|
 Můj syn nastoupil na SOU na obor truhlář. Ale už první ročník nedokončil pro absence a bývalé manželce sdělil, že ho to nebavilo. Poté nastoupil na jiné SOU, tentokrát na obor zedník , který dokončil a vyučil se. Jenže ve třetím ročníku ho nebavila praxe, tak měl první pololetí "nehodnocen" a až po urgencích ze školy, že nechodí na praxi, se polepšil a dostal z odborného výcviku dostatečně.
Teď mi oznámil, že se rozhodl, že bude dál pokračovat na stejném učilišti, tentokrát učebním oborem instalatér. Že se mu ještě nechce chodit do práce! Já mu vždy doposud vše a včas platil, co potřeboval, ale myslím si, že by mohl už začít být dospělý a starat se o sebe sám. Tohle já bych si vůči svým rodičům rozhodně netroufl. A tak si říkám a ptám se: myslíte, že když bych zažádal o zrušení vyživovací povinnosti - že mám nějakou naději? A jak asi tak dlouho trvá, než se ta má žádost dostane k soudu? Nevím si s ním rady, bylo mu dvacet, je vyučený, ale jít do práce, to se mu nechce... PETR
|
