O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

LEGRACE NA PLACE PDF Tisk E-mail
Středa, 12 listopad 2008

 To se nám toho v poslední době seběhlo...  Zase je na světě jeden nový prezident - a ejhle - že už koluje světem fotka jeho nahé ženy? Ale to je děsný, řekla jsem si, zase spam ... zvědavost mi však nedala a přeci jen jsem na to klikla. Ejhle, co se v onom mejlu skrývalo pod následujícím předmětem zprávy "Michelle Obama nude" -  fakt něco pro zvědavce....

 

 

 

 

     A když už tak na sebe práskám nepravosti, přiznám se ještě k jednomu nepatřičně otevřenému spamu (nebojte, prošlo kontrolou, mám AVG): a ten si rovněž nemohu nechat pro sebe. Když už jsme u těch vánočních dárků...  podívejte, klikněte, a utíkejte do banky pro peníze.... Překládat vám to nebudu, zkuste si osvěžit své vědomosti z dětství :-))). A co vy víte, jak to vypadá, zase budem asi tohle znovu potřebovat.

 

     Trochu z jiného soudku je návrh lidoveckého ministra kultury, Václava Jehličky, který chce, aby bylo v občanském zákoníku uzákoněno doživotní manželství. Navrhuje, aby se snoubenci, kteří se předem smluvně dohodnou vstoupit do manželství na celý život, dobrovolně vzdali možnosti později se rozvést jako jiné páry.

 

      Sňatek by byl považován za nerozveditelný a manželství by mohlo skončit pouze tehdy, pokud by se prokázala vina jednoho z manželů na rozpadu vztahu. Ten druhý by navíc musel na rozvodu trvat. Viník by pak vůbec neměl nárok dožadovat se rozvodu.

 

     Panejo, co vy na to? Nemáte pocit, že si pan ministr spletl datum, že a) není aprila, či b) nejsou padesátá léta...

 

d@niela

 

 

 

Komentáře (44)add feed
tak to mi taky přišlo, : woman
někdy se až divím, co těch spamů za den přijde.
no, s tím oni počítají, že to lidi otevřou. Docela by mě zajímalo, jestli jim na to někdo odpoví a koupí si to.
Jinak ta šuba - nevíte někdo, jaký je přepočet rublů na koruny? tedy kolik za to chce?
(ne že bych to chtěla koupit) smilies/grin.gif
listopad 12, 2008 14:06
... : Sandra
Mně ten nápad nepřijde tak blbej (on tedy sice neprojde, takže to je zbytečná diskuze, ale já bych ho brala). S tím, že narozdíl od padesátých let jsou tu i jiné možnosti- žít bez hanby na psí knížku, uzavřít sňatek "ne na doživotí" (ten by byl zřejmě dále uzavírán kvůli různým daňovým výhodám, dědictví a vím já čemu ještě všemu, co s sebou manželství přináší)
Sňatkem na doživotí by lidé na sebe brali skutečně závazek a než by se k němu odhodlali, důkladně by to zvážili. Myslím, že je docela škoda, že je instituce manželství v krizi, že lidi se berou bez rozmyslu, hlavně že je důvod k oslavě, příležitost napsat si o spoustu drahých dárků a možnost být za princeznu, že jo- když to nevyjde, tak se holt rozvedeme, no. Netvrdím, že by lidi spolu měli zůstávat pokud je jejich vztah trvale rozvrácen, ale co je to "trvale rozvrácen?" Podle mého názoru to není to, že mě manžel tento týden hrozně štve, já mu připálila večeři a on přišel domů o tři hodiny později. Ani to, že se mu líbí slečna odnaproti. Lidi svoje sliby neberou vážně a rozvod je příliš snadný, to je ten důvod, proč se rozvádí dvě manželství ze tří... Není krok zpět jako krok zpět, pokud jsme se vydali špatnou cestou, není od věci se o kus vrátit...
listopad 12, 2008 14:15
Naštěstí taková blbost, jako sňatek na doživotí neprojde. : Myška
Přece pokud chtějí být dva spolu, potom spolu budou, pokud nechtějí, tak nebudou. Sňatek nesňatek.
Mimochodem Sandro, byla pro tebe svatba "důvod k oslavě, příležitost napsat si o spoustu drahých dárků a možnost být za princeznu", nebo závažný krok? Pro mě to druhé, a přesto moje manželství nevydrželo.
Ještě štěstí, že možnost rozvodu existuje - představ si, že bys žila s člověkem, se kterým se už nesnášíte, jen proto, že sňatek nejde zrušit.
Máš trochu zpátečnické názory, ne?
listopad 12, 2008 14:38
Doživotní sňatek můžou oba žít i bez papíru, : bb
pokud oba budou chtít, budou mít oddací list a svoji lásku a vůli hledat to dobré, proč zůstat. Tak jako doživotní svazek můžou dnes žít klidně i bez papíru-oddacího listu. A ti, kteří, Sandro, se berou proto, že je to docela prča a dostanou dárky, se k doživotnímu sňatku nezavážou.

