Začnu od začátku. Ale jsem nějak zmatená a moje myšlenky plynou rychlostí blesku, tak to asi nebude moc mít hlavu i patu.  Je mi 29 let a partnerů jsem měla už několik. Mému příteli je 34 let. Budeme spolu 10 měsíců. Tedy, tak dlouho se známe. Seznámili jsme se přes internet.

Spolu jsme začali chodit v září a v lednu jsme spolu už bydleli. Přistěhoval se ke mě hlavně z důvodu, aby nemusel dojíždět do práce (odešel z bývalé práce a našel si novou, kde bydlím já) a potom taky proto, že jsem chtěla, abychom byly spolu. Bydlíme tedy v 1 plus kk. Ze začátku bylo vše v pořádku. Já příteli řekla, že mám problémy se sebeubližováním a on to bral docela dobře. Vztah byl v pořádku, občas jsme se chytli kvůli nějaké hlouposti, ale vše bylo ok.

Jenže – máme problémy. Já jsem pořádná, spolehlivá, přecitlivělá, výbušná, lehce se zamiluji. Můj přítel je nepořádný, nespolehlivý, přecitlivělost by se mu hodila, protože absolutně nedává city najevo, výbušný není, protože se umí dobře ovládat. A nedokáže pochopit, že vidím chyby doopravdy ve všem. Ve vztahu jsem teď tedy nespokojená a jak řekla jedna moje kamarádka - Když byl rozchod v návrhu, stejně k němu dojde. Mně se zdá, že bohužel měla pravdu. Poslední dobou už rezignuji a nebo ležím v posteli a brečím. Nevím už, co mám dělat. Sotva přijdu domů, první co udělám je, že uklidím rozházené ponožky, kalhoty, trika, mikiny, zavřu gel na vlasy, uložím ho, vyčistím sporák, který je nehorázně zapatlaný od vaření mého přítele, vyluxuji a prostě uklízím zabordelený byt. Samozřejmě že to vše nedělám denně, ale každou věc aspoň 2x týden udělám. Můj přítel dojde domů, vysvleče se, nechá vše tak, jak to shodil a nachystá si jídlo, které po sobě neuklidí, lehne do postele, nebo jde k PC, k televizi, do posilovny a podobně.

Napíšu vám pár příkladů našich hádek. Jednou jsem chtěla půjčit jeho auto. Potřebovala jsem zajet na nákup. On sice řekl, že zajede, jak budu v práci, ale já si stála za svým, protože jsem věděla, že by nechal zbytečně moc peněz v obchodě. Řekl mi, že auto mi nepůjčí, protože mu blbne baterie a nemá moc benzínu. Já se teda táhla se dvěma taškama a jedním batohem do kopce a 4 pater. Na druhý den můj miláček sedl do auta a jel koupit chleba do večerky, kam bych došla já během pěti minut. Když jsem se ptala, proč nešel pěšky, řekl, že to bylo rychlejší atd... Druhý den jsem chtěla půjčit auto do divadla. Jeli jsme s našima a já potřebovala být brzo doma. Řekl mi, že ne, ale během půl hodiny došla jeho sestra a vzala si auto úplně klidně. Pak jsme se pohádali.

Další příklad je včerejší. Došla jsem domů, všude zase s prominutím bordel. Začala jsem uklízet. Luxovat. Přítel došel z práce, a hned, kde má oběd a začal si chystat jídlo. A zase všude všechno poházel, nechal všude zbytky, v kuchyni na zemi binec, drobky, slupky… čerstvě umytá kamna zase hned zaneřádil, protože se současně díval do PC, tak mu omáčka utekla…  Po chvíli jsme se začali hádat. Dopadlo to tak, že jsem zoufalá, nevím co dělat a jsem pořezaná.

Jsem bezradná a šílená. Jednou mi řekl do očí, že jsem tlustá, že mu to vadí, pak o týden později řekl, že se mu to líbí. Zjistila jsem taky, že miluje slečny, které jsou vyloženě jako anorektičky. Ale já, jelikož mám prsa č. 4 a jsem po mamce prdelatá a boky mám taky, nepředpokládám, že někdy budu mít míry 90-60-90 či dokonce míň. PORAĎTE MI!!! Mám vztah ukončit? Nebo co mám dělat!? Miluji ho! Nechci zůstat sama! Vím ale, že ho nezměním. On, když uklidí, umí se tím pak chválit hodiny, ale mě nepoví nic, když uklizím dennodenně. Miluji ho a dalšího partnera nechci. Nebaví mě ta samota, to hledání. Chci od partnera pochopení, lásku, cit.

