O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
| Napište nám |
| Poradna Kudlanky |
| Právní poradna |
Hubnutí s Kudlankou
Související články
Význam jmen
Soutěže
Setkání
Přihlášení
Anketa
| JAK BÝT SAMA SEBOU |
|
|
|
| Úterý, 13 říjen 2020 | |
 Téma je to smutné i veselé současně. Záleží na člověku, který o něm uvažuje. Velmi se mi líbil jeden kreslený vtip, na kterém jdou dva pánové: „Ale to mne štve, že prší“, říká jeden. „A to já jsem rád“, odpoví druhý. „Proč, prosím vás?“ „Ono by pršelo, i kdybych nebyl rád, tak jsem radši rád.“ Myslím, že tu je ve zkratce řečeno hodně: buď budeme přijímat nevyhnutelné s humorem, nebo budeme věční kverulanti. To jsem si uvědomila, když jsem uvažovala o tom, jak být sama sebou.
Co to znamená, jaká bych měla být, jak dalece o to případně bojovat, či naopak, jak dalece být tolerantní.
Být sama sebou, mít svou vlastní „bublinu“, ale zároveň nezasahovat do životů ostatních. Dokázat si plnit svá přání, ať krátkodobá, či dlouhodobá. Ale současně umět žít i s ostatními. Někdo žije život submisivní, kdy se podřídí, někdo naopak jde „přes mrtvoly“, bojuje za svá práva, a jak se říká, nedívá se napravo, nalevo.
Myslím, že v současné době se mnoho žen snaží dokázat svou rovnoprávnost, někdy opravdu za každou cenu, za cenu, která je později i o osobní štěstí připraví. Jsou samy sebou, ale jsou samy. Postupem času si v průběhu budování kariéry vytvořily i určitý odstup od ostatních, právě tím odlišným životem. Jsou úspěšné, zajištěné, obdivované - ale osamělé. Ovšem – je-li to jejich volba, je to v pořádku, je-li to jejich pocit, je to zlé. Samotu každý občas potřebuje, oddych od velkého kolektivu, ale osamění – to je nedobrovolné.
V dnešní době jsme obklopeni spoustou lidí, máme obrovské množstvím kontaktů, díky sociálním sítím neustálá spojení s druhými lidmi – ale jsou to vztahy formální, strukturované, oficiální, nejsou dostatečně hluboké, dostatečně přátelské, neformální. A tak se uvnitř můžeme cítit sami, i když obklopeni spoustou lidí. Typické pro to je například kvantum přátel na facebooku, instagramu atd. – mnohdy jdou do stovek, ale „ten opravdový“, kterému se můžeme svěřit se vším, mezi nimi není. Je dobré mít zlatou střední cestu, mít na výběr. Pracujme tedy pořád na našich mezilidských vztazích, od kterých si můžeme dovolit z času na čas uniknout do samoty, ale víme, že je máme. A to je přece skvělé.
Být sama sebou znamená zvládnout upřednostnit svoje osobní plány. Může to na pohled znít i sobecky, ale musíme si uvědomit, že pokud je člověk odhodlaný a především schopný plnit své sny a touhy, pokud tím neomezuje nikoho dalšího, je čistě jen na něm, jak se rozhodne. Je ovšem nutno být i realistický, předem se snažit odhadnout své možnosti. Nejen možnosti talentové, ale i pracovní. Zda jsme cílevědomí, patřičně snaživí a zda nás neodradí neúspěch. Záleží také na prostředí, v jakém žijeme. Zda máme vůbec šanci své plány splnit. Zda máme nejen vědomosti, ale i ekonomické zázemí. A jak už jsem se zmínila, zda plněním svých plánů nijak nepřekazíme plány jiných.
Až protismyslným tvrzením současné doby je, že ačkoliv hlásá individuální svobodu, přesto nás nutí, abychom respektovali velice přesně dané normy. Takovým paradoxem například je, že ženy mají stejná práva jako muži. Že mají stejnou možnost studia, zaměstnání, osobní kariéry. Ovšem pokud žena předpokládá, že se vdá a bude mít děti, musí počítat s podstatně obtížnější profesní kariérou. Právě ono předpokládané mateřství formuje ženám budoucí životní plány a profesní život se podřizuje rodinnému. V tom případě je termín: „Budu jen sama sebou, jsem svou prioritou“, nakonec donutí k životní volbě – kariéra, či rodina.
Takže v závěru mohu jen říct, že umět žít tak, abych byla spokojená já i ti, kteří kolem mne žijí, je nesmírně těžké. Je těžké si včas určit, čeho chci v životě dosáhnout, jaký život si JÁ SAMA PRO SEBE představuji; a hlavně si uvědomit, co všechno pro to hodlám obětovat. Opravdu nic není zadarmo, za vše se musí nějak platit. Neexistují pilulky, které by po užití z nás udělaly vysokoškolského premianta.
Souhlasíte?
Barbora
|
| < Předch. | Další > |
|---|