Kolik týraných žen by dnes bylo po sebevraždě,kdyby se před 20-30 lety nemohly rozvést, ačkoli jejich muž tloukl i děti.
listopad 12, 2008 14:53
Norskaja šuba : Jitka U.
Kurs rublu na listopad 2008 je cca 100 rublů = 70,235 CZK.
Pak mi ten kožíšek vychází na 55 485,65 korun (pokud počítám správně).
listopad 12, 2008 15:35
tak to se holka snad zbláznila... : woman
Ani není hezkej, tedy hezky ušitej.
Kdo by to za to dal?
listopad 12, 2008 15:38
šmarjá, co by si počali oúpolánek s PaROUBKEM? : Puntíkovaná
no tohle určitě neprojde
listopad 12, 2008 15:54
nerada se dohaduji, : Bara
nejsem poctarka, ale rekla bych, ze si se o jednu carku spletla. Za jeden rubl dneska zaplatim 73,36 korun, ten kozisek stoji 79 rublu....
Zda se mi to cele nejak divne, i ta ruska cena.
listopad 12, 2008 15:57
Miloá Báro : Puntíkovaná
je to sedmdesát devět tisíc rublů, nikoli sedmdesátdevět rublů - tolik vy nestál ani plyšák
listopad 12, 2008 16:06
Diky !! : Bara
Oooh, tak to se omlouvam, ja jsem si to nezvetsila a tak jsem cetla 79 ruskych rublu, a ono je to zatim 79 tisic rublu. No musim priznat, ze za ty penize jsem videla hezci kozisky, rekla bych, ze i obycejny kralik je hezci.
listopad 12, 2008 16:26
... : Sandra
No, on sňatek na doživotí v podstatě stále existuje v podobě církevního svazku. Nevím proč by taková možnost nemohla existovat i pro "nevěřící" lidi. Říkám možnost- jedna z mnoha. Ano, mohli by spolu žít docela dobře i bez papíru.
OK, to s tou oslavou a dárkama to byla nadsázka, ale znám spoustu párů, kteří jdou bez rozmyslu do vztahu, který nemůže vyjít. Protože prostě mají pocit, že je to na zkoušku. Že když se jim zboží nebude více líbit, mohou ho bez udání důvodu vrátit. Znám dokonce jeden pár, který se vzal, protože se vsadil o basu piv, že spolu vydrží dva roky...
Ostatně, rozvod by byl možný, jen by nebyl tak snadný- a pro rodinu s dětmi by byl tento model výhodnější, protože by byl mnohem jistější. Lidé by se museli více snažit spolu problémy řešit, vyčerpat všechny možnosti (v případě týrání, nebo průkazné nefunkčnosti manželství by se ten postižený mohl rozvést i nadále).
listopad 12, 2008 16:54
Sandro, : bb
ale existuje, jen nemají v oddacím listu napsáno "doživotní". Tím, že se uzákoní doživotní manželství, se nezvýší množství lidí, kteří si svatbu jako takovou důkladněji rozmyslí. Ti, co do toho vlítnou bez otálení teď to udělají i pak. To bys ten doživotně zaručený sňatek musela nařídit povinně všem, no a pak by zákonitě klesl počet svateb na minimum, takže by nejspíš následoval zákaz nemanželského soužití muže a ženy :-)

Týrání je někdy těžko prokazatelné i dnes, teoreticky je vše ošetřeno, praxe zdaleka není růžová a ty bys to těm ženám ještě zkomplikovala doživotním svazkem, protože ty ženy se mohou rozmýšlet a zvažovat do aleluja a přesto tyrana neodhalí před svatbou, vyvine se to až za rok, dva a pak - doživotní sňatek? Omlátil by jí ho o hlavu, doslova.

