 Ráda bych vám řekla pár zajímavostí o opravdových kudlankách, po kterých má náš časopis své jméno. Tyhle potvůrky patří mezi nejdrsnější predátory hmyzí říše a dokážou toho ulovit daleko víc, než si myslíte. Kudlanka nábožná je výjimečná tím, že jako jediný druh kudlanek dokáže, aniž by hnula tělem, otočit hlavu o 360 stupňů. Samička se dožívá cca osm měsíců života, sameček maximálně dva. Kudlanka je také jedním z mála druhů hmyzu, který dokáže vnímat člověka.
Kudlanka má podobně jako
pavouci schopnost vnějšího trávení. Vypouští na tělo své oběti sliny, které
lokálně umrtví její nervovou soustavu, a zároveň kyselina v nich obsažená naleptá
potravu do jakési kaše, kterou pak kudlanka konzumuje. Proto je běžné, že se
její oběť při požírání stále hýbe, ačkoliv jí již chybí i větší část těla. Představit si to můžeme jako lokální anestetikum při amputaci.
To, že šelmy a dravci loví pro svou obživu jiná
zvířata, nám přijde normální. Ale ukousnout hlavu otci svých dětí během
milostného aktu, jak to dělá kudlanka nábožná (Mantis religiosa),
je pro leckoho už za hranou. Ale je fakt, že asi 63 procent stravy samic kudlanek tvoří samečci kudlanek.
Proč to kudlanka dělá?
Kudlanka se během milostného aktu často pustí do
samečka ne proto, že by byla nespokojená s jeho výkonem, ale proto, že páření
probíhá v době, kdy není zrovna přebytek potravy a pro vývoj vajíček je potřeba
zajistit to nejlepší. Je to logické, úloha samce končí v okamžiku, kdy oplodní samici. Pak už
má jen jediný význam: poskytnout samici dostatek živin, i kdyby měly
pocházet z jeho vlastního těla. A protože právě v době, kdy má v sobě
samice vajíčka, potřebuje energie nejvíc, je logické, že i samec musí
zemřít co nejdřív – ideálně už rovnou při páření. Samec má zkrátka podstatně větší hodnotu jako žrádlo než jako případný partner. 
A pak je ještě jeden velmi praktický důvod: mozek řídí rozmnožovací akt, takže když sameček přijde
při milování o hlavu, jeho kopulační pohyby pokračují s neztenčenou silou
a vytrvalostí, do posledních sil jeho těla… mnohdy plno hodin.
Když se podíváte na kudlančiny přední
končetiny, je jasné, že dráp podobný zavíracímu noži neslouží k něžnému
pohlazení, ale k drsnému uchopení kořisti. Čím více se bude bránit, tím více se
bude dozadu otočený drápek zarývat do kůže oběti.
Není pak divu,
že v přírodě je samců
mnohem méně než samiček.
d@niela P.S. Našla jsem video, jak ta malá kudlanka ožere a sežere ještěrku a kolibříka. Ale - je to tak kruté, že to sem prostě nedám. Brrrr
|