Přijde mi proto jako blbost se rozejít kvůli hádkám, které tu píšu. Jsem pořádná. Potřebuji mít byt bez prachu, potřebuji mít v koupelně pořádek, v poličkách taky, ve skříních též. Mu je to ale jedno. Říká, že je rád, že ho to učím, ale najevo to teda dávat neumí.

Mám pocit, že vše, co udělám, je špatně, vše co udělám, tak za to můžu já. Už doopravdy nevím, jestli jsem já ta kráva, nebo jestli je chyba doopravdy na obou stranách. Začínám mít chuť vše hodit za hlavu a vrátit se do života, kdy mě držely nad vodou žiletky. Poraďte, prosím!

BLANKA

Komentáře (34)

Zobrazit/Skrýt komentáře Budu stručná : Lenka1 1) Sypej - a to fofrem - k psychologovi. 2) Debila, sobeckýho, .......o kripla kopni do ..... S rozeběhem. (Leni, máš absolutně pravdu, s textem souhlasím, ale PROSÍM, ne vulgárně) Nemiluješ ho. Pravý důvod, proč se tohohle exempláře držíš jako to pověstný ho.no košile, je to, že máš sebevědomí někde na absolutní nule (co si pamatuju ze školy, tak je nějakej -273,15 stupňů kelvina) a tudíž ze sebe dobrovolně děláš králíčka Duracela - ten taky vydrží hodně. Ani jsi se nezmínila, jestli se jeho Veličenstvo finančně podílí na chodu domácnosti, ale odpověď je, myslím, celkem jasná. Body 1) a 2) můžeš prohodit v pořadí, ale udělej obojí. Neprodleně. červenec 10, 2016 21:03 Souhlasím úplně s Lenkou, jen bych, Blanko, dodala, že : Eva se budeš muset nejprve naučit mít ráda sama sebe a dokud to nebudeš umět, budeš přitahovat samé takovéhle typy partnerů, jako máš teď. Neumí to dost lidí, není to také žádná ostuda, ale pokud to nezměníš, budeš velmi nešťastná. Podle toho, co píšeš, by bylo nejefetivnější, kdyby ses opravdu obrátila na odbornou pomoc....vyhledej si na internetu psychology v místě, kde bydlíš a objednej se tam. Je sice pěkné, že tak ráda uklízíš byt, ale je už nejvyšší čas, aby sis uklidila i ve své duši. Ona je určitě velmi krásná, ale budeš to tam prostě muset trochu vyprášit, provětrat, vyluxovat, přerovnat, jinak uspořádat atd., aby ti se sebou bylo hezky. A ten psycholog ti s tím určitě pomůže, nic se toho neboj!!! I když nám plno informací chybí, stejně si myslím, že tento partner ti rozhodně nejenom žádné štěstí nepřinese, ale mohl by tě brzy i citelně ničit. On tě nemá rád, vybral si tě záměrně, ale ne jako partnerku, ale jako snadnou oběť! Nedovol mu to a opravdu ho vystěhuj! Čím dříve, tím lépe, bude se to už jen zhoršovat!!! Dokud nebudeš ty sama mít pro sebe: "pochopení, lásku a cit", žádný partner na světě ti to darovat, bohužel, nemůže. červenec 10, 2016 22:52 Tak, tak. : mamča Dámy přede mnou to vystihly dobře. Nejdřív vyhoď toho příživníka a ignoranta, který Tě nemiluje, ale zneužívá. Pak si najdi toho psychologa, co Ti pomůže, abys nebyla "šťastná se svými žiletkami". Není to normální, a už vůbec bys to neměla nikomu předem říkat, zvlášť na Internetu. Uvědom si, že tenhle "partner" si Tě vybral právě kvůli tomu, že se nemáš ráda, a on Tě v tom ještě podporuje tím, že Ti připravuje situace, kdy se opravdu nemáš ráda. Až budeš příště uklízet jeho poházené svršky a spodky, tak je házej rovnou do pytle na odpadky a hned odnes do popelnice. Uvidíš, jak hezky si při tom uklidíš v duši. Jak jsi se zmínila, pán má někde blízko sestru co si chodí půjčovat auto, takže když ho vykopneš směrem k sestře, tak ani nemusíš mít výčitky, že "kvůli Tobě změnil zaměstnání" a teď nemá kde bydlet. Má. A Ty si po jeho odchodu hezky pokliď svůj byteček, uvidíš, že se Ti uleví. V takovémhle vztahu setrvávají jen masochisti, a Ty musíš se sebou (ne s ním) udělat něco, co Tě téhle ponižující vlastnosti zbaví. K tomu Ti dopomáhej psycholog. A hlavně si nemysli, že baclaté holky jsou něco odpudivého. Je spousta lidí, nejen chlapů, co se jim chodící kostry nelíbí, a naopak dávají přednost těm "oplácaným". Jestli máš větší nadváhu, tak začni