Totéž "průkazná nefunkčnost" - jak to prokážeš, když ten, co se nebude chtít rozvést, bude tvrdit, že manželství je funkční. Ostatně, co je vlastně "nefunkční" manželství? Co je kritériem, kdo to posoudí.
To už se blížíme zpět k potratovým komisím...Vnějším tlakem donutíme lidi k čemukoli, ale současně budou hledat všechny cestičky, jak se z toho vymanit.
Podle mě zcela stačí současné možnosti - církevní obřad, civilní obřad, soužití bez obojího.

Dokud bude doživotní sňatek dobrovolná záležitost, pak není třeba ji uzákonit. Pokud by to bylo povinné pro všechny, ubude svateb.
listopad 12, 2008 17:07
No,mne by : skaz
vyděsil termín na doživotí kdykoliv,nejen ve dvaceti,kdy jsem se vdávala.Vůbec slovo nadoživotí mi připomíná kriminální trestné činy a následné tresty/jo,a to už musí být hodně těžkej zločin na nadoživotí/.Slušný a solidní člověk nikdy nikomu nic neslibuje na nadoživotí,protože ví,že je to nereálné.Možná vhodnější by bylo - co bude v mých silách?smilies/smiley.gifsmilies/smiley.gifsmilies/smiley.gif
listopad 12, 2008 19:20
to je krásný.. : d@niela
... A bereš si zde přítomného Pepíčka Nováků na dobu, co bude v tvých silách? smilies/grin.gif
listopad 12, 2008 19:46
No, : skaz
hele,pořád lepší,než na doživotí,ne? Víš,já ani manželovi neřekla,že mu budu celý život věrná - já se fakt snažím neslibovat nic,o čem nevím,jestli to splním.Zase ale je fakt,že když něco slíbím,tak to splním,kdybych u toho umřít měla.No,proto moc neslibuju,že? smilies/smiley.gifsmilies/smiley.gifsmilies/smiley.gif
listopad 12, 2008 19:58
... : Sandra
No to je právě to s.r.o., co mi vadí- některé závazky člověk prostě má na celý život. Když se mi narodí dítě, tak si taky neřeknu- budu tě milovat dokud to bude v mých silách. A občas to je taky těžké, zejména s některými dětmi, a stejně je milujeme na doživotí...
listopad 12, 2008 20:03
Sandro, : skaz
dítě je bezbranná bytost,u které budu stát opravdu celý život a záleží na mně,jak si ji vychovám a když dobře,po šílené pubertě se vrátí dítě - dospělé, jako kamarád ke mně.U dospělého člověka,který je v době vztahu už nějak formovaný toto nemůže většina lidí zodpovědně slíbit - to nejde.Pro tvoje uklidnění - jsem vdaná 37 let za jednoho chlapa - ale to je podle mne náhoda - i nádále odmítám slíbit cokoliv a ani bych tento slib od nikoho nebrala vážně - jenom kecal může něco takového vypustit z pusy a takovým lidem se snažím vyhýbat.
listopad 12, 2008 20:16
Sandro, : bb
k tomu se ale taky nezavazujeme zápisem do rodného listu dítěte: "na doživotí ho budu mateřsky milovat" :-)
Funguje většinou příroda a když nefunguje,nic nezabrání matce, aby ho nedala do kojeňáku. Pokud by taková měla v rodném listu doživotí, bude mít dítě min. do 18 peklo a doživotní trauma. Pokud si máma do té doby nepůjde sednout do kriminálu, že ho opustila navzdory příslíbenému doživotí, v tom případě by dítě bylo taky samo, pouze netýráno matkou.

