzu Neckáře, Waldemara a Olgu Matuškových (asi 3x), Evu Pilarovou (taky 2x), Jana Vodňanského s klavíristou Dobiášem a další. Mimo jiné taky třeba Jiřího Pechu (s tím jsme hráli hru o Janu Welzlovi) a Standu "Wabiho" Daňka, mj. moji kamarádi už z domova, nebo pana Ladislava Smoljaka, s kterým jsem měl možnost si zahrát v jeho hře Záskok, když u nás hostoval.
Vzpomínám, že jsem se mu tenkrát omlouval za to, že do něj buším tou "prodlouženou" rukou paní "nebožky" (hrál jsem doktora Vypicha), ale on mi odpověděl: "Ale jen se nestyďte, jen si do mě bouchněte, to stejně nic není proti tomu, jak do mě buší doma Penc". Sem tam si s ním ještě vyměním nějaký ten e-mail.
Jemu se ve Vancouveru moc líbilo a pronesl jedno rčení, jemu vlastní, totiž - že: "Ono se říká - ´vidět Neapol a zemřít´, ale kdo uviděl Vancouver, tomu se umřít nechce". Hezké, že?
No, tak myslím, Rózinko, že Ti jsem toho trošku o nás tady pověděl a pokud budeš mít ještě nějaký další dotaz, nebo některá z ostatních "Kudlanek" (ani nevíte, jak se mi ten výraz moc líbí), tak se „možná uvolím" vám odpovědět (ale kdepak možná, určitě!).
Zatím vás všechny vespolek moc zdravím a - „Milujte se a množte se!"
Zdeněk
|
< Předch. | Další > |
---|