O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Související články

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

KOUTEK DĚDY PORADY: MÁ KYTARA JEŠTĚ DNESKA SMYSL? PDF Tisk E-mail
Čtvrtek, 14 září 2023
To už mě napadlo několikrát při večerních sezeních. Už jsem o tom i tady někdy psal, z mýho, tak trochu uraženýho pohledu, a bezva vzpomínek. Jenže můj stařeckej pohled a sklerotycký vzpomínky sotva zajímaj mý děti. Současný puboše už nezajímaj ani zbla. U večerních sezení to teď frčí s bluetooth reprákama a uplně jinak. Nějakej trouba, vyjící vlastnim hlasem písničky s kytarou, se mládeži jeví jako fosílie, snad pro pár minut pro srandu: "Tak něco předveď, když už tady seš, ale jestli neumíš Kabáty, tak hlavně nevotravuj dlouho." Jo, to jsem psal nedávno.


 

 

Teď mám jinýho dilema.

Muj desetiletej vnouček by snad měl zájem nějak hrát na kytaru. Trochu mi to ale připadá, že jeho rodiče by měli zájem. On sice někam začal chodit do nějaký lidušky, ale že by měl skutečnej zájem, to mi zatim zrovna moc nepřijde. Ale možná by ho to bavilo, to mu zase nechci křivdit.  A já bych mu v tom byl moc rád nápomocnej, ale furt vlastně nevim jak. Jeho rodiče, o generaci mladší než já, ti jsou pořád ještě formovaní dobou, kdy v tanečních i na čajích hrála živá muzika a zpívaly se melodický písničky se zapamatovatelnou melodií a slovama.

 

 

   
 
 

Jenže to už dneska není, nebo o tom nevim! Doby, kdy jsme s kytarou vydrželi celou noc až do rána, hulákali (zpěvem to nazvat nešlo) jeden šlágr za druhym, ty doby skončily už nenávratně. Já klidně ještě dokážu dlouho bavit např. při setkání spolužáků, ale to jsou stejný báby a dědci jako já.

Myslíte snad někdo, že naši vnuci a vnučky by to s námi vydrželi a dokonce se i bavili?

Já bych teda řek, že určitě ne!

 

A teď se právě zamejšlim, jak vlastně podchytit vnoučka, kterej by se třeba i rád něco kloudnýho naučil A já bych to s nim i dokázal.

Ale CO VLASTNĚ POTOM ON S TIM?  K čemu mu to bude, až si někde sedne mezi vrstevníky a hlavně taky vrstevnice, o který jde samozřejmě nejvíc?

 

Co jim zahraje a zazpívá?

A co oni si vlastně zazpívají s ním?

 

Víte někdo? Poradíte?

 

 

Mężczyzna, Pole, Droga, Gitara

 

 

Já bych to strašně potřeboval vědět, rád se i přiučim všemu novýmu, co by pro něj bylo jednak zajímavý a pozdějc i prospěšný, ale já prostě nevim!

Myslim, že i nějakej Kabát bych se snad zvládl doučit, abych ho naučil. Ale to přeci nejni muzika na večír. A když se ho zeptám, tak on neví.

Můžu do něj nahustit spousty Greenhornů, Rangers, Elvise, i trochu Beatles, Matušku, Suchýho, Svěráka, Nedvěda, snad bych si neuměle trouf i na něco lehčího od Nohavici, atd., teda, pokud by ovšem vnouček vůbec chtěl.

 

Ale to je právě ta otázka: K ČEMU MU TO BUDE v dnešní době? 

 

Uplně a beze vší srandy se ptám. Co si o tom myslíte?

Ale probůch, koukejte se na to očima pubošů, ne svejma starobníma!

Ty nepotřebuju, ty mám taky. Nebo přímo máte nějaký vlastní zkušenosti?

 

 

Brejden všem a předem velký díky.