Vždyť každá láska je s.r.o., partnerská, dětí k rodičům i naopak, přátelská, každá, i k bohu. Pokud ji cítíš bezpodmínečnou, hlubokou a trvalou, je to zázrak, štěstí, nač z toho dělat písemnou smlouvu o dílo?
Nač lidem manželství komplikovat pocitem vnějších pout? Pokud se cítí být spolu spoutaní, tak nepotřebují certifikát jakosti, když ne, tak jim nepomůže ani ta svěcená voda a budou to cítit jako okovy. Nakonec to může vztahu škodit. Záleží na povaze člověka, ale mně jak je něco jakoby nuceno, jak se cítím zvenku do něčeho byť jen mírně manévrována, tak se vykopu ven i kdybych si tím kopala vlastní hrob.
listopad 12, 2008 20:17
bb : skaz
tak nějak to cítím i já - pokud něco dělám sama,dobrovolně a ráda - značka ideál.Od malička nesnáším slovo "musíš" - dodnes mne to blokne úplně ve všem.
listopad 12, 2008 20:22
přesně tak, dámy moje, : d@niela
cokoliv, co je "nařízeno" už není ze srdce, ale z povinnosti. A uvědomme si, že stejně jako kriminály, tresty smrti atd. - nic lidstvo nedonutilo se chovat slušně (když je někdo grázl, tak jím bude za všech okolností), tak nic na světě nedonutí nikoho k lásce, slušnému vzájemnému chování, toleranci, ohleduplnosti atd. atd.

listopad 12, 2008 20:30
Sandro, : skaz
ještě bych ti popsala jednu svu bývalou kolegyni,která byla "silně" věřící,zpívala na kůru a tykala si s farářem.Protože se vdávala v kostele,rozvod,který u nich proběhl, nemohla pro svou víru akceptovat z hlediska náboženského,že?A tato silně věřící paní si našla krásné řešení - po určité době si našla přítele a pravidelně první pondělí v měsíci chodila ke zpovědi.Jednou jsme měli frmol v práci,tak říkám - nemůžeš zítra? " No,to by nešlo,víš jenom dneska je tam zpovídající,který špatně slyší." Jaký z tohoto máš pocit? Je lepší lhát i sám sobě,nebo je lepší říct - no,nějak to nevyšlo,život jde dál?
listopad 12, 2008 20:40
Dani, : skaz
to je ono.Dík.
listopad 12, 2008 20:44
Sandro, : bb
možná máš pocit, že tím, že člověk není ochoten přislíbit nadoživotí, dává najevo, že si není svým vztahem absolutně jist, že si nechává zadní vrátka a že vlastně není pro trvalý vztah zralý. Myslím,že je to přesně naopak - ne všichni se vdávají, žení po 30, a kdo ve 22, 24 slíbí trvalou doživotní lásku a partnerství na celý život, ten rozhodně není zralý, jinak by věděl, že takový slib nemůže důvěryhodně dát, i když tomu teď sám věří, tak nemůže slíbit, že za 35 let bude vše stejné. Důležité je vstupovat do toho s citem a přesvědčením, že je to ono, napořád a nikdy jinak. Není třeba tomu dávat více vnější formy než už je dáno oddacím listem, svatebním obřadem, podpisem svědků.

Manželství by nemělo být chápáno hlavně jako závazek, ale jako svazek, dobrovolný, pevný svazek. Samozřejmě, jsou s tím spojené závazky, povinnosti, jako se vším nám milým - chatař se musí starat o svou oblíbenou skalku, jinak má smůlu, bude zírat u kafe leda do blba. Ale proč mu tu skalku šoupnout na hřbet befelem, byť dobrovolným. Co když skalku vezme povodeň a on by moc rád poté, co si vylíže rány z velké vody,splatí dluhy a pojistky, začal třeba pěstovat králiky. Ale nesmí! Musí skalkařit!! Jednou, blbec mladej ve 25 prohlásil skalku nadosmrti, tak ji má. Nadosmrti. I když mu tam roste bolševník a pokaždý ho vezou na pohotovost se spáleninama :-)

