Bydlíš u ní a pokud zůstaneš těhotná,tak to bude muset s tebou řešit ona.Nejsi první,ani poslední,které se to přihodilo.

šla cestou, že bych vše řekla tetě. Musíš se asi cítit tak nějak "na světě sama", určitě ti musí chybět někdo, pro koho jsi na prvním místě ty a kdo tu bude hlavně pro tebe (tj. rodiče fyzicky i psychicky přítomní). Ale i když ta teta zřejmě není v tomto směru osoba podle tvých předtav, jinou možnost stejně nemáš. Zejména pokud bys šla cestou adopce, tak bys těhotenství neutajila.

Pokud jde o ty dva kluky, no babo raď. Kdyby sis to dítě chtěla nechat, bylo by asi nejlepší narovinu mu říct, co se stalo a že nevíš, čí to dítě je. Teprve po narození by se udělal test otcovství a vidělo by se, co a jak dál. S tím, že případný výsledek by nutně nemusel znamenat, že spolu musíte být jako partneři.
Ale pokud trváš na adopci (což velmi oceňuji, určitě lepší řešení, než potrat), tak po pravdě řečeno nevím, tam se mi to jeví docela zamotané... Jde o to, že ta adopce se dělá v docela krátkém čase a nejsem si jistá, zda lze během té doby ty testy paternity provést. Navíc, když je provedete a ukáže se, že "hodný" přítel je otec, tak by asi musel dát k adopci souhlas i on. Za této situace se mi jeví jako nejjednodušší řešení říct, že to dítě je někoho jiného, ale košer to zrovna není.

No, nazdar, tak to už předem lituji nastávajícího "otce".... co na to např. jeho rodiče? Je hodný nebo spíš blbý?

proč nechceš jít na potrat, ale v tomto případě se mi to jeví jako jediné reálné řešení - matka nemocná, tvoje těhotenství, jak píšeš, by jí přitížilo, teta má svých dětí a tebe dost, přivádět do toho ještě další, to je vyložený nerozum. Nevím jak s adopcí (možný je i anonymní porod v nemocnici), ale nejsi ještě plnoletá, museli by se do toho tak jako tak zamíchat asi tvoji rodiče, resp. matka, a to jsme zase u prvního bodu - asi jí to nepřidá. A to těhotenstí na tobě bude za chvíli vidět. To nepojedeš půl roku domů? Nebo si myslíš, že se to máma stejně od někoho nedozví? Je to blbá situace, ale je to prostě ponaučení. Sex není jen zábava, je dobré k němu přistupovat zodpovědně. Nejde jen o nechtěná těhotenství, ale taky o nemoce, a těch je, věř mi, docela dost. A vůbec nemusí jít hned o AIDS, ale přesto ti dokáží pěkně znepříjemnit budoucnost.

myslím že o Tvém těhotenství bude muset lékař maminku tak jako tak informovat pokud Ti není osmnáct, nejsi plnoletá. Pokud bys podstoupila potrat , souhlas matky mít nemusíš, ale zase by maminka byla zřejmě informována.

Na Tvém místě bych vyhledala ošetřujícího lékaře Tvé maminky, zeptala se nakolik může taková zpráva negativně ovlivnit zdravotní stav Tvojí maminky. Strach má velké oči, třeba jsou Tvé obavy o maminku přehnané , ta zpráva ji sice nepotěší, ale přece jen takovou věc by snad měla první vědět máma. Třeba je opravdu hodně nemocná nebo není její nemoc momentálně stabilizovaná a není vhodné za ní s tím chodit, to by Ti ale spolehlivě řekl právě její ošetřující lékař.

U tety to může být tak, že se Ti buď bude snažit pomoci nebo to může vzít špatně, ve smyslu já Tě přijala pod svoji střechu a Ty jsi mi přivodila starosti navíc. To se těžko jen na základě Tvého příspěvku odhadne.

S těmi chlapci bych nespoléhala ani na jednoho. Ve chvíli kdy budou vystaveni tváří v tvář skutečné zodpovědnosti a povinnostem , myslím, že to neustojí. Samotný fakt, že si Tě ten dotyčný chce vzít nemá celkem žádnou vypovídající hodnotu. Bylo by třeba vědět kolik mu je, zda má byt, finance. Ale stejně jít v 17 do vztahu bez lásky??

