Dobrý den, přátelé... Prosím, poraďte. Jsem sama a žiji ve svém domě, který jsem zdědila po rodičích. Dům je o dvou bytových jednotkách, každá se samostatným vchodem. V domě se mnou žije asi pět let dcera - osmatřicetiletá, samoživitelka, zaměstnaná, se svou 12 letou dcerou, mojí vnučkou. Obývají byt 3+1 v patře. U domu je velká zahrada, dvorek a dvě garaže.
Dcera mi každý měsíc pravidelně přispívá na elektřinu, internet, vodu a topení. Částky jsou ve stejné výši, jaké platím i já. Pokud vznikne přeplatek, dceři peníze vrátím a nebo po dohodě se za přeplatek kupuje topení za zimu. Pokud vznikne nedoplatek, doplácíme stejným dílem. Problém je v tom, že dcera ohledně výše zmíněných položek na nic jiného nechce a odmítá přispívat. Nájemné za byt žádné neplatí. Užívá byt 3+1, veškeré společné prostory, zahradu, dvorek, garáž. Pokud je potřeba něco koupit, nebo například se něco pokazí ve společných prostorách, na dvorku, zahradě, nebo je potřeba zakoupit sekačku na sečení trávy, dát nabrousit pilu, aby se mohlo pořezat dřevo na zimu, zakoupit hadice na zalévání zahrady (kde i ona si pěstuje a kde má postavený svůj bazén), tak tyto výdaje naprosto odmítá. Nechce na nic víc přispívat, ale vše užívá. Jelikož je sama s děckem, požádala mě před těmi 5 lety, zda bych jí dceru mohla hlídat - 5 dní v týdnu odpoledne a večer, vždy každý druhý týden. Souhlasila jsem. Dcera si na to ale zvykla natolik, že se to vše pro ni stalo naprostou samozřejmostí a pro mě jakousi povinností. Však dcera to i takto prezentuje, že je mojí povinností, pokud ona je v zaměstnání, tak vnučku hlídat. Ale do důchodu mám ještě celých 6 let a pracuji na tři směny. Jenomže v poslední době se dcera ke mě začala chovat velmi špatně. Je na mě zlá, křičí na mě a obviňuje mě z toho, že ji okrádám a že ona je samoživitelka. Z toho důvodu jsem odmítla hlídat vnučku, s tím, že je to její děcko a její povinnost se o dítě starat. Řekla jsem dceři, že si ničeho neváží a že má jak se říká "pořád a stále všeho málo" a čím více jí člověk dává, tím je to stále horší. Udeřila na mě slovy - že jedině já mám problém, a že se mohu stydět za to, že nechci hlídat. Zatím co já nevím, co dřív platit a kupovat ohledně bydlení a oprav domu, tak dcera si z katalogů vybírá každý rok zahraniční dovolené, kupuje značkové drahé oblečení, jezdí každý týden o víkendu za kulturou. Já jsem doma, uklízím společně užívané prostory, sháním, kdo pořeže dřevo, sekám a starám se o zahradu, uklízím dvorek i po jejím psovi... a pokud něco vytknu, okamžitě je oheň na střeše a sprcha zlých slov. Před několika dny mi přišla oznámit velmi razatně "Tak proč mi nenapíšeš půlku baráku? Proč mi ho nedáš?" . . . . Jenže já se bojím, že kdybych toto udělala, nevydržela bych tady a dřív nebo později bych skončila někde v podnájmu, ne- li na ulici, neboť už nějaký čas, ačkoliv tady má jen trvalé bydliště a není ani sebemenším vlastníkem, tak se mi snaží přikazovat a velet, co mohu a nemohu v domě dělat. Chtěla bych se vás všech zeptat na názor, a na to, jak by jste řešili situaci, ve které se nyní "plácám" já. Děkuji vám všem, JANA
|