Milá Danielo, nevím jak na následující problém. Jsem rozvedená s třemi dětmi. Rozvedená jsem již několik let a moje děti – dva kluci 12 let a holka 9 let, jsou v mé péči. Žijeme, jak umíme. Chodím do práce, starám se o děti a prostor na nějaké ty koníčky, i když velmi okrajově, se taky  najde.

    Jednou týdně chodím do jógy a volné víkendy – jednou za 14 dní – se snažím odpočívat aktivně. Chodím na výlety, sportuji, snažím se prostě věnovat trochu sobě, protože jinak na to nemám čas. Úklid a celá domácnost trochu trpí mým nedostatkem času. Snažím se pochopitelně o takový ten běžný úklid jednou týdně, některé věci řeší děti – myčka, věšení prádla, vysávání, utírání prachu atd.

      Stejně mám ale pocit, že je u nás občas nepořádek. Snažím se to vždycky rychle uklidit po večeři, aby se člověk nebudil do nějaké hrůzy. Stejně mě to ale stresuje, ale prostě na to nemám každodenně čas. Jednou za čas pořádně vygruntuju, ale nevydrží to dlouho. Máme k tomu všemu ještě psa a žijeme opravdu docela aktivně.

     Proč píšu – mám problém se svojí mamkou a nevím, jak na to. Živě si pamatuji ty soboty časně ráno, kdy jsem byla buzena zvukem zapnutého vysavače, který mi vjížděl do pokojíčku. Svoje soboty jsem trávila ve společnosti prachovky, okeny a luxu. Nesnášela jsem to a ačkoliv mám velmi pořádnou maminku, tak tohle jsem prostě nepodědila, nebo si říkám, jestli to není nějaká moje revolta, kdysi dávno zapomenutá.

     Naše všechna témata vždy skončí u pořádku. Pokaždé když přijede, točí se všechno kolem mojí domácnosti. Už jen když otevře dveře a podívá se na hozené aktovky v rohu pokojíku, tak přesně vím, co bude následovat a jsem už celá na trní. Nedávno jsem za ní přišla a říkala jí, že žiju jak umím a líp to prostě neumím. Že toho mám moc a snažím se dětem a sobě věnovat čas, který mi zbývá, když udělám svoje povinnosti.

    Bohužel, pokaždé jsme skončily u pořádku. Začala mi radit, jak si to mám zorganizovat a kritizovat, jak ta děcka k ničemu nevedu. To, že mají všichni ve škole výborné známky a hodně koníčků, o tom nic, to asi není pro ni důležité.

    Nemyslím si, že bych měla doma nějaký pekelný bordel. Záchod, umyvadla, zem, dřez - to všechno mám v pořádku. Prostě je to u nás takové ne jako ze škatulky, tak jak je to u mojí maminky. Valí se u nás věci, ano. Večer chodím a všechno to sbírám. Je to tak. Ale je u nás fajn a pohoda...

     Nevím, jak uhladit ty konflikty, nechci se hádat. Je to moje jediná mamka a jinou mít nebudu, ale na tohle prostě nemám nervy a občas nejen hrozí velké ženské ječení. Už toho mám po krk. Ona vůbec nevidí, že mám dobrou práci, že nás skoro úplně živím já – tatínek dětí je nezaměstnaný a alimenty platí mizerné. Jediné, co je pro ni důležité, je pořádek - aby nikde nic neleželo, všechno bylo na svém místě, děti seděly způsobně, já taky něco dělala...  a to je všechno na mě jako rudý hadr pro býka.

     Ani nevím, co byste mi mohli poradit. Maminku už nikdo nepředělá a nechci se s ní přestat stýkat. Takže asi berte tohle jako jen mou reakci na její poslední návštěvu - protože pochybuju, že byste mi mohli poradit něco, co by zabralo. Já jí už mnohokrát řekla, že tohle je naše domácnost, ale ona vydrží pak jen krátkou dobu a začne to nanovo...

EVA

Komentáře (17)

Zobrazit/Skrýt komentáře Já bych jí : Krakonoš na další návštěvu nachystal hadry, kýbl, saponát a lux a vyzval ji, ať uvede mou domácnost do stavu, kterej by v ní nevyvolával už žádný další komentáře. A že si může vybrat - buď se smíří s tím, jak to doma mám, nebo jí ty pomůcky budu chystat na každou její návštěvu. (Jinak máš pravdu v tom poslednim vodstavci - mámu už nepředěláš. Jestli je v důchodu a máš pocit, že by ji to bavilo, tak jí tu domácnost zkus svěřit - jinou formou, než jak jsem napsal ve svým krakonošování . Třeba bude ráda.) říjen 15, 2013 01:06 co návštěvy : mura1 na neutrální půdě, společná vycházka, návštěvy u maminky, ne u vás? říjen 15, 2013 07:55 Nedej se a vydrž ! Pohoda v rodině za to stojí. : mamča Uklízeč zpravidla dává najevo opovržení bordelářem, bordelář tedy může uklízeče zasáhnout na citlivém místě tím, že mu zase dává najevo, že jeho uklízecí mánie je zcela zbytečná. Možná by pomohlo mamince jednou spočítat, kolik dní v roce stráví úklidem, to by ji možná donutilo k zamyšlení. I když, někteří jedinci mají uklízení jako životní program. Hraní s dětmi považují za ztrátu drahocenného času, který by se dal třeba věnovat cídění klik, šůrování záchodu, česání třásní na koberci od severu k jihu nebo jiné neodkladné prospěšné činnosti. Já mám chorobně pořádnou tchýni. Narodila se ve znamení panny, ale já tvrdím, že je narozená ve znamení hadru na podlahu. V uklízení a přerovnávání serepetiček vidí smysl života, a kdo to má jinak, je bordelář. říjen 15, 2013 08:55 ... : mia I někdo má doma čisto jako na operačním sále , přesto tam pohoda není a naopak. Na druhé straně si myslím, že by ses mohla zamyslet, zda nemá maminka přece jen v něčem pravdu. Nejde ani tak o úklid jako o to co říká ohledně dětí. A Ty sama to ve svém dopise i potvrzuješ, když píšeš, že po večerech sbíráš a douklízíš po dětech. Že jednou za čas uděláš pořádný úklid, opět sama. Mysli na zadní vrátka, jsi samoživitelka a kdybys třeba dlouhodobě onemocněla, bude se Ti hodit, když děti budou brát za samozřejmost se více zapojit do domácích prací. / Toto radím z vlastní zkušenosti /. říjen 15, 2013 09:15 ... : bb2 Některé maminky by zasloužily vzít hadicí od vysavače ;-) Vzala bych radu od Mury a šoupla ji jako poslední možnost na konec nějakého popovídání s mámou o životě...Nebo pokud myslíš, že už jsi řekla všechno a nikam to nevede, tak jí to napiš. Mail, nebo při další návštěvě (kdy se obrníš a necháš její kritiku bez větší odezvy) jí to šoupnout při odchodu do ruky, do kabelky. Klidně bys mohla vzít tohle psaní, upravit to jako bys to psala mamce a až si zavoláte, tak bych jí jen tak mimochodem řekla, že jsem jí napsala pár řádek k tomu úklidu, jak to spolu pořád řešíme, a že bych ráda, aby si to přečetla, než k nám půjde. Dopsala bychŽe se na ni vždycky moc těším a současně už předem bojím, že se zase budeme hádat kvůli nepořádku. Že přece tak, jako má každý jiný vkus a líbí se mu jiné věci, tak má každý jinou představu o dokonalém pořádku, ale hlavně má jiné priority. Že abys zvládla uživit tři děti, náročnou práci (ať děláš co děláš, která práce dnes není náročná...), tak potřebuješ taky trochu relaxovat. Když k tomu přidáš čas, který chceš trávit s dětmi, nezbude na šúrování tolik času, kolik by k dokonalému pořádku bylo třeba. Ale přece nežijete ve špíně a narůstajícím bordelu, průběžně uklízíte. Že doufáš, že to pochopí, že nechceš, aby to došlo tak daleko, že se jí budeš vyhýbat, návštěvy omezovat, nebo že se budete stýkat jen na neutrální půdě někde v kavárně jako cizí lidi, ale že když to takhle půjde dál a budete se dohadovat furt kvůli píglování domácnosti, tak to nakonec k tomu všemu dospěje. Děti rostou, ať si je užije, dokud ji chtějí vídat a trávit s ní čas, za tři pět let budou mít jiné lidi a zájmy a když si ponesou vzpomínku na trvale úklidem prudící babičku, budou se jí vyhýbat a nikdo je nedonutí, aby se s ní vídali. Tohle by ji mohlo postavit nohama na zem. říjen 15, 2013 09:17 chtěla : Kamila jsem napsat to, co můra. Prostě eliminovat návštěvy u vás na nezbytné minimum. Jasně, maminky se nezměněj, je potřeba to nějak přijmout a vypořádat se s tím. Taky je na čase, aby ty sis to přestala vyčítat - řekneš mi, že si to nevyčítáš, viď? No tak to by sis pak tolik nestěžovala - prostě bys mamce řekla jo, mám tu bordel a jsme tu šťastný (já vím, že tam bordel nemáš, ale o to nejde). Moje maminka je podobná, tak halt chodíme k ní nebo se scházíme na chatě. u mně je párkrát do roka a já se obrním proti jejím řečem o špinavých oknech atd... Držím palce! říjen 15, 2013 09:27 ... : rybka Člověk, který trpí přehnanou pořádkumilovností, není schopný si uvědomit hranice, kdy jeho chování a jednání už přesahuje únosnou mez. A snadno se tak může stát, že svým chováním obtěžuje své okolí a lidi, s nimiž žije ve společné domácnosti. Extrémní posedlost pořádkem patří mezi poruchy osobnosti. Jedná se o obsedantně-kompulzivní poruchu. Takže buď ráda, že si nepodědila! Bohužel pochybuji, že maminka bude schopna / ochotna s tím néco délat / něco na sobě ménit. To budeš muset udělat ty - vymezit hranice. říjen 15, 2013 09:28 Ještě jedna poznámka... vlastně dvě : Giota Evo, nenapsalas, z kolika dětí jsi Ty - možná to Tvoje měla jednodušší, že se nestarala o tři děti? Pokud ano, tak to mamince připomeň. A s tím souvisí druhá, kterou se připojuji ke Krakonošovi - co tedy maminku poprosit o pomoc? Tím neříkám, že je špatně nemít doma neustále naklizeno,u nás je to podobné jako u Tebe - nehodlám strávit život soutěží o nejuklizenější byt :-), sice už nemám doma 3 děti, ale dost pracovně zatíženého manžela a syna (a třetí "chlap" je pes), takže nechci-li se ztrhat, nepřeháním to. Uvařím, vyperu, uklidím, ale taky mám své zájmy... Tu pomoc bych možná domluvila tak, že bych si maminku přizvala k častějšímu většímu úklidu, třebas tedy tradiční sobotu dopoledne. Něco spolu vydrbete, pak jedna může vařit, druhá třeba žehlit nebo skládat prádlo,a přitom si popovídáte... Budou to třebas činnosti, které zvládáš, ale tím, že je necháš na to sobotní dopoledne, vyšetříš čas jindy na něco jiného... Je jasné, že člověk chce svou domácnost dělat sám, ale s maminkou by se to mohlo podařit podělit se, s tchyní to bývá horší. Další možnost je zapojit maminku jinak - třebas by mohla s dětmi dělat úkoly, nebo je doprovázet na kroužky, prostě "uvolnit Ti ruce" od jiných povinností, nevím jak žijete, tak jen tápu. říjen 15, 2013 09:52 Rozumím, Evo, moc dobře tohle znám... : KK Nad rámec výše uvedeného bych dodala, že si nemyslím, že by maminčina pořádkumilovnost byla na hranici duševního zdraví či tak něco (viz ta obsedantně kompulzivní povaha). Velkou roli IMHO hraje to, že maminka prostě už nemá tolik jiné důležitější práce, tak se může zabývat (z mého i Tvého pohledu) kravinama. říjen 15, 2013 09:52 Moje máma, : jednababi i když o mrtvých jen dobré , měla kdysi podobný snahy mi radit kterak zacházeti s manželem, dětma, žehlit košile a tak podobně, aniž by ovšem projevila snahu vzít vůbec někdy kočár na dvě hodiny do parku. Možná o to jsem měla lehčí pozici, když jsem jí navrhla, že buď si tyhle řeči ušetří, nebo k nám nemusí chodit. Vydržela uražená asi měsíc - pak se ozvala jakobynic co děti - a od tý doby byl klid. Uznávám, že všude to asi nejde, lépe řečeno si to každá dcera netroufne, ale u mě to vyšlo stoprocentně. říjen 15, 2013 09:55 Na druhou stranu není špatný nápad : KK maminku zapojit. A nemusí to být zadarmo :-), záleží, co Evě dovoluje její ekonomická situace. Znám nicméně ve svém okolí více lidí, jimž nějaký rodinný příslušník nebo známý (jsa v důchodu nebo studující) pomáhá za menší úplatu s úklidem nebo např. žehlením... říjen 15, 2013 10:30 nevím : Kamila tyhle maminky rády úkolují, ale většinou nepomáhají pravidelně a už vůbec ne za úplatu. Omlouvám se, ale mluvím o svojí mamince říjen 15, 2013 10:44 taky myslím, : bb2 že tyhle kritizující maminky nejsou moc ochotné pomoct. Protože "a mně snad někdo pomáhal? vychovala jsem vás, obstrala domácnost a do práce jsem taky chodila, no ale když myslíš, že TY to nezvládneš...tak holt ti teda přijedu pomoct"..a při pomoci, kdy bude ostentativně vzdychat, hekat, brblat, bude se pořád ptát kde co je a proč se to má dělat tak, že ona to celý život dělala tak..a úklid, co zabere jindy čtyři hodiny, se protáhne na celý den a jen z té představy už bych měla osypky :-) Dala bych poslední vysvětlující řeč, některé věci je třeba říct, protože starší lidi nemusí souvislosti napadnout, a když to nepomůže, pak bych volila ústup podle Můry rady - stýkat se jinde. Samozřejmě to povede k tomu, že tebe i vnoučata bude vídat méně často, protože kdo má v patnácti chuť courat dvě hodiny v parku nebo vysedávat po kavárnách, aby si popovídal s vlastní babičkou, když konverzace se vyčerpá po pěti minutách (co škola, co holky, už si uklízíš, co máma), žejo. říjen 15, 2013 11:48 Evo, : Petronila já vidím jako hlavní problém, že TOBĚ SAMOTNÉ to vadí. Proto Ti taky vadí, když na to maminka poukazuje. Já to mám o to jednodušší, že mně je úklid úplně u zadku. Tedy když má přijít návštěva, tak z ohleduplnosti k ní pořádek uděláme, ale řeči o tom, že jsem bordelář, mě nijak nezasahují. Moje pěstounka je zlatý člověk, ale tenhle "bordelářsko-vyčítací" záchvat má občas taky. K její cti musím poznamenat, že to není takto úporné a dovedeme se bavit i o jiných věcech. Já jsem své bordelářství vždycky brala jako integrální součást sebe sama a svou hodnotu odvozuji od jiných věcí, než je pořádkumilovnost. V případě narážek odpovídám "to víš, nějakou chybu mít musím, jinak bych byla úplně dokonalá a ostatní lidi by si vedle mě připadali blbě". VÍM totiž, že mám spoustu jiných dobrých vlastností, a co je bordelářství (které ostatně není nijak extrémní, lejna tu po zdi nemažeme) třeba proti podrazáctví, alkoholismu, nespolehlivosti... a ničím z toho netrpím. Ty k tomu máš velmi rozumný přístup - máš toho na sobě naloženo oproti průměru o dost víc, ale přesto dokážeš zachovávat nějaké priority a máš vcelku v pořádku asi i sebevědomí, protože Tě maminčiny řeči sice rozhodí, ale ne tolik, aby ses vzdala vlastního relaxu a místo toho šůrovala s hadrem. (palec nahoru). Možná by tohle neškodilo napřed si uvědomit sama, jak jsi vlastně dobrá a co všechno zvládáš (ale do hloubky, tak, abys skutečně pocítila tu spokojenost a hrdost na sebe, že zvládáš všechny povinnosti a nekašleš ani na vlastní relax), a pak to říct i té mamince. Že sis priority seřadila právě takhle (starost o tělesnou i duševní stránku dětí, relax pro sebe) a je-li třeba někde ubrat, tak radši z úklidu než z čehokoli dříve uvedeného. Na co budou děti po letech vzpomínat? Jak měly doma vždycky dokonale uklizeno, nebo co všechno s mámou podnikaly? Myslím, že je-li maminka rozumná žena, tak to pochopí. Ale napřed o tom musíš přesvědčit Ty sebe sama. říjen 15, 2013 12:28 zlatá slova - do kamene tesat... : d@niela Možná by tohle neškodilo napřed si uvědomit sama, jak jsi vlastně dobrá a co všechno zvládáš (ale do hloubky, tak, abys skutečně pocítila tu spokojenost a hrdost na sebe, že zvládáš všechny povinnosti a nekašleš ani na vlastní relax), a pak to říct i té mamince. Že sis priority seřadila právě takhle (starost o tělesnou i duševní stránku dětí, relax pro sebe) a je-li třeba někde ubrat, tak radši z úklidu než z čehokoli dříve uvedeného. Na co budou děti po letech vzpomínat? Jak měly doma vždycky dokonale uklizeno, nebo co všechno s mámou podnikaly? říjen 15, 2013 13:58 Milá Evo, : magdalenka chci ti to napsat z druhé strany. Moje matka je klasický bordelář a vždy byla. A přesto když k nám přišla, vždy se chopila nějaké práce, doma, venku a pracovala, uklízela a radila. Asi to dělá hodně matek. Asi si připadají důležité a potřebné. Dělají to pro sebe, ne pro tebe nebo mě. Jsou si jisté v kramflecích, role jsou rozděleny jednou pro vždy. Matky nás nepovažují za dospělé a svéprávné ani po padesáti letech...BYlo mi to tak hloupé, ale už mlčím. Jen jsme se přestaly vyhledávat. Nevím, co je lepší. Starého člověka už nepředěláš.Ty si můžeš vybrat jen novou cestu pro sebe, ne pro ni. Každopádně se netrap. Já mám manžela a čtyři děti. S příchodem psa se náš byt proměnil a je mi to fuk. Odpustím mu všechno i vysypané koše, rozežrané boty a počůraný koberec... Matka, nematka. říjen 16, 2013 11:39 No já jsem taková matka šťourající : Zdena skoro do všeho. Po marných snahách a bezbřehých hádkách jsem přestala k dceři do bytu jezdit. Jezdí ona za mnou jednou za měsíc (na víkend - odpočine si od svých miláčků), vnučka jezdila dokud byla malá každých 14 dní na víkend, teď už je to slečna a tak o babičku nemá příliš zájem (taky za to můžu sama). Ale hlavně, náš vztah se vylepšil a jsme bezva parta. Občas když nasyslím prachy tak jedeme na společnou dovolenou a to si to užíváme. Jde to, ale musí se na to přijít. Kdybych jezdila k nim, tak z toho budeme mít obě trauma, takhle si žijí oni jak se jim to líbí a mě ten jejich provozní nepořádek nenadzvedává. říjen 16, 2013 12:53

Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.

Powered by Azrul's Jom Comment