tím, že se jí pokusíš zlikvidovat pohybem. A je jedno, jestli budeš běhat, jezdit na kole, na inlajnech, nebo jen tak chodit delší trasy. Třeba při tom sportování potkáš príma lidi, co Tě přijmou mezi sebe a v dobré společnosti se budeš smát a na "žiletky" zapomeneš. červenec 11, 2016 07:33 Jak to vidí mužskej laik v oboru psychologie a psychiatrie? : *NČ* Jako mužskej si vůbec neumím představit soužití s ženou, která se sebepoškozuje. Jistě bych zkraje rád vystupoval v roli "rytíře zachránce" (přece, když bude milovat takovej skvost, jakým já bezesporu jsem, tak přeci vůbec nebude mít už k sebepoškozování žádnej důvod). Pokud by ji ovšem její libůstka nepřešla a ona by odmítla i odbornou pomoc, zapracoval by můj vlastní pud sebezáchovy a zdrhal bych od ní hodně rychle a hodně daleko. Tvůj tzv. "přítel" není přítel ale docela obyčejnej parazit, veš, která se ti navezla do kvartýru a vycucává tě. To, že si to necháváš líbit, je podle mě taky určitej druh sebepoškozování. Tady je ale řešení docela snadný. Prostě a jednoduše mu nacpi jeho zapařený fusekle, podvlíkačky, botasky,... do megatašky z Ikea(y), chraň tě rukapáně, abys mu to vyprala(!!!) a vykopni ho ze SVÝHO kvartýru. Hlavně vůbec neřeš, jestli má nebo nemá kam jít. To není tvoje věc, nýbrž jen jeho a tobě do toho nic není! Jo, a ne aby tě napadlo, chtít si jeho přízeň vykoupit společným miminkem! To by byla ta největší zrůdnost, který by ses mohla dopustit na sobě a hlavně na tom prckovi! Ty nemáš co, řešit jeho. Ty musíš řešit sebe! Lenka a Eva ti daly pár základních pokynů (odborná pomoc psychologa je nezbytná, Eva ti to jistě ráda blíž vysvětlí). Já bych k tomu jen dodal, že v 29ti letech nemáš vůbec jakejkoliv nárok na rezignaci nad svým vzhledem a jak jsem tak tady vypozoroval, bližší písemnej kontakt s Lenkou by ti mohl v tom ohledu hodně prospět. Ono to bude pěknejch pár měsíců trvat, ale těch pár měsíců ti snad pro nadcházejících pár desetiletí stojí zato. V nezbytnejch případech je určitě možná i nějaká ta plastika, neboco. Až se začneš dávat fyzicky do pořádku, dostaví se ten psychickej pořádek už sám od sebe. O chlapy starost neměj, ti pak taky přijdou sami od sebe. červenec 11, 2016 08:14 NĆ, akorát, že problémy Blanky tedy rozhodně nelze vyřešit nějak : Eva korespondenčně. To by byl i osobně déle trvající proces. Ale moc optimistická, pokud se týče toho, zda Blaka psychologa navštíví, bohužel nejsem, Pořád to má to stigma, i když už se to trochu zlepšilo, že tam přece chodí jen blázni, co přeci Blanka a spousta dalších není! Jistěže není žádný blázen, ale velmi nešťastný člověk, který si z toho sám nyní opravdu nepomůže, což zase není žádná ostuda nebo selhání! Před tím nejsme v průběhu života imunní nikdo! Pomoc stoprocentně existuje, ale není nikterak instantní a nelze ji nějak Blance vnutit nebo udělat za ní. Musí chtít sama. Musí hodně chtít přestat být nešťasná a být odhodlaná pro to i dost udělat. Žádné jednoduché "očkování na štěstí" žádný psycholog nemá, ale když by Blanka vytrvala, tak by se z ní vyloupla krásná bytost, kterou už je uvnitř i nyní, jen je tedy teď úplně zahrabošená, zastlaná pod nějakými nánosy, které bude třeba fakt se skřípáním zubů i s radostí vykydat červenec 11, 2016 09:18 S něčím podobným, tedy trochu jiným, ale stejně bolavým, : d@niela mám zkušenost - od své dávné kamarádky. Ta se zase pálila... (Jo, lidi si vymýšlejí...) Já byla asi kolem čtyřicítky, bydlely jsme v jednom domě a ona měla jakbysmet mizernýho chlapa. A já pak občas vídala na jejím těle nějaké ty rudé skvrny. Ještě mi to ukazovala, "hele, to jsem si v noci udělala!". Byla to hrůza... Jednou zase za mnou v noci přišla, ubrečená, a jestli tam může do rána zůstat. Pochopitelně, že jo, udělala jsem kafe a povídaly jsme si. A pak se to stalo: ona najednou bylas taková nesvá a