Viděla bych to na porod a adopci, ale je to velký zásah do Tvé psychiky, ale to je interupce také. Jak se na celou situaci dívá Tvůj gynekolog? Řešení by možná mohl být i azylový dům pro matky s dětmi. Ale naložila sis toho na sebe děvče hodně.

pokud zvažuješ adopci dítěte, obrať se buď na místně příslušnou sociálku nebo na nějakou neziskovku, která tě provede těhotenstvím a adopcí. Miminko po narození bude v přechodné rodině, abys měla čas si ještě vše promyslet, a pokud i po šestinedělí budeš chtít dát souhlas s adopcí, bude umístěno do trvalé rodiny. Existují také různé další možnosti, např. resocializační byty pro matky s dětmi, pokud by sis chtěla miminko nechat a žít s ním sama. Záleží na tom, kde žiješ a studuješ.

http://www.poradnaprozeny.eu/?setShowerHelp=true

jak opět - až archetypálně - děvče nedokáže milovat hodnýho pozornýho kluka, co by se chtěl postarat, ale zcela nevomylně hrozně moc miluje a chce bejt s ****, kterej si to nezaslouží. Když je pánbu milostivej, tak děvčeti nejni přání splněno, no často je to tak, že pánbu teda vyhoví a děvče dostane toho, koho tak strašně chce. Pak se nám sem chodí vybrečet coby zralá žena, jak byl k ní život nespravedlivej, že jí manžel zahejbá/bije/vopustil/neplatí etc....
Je to na tom světě zajímavě zařízený. Rady jsou uvedený vejš, takže tím končím.

kdyby lidi při množení používali rozum, tak lidstvo brzy vymře :-).

trošku "přiblbé" rčení - "šéf má vždycky pravdu". V tomto případě to upravím na - "Krakonoš má vždycky pravdu"! I s tím lidským množením. Jak říkal poručík Hamáček - "lidí je, jak sr..ek".

Netroufám si radit Nataši, co má dělat, ale taky se malinko zabývám tím faktem, že ty holky (ženský) vždycky, nebo většinou, radši "šáhnou" po tom "vejlupkovi", než po hodným klukovi a pak, když jsou ve s..čkách, jim najednou ten "hodnej" kluk přijde vhod, když jim to teda třeba náhodou docvakne. Nevím, která mozková hemisféra to způsobuje, ale jev je to přečastý.
Tak mi nezbývá, než zase zmínit jeden "šprungvrecht", který rád říká jeden můj slovenský kamarád Peter - "všetky ženy sú mrchy, akorát tie malé sú mršky, ale keď vyrástú, tiež z nich budú mrchy".
No, a já se těm, co se mrchama necejtí, dopředu omlouvám. Jenže mám stejně jakýsi divný pocit, že jich zas tolik není. A stejně, všechno je jinak !

Ať se rozhodneš jak chceš, v první řadě, bys neměla zatěžovat svým konáním tetu. Svěřit se, aby poradila ano. Ale ostatek, když jsi byla zralá na sex, musíš být zralá na řešewní následků. Kdyby tě napadlo si dítě nechat, asylový dům, práce a podnájem. ale hlavně se neházet nikomu na krk.

ostudy se neboj a hlavně jednej.Nejsi první ani poslední,která v 17 letech otěhotněla.
Větší problém jsou dva potenciální otcové.Až se miminko narodí,uvidíš,jestli ho dokážeš
odložit.A jestli se narodit nemá,tak jdi co nejdřív na přerušení.
Je to už hodně dávno,taky jsem se rozhodovala a jsem ráda,že jsem dala přednost životu .Mám hodného syna a dva skoro dospělé vnuky.

