Milá Danielo,mám problém, který nevím, jak řešit. Proto také píšu :-).  Nastoupila jsem do nové práce. Byla to docela fuška si najít takovou práci, která by mi vyhovovala, ale musím napsat, že jsem v ní opravdu spokojená. Ze začátku se mi zdálo všechno super: šéf, prostředí, peníze, náplň a vlastně i kolegové. Manžel mi sice říkal, že bych měla ve svém nadšení brzdit, že všude něco je, ale já jsem tomu moc nevěřila.

      A pak to začalo... Moje pracovně a i věkově poměrně starší kolegyně. Je to s ní docela těžké. Jsem nováček a pochopitelně, že občas potřebuji s něčím poradit. Připadám si pořád jako trouba a ona mi to rozhodně nijak neusnadňuje. Pokud ji požádám o pomoc, tak řekne jen to nejnutnější, ale ty hlavní a důležité věci, které by mi usnadnily fungování, ty neřekne. Takže jsem si už párkrát vymáchala pusu.

      Třeba ohledně firemního auta: jen mi ukázala: tam a tam jsou klíče, ale už mi neřekla, co ještě je všechno potřeba - že se musím - a hlavně kam - zapsat, zaevidovat, že jsem si ho vzala. Neměla jsem průšvih, ale prostě ... No, nejdřív jsem si myslela, že to není schválnost, ale když se tohle opakovalo po několikáté, tak jsem pochopila, že se tím docela baví, že to dělá úmyslně.  Sedíme spolu v kanceláři a ohledně kompetencí nemám na koho jiného bych se obrátila.

     Nebo: když máme poradu a někdo se mě na něco zeptá, nebo snad dokonce pochválí mou práci, tak ona do toho skočí a okamžitě odvede pozornost jinam; záměrně, snad abych se nějak neprojevila. Takové to "nezdržujme se tímto, pojďme dál, na tohle není čas..." a já tam potom sedím a připadám si blbě.

     Nevím, jak s tím nakládat a dost mě to mrzí. Nejsem nijak upejpavá, ale zatím se necítím "nějak moc v kramflecích" a ona mi to popravdě vůbec neusnadňuje. Navíc kolem sebe šíří takovou tu nepříjemnou atmosféru napětí a nepřátelství. Vlastně z ní mám trochu strach. Ani nevím proč,  ale je mi to opravdu hodně nepříjemné.

     Děkuji za každou dobrou radu, jak si s ní nastavit korektní vztahy.

RADANA

Komentáře (18)

