Znáte knížky „Vejce a já“ a „Co život dal a vzal“? O nich se dá říct, že jsou to takové ženské bible. Takže nepočítám moc s tím, že je znají pánové. V té druhé je popsáno, jak se autorka potýkala s tuberkulozou, tenkrát bez jakýchkoliv léků – víc než rok dlouhou dobu proležela jako pacientka plicního sanatoria. Tehdejší léčba? Jen stálý pobyt na horském vzduchu, zima… Je to sedmdesát neuvěřitelných let. Ukázkové dílo, jak všechno jde, když se chce. Nebo spíše když se musí.

Všechny neuvěřitelné hrůzy svého života řešila s neuvěřitelným humorem a optimismem, čtenářům dávala skrze stránky neobyčejnou sílu a chuť jít dál, i když člověku není dobře a nejradši by se vším skoncoval. Autorka, Betty McDonaldová, nikdy nepropadala sebelítosti a pesimismu, vždy hleděla kupředu s nadějí a vírou, že vše dobře dopadne.

Mj. připomnělo mi to uplynulé dva roky celosvětové pandemie…

Stejně tak musíme všechno zvládat i my.

I když mnohdy to, co se děje, co přichází, nevypadá zrovna pohodově.

V současné době přibývá lidí, kteří mají multirezistentní tuberkulózu, tedy odolnou formu onemocnění. Vyznačuje se tím, že na ni nezabírají běžné léky a pacienty může trápit i dva roky. Loňské počty nově hlášených případů této tuberkulózy v Česku zas nejsou tak hrozné - z celkem 374 nemocných je cca 200 Čechů, ostatní jsou Ukrajinci, Vietnamci, Indové, Rumuni a Slováci, pár dalších je z jiných zemí. V zemi však v současné době existuje pouze jediné specializované centrum, kde se tito pacienti léčí. Nachází se v pražské Fakultní Thomayerově nemocnici. Loni tam postupně leželo osmnáct lidí. Jelikož tam mají pouze patnáct lůžek, kapacitně je to na hraně.

Problémem totiž je, že každý pacient s multirezistentní tuberkulózou musí ležet zvlášť, aby nenastalo křížení rezistencí. Proto je třeba větší kapacita lůžek. Výjimkou jsou rodinní příslušníci či spolubydlící, u nichž je předpokládaná infekci stejným kmenem mykobakteria.

Podle odborníků je vybudování dalších takových center zapotřebí, protože počty nemocných nejspíš budou růst. Z loňských devatenácti nemocných odolnou tuberkulózou jich osm pocházelo z Ukrajiny. Lékařům by proto při diagnostice a včasné léčbě pomohl účinný screening při jejich příchodu do země. Povinné vstupní vyšetření zavedlo například Norsko. Ve Finsku musí všichni podstoupit rentgen hrudníku, a ti, kteří vykazují příznaky, také vyšetření na tuberkulózu. Rentgen hrudníku čeká příchozí také při vstupu na Slovensko a do Nizozemska.

Co se týče celkového počtu nemocných tuberkulózou (tedy i běžnou formou, na kterou zabírají běžné léky), loni jich v Česku bylo 374, což je o sedmnáct víc než předloni. Z toho v 89 případech šlo o lidi narozené na Ukrajině. Každopádně situace zatím není nijak vyhrocená. Nižší než předpokládaná nemocnost mezi ukrajinskými válečnými běženci je podle lékařů dána zřejmě tím, že sem přišli především Ukrajinci z vyšších sociálních vrstev a většinou ženy.

Nakazit se není tak jednoduché. Pokud náhodou s nemocným jedete v tramvaji, pravděpodobně se vám nic nenastane. U většiny lidí zafunguje imunita a ani se nenakazí. Riziko nakažení stoupá tehdy, když člověk s nemocným, který vykašlává, tráví několik hodin či spíš dnů v uzavřené místnosti. A jak onemocnění poznat? To však jedině odborným vyšetřením. Snadno se schová za jiné choroby. Někteří pacienti jenom hubnou, jsou unavení, slabí nebo trpí nočním pocením.

Světový den boje proti této chorobě

d@niela

Komentáře (5)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : *deeres* Dříve patřilo očkování proti TBC mezi ta dětská povinná. Dneska se očkují pouze rizikové děti. Průběžně se dělaly tuberkulinové testy. Pak to nějak zhaslo, já byla na testu naposledy po porodu , před 89.rokem. Jednou jsme se tady o tom bavili a Iris tu napsala, že dnes zdravotní sestry test neumí běžně provádět, protože se to už neučí. Jedno z plicních sanatorí je v Mirošově-Janov. Nevím jestli to tak je, léčí se tam TBC i onkologické plicní choroby, ale místní tvrdili, že tam bylo, nebo stále ještě, je skupina Ukrajinců s rezistentní TBC. Svrab už tu máme, tak ještě černé neštovice. březen 17, 2023 06:23 ... : mamča Knížky Betty McDonaldové mě vždycky vytáhly z chmurné nálady. Překvapivě nejveselejší je ta část "Morová rána" o pobytu a vyléčení v tuberkulózním sanatoriu. Je to trochu šibeniční humor, ale ten mám ráda. Tehdy žádná zázračná antibiotika nebyla, a hodně lidí tuberkulóze podlehlo. Dnes antibiotika máme (teda my teď zrovna ne) a přesto je mnoho nemocí, na které už nezabírají. TBC je toho příkladem. Škoda, že naše země se nezachovala stejně jako Norsko, a nekontrolovala příchozí, ať už byli odkudkoli. Pak by se nám tu nekřížily různé kmeny TBC, a léčení by bylo snazší a levnější. březen 17, 2023 09:01 ... : *deeres* https://medziknihami.sk/clanky/je-jina-doba--zacnou-vychazet-knihy-ve-dvou-verzich/ Taky mám ráda obě její knihy. Před časem jsem uvažovala o likvidaci knihovny, ale jenom uvažovala. Texty knih, které mám, jsou v původní verzi a dnes budou nekorektní. Co to tam jenom psala autorka o špinavých indiánech? " Litera skriptum manet."' Do takové čtečky si můžete teď natáhnout leda tak upravenou verzi a upravenou knihu si koupit. Do knih, co mám v knihovně mi může sáhnout leda tak nějaký novodobý Koniáš. březen 17, 2023 13:07 ... : AnickaM Mela jsem rada jeji knihy. Pak jsem je cetla v originale a byla jsem trochu zklamana. Cesky preklad vyznel uzasne. Mnohem barvitejsi, zkratka uzasny. A jak jsem kdysi v cestine hltala Dicka Francise, nebo Jeamse Herriota, v anglictine jsem je primo inhalovala. Tam se ten preklad tak nepovedl, aspon podle meho nazoru. březen 17, 2023 22:11 ... : d@niela Betty mě provází celým životem. Občas si jednu z nich (těch jejích knížek) vezmu, jen tak ledabyle otevřu - a kdekoliv se začtu. A je to, jako kdybych se najednou ocitla v jejím světě. A Francise i Herriota mám taky moc ráda. Jestli se překlad povedl či nepovedl, nemůžu posoudit, ale mám s nimi i stejný "vztah". březen 18, 2023 19:34

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment