existenci našich předchozích životů, tak jsem se vždy domnívala, že vrátit se můžeme jen po "vlastní ose". Je vidět, že Tvůj terapeut regresi nezvládl a vůbec si netroufám představit, co jsi zažila a jak jsi na tom dnes s psychikou??
Není dobré se pouštět na tak tenký led, regrese a potažmo celá esoterika je MAGIE a to docela nebezpečná!!!

nastuduje ze široce dostupné literatury potřebné věty, odstavce... a hurá, už se dá radit, léčit, vydělávat.

Bohužel, vydělává se právě na těch citlivých, důvěřivých, smutných, zklamaných. Nabídka - pomůžu vám, potřeboje to asi tak pět šest sezení, uvidíte, všechno se to změní, provedu vás až na samotný začátek... atd. atd.

Stačí pak sem tam nějaká ta omáčka, dodat trochu povzbuzení, naděje - a ptaček sedí na lepu pevně!
Pokud vyloženě neškodí, má výnosnou živnost nadoživotí.

pokud bibliografii osoby jsi sice neznala Ty, ale bezpečně se s ní díky literatuře seznámil terapeut ;-(.

Taky se vzdy pousmeju, ze pri tehle terapiich najednou lidi zjistuji, kym byli v minulych zivotech a vzdy jsou to jen same zname historicke osobnosti. nikdy nikdo nezajimavy.

prave jsem to chtel napsat. Nikdo z tech lidi nebyl v minulem zivote moucha, zelva nebo bankovni urednik. Kazdej byl prinejmensim Napoleon.

Obchod s lidskou blbostí je holt výnosný...

už spoustu let zajímám, dovolil bych si uvíst pár věcí trochu na pravou míru, mimo svět senzací.
1. Regresní terapie nejni vejlet do minulejch životů. Pokud k tomu takhle přistupuje klient, měl by mu to terapeut vysvětlit. (Zodpovědnej terapeut navíc člověka, kterej neřeší žádnej problém, ale chce si jen zacestovat v čase, rovnou vyhodí.) Pokud to je přímo přístup terapeutův, rychle vod něj pryč - je to nekompetentní a nebezpečný individum.
2. To, kam se klient během postupu zpět v čase dostane, se nedá moc řídit (samozřejmě lze předčasně sezení ukončit a tím zabránit nějakýmu posunu na časový stopě někam, kam "nechceme", ale to je z hlediska terapeutickýho zpravidla dost závažnou chybou (ve výjimečnejch případech může bejt důvod i pro takovejhle postup). Takže to, že někdo chtěl "do prenatálu" a vocitl se třeba v třicetiletý válce, nejni chybou terapeuta. Chybou terapeuta je, že je takovej člověk po prožitý zkušenosti zmatenej, nemá vodpovědi na svý votázky a musí se jít ptát na Kudlanku na věci, na který mu měl především uspokojivě vodpovědět terapeut. Takže bych na místě tazatelky nejspíš ztratil důvěru a šel hledat někam jinam.
3. To, že si všichni vybavujou "vtělení" do nějaký známý vosobnosti, je bulvární mýtus. Navopak, většina sezení do "minulejch životů" ani nedojde a pokud se tak stane, v naprostý většině případů jsou to zcela bezejmenný inkarnace. A nejsou výjimkou ani ty zvířecí, takže i ten chrobák s kuličkou už tu jistě mockrát byl .
4. To, co je pro zjednodušení nazývaný "minulým životem", žádnej soudnej terapeut za nepochybnej minulej život nevoznačí. Protože to nikdo neví. Je to prostě materiál z lidský minulosti, materiál, kterej může bejt jenom uloženej v tzv. kolektivním nevědomí lidstva a ke kterýmu se dotyčnej během sezení při změněným stavu vědomí dostal a zarezonoval s ním. Je to vždycky materiál důležitej pro toho konkrétního člověka, téma, který se takhle vobjeví, nepochybně ovlivňuje jeho život a proto s ním rezonuje, ale tvrdit, že toto je jeho skutečnej minulej život, to patří někam do rodokapsů a ne do terapie. Vono totiž to, jestli jde vo skutečnej minulej život, je na tý terapii to jediný zcela nepodstatný.

Když si tohle lidi uvědoměj, vobchod s lidskou blbostí bude zase vo kousek těžší.

Docela by mě zajímalo, kdo konkrétně měl ARNO v pazourách, protože moc dobrou vizitku mu tímhle dotazem neudělala.

já věřím tomu, že ty tzv."vzpomínky z minulých životů" jsou vlastně střípky paměti našich předků, uložené kdesi....v buňkách, buněčná paměť nebo něco takového.To není můj skvělý vynález, něco takového jsem zaslechla nebo četla, jen to nedokážu citovat a zdroj jsem zapomněla. Ale dává mi to smysl.Nikdo z nás se tu neobjevil jen tak z ničeho nic, všichni jsme potomky někoho a o těch prťavých mikrověcech v genech a buňkách nemusíme vědět všechno, i když si někdy bohorovně myslíme, že to víme.

víš, duhová vílo, já se vždycky směju pod fousy, když někde čtu jak někteří luštitelé genomu označují jeho velkou část jako odpadní, nemající žádnou funkci. Příroda není tak blbá, aby pečovala o zbytečné věci.

..ano

tu máme Krakonoše, Iris a kolemjdoucího

bb

Me regrese pomohla zodpovědět spoustu otázek na které jsem neznala odpovedi, ale az po prodelane regresi, ano terapeut musí byt dobry, jinak lze lecos pokazit. ja jsem regresi vdecna za zcela novy život a pohled na svet. je to mnohem lepsi nez před tim, zase vnimam krasu přírody a slysim zpev ptacku, předtím to tak nebylo, nemela jsem v tom tzv. rozjetem vlaku ani cas na to abych si uvědomila jak krasny muze život byt.