Zobrazit/Skrýt komentáře Radanko, : Sidon pokud je to tak, jak píšeš - Moje pracovně a i věkově poměrně starší kolegyně., takže jsi o dost mladší a asi i hezčí a přítažlivější, tak Ti to jedubaba neodpustí nikdy a bude se pořád snažit vnutit Ti to "otrávené jablko", jako Sněhurce. Nezbývá Ti, než abys na ni byla milá a snažila se s ní vyjít po dobrém, špatného člověka nepředěláš. Časem se to snad vytříbí. Good Luck!!! červenec 14, 2016 01:18 Budeš ji holt muset převálcovat. : *NČ* Jen bacha, aby to nebyla nějaká kámoška či milenka někoho z vyšších nadřízených. Nenech ji koukat na to, co děláš, jeď si sama po svý lajně, na poradách rozhodně nemlč a naopak ji přede všema utírej kdykoliv k tomu bude sebemenší příležitost. Nejde to ze dne na den, mně to trvalo asi rok, než jsem podobnýho sraba vyštval. Ale stojí to zato! červenec 14, 2016 07:44 Nemusí jít jen o rivalitu ženskou, ve které máš pochopitelně díky svému mládí navrch. : mamča Může jít i o rivalitu profesní. Ona z Tebe může mít normální strach, kvůli Tvému vzdělání a znalostem, které ona třeba vzhledem k věku (neměla to ve škole)už tak skvělé nemá. Zažila jsem to kdysi v práci taky. Sice jsme byly obě přibližně stejného věku, ale moje kolegyně byla sice velmi vzdělaná, ale tehdy "počítačově negramotná", zatímco já jsem se kolem počítačů motala celý život. Snažila jsem se jí předat své zkušenosti, ale taky jsem si takové ty "bonbónky" nechávala pro sebe. Dalo mi hodně práce se metodou pokus-omyl vypracovat na odborníka ve svém tehdejším oboru, tak si člověk drží svoje těžce získané praktické znalosti pod pokličkou. Není v tom žádné nepřátelství, jen "strach o svou židli". Nakonec se z nás staly výborné kamarádky, když jsme obě šly s pravdou ven. červenec 14, 2016 08:14 Předřečníci : Lenka1 to tak zhruba shrnuli. Korektní vztahy s jedubabou nenastavíš. Fakuj ji a nedej se. Buď tak trochu asertivní, taktizuj a neštiť se používat stejný zbraně jako ona. Nejdřív bych si s ní na rovinu promluvila, jestli má se mnou nějaký problém. V případě, že by se culila a dělala blbou (vysoce pravděpodobné, typicky slepičí chování), tak bych ji upozornila na to, že nejsem onuce a že jestli chce mít válku, tak ji bude mít. Rozhodně bych jí tohle netolerovala a každou příležitost využila proti ní. Good Luck! červenec 14, 2016 09:37 Ještě bych : Lenka1 chtěla dodat, že na variantu "je to kámoška nebo milenka (nepravděpodobné) někoho z vyšších nadřízených" bych hodila bobek. Protože pokud se tohle nezarazí a nevyřeší hned na začátku, tak tam Radana stejně nevydrží, tak je to prašť jako uhoď. červenec 14, 2016 09:39 Radano, a ještě dotaz : : mamča Kolegyně dostala za úkol Tě zaškolit ? Má na to speciálně vyměřený čas ? Nebo ji svými dotazy zdržuješ od její práce ? Uvědom si, že ona tam není od toho, aby Ti "usnadňovala" Tvoji práci. Může poradit, nasměrovat, ale je to jen její dobrá vůle. píšeš, že "Byla to docela fuška si najít takovou práci, která by mi vyhovovala, ale musím napsat, že jsem v ní opravdu spokojená. Ze začátku se mi zdálo všechno super: šéf, prostředí, peníze, náplň a vlastně i kolegové." Nejspíš jsi na takové místo dělala konkurs, kde jsi musela prokázat své znalosti ? Tak jak to, že jsi "si už párkrát vymáchala pusu" ? Zkus se vžít do kůže své kolegyně. Taky o to skvělé místo nehodlá přijít. A pokud má za novou kolegyni trdlo, co neví nic o pravidlech půjčování referentského vozu, tak potěš jí Pánbůh ! Vždyť jsi při nástupu musela projít základním školením. Jak o bezpečnosti práce, tak o používání služebního vozu. A jestli ne, tak na vině není Tvoje kolegyně, ale Tvůj zaměstnavatel. červenec 14, 2016 10:39 No těbuch mamčo. To jako fakt? : *NČ* . červenec 14, 2016 10:51 NČ : Iris jo, to jako fakt, co je na tom co napsala mamča k divení se? Jsem také jedubaba - nejspíš, když se tak dívám na tyhle reakce. Za dobu svého působení na nynějším pracovišti jsem vyškolila 2 kolegyně, z toho jednu bez zdravotnického vzdělání. Byla přijata s tím, že těch pár slov se přece naučí - no byla to šichta na pár let, kdo to