To jsem si vzpomněl na Vlastu Buriana a na jeho nesmrtelnej výrok "Císař pán není vůl, je korunovanej." Teď teda bude zase jeden další korunovanej. Což je mi srdečně fuk, pro mě za mě, ať si je klidně korunovanej třeba desetkrát, když to má zapotřebí. Jen nerozumim tomu, proč mi to média furt vnucujou. Nechápu, koho to v Česku může zajímat, a zejména ve vládní televizi a v rádiu, který ještě navíc musim povinně platit.

Ještě jsme si úplně nezvykli, že některé děti mají dvě maminky, jiné dva tatínky, když už se před námi rýsuje doba, že budou tátomamky případně mamitátové. Ne, to fakt není překlep, spíš by se dalo hovořit o kreativním pojetí nových lidí. Ano, je na každém svéprávném člověku, aby se svým tělem zacházel tak, jak to jeho vnímání sebe sama a osobním pocitům vyhovuje. A nemá smysl se proti tomu nějak vymezovat.

Jsem dostatečně starej, tak vzpomínám. Nejen na dětství a na byt rodičů v Kobylisích, ale i na můj vlastní dekret v Libni. Bylo v tý době moc fajn, bejt vlastníkem dekretu. V Praze a asi i v jinejch větších městech to byl prakticky jedinej způsob, jak bydlet, pozdějc ještě bydlení družstevní, ale toho zase až tak moc nebylo. Málokterýho měšťáka napadlo nějak o tom přemejšlet. Prakticky všechno bylo státní, podniky byly státní, stát pronajímal a nájemník státu platil.

O šíleném rasismu a genderismu v současné americké a britské kinematografii jsem už psala několikrát. Ten trend rozhodně nepolevuje, spíše naopak – v posledních letech se zdá, jako kdyby pro molochy jako je Netflix nebo Disney byla snaha převychovávat svoje diváky dokonce ještě důležitější než zisk. A to už je co říct, protože zisk je jejich bůh. Zaplavují nás nové a nové remaky i revize starých klasik, kde se zuřivě mění rasa, pohlaví, sexuální orientace i celkové vyznění postav tak, aby to odpovídalo progresivnímu převýchovnému zadání.

Z wikipedie: Česká pošta je státní podnik s monopolem na zásilky do padesáti gramů, tedy zejména na obyčejné dopisy a pohledy, také zprostředkovává převody peněz, vyplácení starobních důchodů a vydávání známek. JENŽE. Známka na dopis stojí "majlant" a nikdo ji nechce, přičemž mladší generace už prakticky ani nemají tušení, jak a kam se vlastně nalepuje.

Světově uznávaný geolog, přírodovědec, geolog a paleontolog, „písmák“ i sběratel, docent Václav Ziegler, je skutečným znalcem přírody. Dlouhé roky pracoval v Muzeu Českého ráje v Turnově, byl prvním profesionálním pracovníkem CHKO Český ráj a nyní je dlouhodobým předsedou správní rady Geoparku UNESCO Český ráj. Nepřetržitě sleduje a studuje přírodu Českého ráje a Podkrkonoší již od počátku šedesátých let minulého století. Je znám i jako skvělý vypravěč a popularizátor přírody... Následujících pár řádek o těchto současných jarních dnech, z ruky pana profesora, nám poslal Pepa Kouba.

Hned se musim omluvit ajťákum za svý laický vyjadřování. Oni by to určitě dokázali napsat líp, ale nikdo takovej mi není k dosažení. Jestliže se někdo znalejší zapojí pod článkem do diskuse, potěší mě. TAK TEDY: Mluví se teď o hrozbě umělý inteligence AI (Artificial Intelligence), což je v podstatě naprogramování, který počítači umožňuje se učit a přizpůsobovat. Jedním z odvětví je ChatGPT (Generative Pre-trained Transformer), dneska už čtvrtej stupeň. Rozdělení do stupňů (úrovní) nerozumim, ale bude to nějakej vždycky další pokrok.

Pijete rádi? Alkohol? Tedy, pokud ano a nemáte zas moc financí na ten „z obchodu“, udělejte si vlastní alkohol. Čistě nezištně vám tu nabízím návod, vysvětlení a postup výroby. Ano, destilujte si sami! Při destilaci se oddělí voda od alkoholu a vy získáte láhev čisté whisky, rumu nebo vodky. Proces je jednoduchý, ale vyžaduje určitý čas a trpělivost. Pokud hledáte způsob, jak se levně opít, může to být pro vás dobrá volba.