řekla, že bez "toho" asi neusne... A šla do kuchyně. Takže jsem s ní šmejkla zpět na kanape, a řekla jí, že tedy já to ve svym bytě čuchat nehodlám, a buď bude spát a nebo ať si jde za nim. (klepala jsem se jak ratlík... byly asi 3 ráno, děti spaly v pokojíčku). A pak jsem udělala asi hroznou věc, která však znamenala hodně. Šla jsem do kuchyně, zapnula plyn a dala na oheň vidličku. Pak jsem ji vzala a šla do obejváku a zničeho nic jsem jí to na chvilku přimáčkla na stehno! Ona vykřikla a vyděšeně se na mne koukla. Řekla jsem: "tak, a můžeš spát v pohodě a já jdu taky." Ona ani nepípla. Víte, že to pro ni tím skončilo? A pak mi to ráno všechno vysvětlila: že tím, že jsem jí vlastně vzala tu "přípravu, předehru", tak jsem jí tyhle chvilky "zkazila". Jednak v tom okamžiku prý cítila něco úplně jinýho, a hlavně si uvědomila, jak blbne. A k čemu mne vlastně přiměla. Fakt, že to byl pro ni poslední okamžik, kdy tohle udělala. No, asi do půl roku se odstěhovala a co já tak vím, tak je teď docela spokojená a má úplně normální život. I když - co je normální .... červenec 11, 2016 09:42 Jasně, Evi, že mě ani nenapadlo korespondenční řešení : *NČ* Jó, to by bylo moc fajn. Několika emajlama vyřešit poškozenou osobnost. Ale měl jsem na mysli spíš počáteční radu, nakopnutí - kde a jak začít, jak se ohlásit k návštěvě, co říct v prvních větách, a tak podobně. Jako pozitivní už ale vidím fakt, že o tom ta holka sem napsala. Že tedy i sama cítí, že věci nejsou tak, jak by měly správně být. Jen myslím, že není na místě, aby řešila ona jeho, jeho bordel, jeho přezíravost, bezohlednost, vypočítavost, sobectví. To, aspoň podle mě, rozhodně není její věc. červenec 11, 2016 09:56 Hůůů, Daní. K tobě teda už na kafe nejdu!!!!! :((((( : *NČ* . červenec 11, 2016 10:00 No, tomu tedy říkám drsná léčba : Eva šokem)) červenec 11, 2016 11:00 NČ, jasně, že naprosto nemá žádnou cenu : Eva se zabývat a rozebírat "přítele"....tady má Blanka jediný úkol a to se ho v pudu vlastní sebezáchovy zbavit! Je to fakt děsný, jak takovéhle typy umí přesně a spolehlivě vyhledat svou ideální oběť. A už po půl roce soužití Blanka leží, rezignuje, brečí, řeže se....úplně mi běhá mráz po zádech při představě, kam by to dotáhli po pár letech soužití! Po pravdě, v tomto stavu, ve vší úctě, Blanka musí nejprve zamakat na sobě, protože jinak se to bude stále jenom opakovat. Dlouhodobě pro "normálního" partnera v tomto stavu, co je, je svízelným, problematickým partnerem. Zbytečně!!! S tím se dá udělat mnoho! A návod: najdi si na netu psychology v místě, nejlépe klinické psychology, zavolej a řekni, že máš v současné době v životě takové problémy, se kterými si nevíš rady, že se sebepoškozuješ a najděte termín k objednání. Udělej to co nejdříve, dobrých psychologů zase až tak moc není a mají dlouhé čekací lhůty mnohdy. A až k němu přijdeš, tak se ničeho neboj a řekni v úvodu zhruba to, co jsi sem napsala. To ostatní potřebné už v rozhovoru odvede psycholog. Skoro jistě ti udělá také nějaké písemné testy, z toho nemusíš mít rovněž strach, to ti vysvětlí, i výsledky a navrhne ti, co a jak budete při terapii dělat. V drtivé většině případů to hradí ZP. Ale neuškodí, když se ještě ujistíš, zeptáš. červenec 11, 2016 11:20 Sorry, Dani : Lenka1 Jsem to psala v prvotním návalu emocí. A to jsem se ještě držela. Takovýhle typy ve mně probouzejí temnou stránku mýho já - sadistickou militantní mrchu. Jak já bych si ho vychutnala. No bejt Blanka moje kámoška, ten by teda něco zažil. červenec 11, 2016 12:04 chlap je : Iris normální bordelář a tydýt, jako spousta chlapů, ale proč hned parazit, veš, přísavka a podobně? Pořád čtu dokola a nic až tak šíleného či pro chlapa netypického nevidím....Možná ty poznámky k tloušťce nejsou fér, ael vycházíme jen z toho, co popsala a jak to pochopila Blanka...A i když věřím, že