nezná, nepochopí. Teď tu mám další, také je třeba předávat nějaké zkušenosti. A celkem je mi líto, že se to bere absolutně automaticky, nikdo z vedení se ani nezeptá - tak jak to jde? Zvládáte? Nebo tak něco. To všechno by nebylo tak hrozné, také jsem se kdysi od starších učila. Co mi vadí je to, když mnou zaučená kolegyně začne "machrovat" - práci zvládá a na rozdíl ode mne te´d už rychleji, není unavená, nezapomíná, vidí a slyší výborně a vůbec..... O žárlení na mladistvý zjev to není. Souhlasím s tím, co píše mamča. Zaměstnavatel se má činit, ne kolegyně. A když tak, tak ne za dobré slovo. červenec 14, 2016 11:02 A k tomu : Iris "vymáchání pusy" - kolegyně si pusu vymáchala pouze a jen tehdy, pokud mne chtěla eliminovat, nebrat na vědomí moje stařecké rady a machrovala na vlastní pěst Chtělo by to slyšet i druhou stranu - jako ostatně vždy. červenec 14, 2016 11:05 *NČ* : mamča To jako fakt. I v malých firmách, kde klíčky od služebního auta visí "na háčku u dveří" vedou cosi jako "Knihu jízd", vyplňují a proplácejí "Cestovní příkazy", apod. Tyhle základní věci se učí už na střední ekonomické škole. Když jsem nastupovala já do své první práce po škole, přidělili mi "školitele", který ovšem vzhledem k této činnosti dostal dočasné úlevy ze svých vlastních pracovních úkolů. Mojí starostí bylo, abych se všechno naučila co nejdřív, a neblokovala zkušeného člena týmu. Tehdy se ovšem nastupovalo do práce na tzv. "umístěnku", zatímco dneska si musí každý svoje kvalitní pracovní místo tvrdě vybojovat. Např. absolvováním spousty Výběrových řízení a prokázáním svých kvalit. Pokud tedy nemá "strýčka majitele firmy"... červenec 14, 2016 11:06 ještě mi to nedá, : Iris za odpracovaných 41 let a 160 dní u jednoho podniku jsem udělala zkušenost, že je třeba vycházet z různými lidmi a naučit se chovat v pracovním kolektivu. Což tedy nebývá skutečně moc jednoduché, ale je to tvrdá škola života a fakt to jde zpočátku a možná i ke konci ztuha. Mám pocit, že s tímhle má dnešní mladá generace problém.Všichni jsou asertivní, sebevědomí až na půdu, nejméně vysokoškolsky vzdělaní, flexibilní a ovládají PC a po nástupu do prvního zaměstnání si připadají plnohodnotní, ne-li lepší, než ty báby a dědkové, co tam jsou... Jako mladá holka jsem musela sklopit uši a poslouchat kolegyně i nadřízené, bylo to tak ale normální. Jako zkušená jsem musela taktně opravovat a směrovat nejchytřejší různé doktůrky, kteří po fakultě sežrali všechnu moudrost světa a neuměli nic. Ale byli nadřízení. Jako starší zažívám nepříjemné pocity z toho, že jsem tu pro každého jako automat na informace a pomoc v pravou chvíli v nouzi, přičemž když se daří, nejsem pro ně hodna pozornosti. To všechno jsou asi normální fáze, začleňování do kolektivu. Anebo je možné pracovat "z domova", jak to teď spusta lidí dělá. Ale tam se sociálnímu chování a zvládání interpersonálních vztahů nikdo nenaučí. Chtěla jsem jen napsat, že jako nováček v novém zaměstnání jsem celkem pokorně řešila, jak se samotnou práci co nejlépe naučit (a ono to nešlo hned samo...), zapadnout do kolektivu a postupně se sama cítit pevná v kramflecích - bez dotazů na sociálních sítích červenec 14, 2016 11:30 Iris : mamča Asi budeme z pohledu mládeže obě "báby princmetálové" Naše generace prostě na tyhle nové "mistry světa" čerstvě vyšlé ze školy, pohlíží jako na BUDOUCÍ odborníky, a jsme jim ochotni podat pomocnou ruku v začátcích, POKUD O NI STOJÍ. A oni předpokládají, že jim ti "staří a zkostnatělí", co pamatují Šemíka ještě jako hříbě, nebudou radit, ale na druhou stranu jim budou umetat cestičku jako maminka. Jsem šťastná, že už jsem v důchodu a tyhle "frikulíny" už nemusím řešit. Ostatně, tu hubu si každý musí namlátit sám. Ať odborně, nebo v mezilidských vztazích. Ve zdravotnictví, kde Ty pracuješ, to ale bohužel odnášejí pacienti. červenec 14, 2016 11:38 mamčo, : Iris těším se, jak také přestanu tyhle věci příští rok řešit Blbé je, že časem se stanu také "jen" pacientem a jestli to půjde tím směrem, kterým se to zatím ubírá, tak pánbůh s námi a potěš