O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
PÁR DNŮ A VŠECHNO V HÁJI - 2 |
Úterý, 30 duben 2013 | |||||||
Děkuju vám všem za vaše reakce. Když jsem to psal, tak mi ještě šel "oheň od huby", ale to snad chápete. A protože jste mi psali hodně moc a hodně z vás mi i fakt radilo, cítím nutnost vám dát vědět, jak to dopadá. Nebudu moc konkrétní, ale to snad chápete.
Asi bych se měl vrátit k tomu, jak to bylo to ráno. Manželka mého partnera, budu jí říkat třeba Hanka, měla absolutní okno, takže když se probudila, vedle ní spal manžel, tak jí nic divný nepřišlo, ale pak tam uviděla vedle tu mou. To ji tedy probralo a i když si sama pořád nepamatovala nic, tak šla za mnou; abych totiž řekl, tak ona si napřed myslela, že nějak na to byli oni tři, tedy ona, její manžel a moje.
Ale pak si řekla, že i když si nic nepamatuje, tak tohle že by určitě né a šla za mnou. To už měla vztek. Tak jsme tam šli oba, vzbudili je a chtěli vědět, co bylo. No, asi si nejvíc pamatuju já, jenže já zas u ničeho nebyl. Ale křičeli jsme a obviňovali jeden druhého, oni sice byli nazí, ale zase říkali, že nic, že on si šel lehnout, a ona taky, ona že si myslela, že je v našem pokoji... Bylo to fakt hustý a hnusný.
Nakonec jsme se zase sešli a shodli se na tom, že nemá smysl z toho nic dělat. Byli jsme unaveni (předtím jsme byli na docela dlouhým pochodu, pak ve vodě a hlavně na slunci. Na to alkohol. Sice nejsme nikdo svatoušek, co nepije, něco snesem, ale tohle nás opravdu odrovnalo. Báli jsme se všichni "Faraonovy pomsty", takže jsme měli z domova slivču. A přeci ji nebudem vozit domů, žejo. A tak padla za vlast a my taky.
V současné době máme jedno dilema: co kdyby to mělo následky? Jak to pak řešit? Zatím tedy je všechno (u manželky) asi v pořádku, ale čert nikdy nespí. Rozhodně bychom asi to nedávali pryč, ale zase jak to když tak pak řešit? Teď tedy je relativně zase všechno v pořádku, napovrch, ale úplně ne. Sice jsme si řekli, že si věříme, ale myslím si, že nikdo nikomu nevěří na sto procent.
Nevím, pár z vás psalo o něčem podobném, tedy asi oprožitém okně, o nedůvěře z nevěry, ale ono se to nejspíš musí zažít, protože něco takového člověk čekat nemůže. Uvidím, jak to všechno dopadne. Jestli budete mít zájem, tak ještě napíšu.
IVAN
|
< Předch. | Další > |
---|