Začnu tím, čemu nejméně rozumím. Loni v létě jsem si koupila stejnojmennou knihu Satchina Pandy. Kniha je to docela tlustá, ale četla a studovala jsem ji opravdu se zájmem. Koupila jsem si ji na základě Hyde Parku Civilizace, kde byl rozhovor s autorem. Stručně k obsahu knihy - ano, je to na první pohled snadné: stačí udržovat skrytý rytmus těla, které střídavě zapíná a vypíná své funkce, aby kromě práce zvládlo i regeneraci – a naše zdraví se zase vrátí ke své dokonalosti. Jo, je pravda, že téměř všude, v každém druhém časopise, ať je papírový nebo na webu, se doporučuje množství mouder na toto téma. ALE ....

Když zdravotníci a lékaři, kteří znají omezení moderní medicíny, onemocní nevyléčitelnou a smrtelnou chorobou, velmi často se rozhodnou nevyužít život prodlužující léčbu. Jeden americký lékař napsal, proč je nejlepší zemřít v klidu a pokoji doma, než umírat pod sedativy sám, mezi čtyřmi stěnami nemocničního pokoje. Před několika lety si jeho známý, Karel, velmi respektovaný ortoped, našel malou bouli na břiše. Požádal svého kamaráda chirurga, aby se na to podíval a ten při operaci zjistil, že se jedná o rakovinu slinivky. Chirurg, který Karla operoval, byl jedním z nejlepších v celé zemi.

Já sama mám už od dětství mimořádně živé a komplikované sny. Někdy mi dokonce také pomáhají řešit pracovní problémy, když ve snu rozlousknu něco, co mi během dne nešlo vyřešit. I když složité problémy ještě častěji vyřeším v takovém tom zvláštním okamžiku těsně mezi spánkem a bděním (což je pěkně otravné, protože pak musím vstát a jít to zapsat). 

Spánek je nesmírně zvláštní proces. Ani dnes si nejsme stoprocentně jistí, co to přesně je a proč musíme pravidelně spát. Podle všeho je to ale kombinace více věcí. Spánek je součástí našich biorytmů, přesněji našich pravidelných denních cirkadiánních rytmů. Všechen život, ale i celý vesmír, je totiž pravidelným vlněním, které je pro nás spojeno především s rotací Země kolem své osy a kolem Slunce. Vše se hýbe, vše je opakující se sinusoidou. Dá se říct, že veškerý svět je různorodá hudba vesmíru a náš pravidelný spánek je tou klidnější částí skladby.

Víte, co je konverzní terapie? Je to forma psychoterapie, jejímž cílem je změnit sexuální orientaci a potlačit genderovou identitu jedince. Laicky řečeno – snaží se z gayů, leseb, bisexuálů a transgender osob udělat heterosexuály. V rámci konverzní terapie je odlišná orientace brána jako duševní nemoc, kterou lze léčit. Terapie mnohdy kromě rozhovorů zahrnují také fyzické násilí, například elektrošoky.

„Mě hrozně drtí ty každodenní stresy – máma, který pomáhám, ale ona věčně není s ničím spokojená, expřítel a jeho smsky, každodenní zácpy cestou do práce…“ stěžovala si mi jednou (vlastně nejednou) jedna (no, vlastně taky nejedna) klientka. A měla pravdu – tyhle opakované nervy, a napínající situace umí na člověka zakleknout a přidušují ho. Podle toho, kolik na dané téma vychází chytrých knih, je zřejmé, že řešení zatím nikdo nenašel.