Jenomže, k fotce mě právě Míša Šíša přímo vyprovokovala, když byla zvědavá na mý starý kolena. Tak jsem je, jen kvůli ní, na chalupě blbejsknul. To byly dost dobrý časy asi před 13ti lety. Nenudil jsem se k smrti v penzi u pc a televize, prachů v práci celkem nadbytek, beruška mladá, milá (věřil jsem tehdá, blbec, že mě miluje kvůli mně), nebyla nuda pensisty, nebyli uprchlíci, nebyl Covit 19.....
Nojo. Nic netrvá věčně, ani beruška, ani kolena. Ale co si stěžovat, když bylo fajn a vlastně i teď je fajn?
Jak se říká: Nelituju ničeho, co se stalo, jen toho, co se nestalo. Ale stalo se toho dost, řekl bych, že i trochu víc, než jinejm chlapum (jistě i míň, než zase jinejm chlapum). A tak to má bejt.

Těším se!

Ahoj NČ.
V jednom z příspěvků jsem četl, že Ti stále vrtá hlavou pořadí fází v zásuvce. Asi se ti jedná o motorovou zásuvku pro 380V. Vykašli se na to. Už to jistě nebudeš potřebovat. Když se dělá nová instalace, běžně se to dělá podle barev. A tím je to dané. Když si budeš chtít zapnout na chalupě třeba cirkulárku a ona se ti bude točit obráceně, přehodíš mezi sebou dvě fáze a jede ti to správně.
Když jsem si tu, na chaloupce, dělal novou instalaci (to bylo ještě v minulém století), dbal jsem jen na to, abych jednotlivé větší proudové zátěže, jakými jsou třeba průtokáče vody, spravedlivě rozdělil na jednotlivé fáze. Aby nebyla přetížená jedna fáze. Ze strany revize to pak bylo celé bez připomínek.
Ale víš, čím jsem se zabýval třeba teď? Takovou správnou blbostí. Kdybychom spolu seděli třeba u pivča, nazval bych to jinak. Ale ony jsou to opravdu vaginoviny. :-) Ale to jen proto, že tomu chci přijít na kloub. Najít, kde byla chyba, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Představ si, že jsem si opravil nefunkční LED žárovku. Každý by se mi vysmál a řekl by, hoď to do koše... Já jsem si vzal plátek pilky na železo, opatrně jsem po celém obvodě žárovky odřízl ten bílý plast asi tři cm nad objímkou (i baňka je z plastu) a dostal jsem se k meritu věci. Na kulaté destičce bylo po celém obvodu 14 LEDek, z nichž jedna měla znatelnou hnědou tečku. Bylo jasné, že je propálená. Tím jsem byl spokojený, že jsem objevil závadu a už jsem to chtěl hodit do krabice s elektroodpadem, který pak vozím do Lídlu, kde to berou. Oťukl jsem ji jen ohmetrem a bylo to jasné. Nedalo mi to však a řekl jsem si, že tu spálenou LEDku zkusím proklemovat. Udělat jí jakýsi bypasses. Vzal jsem slabý měděný drátek z licny, mikropájkou jsem ho připájel k axiálním konečkům ledky a jen tak pro srandu jsem ji jen měřícími šňůrami zapojil do 220V. Svítí! Bylo mi jasné, že tímto jsem přidal trošku napětí i proudu ostatním ledkám v sérii a tak jsem si změřil proud a spočítal watáž. Před opravou měla 9W, po opravě 9,61W. Paráda. Svítí jako klasická 75Watová žárovka. Jen tak bez krytu jsem si ji našrouboval v garáži do pracovní lampy nad stolem a už asi měsíc svítí bez nějaké újmy. Je to sice proti normě, ale zase je to chráněné tzv. polohou...:-) Jen jsem si tak říkal, kde je těch 30 000 provozních hodin, avízovaných výrobcem? Tahle žárovka nesplnila snad ani tisícinu.
Tak takovými blbinami se tu zabývám. Ještě, že mám tak dlouhou garáž. Že tam mám tu svoji trucovnu, kam se mohu za nepříznivého počasí uchýlit. Člověče, já bych snad nemohl nic nedělat. Vždy si najdu něco, čím se mohu zabývat a je mi fajn. Tak na zdraví...

Jen pro tvůj klid, strécu. Už mi fáze v palici fakt nevrtaj (i jsem ti to, myslim, včera krátce napsal).
Tvá trpělivost s opravou ledky je obdivuhodná, svědčí ovšem i o tom, že seš uplně stejnej hračička, jako já. To když se třeba už skutečně naposledy vrátím k těm fázím v zásuvce: I já samozřejmě vím, že když se to točí obráceně, nemusím špekulovat, že stačí přehodit dva dráty. Jenže - to je příliš snadný a hlavně "nesystémový", jak se dneska říká. Ale kašlu na to. Spíš mi dělá starosti ta kvantová fyzika.
Že bys nemohl nic nedělat, i to chápu a i mně to dalo i dává dost utrpení. Jenže ono se toho v činžáku v kvarýru 1 1 35m2 zase až tak moc dělat nedá. V létě aspoň na pávlači, to jo a to se taky chystám na všechny okna. Brousit, spravit, kytovat, lakovat, ale to celou zimu doma dělat nemůžu. Strašně nenávidím bordel v bytě. Taky s nářadím mám potíže. Než najdu blbej šroubovák, musím vykramařit všechny škatule a regály, zase bordel a pak zase uklízení.
Takže se ráno k něčemu třeba chystám, ale pak, po dokonalym zvážení situace, radši otevřu k snídani kozla. A pak ještě dalšího, třeba i dalšího, dokud mě ten blbej nápad neopustí. Když mě konečně opustí, tak už v pohodě a smířenej se situací, vodevřu dalšího kozla, vodevřu rádio, televizi, počítač, protože s tim bordel nenadělám.
A zase je další den u konce. Je to dost děsivý, ale i na to se dá po pár letech zvyknout, když ti už neodepíšou ani na odpověď na pokladního do Tesca za 15 tis. měsíčně.
Měj se a piš!

Ja to tusila...