uvnitř ní je krásná bytost, jak popisuje Eva, tak si zároveň nemyslím, že soužití s ní je pro mužského procházka rajskou zahradou. A možná že i ten chlap se cítí malinko podvedený a nespokojený. Tak přemýšlím, jak bych na věc nahlížela, kdyby v takovém vztahu žil některý z mých synů. Blanka jistě potřebuje pomoc a to odbornou, s tím souhlasím. Že ten chlap je viníkem všeho, to si nemyslím. I když připouštím, že na to nemusím mít správný náhled a dostatek zkušeností, jako třeba Eva. Už podruhé v krátké době tu vzpomínám na svou sousedku, tentokrát ve spojitosti s tím, že i když překonala nejtěžší nemoc a je zdravá a i když překonala rozvod a tahanice, dovede se rozejít s celkem fajn chlapem, který jí má rád,pro jeho nepřekonatelnou vlastnost - a to, že když mu při mytí zubů ukápne pasta na umyvadlo, občas ji nesetře. Chápu, že proti tomu je rakovina a samota bez partnera po boku úplná prkotina. Když ona líčí, jaké je on prase, musím se ovládat. Kdoví, jak by situaci popisoval Blančin milec. Ale jinak uznávám, perpetuum mobile v podobě pohozených svršků i spodků znám a je to na pěst. Ale ne na řezání.Blani, nic ve zlém. červenec 11, 2016 12:57 ... : doktor Hahahaha,jojojo holky a děvčata je to náramné počtení.Číst jak se ta něžná ženská duše dívá na nás muže.Žádné otálení a šup do jednoho pytle s holomkama....hahahaha,díky děvčata. červenec 11, 2016 13:49 ... : mia I mne teda mrazí z té poslední věty - "začínám mít chuť vrátit se do života... držely mě nad vodou žiletky". Tohle není pouze na psychologa, tohle je podle mne i na psychiatra. Toho muže se stejně jako Iris nezastávám, ale myslím, že zakopaný pes je v psychice tazatelky. Ten dopis je z velké části o uklízení, o potřebě mít všechno čisté uklizené. Nikde tam nevidím jedinou zmínku o tom, jaké má ten dotyčný klady. Opravdu žádné?? Blanka by se měla přestat stylizovat do role oběti a čeká ji dlouhá cesta než rozklíčuje své vlastní já. červenec 11, 2016 13:50 Iris, ale nikde jsem fakt nepsala, že Blanka je nějaké : Eva partnerské terno Naopak, posílám ji k psychologovi..... a nejde vůbec jen o ty žiletky....si všimni jiných vyjádření: nedokáže pochopit, že vidím chyby doopravdy ve všem On sice řekl, že zajede, jak budu v práci, ale já si stála za svým, protože jsem věděla, že by nechal zbytečně moc peněz v obchodě. Miluji ho a dalšího partnera nechci. Nebaví mě ta samota, to hledání. Jsem pořádná. Potřebuji mít byt bez prachu, potřebuji mít v koupelně pořádek, v poličkách taky, ve skříních též. nic proti tomu, ale není to třeba už obsedantní? A nebo, když to takto potřebuji já, nemohu prostě čekat, že ostatní to budou mít nastavené úplně stejně...atd. Blanky přítel o žádnou radu nežádá, tak je zbytečné mu ji dávat. A ta tvá sousedka: nikdy mě nepřestane překvapovat, jaké průšvihy lidi kolikrát přežijí a pokora a nadhled přesto stále nikde Té už nebude pomoci, bohužel. Já mám zase kolegu, velmi vzdělaný člověk, ale s neuvěřitelně defektním způsobem myšlení: z jakékoliv pěkné nebo neutrální věci v mžiku vyrobí 20 negativních...a má radost....ke všemu při setkání mi pokládá pravidelně otázku, zda mám něco dobrého....aby s tím vzápětí vyvedl ty řetězové negace.....já nestačím zírat, pak už se nepokrytě směju a říkám mu, že je totálně invalidní, co se štěstí týče. Ale je fakt, že už se mu raději vyhýbám a odmítám mu cokoliv dobrého sdělovat....je to pako....a také, v životě by k psychologovi nešel, on to vůbec nepotřebuje. Krásná bytost je v každém z nás, s tím se už rodíme, jen u některých to chce v dospělosti fakt důkladný archeologický průzkum a někdy ani to už nepomůže, někteří ji vytrousí nebo zahubí červenec 11, 2016 14:07 Proč hned parazit, veš, přísavka a podobně? : *NČ* Protože je to parazit, veš, přísavka a podobně a patří do jednoho pytle s holomkama. Normální mladej chlap by vedle