Zcela bezradnej NČ

 

 

 

Komentáře (12)add feed
... : mamča
Záleží na tom, co poslouchají nebo produkují rodiče. My jsme kluky od mala vodili na koncerty, právě těch Greenhornů, Rangers, Nedvědů...apod. A oni se naučili tuhle hudbu mít rádi. Já jsem od dětství hrála na kytaru, a vždycky se kolem našla parta zpívajících. Ale to byla doba dětských táborů, našich rodinných olympiád a vymýšlení ptákovin pro děti.
Moje vnučky (9 a 6) chodí na klavír (oba rodiče také hrají) a umí zpívat spoustu hezkých "kultivovaných" písniček.
Občas jim do toho hodím vidle a naučím je třeba Hejkala od Wabiho Daňka. To se holkám líbí.
Myslím, že tahle generace není ztracená. Záleží na prostředí, ve kterém vyrůstají.
Já, až se příště narodím, tak se naučím na housle, jako tyhle holky : https://www.youtube.com/watch?v=lVzJFQKRZww
září 15, 2023 02:13
... : Josef
No jasně, Mamčo. Ale dyk právě mi jde o to, co dneska děti slyšej, co znaj z poslechu a můžou si společně zazpívat. To video, cos sem hodila, je pěkný, ale nemyslim, že by to bylo tovono na dýl, jak 10 minut.
Todle vidim tak, že např. já jsem se ke kytaře dostal tak, že jsem moc chtěl hrát přesně to, co jsem slyšel kolem sebe, líbilo se mi a líbilo se i holkám a klukum. A právě dneska nevim, co asi "frčí", jestli vůbec něco frčí. A klouček taky neví. Jo, když za mnou přijde někdo a řekne, že todle, todle, by se chtěl naučit, tak to jde skvěle. Zvládnutí kytary (akordů a rytmů) je pak prostředkem k cíli. Jenže nemůže přeci bejt cílem jen samotný zvládnutí akordů a rytmů, když pak nevim, co s tim. Nehledě k tomu, že takový učení bez viditelnejch postupnejch výsledků nutně musí každý děcko votrávit.
Pokud vim, tak mezi menšíma dětma je nějaký povědomí o vykopávkách John Brown, Na Okoř je césta, Tři malý citrónky, a to je tak uplně všecko.
Zaujala mě tvá věta "umí zpívat spoustu hezkých "kultivovaných" písniček". Prosím, jaký konkrétně to jsou?
září 15, 2023 05:16
... : mamča
Josef : No, kultivovanými písničkami myslím ty, co je učí maminka - učitelka 1. stupně ZŠ, nebo v hudebce. Nic proti tomu, ale děti se potřebují aspoň občas naučit nějakou odrhovačku typu Jóžin z bažin, aby měly hezký pocit z malé rebelie. (Samozřejmě Okoř, Niagáru, apod. umí taky, ale ten přednes je takový "komorní" :-)).
Nejste-li "kotlíkáři" jako my, (a to asi nejste) pouštěj vnukovi třeba Erica Claptona - nejlépe nahrávky z koncertů, aby slyšel i ten ohlas publika.
Za našich mladých let, když uměl kluk na kytaru tři akordy, tak kolem něj byl vždycky houf kamarádů, a holky mu ležely u nohou.
září 15, 2023 06:56
... : mamča
Jo, a pokud vnuk jezdí na tábory, tak bude mít o kytaře celkem jasno. Nevím, jak na těch moderních, různě výukových, ale tábory typu skaut, bez mobilů a podobných hraček, fungují po staru pořád.
září 15, 2023 07:00
... : Josef
Nojo. Máš pravdu, Mamčo. Na tábory jezdí, ale že by z nich měl nějakej pojem zrovna o kytaře, to jsem teda nezpozoroval. Ale třeba je to tim, že spolu zase až tak často nepobejváme. To se možná teď, po mym trvalym přesunu na venkov blíž k nim, vylepší.
Niagárou jsi mě trochu vyděsila, to už jsem si mezi vrstevníkama netrouf ani já v mym pravěkym mládí, i když jsem ji samozřejmě znal od táty.
Taky bych vnoučka potřeboval rozezpívat, což se mi zatim jeví téměř nemožný. I když s obtížema zvládá třeba pár akordů na "Citrónky", tak k tomu nevydá ani hlásek. To musim k jeho hře hulákat já, on se ale ani tak hlasem nepřidá. Jak ho k tomu nějak donutit, to nevim. Možná na to existuje nějakej postup pro pedagogy, ale ten je mi utajenej.