listopad 12, 2008 20:56
... : Sandra
bb, ale rodina přeci není hobby, jako skalkaření, či chování králíků. Pokud mají dva děti,tak mají zodpovědnost a přirovnáš- li manželství a výchovu dětí ke skalkaření, tak začít budovat skalku a uprostřed svůj názor přehodnotit a zakoupit králíky svědčí minimálně o veliké nezralosti a neschopnosti se rozhodovat. Jenže skalku vem čert, ale děti jsou živé bytosti, které potřebují nějakou jistotu. Schopnost se správně rozhodnout není závislá na věku- dříve se lidé brali běžně okolo 20 let a rozvodů rozhodně tolik nebylo. Lidé se vyvíjí, ale v dobrém partnerství se vyvíjí spolu, ne od sebe. A to dobré partnerství není zadarmo- je podmíněno snahou obou dvou partnerů a také zodpovědností za své rozhodnutí a vůlí pracovat na tom, pro co jsem se jednou rozhodl- pokud se dám na skalkaření, tak si nenechám skalku zarůst plevelem a budu na ní pracovat a budu se z ní těšit.

skaz: no, já tedy silně věřící nejsem a do kostela nechodím, ale tuším, že odpuštění není podmíněno tím, že se jednou za měsíc dojdeš vyzpovídat, nýbrž, že svého činu upřímně lituješ- pokud tam paní chodila už s úmyslem hřešit s radostí i nadále, tak si tu cestu mohla klidně odpustit, protože jí to bylo k prdu. To už není o víře, nýbrž o pokrytectví...a řešit problémy v manželství tím, že dělám něco nesprávného, což nevěra s následnou "zpovědí" bezesporu je nic nevyřeší. Skutečně ta kolegyně probrala všechny ostatní lepší možnosti předtím, než to takhle "vyřešila"?


listopad 12, 2008 21:48
Víš,Sandro : skaz
možná odpovím i za bb - rodina opravdu není hoby - pokud musíš - rodina může být hoby,pokud chceš - ovšem,blbý,musí na to být dva - jasný.Prostě pokud ten druhej nechce,nemáš nic,čím ho donutit a já osobně si myslím,že žít s někým jenom proto,že to chci já a on ne - no,pro mne strašný.Hele a jak bys to udělala se sexem - taky na rozkaz - to se tady ještě neřešilo - pistole v zádech,nebo jak?Hlavně,ty by si mohla spát s člověkem,který tě nechce?
listopad 12, 2008 22:05
Víš, Sandro, : Vodoměrka
sama to píšeš... dobré partnerství je podmíněno snahou obou partnerů... a co když ten tvůj se snažit nebude, přestane nebo bude se snažit jinak než by měl? Co potom? Nikdo nemůže dělat za oba, a když oba nebudou táhnout za jeden provaz, tak co ti bude platné půlmanželství nadosmrti? Nebo si myslíš, že tím toho druhého donutíš, aby dělal něco, co nechce? Nikdy nemůžeš nikoho nutit do něčeho, co nechce... a když se snahy a názory rozejdou, tak je lepší, aby se mohli rozejít i jejich majitelé a nositelé... asi ještě nejsi vdaná a nemáš děti, že?
listopad 12, 2008 22:30
no Sandro, : skaz
jaké další možnosti - ona byla vdaná v kostele - tam opravdu není pro ni jako věřící co řešit - on ten obřad to dává sám o sobě.Ještě přád máš stejný názor,nebo i tebe zviklala představa toho,že doma nemáš pistoli? No,dneska můžeš,kvér koupíš,zbroják uděláš - akorát toho chlapa budeš těžko shánět
listopad 12, 2008 22:55
... : Sandra
Jsem vdaná a mám skoro dvě děti- a právě proto vím, že manželství není vždycky procházka růžovým sadem, občas je to docela záhul. Já chápu, že pokud se jeden z partnerů snažit nechce, tak se ten druhý může stavět na hlavu. Taky netvrdím, že takové manželství nadosmrti je pro každého a už vůbec netvrdim, že by mělo být povinné. A i když by se k němu partneři rozhodli, tak to nebude znamenat- vím, že s tebou zůstanu nadosmrti, bude to znamenat- slibuji ti něco, co už nikomu jinému nikdy neslíbím- budu se snažit o naše partnerství starat a problémy řešit...a teprve až vyčerpám všechny možnosti a bude jasné, že my dva už spolu nikdy šťastni nebudeme, půjdeme od sebe- ovšem žádná další svatba, třetí čtvrtá, pátá.
Samozřejmě že nezbytná je tam ta snaha z obou dvou stran, jenže taková snaha stojí úsilí a proč vyvíjet úsilí, když všude na světě je tolik jiných lidiček, se kterými bych mohl být, svět je plný možností, manželství je vlastně jen "papír" a rozvod je jen formalita. Zkrátka se lidi rozvádějí kvůli blbostem, protože je to snadné- nebo máte nějaké jiné vysvětlení, proč rozvodů geometrickou řadou přibývá?
listopad 12, 2008 23:03
No, : skaz
třeba proto,že to stojí úsilí - a sakra velký,třeba proto,že nejsou zvyklí se snažit o něco,třeba proto,že udělat si dítě je hodně jednoduchý - ovšem vychovat z něho člověka je opravdu práce na celej život /kecám,ale stejně to tak beremesmilies/smiley.gif /,proto si myslím,že jakékoliv ptvrzení papírové je ku ničemu - postě buď chceš,nebo ne.A víš - asi jsem hodně starší - ale říká se - slibem nezarmoutíš.Hlavně - zatím jsem ve svém okolí nezaznamenala "snadný rozvod" - co je snadné na rozchodu dvou lidí s dětma? Ty něco takového znáš? V čem to žiješ?Nebo spíš v jaké iluzi?
listopad 12, 2008 23:26
Dotaz : Milan
Máme svobodu volby - svobodu uzavřít manželství jen s tím, koho chceme, a ne s tím, koho by nám třeba někdo nutil. Tuto svobodu mají muži i ženy už hodně dlouho - u nás tuším od doby, kdy si český kníže odvezl ostatky svatého Vojtěcha Slavníkovce z Hnězdna.
A teď ten dotaz: vyčerpává se tato svoboda uzavřením manželství - tedy konzumuje se tím vysloveným "ano", nebo přetrvává i po uzavření manželství napořád až do smrti?
Mám za to, že pokud přetrvává i svatbu, pak je svatba zbytečná, neboť mám svobodu kdykoli tu svatbu zrušit a jít žít s někým jiným.
Pokud ale se ta svoboda vyčerpává svým využitím, pak za manželství už neexistuje a já tedy nemohu manželství zrušit.
Takový banální příměr: nájmní smlouvu mohu vypovědět a nájemci svou věc zase sebrat pro sebe, ale jednou prodanou věc už zpátky nedostanu a kupujícímu ji sebrat nemůžu.