sebe nikdy nesnesl mladou ženskou, která si soužití s ním musí oslazovat žiletkama. červenec 11, 2016 14:13 NČ : Iris ale žiletky byly i před ním, jestli tomu dobře rozumím. červenec 11, 2016 14:20 Jo, jasně, Iris. : *NČ* Však mu to sama řekla, a "on s tím neměl problém" (už to je krapítko zarážející, ale nešť). Z dopisu to vypadá, že s tím i přestala. Tak to by bylo vše v pořádku. Byla nešťastná, on jí štěstí vrátil, ona už neměla důvody k řezání. Ale důvody už zase má. A votode. Můžu stokrát chápat jeho rozčarování ze vztahu, kterej mu skoro jistě není po chuti, ale NIKDY nebudu mít pochopení pro důvody, který dospělýho chlapa, navenek zdravýho, držej u ženský s kterou opovrhuje (bydlení zřejmě zadara a další péče; něco jako mamahotel) a ve který i svym vlastnim přičiněnim, a snad i záměrně, vyživuje psychickou trosku. červenec 11, 2016 14:39 Tak trochu mimo mísu. Ale když už jsme u těch psychickejch poruch.... Zrovna jsem přečetl: : *NČ* "Jan Skopeček (90) skončil nedávno v bohnické nemocnici se zlomeným žebrem. Lékaři ho za žádnou cenu nechtějí pustit domů, že sám se o sebe už nedokáže postarat. Legendární herec ale vymyslel geniální řešení. Se svou bývalou milenkou (63) chystá sňatek i návrat k bývalým společným zájmům. Otázkou je, jak moc dobře to s ním Bohunka myslí. Přiznává, že by si Skopečka klidně vzala, ale jedině s předmanželskou smlouvou, protože ji prý nedávno manžel vyhodil z bytu, kam si nastěhoval mladou Romku. A tak prý nechce opakovat chyby....". červenec 11, 2016 14:41 ... : Iris já vím, všimla jsem si. Proto zdůrazňuji, že známe jen vyjádření Blanky, které může být dost tou obsesí přebarvené. A ona za to nemůže, nemyslí nic špatně, naopak. Tak to prostě má. Jen mne překvapilo, jak jednoznačně tu někteří okamžitě, aniž by tohle dešifrovali, z toho chlapa udělali veš - už to slovo je hnusné Ten přítel není rozhodně pořádníček a zlato, ale úplný příživník a blb také nemusí být. Ale máš pravdu, jeho neřešíme. Ještě k mé sousedce - ta by mimochodem byla též schopna sepisovat petice (viz předešlý článek...) a nejen kvůli soužití s homosexuály, ale i kvůli fleku na chodníku před domem.. Čím je ten flek způsoben? Kdo tam co vylil? Proč to po sobě okamžitě neumyl - a v případě, že umyl, použil správný prostředek? Kolikrát kdo vůbec chodník před domem umyl, tak jako ona? Udělal to kromě ní vůbec někdy někdo?? Na nástěnku v chodbě nutno pověsit rozpis uklízení chodníku včetně navátých okvětních lístečků kytek.. No chlapa jen tak nesežene.... Trochu přeháním a trochu brousím do jiné debaty. Tvůj kolega je radostný pesimista Ale vážně - myslíš, že zavilý pesimismus je také diagnoza či záležitost napravitelná psychologem? Je možné,že mu působí radost druhému radost kazit? No jsou to věci v hlavách, jeden by nevěřil červenec 11, 2016 14:42 komentář : Iris je pro Evu červenec 11, 2016 14:43 NČ : Iris (bydlení zřejmě zadara a další péče; něco jako mamahotel) a ve který i svym vlastnim přičiněnim, a snad i záměrně, vyživuje psychickou trosku ..ale tohle už jsou spíše dedukce, ne? Je to možné, ale nemusí to tak být. červenec 11, 2016 14:48 NČ : Iris odpálila jsem to dříve, chtěla jsem připsat, že co když se ten chlap chce rozejít a je mu blbé opustit psychickou trosku, jak píšeš? Ostatně, pokud to udělá, stejně bude za největšího padoucha na světě...všechno špatně červenec 11, 2016 14:53 Tak už jen skutečně krátce: : *NČ* Jakej je rozdíl mezi optimistou a pesimistou? Optimista nemá dostatek informací. ========================================= Venku 36°C, na pávlači ještě před chvílí žhnulo slunce bez jedinýho kouska stínu. Děs!!!! Úderem 14:15 hod. už stín došel, tak už můžu taky dojít. Kozlí stádo v lednici už taky čeká na vyvenčení. Dám mu co proto!!!! PS: (jen pro Lenku a fakt jen, coby nepatrný upřesnění, protože jde absolutně o