Vy jste v sedmnacti meli pevne, stabilni, kvalitni a k tomu mnohalete vztahy ?
Taky se sem chodej vybrecet zrali chlapi, co nedokazou odolat potvoram a nedokazou zapalit sve hemisfery, aby ji rozpoznali vcas a to i ve veku znacne vzdalenem Natase .
Holka, zarid se podle toho, co ti radi nekteri prede mnou. Taky jsem pro, se nekomu blizkemu sverit, nejlepe te tete,prece jen te ma u sebe,maminku bych videla az na pozdeji, az uz se rozhodnete, co dal a s tim ji pak seznamite. Ale jestli neni psychicky v poradku, o radu bych ji nezadala. Muze byt pod vlivem prasku, muze se ji tou zpravou, nebo spis tim, ze by mela s tebou hledat nejake reseni,nemoc zhorsit a hlavne si nemyslim, ze psychicky nemocny clovek by ti v teto situaci adekvatne poradil.
Rozhodnuti, co s ditetem je ale opravdu jen na tobe. Vys ti napsali na koho se obratit v pripade, ze by ses priklonila k adopci. Vic o tom sama nevim. Jeste me napada. S tim prvnim chlapcem jsi chodila rok...vis urcite, ze to celou dobu neslo, nemas ho rada a nechces s nim byt ? Vis urcite, ze ted , co te ten druhy odmitl, nejsi jen zhrzena odmitnutim a nemilujes ho prave proto, ze te nechce ? Znali jste se prece jen chvilicku..neznas ho. Aspon to tak z dopisu vyzniva. Co bys delala v situaci, kdyby jsi otehotnela s tim prvnim chlapcem jeste pred tim, nez jsi poznala toho druheho ? To decko porad muze byt i jeho. Popremyslej jeste nad tim. Jsi v nelehky situaci, neres to opravdu sama, sver se te tetce. Hlavne v klidu, vse se da vyresit.

já jsem především v sedumnácti ne***al bez vochrany s nikým, koho bych si nechtěl vzít a založit s ním rodinu. Asi tak.

A navíc - Nataša i ve svým věku dokáže rozpoznat. Vona ví, kterej je ten spolehlivej a vhodnej. Ale nemůže si pomoct.

tak to gratuluju! To vi v tomhle veku fakt malokdo. Zucastneni tri zrejme nejsou zrovna z Krakonosova. Otehotnet se da ale i bez ochrany, i pres HA, ikdyz o tom, ze neco takoveho N.bere,nebo pouziva, v prispevku nepise a osobne o tom i pochybuju. Samozrejme , ze je to stran tech tri nezodpovednost ! O tom zadna, ale pro tyhle prednasky sem N.nepise, ona chce poradit, co ted a to posledni, co bych byla schopna sem psat,by byly vesely smajliky, jak jsem story pobaven...Vic k tomu nemam.

okamžitě navšiv svého gynekologa a poptej se na miniinterrupci, dokud je ještě čas. Není to tak velký zásah, pokud se udělá brzy. A jet to rychlé, takže to možná i utajíš. Pokud bydlíš na malém městě, asi bych se obrátila na nemocnici třeba na okrese, abys to skutečně utajila.
Je mi líto, že jsi na to sama a nemůže ti pomoci nikdo z rodiny.
Pak se důkladně seznam s možnostmi antikoncepce.
Pokud se rozhodneš pro přímou adopci, což je docela reálné uskutečnit, těžko to utajíš před tetou, matkou i dalšími příbuznými. Protože se o tebe teta stará, bude samozřejmě celkem právem chtít také rozhodovat, tudíž buď se rozhodneš jí důvěřovat, nebo ne...To už je na tobě.
Nezmiňuješ další možnost, která se mi zdá dost reálná, a sice, že budeš svobodnou matkou. Zamysli se prosím, co by to pro tebe a prcka znamenalo. Sice nemáš prostředky, ani nejsi plnoletá, nicméně pokud bys byla mou dcerou, asi bych si přála, aby ti dítě zůstalo. Myslím, že přišlo, co přijít mělo a je třeba se k tomu postavit čelem.
Svatbu v tomto případě rozhodně nedoporučuji. Byl by to trest pro tebe, muže, kterého nemiluješ a asi není otem tvého dítěte. Byl by to normální podvod. A časem se pravda stejně ukáže. Spíš si rozmysli, koho uvedeš případně do rodného listu jako otce...
Tvoje situace pro tebe je teď náročná, ale v podstatě je dost lidská a royhodně není důvodem, aby ses hroutila nebo naopak nedělala vůbec nic. Držím ti palce, buď statečná, nejsi v tom sama...

Test otcovství se, Natašo, dá udělat i v těhotenství. Sice něco stojí, ale pro tebe, dítě i toho muže je to dost významná skutečnost. Nejen z psychologického hlediska, ale hlavně genetického a také hmotného zabezpečení v dalším životě dítěte, pokud se narodí a nedáš ho do adopce.
Čili bych ti radila, abys tento test nechala udělat i od muže, který tě teď nechce. Pokud by byl otcem dítěte, jasně mu řekni s tím, že bude uveden v rodném listě a budeš po něm žádat alimenty NIKOLI SŇATEK. Jeho povinnost je zabezpečit dítě i tebe. Po dobu, než bude JEHO dítě výdělečně činné. Tato povinnost přechází i na jeho rodiče, pokud je ještě studentem. Možná teď nevydělává, ale to je pro vaši budoucnost a je to velmi důležité udělat včas.
Začni myslet hlavou, protože jedna bota, cos udělala, stačí, netřeba dělat další, Natašo.

miniinterrupci - Nataša píše, že interrupci odmítla

udělat test otcovství i od muže, který tě teď nechce - ale ten Natašu poslal do háje, takže je málo pravděpodobné, že si nechá odebrat vzorek pro test DNA

Chce si dítě nechat, musí jednat jako budoucí matka, chránit své dítě. Budoucí matce málokdy rodina odepře pomoc, i když dítě přijde naprosto nečekaně a v nevhddnou dobu.
Takže bych radila jednak si promyslet a poté zjistit všechno ohledně své situace, možností - bydlení, peníze, alimenty, práce, studium... Využít info z netu, ale hlavně radu a pomoc příslušných organizací, např. vyhledat Krizové centrum pro děti a rodinu, Poradnu pro ženy a dívky, Občanské poradny, různá diecézní centra, odbor sociálních věcí a zdravotnictví u svého městského úřadu. S nabytými informacemi a s konkrétní představou o své budoucnost se pak obrátit se na toho z nejbližší rodiny, komu Nataša nejvíc důvěřuje, svěřit se a požádat o pomoc. Počítat s tím, že ten člověk bude potřebovat nějaký čas, než to vstřebá, zorientuje se, přijme situaci a nastartuje se k pomoci. Počítat také s tím, že po právu Natašu sprdne na tři doby.

pak má smysl požádat o test otcovství toho "hodného", který se nejspíš nebude vzpírat, když s ním Nataša rozumně a v klidu promluví o tom, že když se rozešli, tak na chvilku byla s jedním prevítem, a aby to bylo fér a neuváděla jeho, fajn chlapa, v omyl, tak si pro jistotu nechá udělat test.
Když se vyloučí ten první a Nataša byla se dvěma, tak je to jasně ten druhý a není třeba ho testovat, je třeba ho pak rovnou uvést do rodného listu a vymáhat výživné pro dítě i pro sebe po zákonnem podporovanou dobu.

že rodina neselže a pomůže, i když bude zcela pochopitelně soptit vzteky, ale na budoucího nejmladšího člena rodiny se nevykašlou

Přesto taková možnost, že si nebudou moct dovolit přijmout další mimino do rodiny, existuje, a nebylo by dost dobře možné jim něco vyčítat. Pro ten případ je nutné, abys, Natašo, měla předem připravený scénář pro svou budoucnost bez stávající rodiny.

Ono většinou na rodinu zabere právě to, když zlotřilá budoucí matka :-) zachová klid a řekne, že ví, že nemůže po nikom nic chtít, tak že už si zjistila jak je to s azylovými domy, s charitou atd...Načež se matky rodu obvykle urazí, nasupí a kdyby nevím co bylo, o dítě se rodina postará.

Tohle ovšem nijak nezdůrazňuj oněm zmiňovaným sociálním organizacím. Jejich kapacity jsou přeplněné, takže zmínka o funkční rodině vede spolehlivě k vyškrtnutí ze seznamu pomoci potřebných.