listopad 13, 2008 00:03
Sandro, : bb
nepřirovnávám manželství ke skalkaření ani chovu králíků, použila jsem to jako příměr a vybrala úmyslně tohle, abych trochu odlehčila diskuzi
Píšeš o snaze, úsilí, jak je manželství občas záhul a tak. Ano. Proč kvůli tomu ale sepisovat manželství na doživotí? Jako aby si to sakra dobře rozmysleli? Oni si to přece mají rozmyslet kvůli sobě, ne kvůli tomu, že je to na doživotí. Naopak, nic takového jako vidina doživotního chomoutu by je neměla svazovat.

A tohle:
. A i když by se k němu partneři rozhodli, tak to nebude znamenat- vím, že s tebou zůstanu nadosmrti, bude to znamenat- slibuji ti něco, co už nikomu jinému nikdy neslíbím- budu se snažit o naše partnerství starat a problémy řešit...a teprve až vyčerpám všechny možnosti a bude jasné, že my dva už spolu nikdy šťastni nebudeme, půjdeme od sebe-

s tímhle jsem se vdávala a nepotřebovala jsem k tomu mít to na doživotí, ani dobrovolně

ovšem žádná další svatba, třetí čtvrtá, pátá.
a to jako proč, za trest, že se s tou první svatbou spletli, za to, že to první manželství nezvládli, tak se potrestají doživotním celibátem? nebo doživotní psí knížkou? nebo doživotním zákazem citů a permanentkou do bordelu? :-)

