Psal se listopad 1972 a třídní učitel nám oznámil, že pojedeme na školní exkurzi do Prahy. Exkurze skončila a my vyhladovělí se vrhli, jak smečka vlků, na stánky s občerstvením. Příjemnou atmosféru ve Fučíkárně dotvářela hudba z reproduktorů. Jak tak s chutí pojídám, najednou jsem zbystřila - z amplionu se linula krásná melodie a podmanivý chraplák zpěváka, o jehož jméně jsem neměla ani tušení, kým by mohl být.

     Při zpáteční cestě autobusem už jsem nevydržela a zeptala se spolužáka, zda neví, o jakého zpěváka by se mohlo jednat. „Ty nevíš? To je Jirka Schelinger, ještě je ale málo známý", odpověděl mi spolužák Vašek. Před spaním mi stále zněla v uších slůvka „Hledáááám dům holubí.." a když se asi za týden objevila v rádiu, skákala jsem radostí. Brzy znal Holubí dům kdekdo a Jirka se stal miláčkem mládeže.

     V lednu 1976 pořádal koncert i v mém rodném městě a tehdy mi můj kluk Kája ze svého skromného kapesného studenta zakoupil po koncertě jeho plakát. Má radost byla nezměrná a blaženost ještě větší - usínat a vědět, že ze zdi na mě zhlíží můj idol svýma krásnýma očima... Mých sladkých šestnáct let mě opravňovalo vytvářet si při pohledu na něj ty nejbláznivější fantazie. Byla jsem jak očarovaná, když na taneční zábavě hráli ploužák „Ptají se lidé,zda-li vím..." přála jsem si, aby tahle nádherná písnička neměla konce. Jirka se stal idolem mládeže a jeho popularita byla nesmírná.

     Potom už jsem o něm slýchávala méně, možná i proto, že se ze mě stala mladá paní a přibyla mi péče o dítě. V květnu 1981 mě kolega v práci uprostřed přestávky překvapil otázkou „Neslyšelas o Jirkovi Schelingerovi? Říká se, že je po smrti." Odpověděla jsem: „Takových fám už bylo! Proč by umíral, je přece tak mladý." Bohužel, pravda se potvrdila. Jirka odešel tam, odkud už není návratu, ale mně a mnoha dalším zůstal v srdci napořád. Svým dětem jsem o něm vyprávěla, i o tom, že režimu asi nebyl úplně pohodlný. Protože věděly, že Jirkovy písně miluji, zakoupily mi kazetu Zemětřesení,  písně nazpíval po smrti Jiřího Schelingera Aleš Brichta. Jejich skvělé přijetí a nominace na cenu Grammy dokazují, že jeho hudba má nezastupitelné místo.

Pojďme si krátce připomenout život zpěváka s nezaměnitelným hlasem a velkým srdcem:

     Narodil se 6. 3. 1951 v Bousově u Čáslavi. Jeho otec byl učitelem hudby.  Jiří hrál na kytaru a dělal kulisáka v divadle Jiřího Wolkera. Do skupiny Smaragd ho vzal Ivo Trojan, tam se brzy

stal hvězdou č.1. Posléze přijal nabídku Karla Šípa ze skupiny Faraon a zde nazpíval svůj nezapomenutelný hit Holubí dům.

V roce 1973 přestoupil ke skupině F. R. Čecha; na zájezdě v Rusku tato kapela vystoupila i se skupinou Smokie. A to už začal vznikat projekt Zemětřesení, který měl šanci stát se přelomovou deskou českého rocku. K realizaci ale bohužel nedošlo vzhledem k tragické smrti Jiřího Schelingera. V dubnu 1981 za dosud nevyjasněných okolností skáče do Dunaje a jeho tělo je po měsíci vyloveno u Šamorína...

     Mé nejoblíbenější hity jsou: Holubí dům, Ptají se lidé, Bud s námi dál, Co je to mezi námi, Hudba radost dává, Šípková Růženka. Dále stojí za zmínku hity jako Jahody mražený, Jsem prý blázen jen, Lupič Willy, René,já a Rudolf, Švihák lázeňský, Na mále mám a další a další.

Mia

Mimochodem - víte komu patří jméno Emil Synek?

Autor textu Holubí dům?

A která je ta vaše nejoblíbenější?   

Komentáře (8)

Zobrazit/Skrýt komentáře Jo mijo : NČ Emil Synek vim. Dobrej! "V dubnu 1981 za dosud nevyjasněných okolností skáče do Dunaje"..... Já myslim, že ty okolnosti jsou snad už dávno uplně veřejně jasný. červen 05, 2009 13:07 ..: : kkp chtěl prostě létat! červen 05, 2009 14:07 ... : Milene Já jsem měla ráda Léto s tebou. Možná to někde ještě mám. Ale asi to bylo na kazetě a tu už si nemám kde pustit. červen 05, 2009 15:05 Emil Synek : Ráchel je pseudonym Zdeňka Svěráka. Od Jiřího jsem milovala a miluji písničku Lucrecia Borgia z alba Hrr na ně. Jinak samozřejmě i všechny ostatní. červen 05, 2009 15:41 Jahody mražený, : Ivča to byl jednoznačně největší hit našeho lyžáku v sedmé třídě Jinak já ráda cajdáky,Ptají se lidé a Jsem prý blázen jen...původně jsem myslela,že je to Brichtova písnička,až pak jsem zjistila,že nee... červen 05, 2009 16:32 ... : Mikin Frantisek Ringo Cech v jedne sve knizce pise, jak se rozciloval nad lidskou hlouposti a Jirka Schelinger mu odpovedel: "bud rad vole, ze jsou vsichni tak blbi. Aspon vedle nich my dva vypadame jako kingove.....". červen 05, 2009 18:14 Ringo : vlk a rozčilovat se na lidskou blbostí?! To je vtip! On je snad etalonem stupidity. Pokud na to má někdo žaludek, tak dílo http://wwww.blog.cz/0711/zviratka-obdivuji-picu mistra Jirku jsem viděl a slyšel mockrát, škoda ho. Proč někdo nehodil do Dunaje toho dementa Fr.Čecha! červen 06, 2009 12:07 Vlku : Mikin skutecne skvostne dilko...... Ja F.R.Cecha moc neznam, mam od neho jen knizku fejetonu ktere uverejnoval v Annonci v roce 91 a tam se jako "dement" nejevi. Naopak, je to docela vtipne. Ostatne - predmluvu napsal Ivan Mladek. červen 06, 2009 17:22

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment