|
Dobrý den, je mi 32, s přítelem (25) jsme spolu necelé dva roky a před dvěma měsíci přišel po pánské jízdě s tím, že by náš vztah bylo nejlepší ukončit. Zlomilo mně to, ale nechtěla jsem ho prosit, aby se vrátil. Po třech dnech, kdy už jsem se mohla začít smiřovat s tím, že se odstěhuje, mi řekl, že se mnou chce být dál, že si život beze mně nedokáže představit. Takže jsme spolu dál, plánovali jsme Vánoce, bylo to super až na jednu věc...vůbec neměl chuť na sex (teda se mnou).
Je to pár dnů, co mi najednou řekl, že si myslí, že se k sobě nehodíme a že si nedokáže představit, že bychom spolu měli nějaké závazky.... a že má pocit, že mě brzdí. Tak mi oznámil, že je konec a že hledá něco jiného, že chce zažít podobnou jiskru, jako měl se svojí první přítelkyní ze střední školy. Oba jsme brečeli, mně se zhroutil svět. Jsem z této situace zoufalá. A pak se přiznal, že se zamiloval. Jsem z toho zoufalá, nešťastná, spíš než sex mi chybí ta blízkost partnera. Měla jsem ho za nejlepšího kamaráda, se vším jsem se mu mohla svěřit, o všem jsme si povídali, ve všem mně podpořil a mám strach být sama, že si už nikoho takového nenajdu.
Mám v hlavě zmatek, nevím, jestli mám odejít ze společné domácnosti - totiž bydlíme v pronajatém bytě - ihned nebo zůstat. Zatím tedy odtud odešel on, ale jen s báglem. Já bych mu i tu nevěru odpustila, občas na to myslím. Cítím se sama. Chybí mi objetí, mazlení... A nic mně nebaví. Miluju ho, chtěla bych ho zpátky, ale vím, že lásku si člověk nevynutí... původně říkal, že by chtěl být se mnou v kontaktu, i přesto, že se odstěhoval, ale nakonec jsem mu řekla, že mi to ubližuje mnohem víc, ať mě nekontaktuje, že pokud mu dojde, co se stalo a uvědomí si, že mě miluje a jinou nechce, že ví kde bydlím a bude muset o mě zabojovat, že já už mu ze sebe dala, to co jsem mohla, už víc nemohu.
Řekl mi, že mě chápe. Samozřejmě jsem to nevydržela a musela jsem mu napsat alespoň zprávu, jak se má, komunikoval se mnou jako kamarád, ale mám strach, že mu nedojde, co se stalo, že to nebude chtít napravit. Chci poradit, jak se mám chovat, zdali se mám snažit vztah zachránit, nebo žít svůj život bez něj, moc mě to bolí, neumím se s tím zatím moc srovnat, že bych měla být bez něj.
JANA
|
Vydrz bude lip, rozchody a rozvody boli, ale da se to prezit. 
