O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

GRANDEROVA VODA II. PDF Tisk E-mail
Úterý, 18 listopad 2008
Přejít na obsah
GRANDEROVA VODA II.
Strana 2

Pravidla, podle kterých se u soudu rozhoduje, jsou vlastně nadmíru jednoduchá. V rámci svobody slova lze o druhém říkat téměř všechno, pokud se jednoznačně nejedná o urážlivé hanobení nebo obviňování z trestného činnosti. Samotný náznak takového tvrzení znamená ocitnout se ve stavu důkazní nouze s nutností obvinění na 100% dokázat.

 

 

 

 

     Nebezpečným vyjádřením (i když opatrně formulovaným) bylo v mém dopise tvrzení, že komerční využívání Granderovy „technologie" hraničí s podvodem. Je to paradoxní, ale musel jsem v plné míře dokázat skutkovou podstatu podvodu, aniž bych kdy touto měrou konkrétně někoho z podvodu obviňoval. K této skutkové podstatě patří úmysl někoho poškodit. Jak ale úmysl prokázat, když všichni zúčastnění přísahají, že na účinnost zázračné vody věří přesto, že zákony fyziky, logiky, studie a soudní expertízy mluví proti tomu?
 

 

Rozsudek


     Soudní proces trval celé dva roky. Rozsudek v první instanci mi povolil jen formulaci „nepřístojnosti, pocházející z paravědeckého esoterického prostředí". Teprve ve druhé instanci jsem proces tak na 90% vyhrál.

 

     Nařčení ze zdravotního ohrožení lidí, trpících např. boreliózou nebo rakovinou, kteří se lehkověrně zřeknou nutného léčení, protože věří účinkům „zázračné vody", bylo Vrchním zemským soudem ve Vídni shledáno jako „věcně zdůvodněné".

 

     Nařčení z podvodu jsem musel ve švýcarských novinách Luzerner Zeitung odvolat i přesto, že Granderova novozélandská firma, prodávající jeho vodu byla v roce 2005 kvůli klamání spotřebitelů odsouzena k pokutě 136.000 NZ $.

 

     Klamání konzumentů není nutně podvod, jak Vrchní zemský soud ve Vídni uvádí ve svém rozsudku: „Ne každé objektivně nesprávné a zavádějící sdělení zakládá podezření z podvodu, protože skutkovou podstatou podvodu ve smyslu § 146 Trestního zákoníku je úmysl obohatit se." Tento úmysl obohatit se nebyl u firmy, která dle vlastních údajů dosahuje ročního obratu v milionech € výlučně za prodej Granderovy technologie neuznal soud ani zřejmým, ani dokazatelným...



To nejdůležitější: Public Relations


     Jaké poučení z toho všeho pro budoucnost plyne? Nenechat se umlčet a lépe, jasněji a věcněji formulovat! Jednoduchá věta „Granderova voda a Granderova technologie jsou neúčinné" by byla zaprvé jednoznačnější než věta „hraničí s ...", zadruhé by nebyla žalovatelná, neboť Granderova voda a Granderova technologie neúčinné jsou. Kromě výše uvedené „druhé hlavní věty termodynamiky" to dokládá mnoho expertíz.

     Seznamte s případem veřejnost! Ničeho se ti, kteří obchodně využívají esoterické produkty, nebojí víc, než když se o "účinnosti" jejich amuletů diskutuje v médiích a když se ukáže zřejmé, že chtějí z pozice finančně silnějšího umlčet nějakého vědce či zástupce spotřebitelů. Od samého začátku jsem své přátele, známé a média informoval o průběhu procesu pomocí mailů, tiskových sdělení a mých webových stránek. Míra solidarity byla mohutná a dodávala mi sílu k tomu, abych vydržel. Nezávisle na tom připravovali kolegové na Vídeňské universitě a bamberská regionální skupina GWUP (německá organizace skeptiků; Dr. Eder patří mezi její zakládající členy - pozn. překl.) sbírku v můj prospěch pro případ, že bych proces prohrál.

 

     Díky za to, neboť to mne aspoň zbavovalo existenční nejistoty.

Těch několik málo zlých dopisů, které jsem obdržel, bylo (pokud nebyly anonymní) od lidí, které s trochou internetových rešerší nebylo těžké identifikovat jako osoby s blízkým vztahem ke Granderovi nebo k politické straně FPÖ Dr. Hanse Kronbergera, žurnalisty a Granderova specialisty na Public Relations. Ten byl po vynesení prvoinstančního (a nepravomocného) rozsudku rychlejší než já, prohlásil proces pro Grandera za „vyhraný", což bylo okamžitě a bez ověření otištěno v několika novinách.

 

      V médiích má většinou pravdu ten, kdo první křičí, neboť každá snaha o nápravu je vnímána jako obrana. Poučil jsem se a podruhé jsem byl rychlejší než Kronberger. Po vynesení pravomocného rozsudku druhé instance jsem veřejnosti „prodal" své 90% vítězství jásajícím tiskovým sdělením. Krátce nato, 28. září 2006 přišla Kronbergerova firma „Energisch GmbH" o jistě lukrativní job - o Public Relations pro Grandera...

 

 



 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]