 Kdo nechce nebo nedokáže naplnit svůj reprodukční potenciál, může být z evolučního hlediska vyhodnocen jako zbytečný. Ukazuje se, že to je přesně případ více než poloviny mužů v historii! Mezi našimi předky je zhruba dvakrát tolik žen než mužů. Tento na první pohled absurdní fakt se periodicky vrací, většinou když ho nějaký učenec použije v diskuzi a vyvolá tak vlnu nechápavých až negativních reakcí. Jak by něco takového mohlo být vůbec možné?
Vždyť všichni
máme jednoho otce a jednu matku (alespoň na biologické úrovni), jak by se tedy
mohlo stát, že se v naší rodové linii vyskytuje o tolik více žen než mužů? A
přesto je to pravda.
Polovina mužů se
totiž nerozmnožuje. Biolog Jason Wilder přišel v roce 2004 se složitým výzkumem
lidské DNA, s jejíž pomocí se snažil rozklíčovat naše genetické kořeny. Část
dědičné informace se totiž předává jen od jednoho pohlaví (nejjednodušeji se
jedná o chromozomy Y od otců), jiné části zase pocházejí od obou rodičů. Díky
tomuto detektivnímu pátrání v našich genech se podařilo zjistit, že do naší
genetické minulosti se propsalo zhruba o polovinu více žen než mužů. 
To samozřejmě
neznamená, že bychom v rodinách měli více matek než otců. Historicky se však
rozmnožilo kolem 80 procent žen, zatímco mužů pouze 40 procent. Částečně to
bylo dáno už úmrtími novorozenců a malých dětí, což postihovalo spíše chlapce.
Stejně tak i nebezpečnější život spojený s lovem, válkami a prostě bojem obecně
si vyžádal vyšší mortalitu na straně mužské poloviny populace. Vliv nejspíše
měla i zvýšená šance na smrt matky při porodu, po níž se muž obvykle znovu
oženil – a tím pádem se ocitl ve více rodových liniích. A konečně a především
hrála roli polygamie, v mnoha společenských uspořádáních minulosti zcela
standardní jev, která vedla k tomu, že se spousta mužů nedokázala rozmnožit a
namísto nich do dědičného genetického fondu přispěla jen nejvýše postavená
menšina – ale zato s většinou žen.
Dobře to pak
ilustrují extrémní případy jako například slavný dobyvatel (a bezesporu i kvalitní
milovník) Čingischán, který se
dokázal rozmnožit do takové míry, že dodnes jeho genetický odkaz v sobě nosí
půl procenta světové populace, což mimochodem znamená, že obrovské spoustě
jiných mužů v podstatě zabránil, aby právě oni poslali své geny dál.
Ostatně Čingischán
byl množstvím manželek a dětí proslulý. K tomu měl i obsáhlý
počet konkubín, kterých bylo prý kolem osmi stovek. Jenom nejstarší syn měl
čtyřicet legitimních synů. Asi také není překvapením, že muži z rodu
Čingischána mírností zrovna neoplývali, a během plenění si bez dovolení brali ženy,
které jim zkřížily cestu.
Takže - nejste také potomek Čingischána? Podle genetického výzkumu jich na světě žije víc než 16 milionů...
d@niela
|