koště červenec 14, 2016 11:45 Iris : mamča Slepé střevo a žlučník si nech vyndat než půjdeš do penze, a to ostatní zvládneš s bylinkama . Nejhorší "nemoc" je stres, a toho se v důchodu zbavíš. Já např. chovám kočky (báječná antistresová procedura), hejno slepic a pěstuju kytky, ovoce a zeleninu. No, a když ráno nemůžu vstát z postele, tak chvíli cvičím, aby to šlo. A když něco neudělám dneska, tak zítra to třeba půjde. červenec 14, 2016 11:53 Pokud : kim člověk nastupuje do nové práce, tak by se měl poptat proč se to místo uvolnilo. Hodně to napoví. Jinak si všechno co budeš dělat prvně u kolegyně ověř jestli na to jdeš správně. Projevíš tak pokoru, ovšem jestli by sis tak připadala jako trouba tak ti není pomoci a pocit z dobře vykonané práce budeš postrádát. Možná jsi to na kolegyní jen hodila, protože co nevíš si neumíš zjistit nebo ověřit, tvé ego se nedovolí zeptat, abys nevypadala hloupě a na konci stejně tak vypadáš. Možná ti některé věci neřekla v domění, že je znáš, ale třeba opravdu na tebe žárlí. Práce není chození do klubu a lidé se k sobě na pracovišti chovají všude hnusně. Vznikají takové tábory nebo skupinky a ty proti sobě jedou. Nejdříve pozoruj kdo s kým a snaž se dostat do mini smečky, budeš mít pocit bezpečí a zastání. červenec 14, 2016 12:06 Mamčo, : *NČ* nevím, jak to chodí třeba zrovna s autama u malých firem, kde visej klíče na dveřích a pod. Já znám jen velký podniky. Ale i když holka základní věci jistě ví ze školy a pak z povinnýho školení, pořád zůstávají takový slušný drobnosti. "Tady visej klíče, tady se zapisuje jízda, jsme zvyklí to dělat tak a tak, a teď s tebou zaběhnu k autu, bacha, zpátečka občas vyskakuje, tady je trojúhelník, tady je vesta, když auto vracíš, nenechávej ho na doraz s benzínem, ...". Je toho dost a dost, co se při troše slušnosti a vstřícnosti dá říct a poradit do začátku, ale jistěže se taky říct nemusí vůbec nic. Co se týče žárlivosti starší báby, mladá ji o nic nepřipraví, kdyby ji zaměstnavatel nepotřeboval, nevezme ji. Anebo mladou bere proto, že jí chce nahradit starší bábu, tak asi ví proč a bába to má tak jako tak spočítaný. Že tu holku k bábě přihodil zaměstnavatel s tím, "ona ti už řekne", to je dost pravděpodobný, stejně, jako je pravděpodobný, že bábě za to žádnou kompenzaci neposkytl, že to bere jako samozřejmost a hlavně se tím nechce dál zabejvat. Tyhle věci by mezi kolegama měly bejt skutečně samozřejmý a když nejsou, tak to je, aspoň myslim, právě přesně to, o čem ta holka píše. červenec 16, 2016 07:20 *NČ* : mamča Jasně, máš pravdu. Takhle by to ovšem fungovalo, kdyby si ty dvě od prvopočátku padly do oka. Jenže je to naopak, "bábě" se "mladá" nezalíbila, stejně jako se Radaně nezalíbila "stará fosilie" kolegyně. Taky je možné, že ve firmě panuje "vražedné pracovní tempo" a na nějaké "usnadňování" práce nováčkům prostě není čas, tak se všechno děje za pochodu a sdělí se jenom to nejnutnější a na ostatní si musí nováček přijít metodou pokus-omyl. Ale samozřejmě jsme slyšeli zase jen jednu stranu. Ono těm čerstvým absolventům, co jim ještě z kapsy kouká mokrý čerstvý diplom, chybí cosi jako pokora. Nastupují do práce s ramenama jak Čapájev, tak se nemůžou divit, když "starousedlíci" je vezmou, že teda asi všechno umí, takže není třeba je v čemkoli poučovat. Ono to ty "staré harcovníky" krapet popuzuje, takže se škodolibostí českému národu vlastní čekají, až si ten "mladý mistr světa" nabije čumák a trochu zkrotne. červenec 16, 2016 07:39 Jo, tak nějak to bude. Prostě si nepadly do voka hned od začátku : *NČ* To mám dobrou příhodu kdysi z Tesly. Taky přišla do kanclu nová, ale nebyla ze školy, už tak čtyřicítka, celkem slušně vypadající. A hned s dvouma babama zavedla hovor na šéfa, že jako ona je zvyklá si hned každýho šéfa "omotat kolem prstu". Chudák netušila, že jedna z těch bab - Líba, to se šéfem už pár let táhne. Líba zbledla, zrudla, a nenávist byla na dalších asi 5 let, než ta "nová" šla zase někam jinam. červenec 16, 2016 08:16

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment