S manželem jsme spolu přes 15 let. Z minulého manželství má dceru, které je teď 28. Dcerka je a vždy byla poměrně dost problémová, sobecká, namyšlená; vše muselo být zásadně po jejím a z normálních věci vždy dokázala vytvořit drama hodné Hollywoodu. Ale naučili jsme se, jak s ní vycházet, aby to bylo pokud možná v poklidu. Ale - o co se jedná teď: manžel je nemocný a bude v nemocnici ještě cca 2-3 týdny (bude nutná operace).
No
a dcerka se rozhodla, že si bude hrát na milující dceru (nebo má pro to nějaké
jiné duvody, co já vím) a bude se najednou o tatínka starat, tzn. denně za ním
do nemocnice chodit a při tom bydlet u nás. (bydlí v městě vzdáleném cca hodinu
jízdy). Manžel ji dennodenně v nemocnici nechce, nemá si s ní stále o čem
povídat. Také má na pokoji příjemného pána, se kterým by si rád povídal, a takhle
to nejde, protože ona chce, aby se manžel věnoval jen jí. No, a přiznám se, ani
já ji několik týdnů doma mít taky nechci, ale ani jeden z nás nevíme, co s tím.
Ona
nám to prostě oznámila, absolutně se neptala. Manžel je už takhle
vystresován z operace,
a já nechci, aby musel řešit ještě problém s dcerou. Co a jak ji mám
říct?
Snažila jsem se ji to nějak naznačit, ale I když ji naznačují stylem:
tvůj táta
nechce mít každodenní návštěvy, chce si povídat i s ostatními pacienty,
měla ses napřed zeptat jeho, zda by chtěl, abys tu byla každý den, tak
ona
opravdu to nebere.. Všechno je jen o ní a ona se rozhodla. Už I to, co
ji říkám
ji dokáže naštvat, Jen říká, že nejsem její matka a nebudu ji omezovat v
kontaktu s otcem... A pak už se se mnou nebaví. Co máme dělat?
ŠÁRKA
|