Co mi taky vadí, že teď zrovna se v lidušce nějak lopotně učí vybrnkat stupnici E dur s využitim prázdnejch strun. Má všech pět prstů, mimo palce teda i všechny čtyři, tak i pro procvičování obratnosti by měl, aspoň podle mě, využívat všechny čtyři prsty. A hlavně, při brnkání stupnic ty tóny taky nahlas zpívat! Když už třeba (nevim proč) musí začít némlich těžkym čtyřkřížkovym E dur, tak nahlas zpívat a ladit - É, FIS, GIS, Á, ...... Nebo, když už ne názvy tónů, tak aspoň hlasem ladit s brnkanejma tónama - la, la, la......... Aspoň něco, kurnik!!! Propojit uši s hlasivkama!!!
Nojo, ale je taky možný, že to chci mít k vobrazu čistýho samouka, čili k vobrazu svýmu, a že je to uplně blbě! Co já vim?
září 15, 2023 08:49
... : mamča
Josef : Není podstatný, jakým způsobem se dítě naučí hrát. Ta ZUŠka mi připadá, že ty děti spíš odradí. Ale základ je vždycky dobrej, dokud si to to dítě nechá líbit. Stupnice jsou otravný v jakýkoli podobě. Vybrnkávání jedním prstem mi taky přijde málo, ale snad časem přidají další prsty.
Já jsem samouk. Tak dlouho jsem otravovala svého tatínka, co hrál na všechno možný, vč. kytary, až pro mě vytvořil vlastní způsob hry. V té době jsem byla malá holka, a neměla jsem sílu v prstech, abych hrála "baré" akordy. Táta hrál swing a jazz a často i ty "táborovky". Baré akordy jsem hrála jen některé, a ještě s překříženým ukazovákem a prostředníkem :-).
Důležitá je ta chuť hrát a zpívat. Co jsem neuhrála, to jsem odzpívala.
Moji kluci chodili do hudebky 4 roky, kde jim tu hru na klavír dost znechutili, protože se z nich snažili vychovat virtuózy. Až když se začali učit soukromě (učitelku si našli sami) tak z té hry začali mít radost. Přestali hrát neposlouchatelné obtížné etudy, a hráli to, co je bavilo. Dneska hrajou svým dětem a hlavně s dětmi.
A to je snad účel, aby se stmelila rodina, ev. víc podobně založených rodin.
Jestli v tom hraní zůstane vnuk sám, tak se na to vykašle, jen co sebere odvahu k rebélii.
září 15, 2023 09:23
... : Josef
Dík za popovídání, mamčo. Uvidím, co teda s ním. Vidím to uplně stejně jako ty - v první řadě musí mít chuť. Já k tomu ještě přidám, že aspoň trochu i motivace. Ta byla důležitá vždycky, když jsem s nějakym dítětem začínal. Děcko chtělo dělat to a to, chtělo se naučit tyhle a tyhle písničky. A právě tohle jsem u vnoučka zatím nezaregistroval. Určitě si o tom musíme pořádně popovídat spolu o samotě, bez jakýhokoliv vlivu někoho dalšího.
září 15, 2023 11:11
... : mamča
Josef Mě překvapuje, že desetiletej kluk vůbec nezpívá. Asi se u nich doma nezpívá, a teď ho vrazí do hudebky, aby hrál. Za chvíli začne mutovat a bude se stydět. Teď je to na Tobě, jestli najdeš něco, co se mu bude líbit. Třeba písničky ze Semaforu. Jsou melodické a snadno zapamatovatelné. Nebo nějaký vypalovačky, při kterých by si moh pořádně zařvat. Dobře se tím uvolňuje nahromaděná energie.
Já jsem našim mrňatům zpívala třeba když jsem žehlila plínky. A že jich bylo ! Když jsem zpívala, tak ti pacholci aspoň tu chvíli neřvali a poslouchali. Pak už si broukali sami a ke zpěvu byl jen krůček.
září 15, 2023 11:48
... : Josef
Mi mluvíš z duše. Myslim, že začneme "Nashledanou krokodýle" a "Krvežížnivej rak". Popřípadě si na tom může současně brousit i angličtinu.
září 15, 2023 12:03
... : mamča
Josef : Můžeš zkusit "Potkal potkan potkana" nebo "Pčedstavte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu...". To se dětem líbí, a naučí se na tom správné frázování.
září 15, 2023 17:56
... : Josef Kouba
Pro mne jsou to písně mého mládí. Nádhera. Nová generace má zase své. Takže hrát...plavu si ani nevím jak...je pro ně starý krám. Znal jsem se se Standou Širlem s osady Děsu, generace skoro mého táta. No,... když hrál babičku Mery, (precizně) tak jsme jej pochválili, ale čekali jsme na něco modernějšího. A on žil a hrál písně 40 let staré. Uměl je.
září 17, 2023 07:35
... : KaCilka
Off toppic:
dívala jsem se na to video, to jsem ještě neviděla, hrát i se skleničkou, rozhodně to zní moc hezky!
září 18, 2023 09:30
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]