O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
JAK SE ZMĚNIT, ABYCH BYLA ŠŤASTNÁ? |
![]() |
![]() |
![]() |
Neděle, 24 květen 2015 | |||||||
![]()
Ve vztahu jsem spíše submisivní. Nyní už mám pět let zaměstnání, žiju stabilně a podařilo se mi vybudovat alespoň trochu sebevědomí, abych se mohla beztrestně radovat ze života. Můj přítel je atraktivní muž, velmi dobře působí na okolí – typ co si umí každého omotat kolem prstu – přinejmenším asi ty důvěřivější a naivnější nátury. Ke mně se choval skvěle, obletoval mně, až dostal, co chtěl. Já byla zpočátku nedůvěřivá, protože již před 15 lety jsme spolu asi rok chodili a žili a nedopadlo to dobře, opustil mně kvůli jiné a já se z tohoto nemohla roky vzpamatovat, nebo to spíše umocnilo a vygradovalo mé osobnostní problémy táhnoucí se od raného mládí – nízké sebevědomí, nedůvěra k lidem i sobě samé a ke své ke schopnosti a oprávněnosti k důvěrným vztahům. Ale nyní, když jsem tolik toužící po vztahu, jsem se ráda nechala zdolat.
Problémy začaly na jaře minulého roku, přítel byl tři měsíce pracovně pryč a týden po návratu se v něm rozležela velká žárlivost ohledně toho, co jsem tady sama dělala a v opilosti mne zmlátil a vyhodil z okna, naštěstí bydlíme jen ve zvýšeném přízemí. Měsíc pracovní neschopnost – pohmožděniny po celém těle a nalomená žebra. Říkala jsem všude, že jsem spadla z kola.
Od té doby mně stále podezřívá, nachází si čím dál nesmyslnější záminky, ponižuje mně a umně k tomu využívá informace o mé minulosti – „jsem zakomplexovaný ubožák, neschopná žít ve společnosti lidí, primitivně urážím, nic doma nedělám, kdoví s kým se tahám, je poznat, že jsem z neúplné rodiny“, apod.
K tomu mi dává za příklad svou bývalou přítelkyni, se kterou byl život prý ráj. Od té mu chodí SMS, např. včera večer: lásko dobrou noc, pěkně se vyspinkej, pusa. On říká, že to nic neznamená, že jsou nejlepší kámoši, někdy zase že si to vymýšlím a že se taky občas vidím se svým bývalým přítelem (ten žije v domě jako moje matka, takže se tomu nevyhnu a navíc jsme už delší dobu byli jen přátelé, než jsem začala žít se současným).
Mezi záchvaty obviňování a zuřivosti bývá fajn, ale intervaly se stále zkracují a poslední dobou už nemívám dost času na regeneraci svých duševních sil. Mám strach o miminko, aby nebylo narušené stresem. Ohledně děťátka vyžaduje přítel DNA test otcovství, neustále mi to připomíná a vnucuje mi, že se tomu chci vyhnout.
Já mám ale svědomí čisté, nejsem dokonalá a mám spoustu chyb, ale jsem naprosto věrná a chci mít pěkný vztah, chci být duševně v pohodě, chci mít úplnou rodinu, chci se těšit domů a ne se bát. Mám obavu, že už začíná i můj cit k němu chladnout, přestávám důvěřovat, že se bude chovat lépe. Fyzicky už mně nenapadl, drží se, neboť má podmínku kvůli rvačce v hospodě a je velmi inteligentní na to, aby věděl, že může mít velký problém.
A tak bych se vás všech chtěla zeptat:
RENATA
|
< Předch. | Další > |
---|