Myslíš, že na tvém manželství by se něco změnilo k lepšímu, kdybyste si ten slib doživotí dali? Pokud si to nemyslíš, proč se ti to zdá dobré slibovat? Aby se s tebou tvůj manžel případně v budoucnu nerozvedl kvůli blbosti? (třeba že se ve 45 zamiluje do své 30leté kolegyně a zatouží s ní být, užívat volnosti, jejího mládí a pobytu na horách a u moře bez puberťáků a 20letých rozhovorů s manželkou) V tom, aby se zakoukal, mu slib doživotí nezabrání. K tomu, aby zůstal, ho nepřemluví. On si musí vybrat sám, rozhodnout se, zvolit si tebe pro tebe, děti pro děti, ne proto, že to kdysi slíbil. I když si umím představit, že by se ženy toho slibu držely jako tonoucí stébla, ale k ničemu.
Pocit zodpovědnosti k rodině, dětem v člověku je, nebo není, pak k němu bud doroste nebo taky ne, implantovat slibem doživotí se to přece nedá.
listopad 13, 2008 01:11
To je zase pěkný výmysl lidovců : wendy
aby bylo něco adekvátního tomu jejich "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj". Tím svátosti manželství stejně nepomůžou. Já teda nevím, ale tady nejsou vážnější a důležitější věci k řešení ? Já myslím že ano a toto mi připadě až směšné. Jenže na řešení a vyřešení těch skutečně vážných a potřebných věcí ti šaškové prostě nemají.
listopad 13, 2008 07:27
No, taky mi to přišlo jako blbost : NČ
ale když tam dál píčou, že "v odůvodněnejch" případech stejně klidně rozvedou, tak nějak neshledávám až tak zásadní rozdíl.
Vono to je spíš tak, že todle samo vo sobě je jen nijaká proklamace. Třeba kdyby tam prdli nějaký výhody (zvýhodněný půjčky na domácnost, přednostní pronájmy státních a obecních bytů, třeba i nějaký daňový záležitosti), a při rozvodu ztráty výhod až třeba sankce, tak nakonec ať si každej vybere, žejo. Todle je ale takhle dost divný.
Taky si dost těžko představuju situaci, kdy budu buchtě vysvětlovat, že s ní uzavřu JEN vobyčejnej sňatek, protože se necejtim na to, abysem s ní zvostal do životně. Nebo vona mně...
listopad 13, 2008 07:31
Na tomto případu je názorně vidět, : Míša šíša
že nejsou dostatečně vytížení nějakou smysluplnou prací, a proto mají čas na to vymýšlet takové chujoviny.
listopad 13, 2008 09:03
... : Sandra
Je fakt, že NČ má pravdu, to mne nenapadlo. Kdyby mi manžel před svatbou řekl, že si mě nechce vzít doživotně, ale jen obyčejně, tak by mě to asi za 1) urazilo a za 2) bych se pak ptala jestli má s takovým člověkem smysl uzavírat vůbec nějaký sňatek...
tak jste mě přesvědčili. Asi je to fakt blbost- ale stejně to neprojde, takže jsme si aspoň pěkně podebatovali:-)
listopad 13, 2008 09:35
No právě- od toho jsme tady : wendy
líbí se mi, že se tu lidi názorovně odlišní nezhádají do krve a nesou sprostí jako na většině jiných chatů. Kudlanka budiž pochválena.
listopad 13, 2008 09:55
Sandro, : bb
no právě, co by jsme v tý práci jinak dělali smilies/wink.gif
listopad 13, 2008 11:16
Sandro, : Krakonoš
rozvodů přibejvá prostě proto, že bejt rozvedenej přestalo bejt stigmatem. Společnost se posunula - a já dodávám zaplaťpánbu, takže dnes už není nutný vydržet kvůli sousedům a drbnám z našeho maloměsta peklo za dveřma domova s tím, kdo mi sice slíbil před Bohem lásku až za hrob, ale chová se ke mně po léta jako dobytek.
