Jsou dva typy lidí. Jedni, kteří ráno vstávají plni energie, mají dobrou náladu, bez problémů jdou běhat, cvičit nebo chystají snídani, se nazývají skřivani. Druzí, ti, co mají ráno problém doplazit se i ke kávovaru, jsou sovy. Ano, sovy tuhle část dne upřímně nesnášejí a nejradši by ji úplně zrušily. Naopak odpoledne a večer ožívají, začínají být velmi produktivní a vydrží se koncentrovat až dlouho do noci. V tu dobu ovšem skřivani už dávno tvrdě spí.

Zda jste skřivani nebo sovy, pravděpodobně víte dávno. Jedná se totiž o vrozené biologické nastavení, které nelze žádným tréninkem měnit. Ranní typy mívají nejvyšší hladiny kortizolu, hormonu, který ovlivňuje výkonnost, hned po probuzení. Jejich tělesná i psychická výkonnost vrcholí kolem poledne. Není to ale jen vztah ke spánku a vstávání, co váš biorytmus ovlivňuje a čím se oba tito „ptáci“ vzájemně liší.

Pravda je, že člověk se může adaptovat, ale své predispozici neunikne.

Biologický rytmus řídící pocit únavy, bdělost a spánek dle vědců můžeme ovlivnit jen nepatrně.

  Skřivani mají sklony k perfekcionismu. Musí mít plán! Špatně se proto vyrovnávají s tím, když všechno neběží dle jejich představ o správnosti, a tak nezřídka trpí frustracemi a pocity vyčerpanosti.

Jejich výhodou ale je, že dovedou úkoly dotahovat do konce a jedná se obvykle o jedince s vysokou úrovní zodpovědnosti. Sovy naopak jen tak nějaká nedokonalost nerozhodí, tím pádem bývají více takříkajíc „v pohodě“. Nelámou si hlavu s každou prkotinou, díky čemuž se dokážou lépe soustředit na úkoly, které berou jako svoje priority. Na druhé straně jsou o dost impulzivnější a mají potřebu stále hledat novinky, takže je ledacos může přestat rychle bavit.

Mozky sov totiž ve srovnání s mozky skřivanů vykazují určité odlišnosti, které mohou představovat nevýhodu vzhledem k omezením plynoucím z režimu normálního pracovního dne. Jedinci, jimž vnitřní hodiny diktují, aby chodili spát a vstávali velmi pozdě (průměrný čas usnutí 2:30 a průměrný čas probuzení 10:15), mají nižší propojitelnost jednotlivých oblastí mozku v jeho klidovém stavu, a to konkrétně těch, jež jsou spojeny s udržováním vědomí.

Nesoulad mezi osobním biologickým časem a společenským časem, který většina z nás zažila formou časového posunu při cestování letadlem, je obvyklým problémem sov, které se pokoušejí přizpůsobit normálnímu pracovnímu dni – a jsou tak vystaveny kognitivnímu znevýhodnění, jsou-li nuceny se těmto nátlakům přizpůsobovat. Obecně se častěji mezi sovami nacházejí mimořádně inteligentní a talentovaní jedinci. Nicméně to rozhodně není automaticky spojeno s větší úspěšností v profesním životě. Skřivani totiž bývají mnohem vytrvalejší a své úspěchy si dovedou obstarat usilovnou prací.

Jak zvládáte soužití s "opačnou náturou"?

Komentáře (6)

Zobrazit/Skrýt komentáře ... : Josef Kouba Vstávám v 10hod. ale někdy i v poledne. Spát chodím ve 2 ráno občas i déle, před ulehnutím, místo pohádky si čtu Mikina. (smajlík) Jsem již 16 let v penzi a nic mě nehoní. Posledních 35 let do penze jsem začínal pracovat v 9 večer a končil v 1 ráno. Takže mi to zůstalo. Co stále nechápu že se v socialismu začínalo pracovat v 6 ráno a lidé se kvůli tomu nebouřili. Na vojně mě nejvíce vadil budíček a ranní rozcvička, to ostatní bylo pro mne legrace. prosinec 29, 2022 00:06 ... : Josef No vidišto, Pepane. Já jsem zasejc vítal prcovní dobu od 6 do 14 hod., protože už v půl třetí odpoledne jsem zalehával koupaliště. A když ještě navíc byl zavedenej letní čas, bylo z toho prakticky celý odpoledne. Nádhera! Posledních asi 12 let před pensí se i v mym obřím státnim podniku, vedenym zrovna momentálně vítěznejma politikama, kteří svý funkce dostali odměnou, jako koryta za stranickou práci a svou neschopností vedli podnik od krachu ke krachu (ale státní podnik zkrachovat nemůže), tak praktikoval se tam přístup, že kdo odchází z práce před 16. hodinou, není loajální. A tak mi bylo plat prtný, že jsem furt ráno píchal kolem 6. hod., takže jsem měl přesčasů na rozdávání. prosinec 29, 2022 05:35 ... : Josef Kouba Josef..."že jsem furt ráno píchal kolem 6. hod" mohl by jsi to blíže vysvětlit. Mě to ráno nebaví. Ale ke skřivánkům a sůvičkám. V 6 ráno spustit soustruh, ale v kolik se vstávalo? Má žena mě vyprávěla že vstávala ve 4 ráno aby byla v hotelové kuchyni včas a to snídala až v práci. (autobus, tramvaj, metro) Chlapovi stačí vstát v 5 ale snídaně, doprava aj. Pěkná honička. Když se na to dívám dnes, byli jsme moderní otroci a lidé dodnes jsou. Dříve otrokář všechny šatil, živil, zajišťoval střechu nad hlavou. Dnes lidé dostanou almužnu a starej se. Na dostihovém závodišti, kde jsem pracoval, se pracuje 30 dní v měsíci, od 6 do 10 ráno a od 4 do 6 odpoledne a den je v háji. Takže pro moderního otroka je jedno jestli je sova či skřivánek vstávat musí oba. prosinec 29, 2022 07:31 ... : Josef Pepane, já jsem naposledy ráno a odpoledne se skutečnejma píchačkama píchal na zdi v projekťáku. Tam to bylo fajn, za 5 deka kafe za mě píchal odpoledne vrátnej. Pak už elektronicky, zapnutym počítačem, ovšem jako píchání jsme to nazývali ze setrvačnosti furt. Teď, coby starobní pensista, nepíchám. prosinec 29, 2022 11:12 ... : d@niela Soužití s opačným "vyznáním"? Stačí jedna postel - já vstávám, on uléhá. prosinec 29, 2022 21:04 ... : Josef Kouba Josef, já jsem do píchačky nikdy ráno nezasouval ten papír. Viděl jsem to jen ve filmu. prosinec 30, 2022 06:46

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment