Řešení je bydlet dál na koleji a vyčkat smrti koček.
Případně vyčkat, až přítel kočkám vyhledá nějaké náhradní bydlení, kam by je mohl chodit navštěvovat, pokud dá Vám přednost před kočkami.

nebo zkus, jestli si nezvykneš. I alergie se dá v některých případech překonat. Mám 4 kočky a jen na jednoho kocoura jsem byla alergická. Postupně jsem si zvykla a alergie vymizela.
Každopádně netrvej na odstranění koček. Je to možná to jediné, co Tvému příteli po mamince zbylo, a možná mu je umírající "dala na starost".

Kočka mé sestry má osmnáct let a umřít se nechystá...

Nevím, jak moc by musel být do tebe, Jano, chlapec zamilovaný, aby dal pryč kočky. Já bych psa nedala.

je to člen domácnosti a člověk je zodpovědný za to, co k sobě připoutal; navíc v tomhle případě můžou být kočky pojítkem se zemřelou matkou.
Jani, na tvém místě bych asi dál bydlela na koleji a partnera navštěvovala - a při té příležitosti a při návštěvách zjišťovala, jak se alergie projevuje. Znám lidi, co jsou alergičtí na kočky, ale alergie se projevuje jen v případě cizích koček, ne u těch, co mají doma.

mám pocit,že hledáš radu typu "poraďte mi, jak se těch zatracenejch koček zbavit". Protože kdybys chtěla poradit, jak na alergii, po zadání dotazu "jak se zbavit alergie na kočky" sterja Google rád poradí, např. http://www.proalergiky.cz/magazin/clanek/alergie-na-srst-kocek-a-psu-jak-se-zbavit-zdravotnich-potizi. Nechci Ti křivdit, třeba je to jen málo informací či ztraceno v překladu, ale z toho cos napsala, moc pochopení pro přítele nesálá - jen já mám alergii, ani slovo o tom, že chápeš, jak mu na nich záleží, ani o tom, že bys to soužití vůbec zkusila.

přítele o své alergii poinformuj a nastěhuj se na zkoušku na pár dnů/týdnů. a uvidí se. když to nepůjde, vrátíš se na kolej. tolik poradna děda vševěda.

fakt, jano, studuješ vš?

Tak předpokládám, že svého přítele navštěvuješ a tudíž víš, jak moc silné reakce na ty ony konkrétní kočky máš. Pokud jsou to reakce tak silné, že je pro tebe nepředstavitelné, že bys tu domácnost sdílela v tomto složení, tak pak holt stojí otázka jako buď ty, nebo ty kočky. Tuhle otázku si ovšem bude muset zodpovědět tvůj přítel, to ty za něj nerozsekneš.

dávat někomu takto nůž na krk, nota bene na začátku vztahu.

To s těma kočkama naprosto chápu a má pro mě větší cenu, že je pro něj nemyslitelné je dát pryč, než kdyby se jich s lehkým srdcem zbavil.

Myslím, že pokud jste opravdu partneři na celý život, tak to budete řešit SPOLU tak, aby nikdo nikomu nekladl žádná ultimáta.

Vem to takhle - s tebou chodí pár měsíců, kdyby dal kočky pryč a ty mu dala za půl roku kopačky, tak by ho to muselo hodně mrzet.

Zkrátka, kočky pryč bych ho dávat rozhodně nenutila a dost by u mě klesnul, kdyby to udělal.

vidím to jako předchůdkyně, nastěhuje se, uvidíš, ještě možná bych se poradila s doktorem z alergologie, co mít po ruce pro případ nouze

My jsme kdysi kvůli dcery alergii nepořizovali další ptáčky, ale stávající dožili (jeden uletěl, jeden umřel asi šokem, jednoho jsme ráno našli zachumlaného do sebe a odpoledne už nežil, atd..). Bydleli jsme v bytě. Klec se přestěhovala z dětského pokoje do kuchyně nejdál od linky jak to šlo, ven se pouštěli když se nevařilo, jedli jsme v obýváku, dcera měla kapky, luxovalo se často a vyměnily se peřiny z výbavy za prací umělé vlákno. A dobrý.
Tuším, že kdybychom ptáčky odlifrovali pryč, tak by se u ní vyvinulo těžké astma spojené s depresí, nebo něco takového..:-)

jo, a dneska spí s kocourem v pokoji, pokud jí nedá košem, a z alergologie ji dávno vyřadili.
Vlastně se dá říct, že jak u nás doma přibývalo zvířat, tak ubývalo alergie :-))