h***o: absolutní nula -273,15 stupňů, je dle stupnice Celsiovy). červenec 11, 2016 14:54 Nč : mia I s tím mamahotelem máš pravdu. Ale ona se Blanka chová spíš jako matka než partnerka. Tak nějak ve stylu nikdo neudělá věci lépe než já. Nikdo nenakoupí hospodárněji než ona, nikdo lépe neuklidí než ona. Co člověka nutí dělat komornou a uklízet pohozené fusekle? Na druhé straně proč do divadla raději s rodiči než s přítelem?? Proč se řeší pořád úklid? Je ho opravdu v 1 plus kk tolik moc? Co až by přišly děti? Ty přece také nadělají a bude se po nich muset uklízet. Jak jsem psala, chce to psychiatra (ona už k němu Blanka asi nejspíš chodí, když má problém se sebepoškozováním) i psychologa a rozklíčovat odpovědi na otázky proč? proč sebepoškozování, co přináší? proč touha po sterilní čistotě , pořádku?? proč třeba místo pochvaly a uznání za kuchařské dovednosti partnera jen spílání za zaneřáděný sporák?? červenec 11, 2016 14:54 Iris, viď, kdyby ta sousedka : Eva byla ráda za každý den, co tu je a je zdravá, dala si pěkně s pánem obídek a kafe a jeli by na výlet atd.....ale to ne, významně zábavnější je řešit skvrny na chodníku a pastu na umyvadle....to je také pěkný myšlenkový úchyl, jak ten můj kolega...ten je, ke všemu, ještě i hypochondr...skáče odhodlaně do hrobu už od 25 let, co ho znám...měří si tlak v práci x krát denně, všem nám nahlašuje rekordní hodnoty i po víkendu....léky brát zásadně nebude, protože je po nich údajně blbý a nemohl by chodit do práce...zajímavé ale je, že jemu se ty katastrofy i zhmotňují, jak kdyby byl pochodující negativně nabité pole na co sahne, to přestane fungovat, zadře se, vyhodí pojistky, shoří, rozsype se a to už i včetně lidí! Třeba příklad: jede na dovolenou a po návratu nám sdělí výhradně a především: kolikrát měl nejrůznější vylučovací kolize, včetně všech detailů o typu, konzistenci, barvě a jiných charakteristikách (on tedy používá jadrnou češtinu), kde a jak se vyboural, co ztratil, kolikrát ho okradli atd. a tím líčení ukončí. Jestli by se s tím něco dalo dělat? Dalo, ale nikdo to nemůže dělat za něj nebo proti jeho vůli a on si připadá úplně normální Ale byl by to tedy běh na hodně dlouhou trať a dnes už má tak zažrané ty myšlenkové vzorce, že nezaručený výsledek, i kdyby čirou náhodou někdy chtěl, jakože si ten den neumím vůbec představit červenec 11, 2016 16:23 Tady je postřeh od : Sidon jednoho člověka, který měl, myslím, dost "rozumu", aby tohle mohl vyslovit: "If we decide that the universe is neither friendly nor unfriendly and that God is essentially ‘playing dice with the universe’, then we are simply victims to the random toss of the dice and our lives have no real purpose or meaning. "But if we decide that the universe is a friendly place, then we will use our technology, our scientific discoveries and our natural resources to create tools and models for understanding that universe. Because power and safety will come through understanding its workings and its motives." "God does not play dice with the universe," --Albert Einstein http://www.awakin.org/read/view.php?tid=797 Pro ty, co anglicky neumí, se to pokusím přeložit: "Jestliže usoudíme, že vesmír(universe) není ani přátelský ani nepřátelský a Bůh si s ním jenom tak hraje v kostky, potom jsme prostě oběťmi náhodného vrhu těchto kostek a naše životy nemají skutečný účel, nebo smysl." "Ale jestliže usoudíme, že tento "universe" je přívětivé(přátelské) místo, pak budeme užívat naši technologii, naše vědecké objevy a naše přírodní zdroje k tomu, abychom vytvořili prostředky a modely pro pochopení tohoto "universa". Protože síla a bezpečí přijde skrze pochopení jeho činností a motivací." "Bůh nehraje s vesmírem v kostky!" AE Pak ale taky jeden neznámý "učenec" řekl, že - VŠECHNO JE JINAK!!! červenec 11, 2016 19:01 NČ : Lenka1 o jo, jsem to