Vedle popisů veselí, tance a zpěvu se zachovaly zprávy o některých tradičních zvycích. Patřily mezi ně třeba soutěže mládenců ve vyhazování zapálených březových košťat do výše (bříza je slavnostní strom Galů), očistné koupání či alespoň symbolické namáčení do potoka, čištění chlévů, řezání proutků jívy a polykání květů kočiček, stavění a hlídání májky symbolizující spojení mocností země a nebe.

     Kolem májky bylo zvykem tančit kruhové tance, které, jak se věřilo, posilovaly půdu.        Lidé se vypravovali k blízkým menhirům o nichž věřili, že v tento den jim pomohou splnit nejrůznější přání. Polévání kamenů a poklepání lískovým proutkem prý spolehlivě vyvolalo déšť. Rybáři sypali k patám kamenů písek s prosbou o dobré počasí a bohatý úlovek. 

     Ohně ovšem neměly jen účel očistný, ale také ochranný. Noc toho dne patřila obyvatelům Jiného světa  - vílám, elfům a čarodějnicím. Jejich moc v těchto dnech roste a poroste i nadále, až do letního slunovratu. A také proti nim měly ohně zapalované na návrších lidi a zvířata chránit, ochrannou funkci mají i větve jeřábu. V místech, kde roste spolu dub, jasan a hloh, je možné o Beltinské noci spatřit skřítky.

      Podle pověstí v den svátku Beltine Keltové losovali tak zvaného Zeleného krále. Ten vládl buď celý rok nebo do podzimního Samainu - či jen jednu noc. Na závěr své vlády si král vybral ze svého kmene pannu a tu učinil ženou.

     Rituálně byl obětován mladý býk, jehož krví si všichni připili, což je mělo očistit a zajistit na celý rok pevné zdraví.

Zpracovala Markétka

pokračování zítra