Manželství je svazek, kterej nejni pro každýho a já tvrdím, že se na něco takovýho hodí míň než polovina člověků. Rozvodů ubude, až budou manželství uzavírat jenom lidi, který to vnitřně cejtěj jako svoji cestu, zatím je tady ještě společenskej tlak aspoň na to uzavření manželství, což je nakonec znát i v diskusích tady na kudle. Manželství je přesně to, do čeho by nikdo neměl nikoho nutit ani prostřednictvím jemný manipulace nebo nějakejch ekonomickejch výhod. Protože pak je rozvod stejně jenom otázkou času. Pokud chceš dosáhnout stavu, kdy drtivá většina populace uzavírá manželství a vydrží v něm celej život, můžeš toho docílit jedině nějakým hodně silným represivním společenským tlakem zvenčí a stejně to bude jenom vnější forma, statistickej údaj, ti lidi to budou prostě řešit mimomanželskejma vztahama, voddělenejma ložnicema atakdál. Všecky tydle tanečky mi přijdou nesmyslný. Manželství je jen pro někoho a s tím by se měl jednotlivec i společnost smířit. Stejně s tím hov*o nadělá smilies/grin.gif.
listopad 13, 2008 11:17
... : Sandra
Ano, Krakonoši, máš pravdu, nicméně ten, kdo je schopný nazřít fakt, že monogamní svazek není nic pro něj (monogamní svazek je výstižnější, než manželství, protože ten "papír" je beztak spíš jakási nejistá pojistka pro ženskou, že otec a živitel rodiny si nesbalí kufry ihned poté, co si uvědomí o jak snazší by byl jeho život s mladou slečnou bez závazků od vedle z kanceláře) by měl být také dostatečně soudný a nepořizovat si děti. Protože jak ty k tomu pak přijdou...
listopad 13, 2008 12:35
Sandro, "ten papír" je pojistka taky na to, : Myška
že v případě úmrtí jednoho z partnerů ten pozůstalý bude mít nárok na vdovský či vdovecký důchod, a tím na slabé sice, ale jakési zajištění. A to je v případě rodiny s malými dětmi (ve věku, kdy ještě nemohou do školky) dost důležité.
Nemusí se nic stát, ale může, a znáš to, neštěstí nechodí po horách...
listopad 13, 2008 12:50
... : bb
a také na podíl z majetku, který si pořizovali společně - bez oddacího listu to bude muset pozůstalý či odejitý partner složitě a draze prokazovat, s oddacím listem je automaticky dědicem poloviny on, druhé poloviny děti
je to hnusné mluvit o penězích v takové souvislosti, ale bez té malé pojistky je pak situace pozůstalé rodiny hnusnější
listopad 13, 2008 13:01
teď zrovna se tady řeší následující problém : alena puntíkovaná
zemřel pán, který žil se svou paní na psí knížku. Bytž si kupovali spolu, tedy - pán byl vdovec a bývalý zaměstnanec elektrárny a tak byt byl prodán jemu. Samosebou, openíze do toho vložili oba. Teď zemřel, okamžitě přijeli dědicové - tedy jeho děti (dospělé) vyměnili zámek, vydali paní pouze její šatstvo a všechno ostatní, jako pračku, mrazák, ledničku atd. atd. atd. nechali v bytě - nebo to bylo v otcově bytě, byl to jeho majetek a tudíž též předmět dědictví. A paní měla smůlu. Samosebou, že si ty věci kupovali spolu - ale všecky doklady zůstali v bytě a ona může být ráda, že dostala aspoň oblečení. Jo, ona je svoboda a svoboda - na lásku, pravda, papír nepotřebujete - ale na majetek ano.
listopad 13, 2008 17:28
přesně : bb
na lásku, pravda, papír nepotřebujete - ale na majetek ano

Bylo by hezké sbalit košili a odejít pouze se vzpomínkami na lásku vstříc nové budoucnosti, ale přece jen v listopadu se pod mostem pouze v košili spí blbě.
Bez ohledu na to, jaký má pro nás, a zda vůbec, význam svatební obřad a jeho záznam na papíře.
listopad 13, 2008 17:44
No právě, a o tom to je : wendy
ten blbej diskutovanej vlastně zbytečnej papír - jak už to tady někdo pěkně definoval - potřebný, když dojde na krev...pojistka, neb nevíme dne ani hodiny. Nic to nemění na skutečnosti, že na lásku štempl nepotřebujeme a že ani dva oddací lísty vztah nezachrání, když tento hapruje. Třeba takovou životní pojistku si lidi taky dávají, i když je známo, že ztrátu milovaného člověka žádný prachy nenahradí...ale pozor - nikoho do sňatku nenutím, někoho, kdo je třeba právě teď nerozhodný. To je jen na vás !
listopad 14, 2008 13:36
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]