zmotala. Alespoň to číslo jsem si zapamatovala dobře. červenec 12, 2016 18:11 Ale Lenko :))) : *NČ* Vůbec o nic nejde. To jen pro přesnost (jen se ve mně ozval technik) červenec 13, 2016 07:24 Milá Blanko, : magdalenka přerostlo ti to nějak přes hlavu. Chtěla jsi, snažila se, děláš, co můžeš, ale spokojená nejsi, spíš zoufalá. Ze sebe nebo z přítele? Říká se, že zoufalí lidé dělají zoufalé věci. A tak mi připadáš i ty. Bydlet v 1 kk pro tak rozdílné lidi musí být hodně náročné. Každý potřebujete své mantinely. A jak popisuješ, přítel tvé naléhání nebere nějak moc vážně. Proč? Někteří mužští nevaří vůbec, někteří neuklízejí svršky, někteří ženě nepůjčí auto. V tom nevidím problém. Ale v tom, že tvůj partner tě nebere vážně, vidím veliký. Pokud je jen jeden tam nespokojený, jak popisuješ, není vztah rovnocenný. A je jasné, že časem se to samo neupraví. Samo ne. Měla bys sebrat sílu se zase postavit na své nohy. Nedělat věci za partnera, ale za sebe. Pokud mu v klidu nedokážeš vysvětlit, co je pro tebe důležité, zkus mu to napsat. Svět není černobílý, existují dohody a kompromisy. Třeba, že potřebuješ čas a prostor a partner se zatím poohlídne po větším bytě, samozřejmě mezitím bude bydlet jinde. Někdo vyhazuje věci z okna a vyměňuje zámky. Bohužel i ve větším bytě bývají sporáky a koupelny většinou společné a budete muset spolupracovat. Mnohokrát. A když jednou přijdou děti, je to nejdůležitější věc pro rodinu. No zatím to vypadá, že tě čeká boj. A na ten budeš potřebovat sílu a dobré nervy. Myslím, že nemá cenu se zabývat dalekou budoucností. Ty si budeš muset plánovat každý den, abys to zvládla se sebou, v sobě... Přeju ti dobrý start a výsledek se brzy dostaví. Co by se stalo, kdybys týden nechala vysavač ve skříni a neotřela sporák? červenec 13, 2016 14:35 "Někteří mužští nevaří vůbec, někteří neuklízejí svršky, někteří ženě nepůjčí auto" : *NČ* V tom, Magdalénko, nevidíš problém? Tak přesně v tom já problém vidím! Ono ani tak nejde o to, jestli je bordelář, nebo háklivej na kus blbýho šrotu, kterej nazývá autem. Podle mě jde v první řadě o to, že on na ni zvejšky kašle! Jeho bordel, jeho plechovej šrot, atd... co je jí po tom? červenec 13, 2016 18:58 Jak už jsem tady psal mnohokrát, : Sidon Daniela by měla po těchto dopisovačích, tázačích a prosebnících o radu, požadovat taky nějaké (měnší) vyjádření od protějšku té osoby, žádající o radu. Vím, že je to téměř utopistické přání, ale kolikrát si říkám, že se tady často soudí velice "stranně", poněvadž vyjádření té druhé strany nemáme a je to pak velmi "nefér". Většina lidí si totiž své chyby nějak moc nepřipouští, anebo neuvědomuje, takže potom tady máme snůšku "špatností" na toho a onoho, který je třeba docela normální, ale malinko "vyšinutá" je osoba-tazatel. No, nic, vono to asi bude pořád stejný, protože - lidi jsou lidi! A zůstanou pořád stejní! A nakonec, vono je stejně VŠECHNO JINAK!!! červenec 13, 2016 19:44 pro NČ : magdalenka asi se shodneme na tom, že nejde o auto, ale o vztah. Naši přátelé jsou spolu přes 30 let. Pán je automechanik. Manželka mu své auto nepůjčí. A já ji chápu... Nevím, proč Blance partner auto nepůjčuje. Jedna z padesáti možností je, že o ni má strach a na autu mu tolik nezáleží. Co my víme, když tam nejsme :-) červenec 15, 2016 22:33 Ano Magdalénko, máš pravdu a promiň. : *NČ* Předtím jsem tě nečetl pořádně, jen prolítl. Myslím, že se shodujeme. A jistěže nejde o auto, ale o to, že to nemají vyjasněný, čímž se ona cítí úkorně, zatímco jemu je zcela u pr*ele, že ona se cítí úkorně! Sám osobně bych nesnesl pocit, že se ženská vedle mě cejtí úkorně. Ale jemu třeba ani ten pocit nedojde. Tak mi to připadá jako: "Moje auto je moje auto! Tvuj byt je muj byt!" Ale nevím, to je jen dojem. červenec 16, 2016 09:44

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment