No, Ivane, takhle může velká jízda ve čtyřech skončit. Oni se pravděpodobně fest opili, nejspíš mezi nimi sex neproběhl - to by šli jinam a neskáceli by se vedle spící manželky. Já mám podobnou zkušenost z mládí - na firemní oslavě jsme se namazali, kolega z práce trval na tom, že půjdu spát k němu domů, měl taky pěkně vypito, a uložil mě do postele ke spící manželce, sám si lehl mezi nás. Ten trapas ráno, jeho dvě děti vstávaly do školy, manželka to přešla s nadhledem, a já se styděla ještě rok. Kvůli tomuhle úletu se nerozváděj, manželka by se ale měla chytit za nos a krotit se s pitím, aby zas neztrácela zábrany.

Také bych se kvůli tomu nerozváděla, ale nějaké sorry ze strany manželky a kolegy by bylo na místě. Ale je možné, že pokud se ti ani jeden neomluvil, tak zřejmě proto, že je jim trapně, rádi by celou záležitost uzavřeli, nechce se jim v tom pitvat. Takže je asi na tobě, jestli to chceš ještě nějak rozebírat, nebo jestli by za tím nešla udělat tlustá čára.

Ona prý šla taky "napřed", protože už taky měla dost

no, a co tam jako podle vás ty dva zbylý měli dělat? Recitovat verše? Když už patříte k lidem, co musí chlastat při každé příležitosti, tak musíte taky počítat s tím, že chlast snižuje zábrany. Já za sebe bych to za nevěru nepovažoval, myslím, že si ani jeden nepamatuje, co se vlastně dělo. Neb byli oba jak dělo.

mně samotné se to nikdy nestalo, ale z filmů a vyprávění jiných vím, že oni si často ani nepamatují, jestli něco mezi nimi bylo nebo nebylo, zpravidla nebylo, protože byli tak sťatí, že to ani nešlo.Tak si myslím, jen uvažuji prosím, že jim nějak ta omluva ani nejde, protože si pamatují kulové a neví, za co se vlastně omlouvat. Leda za nevhodné chování v opilosti a za následné trapné okno, to by asi manželka mohla.
Rozvod je asi blbost, to ustojíte.Ale dusno v práci musí být nepříjemné, to věřím.

Já osobně bych to považoval za něco, přes co vlak nejede. Alkohol není omluva - spíš naopak.

Ale každý to má jinak. To musíš vědět ty, Ivane, jestli s ní chceš po tomhle být, nebo ne...

taky bych to brala jako trapas coby důsledek opilosti, až na to, že když jsou dva jak dělo a padnou do postele a usnou, tak se k tomu obvykle nesvléknou do naha
když se svléknou, tak pak obvykle něco následuje
ale umím si představit, že manžel v ožralosti dbal na to, že manželka nesnese, aby do postel lezl v oblečení a trval na tom, že musí do pyžam, a pyžamo nikde...:-))
nám takhle kdysi v paneláku vlezl na balkon soused, co ztratil/zapomněl klíče od svého bytu a spletl si balkon, když jsem otevřela balkonové dveře, tak si pečlivě zul boty, pozdravil, letmo pohlédl na monitor počítače, optal se co dávají a prošel bytem, zatímco jsem si rozmasírovávala infarkt

Určitě se nemodlili a nazí nebyli proto, aby jim Bůh líp viděl do duší... Kromě toho by se mi taky nelíbilo, že by moje žena byla nahá před cizím chlapem. Ne, ne, ne, prostě ne. Ani kdyby v sobě měli smrtelnou dávku alkoholu, tak ne.

že kdyby chlapi nebyli krkouni, stačila by jedna ženská pro celou vesnici, ale já jsem lakomec...

a osobně si myslím, že tohle se stalo mnoha mnoha lidem...tyhle mejdany a dovolené v párech:-) Určitě bych na Vašem místě udělala první krok, prorazila trapné mlčení a zeptala se manželky, co bylo a jak (jestli vůbec něco)...pak určitě svého partnera z firmy. Pokud by se přiznali a stojí Vám za to jak manželka tak ten partner, nehrotila bych to...v životě se tyhle věci stávají, alkohol je zrádná mrcha...a chtíč se taky bohužel občas objeví...pokud si s manželkou rozumíte a klape vám to (a tohle vám nedělá pravidelně), určitě to není důvod k rozvodu. A to samé s tím partnerem. Zahoďte emoce a běžte do toho s rozumem...ať z toho vytěžíte co nejvíce VY...když se s nimi rozejdeteve špatném, příjdete o parťáka, firmu, peníze, klid, rodinu, společné přátele...a to všechno budovat znovu kvůli něčemu, co si zřejmě ani nikdo nepamatuje???Dejte vědět, jak to dopadlo a držte se!

tohle mě v životě minulo.A když si opilí lehli vedle manželky,tak chtěli jen spát. A že byli nazí,no v takovém hicu,to se nedivte.Být vámi,oplatím kamarádovi stejně a nemáte si co vyčítat.

docela mě překvapily některé komentáře. Že by to teda mělo být "normálka" a ani se nemuseli ti dva provinilci omlouvat, to je silný tabák i na mě. Takže se vlastně stačí ožrat, jak carský důstojník, nebo papežský prelát, a pak je dovoleno téměř vše ?! Celkem "svérázný" přístup, ale jestli je to takhle nastavené u většiny lidí, tak se pak není co divit, že je tolik rozvodů. Radši už to nebudu dál rozvádět, abych tady nebyl za nějakého "kazatele".

Sidone, myslím, že rozvodů je spíše tolik, že lidé nejsou ochotni při sobě stát a řešit problémy- a že se například jsou schopni rozvádět kvůli jednomu přehmatu v opilosti, který si jejich protějšek patrně ani nepamatuje

určitě to nepovažuji za "normálka" ani já, ani ostatní. Je to průšvih,stávat by se to nemělo, ale stalo se. Omluva by byla na místě, nějaké vysvětlen, je-li vůbec možné - také.Ale jak tak pořád hledám na každém to lepší a jsem nastavená nechat se ošálit šálou, tak bych věřila tomu, že jsou z toho ti dva sami špatní a rozpačití, možná vytrestaní až až..a jak píše Aňa i jiní, nehrotila bych to hned a nesmiřitelně. Ivan se nezmínil o tom, jak dlouho jsou se svojí ženou spolu, jaký mají vztah atd. - předpokládám, že tohle bylo první zakopnutí a nic nenasvědčovalo tomu, že by s kolegou měla jeho žena nějaké techtle už předtím..Tak by se tomu možná mohla dát šance - také jsem zvědavá, jak se to dál vyvine.

tak při přístupu Sandry a Iris, plném pochopení, že se vlastně ani omlouvat netřeba, protože co kdyby mně chudáčkovi to bylo tak moc trapné, že bych měla manželovi nedejbože vysvětlovat, jak jsem se octla nahatá v posteli vedle cizího nahatýho chlapa, bych si řekla - a proč bych se vlastně měla držet zpátky, když mi to partner stejně všecko odpustí a ani se neodváží požadovat vysvětlení, aby nebyl za toho zlýho?

Pokud nemáte volné manželství, tak tohle je IMHO dost velkej průs.r. Ne že by se to asi nedalo ustát (i když já sama za sebe nevím), ale neumím si to představit bez toho, že by se oba "provinilci" sakra snažili a vysvětlovali. Pominout to jako "když se o tom nemluví, tak se vlastně nic nestalo" a jede se dál, močálem černým kolem bílých skal, to si neumím představit ani v nejdivočejším snu.

jenže to, že "jsou z toho oba špatní"přičemž by to oni nijak nedávali najevo, by sis nejspíš idealisticky představovala jen Ty, jim by to bylo s prominutím u zadku, proč nebýt nevěrný troubovi, co si to nechá bez mrknutí oka líbit ve stylu "z nevěry, nedělam zavěry, mrzi mě že jsem u nich pozbyl důvěry".

Sandro,

"při sobě stát a řešit problémy" si představuju trošku jinak, než že se vychrápu s cizím partnerem a pak dělám mrtvýho brouka - to je opravdu "přisoběstání" a řešení problémů jak noha.

Sandra myslela spíš toho partnera, který byl opilcem postižen, a přesto se okamžitě a střelhbitě nerozvede. Samozřejmě to předpokládá u provinilce větší míru reflexe, to snad by měl člověk u každého průseru, když ho nechce zopakovat a nejsou mu lhostejné následky. Ale zbořit rodinu a do té doby dobrý fungující uspokojující vztah?
Taky si myslím, že dneska se lidi rozchází kolikrát kvůli prdu.

jenže my se tu bavíme právě o situaci, kdy ta sebereflexe chybí.

to nevíš, Ivan píše, že se vrátili z dovolené před pár dny, zatím jsou všichni v šoku ;-)

no kvůli prdu... Když vidím, jak se k sobě lidi chovají, tak leckdy za prd nepovažuji.

Někteří lidé nemají "brzdu", základní slušnost a obyčejný respekt k ostatním (čehož je tento článek názornou ukázkou). Pak nemají vztahy krachovat...

přesně tak.

Také nepovažuji základní neúctu k partnerovi za prd, a pokud někdo ano, tak PB s ním.

Můj kamarád byl pozván na vesnickou svatbu. Pilo se pilo, a ráno se probudil s nevěstou v posteli. Šikovně se vytratil, a ženicha našel chrápat ve stodole na seně. Měl z toho chvíli výčitky svědomí. (já bych je mněl také)
Ten dovolenkový průšvih, bych nebral moc vážně. Znám ženy, s kterými alkohol dělá neuvěřitelné divy. Jedna má kamarádka, která byla vzor cnosti, se opila a v Karlových Varech, čůrala uprostřed křižovatky. Druhý den si nic nepamatovala. Odpouštět je lidské.

když píšu, že se lidi rozvádějí, nebo dneska spíš rozcházejí, často kvůli prdu, tak tím myslím to, že když jeden udělá botu, jakože se ožere jak Dán s cizím chlapem/ženou, se kterým jsem je nechala o samotě, a já ho pak najdu v posteli nahého s ní, ležet vedle jeho nic netušící manželky, tak budu jednat podle toho, jaký jsme vztah měli předtím.
Když dobrý, fungující, byla jsem spokojená místy šťastná, tak hned nepoletím k právníkovi požádat o rozvod.
TOHLE bych totiž za základní neúctu považovala já, protože každý dobrý slušný milující pečující starající se partner má právo na obhajobu, vysvětlení, odpuštění a nedat mu k tomu šanci a prostor, tak bych se považovala za hajzla - a nebo bych si vlastně uvědomila, že ten náš vztah nestál za moc a já vlastně uvítala tuhle příležitost k ukončení a zároveň zachování si pocitu, že já jsem ta dobrá, lepší.

Pokud byl vztah naprd předtím, tak tohle by byla asi ta pověstná poslední kapka.

Ale jistě, dokonalí a bezchybní lidé mohou mít tak vysoké nároky na partnera, že nemusí odpouštět, ale rovnou opouštět.

Neúcta k partnerovi není prd, ale tohle bych za neúctu nepovažovala. To je prostě jen nešťastný důsledek jednoho SPOLEČNÉHO opileckého večírku za kterého se z každého páru jeden vytratil a nechal tam svého protějška ve velmi povznešené náladě. A takhle to holt skončilo, je to velmi nepříjemné a trapné, ale neviděla bych to jako důvod k rozpadu manželství. Nebyl to zlý úmysl, prostě jen VŠICHNI ČTYŘI situaci podcenili.
Nebo aspoň já to mám hozené tak, že když půjdu někam s manželem a ztřískám se tam jak Dán (což se mi vzhledem k mnohaleté abstinenci povede celkem rychle) tak že se o mne manžel postará a bezpečně mne odvede domů. Pokud mě tam nechá a odejde, tak doufám, že mi pak nebude vyčítat, že jsem tančila na stole a rozdávala kolemjdoucím hubičky, či že jsem se nakonec svalila do nějaké jiné postele než do své, případně přespávala ve škarpě. Nebo že mi to aspoň nebude vyčítat moc a že se kvůli tomu se mnou nerozvede.
Ale omluva by byla na místě, o tom žádná.

cítím potřebu se obhajovat, já sama brzdu mám a slušnost a respekt k ostatním také. Jen reaguji čistě pocitově na popsanou situaci, protože podrobnosti neznám - tedy jaký ten manželský vztah byl a je, zdali se Ivan hodně trápí nevěrou nebo jen nepříjemnou situací ve firmě , jestli chce odpustit nebo se chce holt okamžitě a střelhbitě rozvádět, což by třeba mohla být škoda. Nevíme, jestli v tuhle chvíli už neproběhla velká omluva a sypání popelů na hlavy, protože mezitím uběhl nějaký čas a věci se mohly nějak vyvinout....

Petronilo - ano , já jsem známá svým idealistickým pohledem na partnerství a schopností odpouštět to, co jiným připadá skoro nestravitelné. Ale třeba Ivan natolik stojí o svou ženu, že je toho schopen také - no tak mu nabízíme každý svůj pohled na věc, to on se rozhodne, co opravdu udělá. Mrzí mne, že už nepíše dál.

A ještě jednou - průser jako mraky to je, ale třeba je to taky náročná prověrka vztahů všech zúčastněných, co my víme. Odsoudit a moralizovat čistě teoreticky umíme fakt všichni, to není kumšt.

Bb uvažuje dost podobně a datluje rychleji:-)

já nevěru považuji za zradu, za zničení všeho, co jsme spolu budovali a vybudovali. Je to něco, co se prostě nedělá, protože tím svého partnera ponížíš a ublížíš mu. Jak můžu mít úctu k někomu, kdo ji nemá ke mně??? Jak jí můžu po tom dál věřit?? Pokud je schopná mi něco takového provést, co mi udělá příště???

Samozřejmě že nikdo není dokonalý a bez viny, ale jsou jisté hranice, které by se nikdy neměly překročit. Pokud mi partnerka ukáže, že je schopná mě zradit, věz, že bych jí nedovolil, aby mě zradila podruhé, a to jakkoliv.

Možná jsem ze staré školy, ale jsem hrdý, že uznávám jisté principy, které dnes i některá média popírají.

datlují rychleji..

"Všichni čtyři situaci podcenili"??? A to jak???? Že si vyjeli na dovolenou, on nechal svou ženu s kamarádem a ona se s ním vychrápala???

No promiň, ale vztah je o důveře. Tobě by se líbilo, kdyby tě partner hlídal na každém kroku, jestli se někde neožíráš a nechrápeš s někým jiným??? A k čemu by takový vztah byl??? Tak buď jí věřím a klidně jí s kamarádem nechám v domnění, že má schopnost autocenzury svého chování (resp. že aspoň umí pít), nebo takový vztah nemá význam, ani účel (tedy budoucnost)...
***

No na každém kroku mě hlídat nemusí, většinou to zvládám sama, ale po "velkém mejdlu ve čtyřech", když si půjde ve dvě ráno lehnout bych uvítala, kdyby mě vzal s sebou, i když by mi zrovna přišlo, že zábava je parádně rozjetá a že tak jako dnes jsem se ještě nikdy nenasmála. Jako jestli necháváš svou opilou ženu po mejdanu, když si ve dvě ráno odcházíš lehnout, samotnou s kamarádem, aby dále popíjeli, tak je tvá důvěra v její autocenzuru poměrně bezbřehá

souhlasím se Sinixem.

Sandro - se Sinixem se ptám jak "všichni čtyři podcenili"?

Přijde mi naprosto absurdní dávat vinu tomu z partnerů, který byl unavený a nebylo mu třeba nejlíp a tak si šel lehnout dřív - co měl proboha dělat, měl snad hlídat svou manželku a toho druhého chlápka, aby si spolu něco nezačali??

Příklad s barem taky neberu - ano, pokud se můj partner opije, tak mu budu klidně držet hlavu nad mísou, až bude zvracet, asi bych ho opilého samotného v baru taky nenechala (ale zase těžko bych ho odvlekla násilím, kdyby tam chtěl mocí mermo zůstat) ale stejně jako ve výše uvedeném příkladu mi přijde zvrácené, aby to ten druhý bral jako bianko svolení k čemukoli, čeho se v opilosti dopustí, a málem to ještě dával za vinu tomu partnerovi.

Iris - teď budu možná trochu neomalená, protože tuším, že je to pro Tebe citlivé téma, ale já si vůbec nemyslím, že všeobjímající tolerance je klíčem k úspěchu partnerství. Tolerance je jistě třeba a velké, ale jen v určitých ohledech, všechno má své meze a myslím, že pokud jde o bezohlednost vůči mně, je lepší mít ta toleranční měřítka nastavená spíš hodně nízko.

Jen aby nedošlo k mýlce, rozhodně netvrdím, že za tu situaci může Ivan, protože si svou manželku nepohlídal. Jasně, že hlavní vinu nese jeho žena a jeho kolega, ti měli včas vyhodnotit, kdy večírek skončil a je čas jít do hajan. Chtěla jsem ale napsat, že bych v této situaci z toho nedělala tragédii a nemluvila o neúctě k partnerovi apod. Byla to prostě bota- ti dva to naprosto nezvládli a jejich partneři tomu neúmyslně napomohli. Myslím, že příště už mejdlo ve čtyřech asi nebude a když, tak si Ivan odvede manželku domů s sebou.

vážím si Tě za to jaké uznáváš principy, jsem také ze staré školy, přesto jsem se zachovala jinak navzdory svým představám, když jsem se octla v podobné těžké životní situaci.Promiň otázku - řešils už podobnou situaci v reálu? Ne, nejsem jedovatá, mám jen na mysli ono "to já bych...kdyby...", které lidé často vypouštějí, aniž by věděli, jak budou skutečně reagovat.
Ano, vztah je o důvěře. Ale jak ji prověříš předem?

předpokládám, že má partnerka je dospělý člověk a že se podle toho chová. To bych měl přijít za svou partnerkou a říct: "Hele, jsem unavený, jdu spát, pojď taky"??? Bez ohledu na to, že se třeba chce ještě bavit?? A nebylo by jednodušší, kdyby ona řekla sama, že jde taky spát? Bylo by to mnohem dospělejší, než pokračovat, opít se do němoty a jít se s ním rovnou vyspat. Taková partnerka by mě - kromě zrady a ponížení - hodně zklamala. Opravdu bych neviděl důvod v takovém vztahu pokračovat.

...je tvá důvěra v její autocenzuru poměrně bezbřehá

Ano je. Jak říkám, vztah je o důvěře. Buď své partnerce věřím, nebo s ní nejsem. To jsem holt já.

Jako že by Tě k tomu nějak donutil nebo co?

Já předpokládám, že můj partner mi věří, že umím pít. Proč by mi měl prokazovat nedůvěru a kazit mi zábavu tím, že si mě "odvede" s sebou?

On mi prokazuje důvěru tím, že to neudělá, protože věří, že nic neprovedu, a já mu zase prokazuju, že tu důvěru nezklamu, tím, že opravdu nic neprovedu.

Jsme přece oba dospělí lidé a odpovídáme za své činy, i za to, že se neztřískáme tak, abychom nevěděli, co děláme. Házet za toto odpovědnost na partnera je známkou nedospělosti, to se na mě nezlob.

neprověříš; prostě věříš, dokud nemáš důvod nevěřit. Ctím presumpci neviny...

Otázku ti prominu, ale neodpovím na ni...

Ok, hele, já vám váš náhled na svět neberu, ale nějak ho nesdílím. Svět- aspoň ten můj- není plný dokonalých, bezchybných lidí, co se za každých okolností umí kontrolovat. Snad většina mých kámošek má v zásobě nějakou tu historku, kdy se opily a pak prováděly něco, za co se pak hodně dlouho styděly. Já mám také na kontě jedno čtyřhodinové okno a není to nic příjemného. Viděla jsem už řadů milujících partnerů a oddaných otců od rodin, co se ožrali do takového stavu, že by stačila jakákoliv přítulnější bytost a skončili by s ní v posteli také. Alkohol je mrcha a ne pokaždé se odhadne ta správná míra- zvlášť pokud je člověk pijan spíše příležitostný a pije něco, co nezná, co stoupá do hlavy pomalu, nebo něco namíchané v něčem, kde se ani nedá dopočítat toho, kolik že toho vlastně vypil.
Takže tak, důvěra je hezká věc, ale průserům je lépe předcházet a když někam jdeme jako pár, tak také odcházíme jako pár.

i já to vnímám jako Sinix.

Důvěřuji hodně a neprověřuji vůbec (a je mi na druhou stranu důvěřováno a není prověřováno, a já to považuji za velmi zavazující).

Ale kdyby se ukázalo, že ten druhý tu důvěru zklamal, měla bych s tím hodně velký problém, velmi pravděpodobně by to pro mě znamenalo konec. Nemohla bych si pomoct, když mě někdo podrazí, tak se mi prostě něco přepne v mozku a s tím vztahem je konec.

já nejsem svatá v tom smyslu, že bych se nikdy neopila, ale pořád jsem dospělý člověk a odpovídám za to, že se ani v té ožralosti nezachovám tak, že bych toho později nějak zásadně litovala.

A když vím, že to neumím, tak prostě nepiju, nebo aspoň nepiju tolik.

me jen zarazi ta veta, ...lehli si vedle jeho manzelky... to se ona nevzbudila? pochybuju, ze by byla az tak opila, ze by nic neslysela.

no právě, vůbec není jisté, že k sexu došlo, pro mě by to byl dost hrozný zážitek, najít svého muže takhle, asi bych mu to pořádně osolila, ale jak ho znám, byl by z toho sám dost na hromadě i bez toho, abych ho ještě dokopala.
Ale rozvádět se kvůli jednomu (teda předpokládám, že šlo o ojedinělou věc) excesu v opilosti? nedat šanci, neodpustit? nesestoupit ze svého piedestalu bezchybnosti a dokonalosti? neustoupit ani o píďu?

Před pár lety jsme vzali sebou na dovolenou do Chorvatska mladou kolegyni z práce(věk našich dcer 18 -23)s tím, že ona bude s holkama, my si s manžou užijeme. No užili jsme si! První den slečna otráveně prohlásila, že si nemá s našima holkama o čem povídat atd... Přitom obě jsou kamarádské, přizpůsobivé, prostě fajn. A tak se soustředila na manžela. Druhou noc dovolené mě bylo nějak špatně(a to jsem nic nepila) a tak jsem si šla dřív lehnout. V noci mě vzbudily křeče a musela jsem na WC. Jaké bylo moje překvapení - na terase si ti dva propletenci ani nevšimli, že procházím. Šok, zrada, bolest - všechno se slilo v jedno. Jak to mohli udělat naší rodině? Zkažený zbytek dovolené, za nic na světě se nechtěl vracet a od té noci jsem je viděla jen přijít na noc, kde byli celý den jsem si mohla domyslet.V tom šoku mě vůbec nenapadlo zavolat švagrovi, ať pro mě přijede nebo taxík, i když by to stálo balík( ale aspoň bych ho připravila o trochu úspor, o které jsme se pak při rozvodu handrkovali). Dopadlo to rozvodem, je to už 7 let. Dnes jsem znovu vdaná za super chlapa, užívám si a bývalý bude za dva měsíce otcem, ona slečna čeká jeho dceru.

když někam jdeme jako pár, tak také odcházíme jako pár.

do kamene tesat
P.S. a platí to i pro swingers party?

bejt teda všichni sťatý jak prase, když tu manželku kolegy ani neprobudilo žuchnutí dvou těl do postele.

Kolemjdoucí, no jasně. Přijdem tam jako pár, vesele si zaswingujem a odcházíme také jako pár společně domů. Nevím jak by se děti tvářily na to, kdyby ráno v ložnici místo tatínka našly nějakého cizího strejdu:-)

já bych to s tím absolutním vlastněním toho druhého tak nepřeháněl, otrokářství v naší kultuře, pokud vím, už oficiálně skončilo, ale v myšlení mnoha lidí ještě ne, proto tolik problémů ve vztazích, chybí tu nadhled u dokonalých lidí, jakoby nevěděli, že dokonalí nejsou, jen si to myslí . . . nikdy neříkej nikdy, nevyplácí se to, o to víc jsi pak překvapený, když jsi nepřipravený :-)

Ivanovi bych poradil, aby se v ničem dál nešťoural, pokud bylo předtím vše ok a dělal, že nic nebylo! - to je nadhled. Oni se nechtějí omlouvat, protože se stydí a také chtějí dělat, že se nic nestalo, neexistovalo to, ABY SE V TOM NIKDO DÁL NEPITVAL, taky to chtějí zapomenout, i pro ně to bylo ráno překvapení. Můžeš si hrát na dokonalého, kterému se nic takového nemůže nikdy stát, jako Sinixovi nebo Petronele a pos.at si zbytek života kvůli okamžiku, kterému ti dva provinilci nepřikládají ve svém životě žádný význam, význam mu přikládáš jenom ty sám, dokonalý člověk bez nadhledu . . . takové situace prověří, jaký je kdo skutečný formát, je-li úzkoprsý nebo ne a co je pro něho podstatné, čemu dává jakou důležitost, jestli jednomu úletu nebo předcházejícímu a budoudímu vztahu ok.
Navíc, dost opilí muži (o čemž spaní vedle manželky s cizí nahou ženou jasně svědčí) nejsou moc funkční, pokud vůbec :-)

jasně, takovýhle "nadhled" se vždycky hodí.

Doufám, že s nadhledem uděláš milenci své ženy, který se s ní vyspal ve vaší posteli, kafe a ráno doběhneš pro čerstvé rohlíčky, abys ukázal, jaký jsi neúzkoprsý, skutečný formát.

Já děkuju pěkně, ale raději si nechám svou úzkoprsost a nedostatek nadhledu a bude mi úplně u zadele, jestli si kdo o mně bude myslet, že jsem formát nebo ne.

)skláním se nad vámi. Je báječné, že i v dnešní společnosti
jsou lidé s takovými názory. Díky. :-)

ti můžu říct, že je pro mě nejdůležitější ten poslední odstavec. Poněvadž kdybyste měli třeba pět dětí, tak nezbývá čas na dovolené v Egyptě, na přátele a peníze na chlast. A pokud ano, zase si sakra rozmyslíš těch pět dětí opustit a ženskou, která ti je dala a vychovává... Ale takhle? Prchal bys "jen od nějaký nevěrný uličnice", jo, to se to prchá
Takže srovnej si s manželkou vaše priority a pokud máte důvod spolu pokračovat, klidně to udělejte. Ale tvé životní úkoly (a to nejen děti, samozřejmě), máš stále před sebou...

Teda hlavně od Toulavýho. Pokud se pamatuju, tak mi můj otec kdysi dávno vyprávěl, že dříve byl alkohol za volantem polehčující okolnost a taky jsem se dočetl, že plivat a smrkat na zem bylo ve středověku docela běžné i v "lepší" společnosti. Avšak nedá mi to, abych se nad tím vším neohradil a stejně, jako drtivá většina zdějšího osazenstva, považuji tyhle způsoby za zastaralé, nepřípustné a dnes už neomluvitelné. Pokud si však někdo stále myslí, že tyhle manýry a chování jsou stále jaksi "omluvitekné" a není třeba se nad tím příliš pozastavovat, tak bych mu rád řekl, že asi zaspal dobu, a že mu chybí veliký kus kulturního výcviku a taky hlavně slušnosti s velkou dávkou zodpovědností. To, že se ta "nepříjemnost" už stala, je pro Ivana a manželku jeho kamaráda, velice rozhodující a kritický moment. Chce mi snad zde někdo z těch, co to bagatelizují, říct, že se klidně zpije, až mu slezou nehty a pak si klidně sedne za volant ?! Ano, jsou i takovíhle "borci", ale o těch si můžu jenom myslet, že jsou to prachsprostá hovada !

podle čeho se teda dá usuzovat, že ten můj partner je opravdu člověk, na kterého se můžu spolehnout ?

Docela mě zaráží přístup Toulavýho, který už má předem jasno a ví, jak to ti dva provinilci vlastně berou, nebo jak to má brát Ivan, a nechápe, že ten život "posra.i" hlavně ti dva. Mně to teda říká to, že kdo to takhle bere, je pěkná"škvára" a asi nemá moc toho druhého rád.

"Ivanovi bych poradil, aby se v ničem dál nešťoural, pokud bylo předtím vše ok a dělal, že nic nebylo! - to je nadhled. Oni se nechtějí omlouvat, protože se stydí a také chtějí dělat, že se nic nestalo, neexistovalo to, ABY SE V TOM NIKDO DÁL NEPITVAL, taky to chtějí zapomenout, i pro ně to bylo ráno překvapení. Můžeš si hrát na dokonalého, kterému se nic takového nemůže nikdy stát, jako Sinixovi nebo Petronele a pos.at si zbytek života kvůli okamžiku, kterému ti dva provinilci nepřikládají ve svém životě žádný význam, význam mu přikládáš jenom ty sám, dokonalý člověk bez nadhledu . . . "

i já to takto vnímám a je pro mě nepochopitelné svalovat tíhu případného krachu na toho partnera, který byl "málo tolerantní".

Ještě si se skřípěním zubů umím představit, že stalo-li by se to mému dlouhodobému partnerovi a otci mých dětí, se kterým jsme až dosud měli bezproblémový vztah, a pokud si příslušně posype hlavu popelem, tak bych byla ochotná uvažovat o tom, že to byla jednorázová blbost, které lituje, a odpustit.

Ale nějak mi neleze do hlavy, proč bych měla především šetřit city těch dvou naháčů, proč bych měla respektovat jejich ticho po pěšině s tím, že "se jim o tom nechce mluvit" a předpokládat, že to je proto, že "toho určitě sami děsně litujou".

A co když nelitujou a je jim to u pr.le, jak tu padlo "nepřikládají tomu žádný význam", no tak si hodili hrbem vedle, a co má bejt, však se to nedere, jenom hladí?

Bez mučení se přiznám, že ač se jinak považuju za člověka hodně tolerantního a nevodícího svého partnera na stříbrném řetízku, tak vidím jistý rozdíl mezi tolerantním člověkem a volem, a nehodlám ze sebe dělat toho druhého.

že univerzální řešení na tu situaci neexistuje a nejde jen vo míru tolerance. Moje rozhodování by vovlivnilo třeba:
- jak se k tomu provinilec postaví (mrtvej brouk bez špetky lítosti je pro mě nestravitelnej)
- jak jsme spolu dlouho a jakej byl náš vztah doteď
- jestli spolu máme děti
K Ivanovi mám málo informací - nevim, jak jsou spolu dlouho (chápu to tak, že vosum let zná svýho soka, ale manželství může bejt výrazně mladší, vzhledem k tomu, že spolu byli poprvý na pořádný dovolený, aniž maj děti), jak to mezi nima bylo a ani nevim, jestli mezitim k projevení lítosti nedošlo. Nevíme ani, jestli spolu ty dva sexovali, nicméně pravděpodobně došlo aspoň k neúspěšnýmu pokusu . Nicméně pokud by mi moje partnerka nebyla po tomhle schopná říct ani "promiň" a tvářila by se, že je to oukej (a že na příští dovolený si to možná zvopakuje, když ji nezavřu do klece) a navíc jsem s ní měl jako jedinej závazek jen ten glejt vod ouřadu, poslal bych ji patrně do ****. Přestože jsem jinak velmi tolerantní a jsem za určitejch vokolností schopnej a vochotnej vodpustit i dokonanou nevěru.

A ještě bych si dovolil poopravit trojitý IXko:
Sklánět se nad někým nebejvá většinou projevem oucty (na to máme předložkovou vazbu "před"), ale spíš úkonem používaným např. při vohledávání mrtvoly. A to by si Petronila ani Sinix jistě nepřáli. Jinak dobrý.

A co když nelitujou a je jim to u pr.le, jak tu padlo "nepřikládají tomu žádný význam", no tak si hodili hrbem vedle, a co má bejt, však se to nedere, jenom hladí?

to je možné, pak je to fakt hnusárna, která stojí jen a jen za odsouzení.
Jenže chybí tady Ivanovo vyjádření k čemukoliv a teď už tu provádíme jen slovní cvičení a cvičíme zdatnost v argumentaci na základě neúplných informací.

A za sebe - city těch naháčů v žádném případě šetřit nechci, spíše Ivana mi bylo líto.

bylo to psáno v rychlosti a samozřejmě, že člověk se "sklání
před někým"....Vážím si lidí, kteří např. nevěru neberou
jako něco, co je "normálka". A mezi ně patří i Krakonoš.... :-)

jen nevím, kde se tu bere ta jistota, že to bylo tak, že totálně ožralý chlap s totálně ožralou ženou padli do postele vedle spící manželky totálně ožralýho chlapa, provedli spolu nevěru aniž ona se probudila (mám hodně tvrdé spaní, ale tohle by asi probudilo i mě...), usnou vedle ní a ráno hejhou, dobrý den, jedeme dál.

já to zatím pořád beru jako jeden velký exces, ostudu těch dvou a trapas pro všechny zúčastněné, a to i kdyby tam nějaký ten opilecký pokus o muchlovačku byl.
Nic pro radost a chválu, ale rozvádět se kvůli tomu, pokud to předtím bylo ok, to mi přijde hloupé, každý někdy šlápne vedle.

Že se hned neomluvili je pro mě spíš projevem toho, že je jim trapně, stydí se, radši by zapomněli, ani si pořádně nevzpomínají, co se stalo, jen to, že byli probuzeni a byli nazí, a teď neví co provedli a co neprovedli, jen že byli na drát...

Popravdě řečeno, jak se mi někdo začne honem moc omlouvat, vysvětlovat, mám pocit, že se chce jen dostat z blbé situace, a tak na tom maká jak blázen, aby mě ukecal, hlavně aby to uhrál a neměl průser...
Můj chlap takový není, ten když se mu něco nepovede (nemůžu říct když něco provede, protože neprovádí nic), tak je ticho, spíš je lehce nevrlej a bručivej, protože je sám špatnej z toho, že něco pokazil, přemýšlí o tom, ale keců moc nenadělá. Nechávám ho v tu chvíli na pokoji, vím, že potřebuje o tom přemýšlet a rozmyslet, jak bude postupovat příště, a to mi stačí.

jestli by ti dva v tom případě neměli být zbaveni svéprávnosti, chudáčci, když se tam tak probudili a byli nazí a vůbec nevěděli co se děje.

Myslím, že když provedu něco, co se evidentně nedělá a navíc jsem při tom přímo přistižena někým, koho to poškodilo, tak je docela chucpe dělat si nějaké nároky na svůj stud a na to, že bych na to radši zapomněla.

Kruci, jestli to byl tedy opravdu opilecký úlet a na mém partnerovi mi záleží, tak bych se asi především starala, co JEHO pocity.

A neschopnost omluvy je pro mě na rozdíl od Tebe zásadní vada charakteru. Tedy omluvy za to, že něco úmyslně provedu nebo zanedbám, necítím potřebu se omlouvat za takové věci jako spálený guláš (takže to, co popisuješ u manžela, mi přijde naprosto normální, to, že se mu něco nepovedlo, přece není žádný důvod k omluvě, nikomu tím neublížil). Přece když je evidentní, že jsem tomu druhému ublížila/způsobila nějakou obtíž, tak to je první věc, kterou musím udělat!

Fakt nechápu, nechci se nikoho dotknout, ale ty důvody, které tady uvádíte na obranu těch provinilců, mi připadají už strašně krkolomné.

prosím pěkně, nikdo tady na Kudlance nevěru nebere jako něco, co je normálka probůh!
Dokonce si myslím, že není zapotřebí se před někým za to sklánět, to patří myslím do základní výbavy slušného člověka.Což tu na Kudlance většinou jsme.
Jenom život fakt není černobílý a nás některé postupně život naučil i jiným věcem, než jaké jsem třeba já původně jako mladá a nezkušená plamenně obhajovala.
A o odpuštění se mluví i v Otčenáši.

jenomže jsou momenty, kdy je odpuštění známkou velkorysosti, a jiné momenty, kdy je to známkou spíš s prominutím blbosti.

už několikrát tu padlo ode mne i jiných, že nevíme, co se tam dále děje, protože už omluva a vysvětlení mohlo proběhnout, jenom Ivan o tom nepíše a my tu jedeme stále po staré linii. Mimochodem, nechápu, proč někdo napíše dotaz, požádá o radu, rozběhne debatu a pak nemá potřebu v ní nějak figurovat, oponovat, doplňovat informace nebo jen tak nějak pokračovat v rozhovoru. Asi jsme fakt odlišní.

o tom, kdo je kdy opravdu blbý se mohou naše názory lišit, ale na to není universální šablona. Mysli si, co chceš a žij si svůj nekompromisní a bezchybný život podle svého, tak jak to cítíš jako správné a zcela bez jedovatosti a dvousmyslů Ti přeji, abys nikdy nemusela podobné karamboly řešit.

neschopnost omluvy je pro mě na rozdíl od Tebe zásadní vada charakteru

pro mě taky, opak si vyčíst nemohla

příklad, který jsem vypisovala, nebylo k poměření s Ivanovým případem, jen jsem předložila možnost, proč a jak někdo reaguje

O prkotinu typu spálený guláš opravdu nešlo ;-) jde třeba o chybu v podnikání, která stála pěkných pár desítek tisíc,které citelně chyběly, city to nezasáhlo, ale nervy jo. Takže jo, ublížilo, známlidi, co by z toho udělali tragédii, KATASTROFU.
Já bych ji udělala, kdyby to profrčel s děvkama, projel v automatech, koupil si nové kolo bez domluvy, apod. To neudělal, jen pochybil, já taky občas pochybím.

To, co se stalo u Ivana, může být ojedinělé pochybení, které samozřejmě otřáslo city Ivana i druhé ženy, ale pokud oba vztahy za něco stály, tak to nemusí být katastrofa a tragédie.

Já nikoho nebráním, neobhajuju, jen předkládám, že život tropí hlouposti a vždycky je dobré zvážit, která hloupost stojí za to, se nad ni povznést, a která už ne, a jaké následky bude mít mé rozhodnutí - zda mi bude líp, když se rozvedu a pošlu ho do prčic, nebo nerozvedu a budu věřit, že se to takhle už nestane.

Ale v tom se prostě neshodneme, ty to máš jinak, ty dopředu máš jasné co a jak. Ok, beru na vědomí. Vzhledem k svému postoji si to pochopitelně spíš vysvětluji tak, že tvůj vztah s partnerem, tvůj chlap, není až takový, aby ti stálo za to se nad tímhle povznést a dát jemu, a tím i sobě, příležitost. Nebo že v něj nemáš takovou důvěru, že by opravdu byl schopen už to neudělat, že pokud by se takhle spustil jednou, tak i víckrát.
Ty mě teď budeš zřejmě ujišťovat, že váš vztah je zcela v pořádku, ale máš své zásady, a ty jsou ti přednější než váš dobrý vztah, a proto bys ho poslala do prdele. Ok, i to beru na vědomí :-)


...znám lidi, co nadělají spoustu

opak si vyčíst nemohla

sis..

...znám lidi, co nadělají spoustu

hloupostí a žijí spokojený partnerský život, a co víc, žijí ho i jejich partneři
to tam mělo být

a ještě bych dodala, že osobně neznám nikoho, kdo by vedl spokojený šťastný život proto, že jednou neodpustil jedno pitomé chování partnerovi, se kterým se milovali, poslal ho do háje a hned se s ním rozvedl...většinou tohle udělají lidi, kteří seznají, že ten vztah vlastně stejně za moc nestál

v pohodě, jde Ti to dobře, jen rychle odpaluješ..asi
Jinak souhlasím s Tebou ve všem. A tvrdím, že příliš rovné, uhrabané cestičky a absolutně bezproblémové vztahy a narýsované správné životy nejsou asi "univerzem" plánovány, že život schválně připravuje nástrahy k řešení - tím se učíme a lidsky i partnersky zrajeme.Kterýžto názor bude za chvíli nejspíše rozcupován

v 13:25 to bylo pro tebe samozřejmě

Každý říká, co by udělal on, kdyby byl na jedné i druhé straně problému, někdo tvrdí, že být jako provinilec by se mu nemohlo stát nikdy :-), což je ovšem tvrzení pošetilé i když si za tím dotyčný stojí. Já jsem si také myslel o některých věcech ve svém životě, že se mi nemohou stát dokud se nestaly, proto už nikdy neříkám nikdy. Takže, já předpokládám, že mezi těmi dvěma k ničemu sexuálnímu nedošlo, ani nemohlo při silném opilství muže, který v tom případě nemůže :-), což možná některé ženy neví (ovšem, každý pod sexem si může představit něco jiného). A někteří tady zase předpokládají, že k sexu dojít muselo, když byli nazí. Jak to bylo, ví jen pámbůh, ale stav silné opilosti (když leželi nazí bez zábran vedle manželky) něco napovídá. Zvolit ve vztahu nadhled nad jednáním partnera podle mě naopak ukazuje, že máš partnera rád, tvůj vývod, že nemáš, je mylný. Protože jenom když máš partnera opravdu rád, dovedeš mu odpustit prohřešky s nadhledem – výborný film na toto téma je Lepší už to nebude, tam je všechno. A když je neodpouštíš, moc ti na něm asi nezáleží.

jestli prohřešku tvůj partner lituje nebo nelituje a podle toho se k němu chovat, bys měla nejlíp vědět ty sama, nebo předpokládat, jak to asi je, když s partnerem žiješ delší dobu, tak bys ho měla znát a věřit mu! Jestli si o něm myslíš, že toho určitě lituje a nebo předpokládáš, že jsi si vybrala a žila vedle hajzla co na tebe nebere ohled, je přece jenom na tobě, pro co se chceš rozhodnout. Já bych pro sebe předpokládal vždycky tu lepší variantu, protože při horší variantě bych sám sebe pokládal za hňupa co celou dobu neví, že žije s hajzlem. Já si natolik vážím svého úsudku, že předpokládám, mám to ověřeno z různých krizových situací, že bych nežil vedle hajzla a proto bych mu důvěřoval a ten úlet decentně, s nadhledem přešel a nevrtal se v tom, dělal jakoby nic, jak se to říká v Tenkrát na Západě. Dělat jakoby nic u mě neznamená dělat ze sebe vola, znamená to mít nadhled – chovat se jako „pravá dáma“ :-), když se jedná o výjimku, samozřejmě . . .

teda sorry, ale já jenom zírám. To si nikdo z vás nemyslí, že vinu na celé události má především Ivan? To vám všem připadá normální, že se svépravný dospělí lidi rozhodnou jenom tak pro nic za nic skupinově ožrat? Ať nám Ivan vysvětlí, proč si "udělali velký mejdlo", místo toho, aby se šel sám s manželkou projít po pláži. Když se rozhodnu jet ožralej autem, musím počítat s tím, že zabiju sebe nebo někoho jiného, popřípadě oboje. Když se rozhodnu ožrat s partou lidí, musím počítat s tím, že se můžu na sebe dozvědět něco, co jsem nechtěl slyšet, že se můžeme poprat nebo že se ráno probudím v cizí posteli.

co obnášelo "scéna jako kráva". třeba tam je zakopanej pes, proč se "manželka se mi VŮBEC NEOMLUVILA, ten její taky nic, jako by to bylo normálka".

taky záleží, co kdo považuje za omluvu. například u nás doma se na toto téma poměrně diametrálně rozcházíme

no, ale ivan nám nepíšea tak se to asi nedozvíme.

ani nebudu komentovat. Média nám neustále vnucují zprávy ze života slavných, kolik kdo měl milenců, milenek, krmí nás zprávami z branže, kde kámen š**á cihlu, všichni to považují za skvělé a "in" a dotyčné nazývájí "celebritami"...

Pro mě je to (stejně jako Toulavého filosofie) naprosto nepochopitelné, cizí, jak by řekl klasik: "another world" (nebo chcete-li, "reality")... Rozhodně takové lidi za celebrity nepovažuji...
***

co si kdo pod čím představuje že je nebo není, zdroj mnoha velkých nedorozumění. Možná ti, od kterých se čeká omluva, na ni sami čekají :-)

v 15:40, v tom se určitě shodujeme, také mne tyhle VIP zprávy znechucují, také nemám ráda nevěry, výměny manželek za mladší modely apod., však tohle téma je tu časté a týká se i mého života.
Ale v tomhle konkretním případě je to takové...divné. Vždyť na to byli čtyři, každý z nich se choval divně, ne? Není tu zmínka o věku, ale myslím, že Ivan a ostatní mohli být i nezkušená mláďata, tedy z mého pohledu. Která si poprvé vyjela zapařit ve čtyřech až do Egypta!!
To nebyla nevěra taková, jakou ji chápu třeba já. Čili konspirace, opakované lhaní a scházení se, šizení rodiny o společný čas a finance a tak dál a dál.Alespoň z toho, co víme.
Tohle byl trapný a nechutný úlet - ale ne nevěra. Jak se tu psalo už nahoře víckrát, pochvalu si nikdo z nich nezaslouží, scéna jako kráva také k ničemu zřejmě nepřispěla - no a co takhle tepat a nekompromisně odsuzovat pití alkoholu a paření do němoty? Není tohle také jeden z viníků?

jak to někteří z vás stáčejí tím směrem, že vlastně za to může Ivan, a přemety typu "když mu neodpustíš, že tě podrazil, tak ho vlastně dost nemiluješ".

Fakt nechápu, nevěřím. Souhlas se Sinixem, tohle uvažování jde totálně mimo mě. Asi proto nejsem "pravá dáma", ale po pravdě řečeno to mám dost na salámu.

Takové úvahy považuji za chucpe manipulaci mající za cíl hodit vinu na toho, kdo byl v podstatě podražen - když dá najevo svou nelibost, bolest, zranění, tak není dostatečně "pravá dáma" či gentleman, toho druhého dostatečně nemiluje a vůbec je to svatouškovský hajzlík, který nemá ani páru, jak to na světě chodí.

Ne, nejsem v tomhle směru ani dáma, ani nad věcí, ani tolerantní, a ani takové ambice nemám. Ten, kdo je má, ať se klidně tváří, jak je cool, in a milující a maže milencům a milenkám svých partnerů pro ty čerstvé rohlíčky.

ale je.

Jen pro případnou informaci - všichni čtyři jsme v rozmezí 35 - 45, ani jedni nemáme děti.

Zase taková mláďata to nejsou, aspoň ne fyzicky. Ale Ivan opravdu nemůže za to, že se jeho žena opila jak carský důstojník a vyspala se s jeho kamarádem. A pak ještě chodí a tváří se: "No a co?? Vždyť o nic nešlo. Byl to jen "úlet", nechápu, co z toho děláš. Já neprovedla nic špatného..."


***

to platí i na toho kamaráda, který stejně podvedl svoji manželku. O něm mám stejné mínění...
(blicí smajl)

že je jim mezi 35- 45 lety, tož těžko nezkušená mláďata

ano, máš pravdu, je to poslední odstavec, já hledala na začátku.Tak pro mne to mláďata jsou stále, ale zkušenosti už mít mohou, pravda. Moc Tě zdravím

ta "scéna jako kráva" mohla být nakonec podstatně horší a destruktivnější, než předpokládaná nevěra ( též nejsem její zastánce).
Iris, též Tě srdečně zdravím

to že se tváří jako "no a co?", to už tak nějak vymýšlíme my, spíš si myslím, že se se tvářili hodně blbě, protože nevěděli jak se tvářit - což není samozřejmě omluva.
Ale víš co, když se tak všichni opíjeli až na Ivana, který se spálil - ta druhá podvedená, manželka toho kolegy, ona byla v jakém stavu, když si nevšiml,ýže si vedle ní lehá nahý pár tvořený z jedné poloviny jejím manželem? Nebyla náhodou taky na hadry?
A že se Ivanova manželka "vyspala" s tím druhým (míněn sex), tak tomu už vůbec nevěřím. A jestli ano,to to s druhou manželkou nehoupalo a necvičilo? Nepřidala se vůbec? To jsou jen a jen dohady. Ivan sem mrsknul téma a zmizel, možná už se svojí ženou vrkají pod rozkvetlými meruňkami a my se tu zbytečně čílíme a marně přesvědčujeme.

že ke scéně jako kráva bych se nesnižoval. Prostě bych jim popřál hodně štěstí a rozvedl se...

dát jednou a naposledy šanci - a až při jejím promarnění nekompromisně a hned rozvést - což já neudělala a lituji.

ale já se vůbec nečílím. Že vás nepřesvědčím, je mi taky jasné.

Pokud bych našel svoji ženu nahou vedle jiného chlapa, ani bych víc důkazů, k čemu došlo nepotřeboval.

Že se tváří "no a co" usuzuji z tohoto:

Přitom - manželka se mi VŮBEC NEOMLUVILA, ten její taky nic, jako by to bylo normálka. Já nejsem žádný puritán, ale co je moc, to je příliš.

Je klidně možné, že už spolu zase vrkají. Beru to pouze jako diskuzi a hru na "co kdyby". Větší význam tomuto fóru nepřikládám...

jak říkám, nedal bych jí šanci mě zradit podruhé...

lidé z lásky k druhému i odpouštějí, ale respektuji Tvůj postoj..

když ti ten druhý vrazí kudlu do zad a tváří se, že se vlastně nic nestalo?

muže ožralého ležet s ožralými dalšími ženami by pro mne asi byl hodně nepříjemný zážitek, předpokládám, že bych také vyváděla,předpokládám, že on by se cítil trapně také a pak se mi omlouval, což bych zřejmě čekala - nevím, nezažila jsem to.
Ale viděla jsem svého muže, jak venčí se svou milenkou pejska, smějí si, drží se něžně za ruce, on jí hladí po tváři, upravuje vlasy...tehdy jsem cítila kudlu v srdci.To první bych brala radši. To je můj prožitek, pocit, nemusíš věřit.

když budete mít v páte večírek ve čtyřech, na kterém se tvůj chlap ožere jak doga, žena vašeho kamaráda taky, vy s kamarádem odejdete, necháte ty dva ať se baví spolu, ať dál pijí, a ráno se vzbudíš a v posteli bude vedle tebe ležet z jedné strany tvůj muž, svlečený, z druhé strany ta druhá žena, svlečená - tak ty hned budeš vědět, že kromě toho, že spolu chlastali, spolu taky měli sex, čili byla nevěra, a protože druhý třetí den bude doma tichá domácnost, nikdo se k tomu nijak nevyjádří, tak v pondělí půjdeš za právníkem požádat o rozvod.

Ano nebo ne?

Jinak mne velice zaujala tvá velká obliba slova chucpe

Ještě bych s dovolením připomněla, že jsem vůbec neříkala, protože si to ani nemyslím, že dát najevo nelibost, bolest, ublíženost a jiné pocity, je projev nelásky, netolerance a malosti. Naopak.

... : bb2

no právě, vůbec není jisté, že k sexu došlo, pro mě by to byl dost hrozný zážitek, najít svého muže takhle, asi bych mu to pořádně osolila, ale jak ho znám, byl by z toho sám dost na hromadě i bez toho, abych ho ještě dokopala.
Ale rozvádět se kvůli jednomu (teda předpokládám, že šlo o ojedinělou věc) excesu v opilosti? nedat šanci, neodpustit? nesestoupit ze svého piedestalu bezchybnosti a dokonalosti? neustoupit ani o píďu? duben 25, 2013 13:32

Nejspíš si jenom hráli na "výměnu manželek", jako v televizi.Asi jsem divnej, ale mě by na partnerce vadilo mnohem víc to, že se ožrala, nežli to, že se s někým vyspala.

přesně tak

souhlasím s tím, že ožrat se tak, že dělám kraviny, resp. nevím vůbec co dělám, to je špatně. To vyspání se s někým je v tomhle případě jen důsledek, ne že by to bylo nějak chvályhodné

souhlas s bb, Toulavým a Krakonošem. Záleží na tom, jak kvalitní byl jejich vztah dosud.Pokud spolu oba doposud vedli dobrý život, rozuměli si, bylo jim spolu dobře a dosud neměli žádný zásadnější problém a za předpokladu, že se paní omluví a upřímně jí bude líto, co se stalo, brala bych ten alkohol jako polehčující okolnost, kdy se oba dva hříšníci oddali a to bůhví jestli ! něčemu zakázanýmu, co by za střízliva neudělali,a prostě bych to jednou provždy odpustila a dál se o tom už nikdy nebavila. Osobně by mi za to prostě ten chlap, se kterým se známe už tak dlouho, se kterým mám spojeno tolik zážitků, kterýho znám jako svý boty a který při mně doteď stál v dobrém i zlém a nikdy by mi vědomě neublížil, tak ten by mi za to stál.

ještě přesněji: ožrat se je špatně. To je alfa a omega. Nikdy jsem důvod tohoto počínání nechápal.

jo, to máme úplně stejné, pro tohle nemám omluvu.

je další "neznámá", kterou se snažíme nějak dosadit, abychom pak mohli dělat další závěry a domýšlet následky, ale oni třeba nemuseli být "total besoffen", mohli být přece pořád jaksi ještě "při vědomí", aby si uvědomili, co jdou provádět. Je známo, že alkohol uvolňuje zábrany a je taky silné afrodisiakum, a cizí plody lákají nejvíc. Pořád to ale neberu jako omluvu, jak se zde někteří snaží naznačit. Mám za to, že člověk kolem čtyřicítky už by asi měl ty "účinky" alkoholu přecejen trošku znát a hlavně sebe, jak na něj působí. :-)

A ještě k tomu, že se ten Ivan už neozývá, to může být třeba i tím, že ten článek Daniela vyhrabala z nějaké dávnější, dřívější pošty a on ten pisatel už sem nechodí, jinak mě moc dalšího nenapadá, protože kdyby to bylo "čerstvé", tak by asi zareagoval.
Taky mě malinko "udivuje" ta Ivanova věta - "tak jsem si nakonec šel dřív lehnout. Asi ve dvě v noci."
Jestli jsou dvě v noci "dříve", tak co je potom "včas" ? Ale možná je to ve smyslu, že šel "dříve", než ti dva. Nejspíš. Anebo je to podle toho starého - "všechno je jinak !"

alkohol v tomhle případě já nepovažuji za omluvu,ale za příčinu nebo jednoho z viníků.Souhlasím s tím, že měli účinky alkoholu ve svém věku odhadnout. Pokud tedy takhle nepili poprvé a neměli u toho navíc úpal (nebo úžeh?).
A pokud takhle nezřízeně nepili poprvé, nevím, proč si Ivan svoji ženu ve dvě ráno už jemně nevyzvedl a nepomohl jí zavčas do postele.Jejich postele.Tak těm dvěma věřil? Nebo si to chtěl vyzkoušet?
Jo, přiznávám, že mi Ivan tak nějak nesedí, ačkoliv jeho žena by zasloužila proplesknout víc.
Ale jako abstinent a nepařič těmhle věcem moc nerozumím.

Jinak se říká, že po alkoholu stoupá apetence, ale klesá potence
A souhlasím - nejspíš je všechno jinak.

že bych si asi moc nerozuměl s partnerkou, která se ve zralým věku vožírá (a je jedno, jestli jen 2x do roka) tak, že netuší, co dělá. Chápu, že se to přihodí nevybouřenejm dvacátníkům, kdo v tom věku nekalil, žejo? Ale kolem čtyřicítky, pokud člověk není alkáč, má vobvykle (pakliže mu alkohol chutná a má ho rád, abstinenti nic z toho neřešej ) vypěstovanej zdravej konzumní vztah, kdy si umí dobrý pití vychutnat, případně si užít lehkou špičku (nebo poněkud těžší špici , ale neztrácí kontrolu ani nad tím co a koli pije, ani nad tím, co pak dělá. Lidi, který to neuměj (a pak druhej den choděj kanálama nebo se vomlouvaj a vomlouvaj), jsou mi dost protivný.

souhlas s krakonošem, ale asi, spíš téměř jistě, by to pro mě nebylo horší než kdyby se ještě navíc vychrněl s další spiťárkou
Proto si to neumím představit jinak než jako ojedinělý exces, kvůli kterému bych se hned nerozváděla (pokud bych o rozvodu neuvažovala už předtím z jiných důvodů).

Jsem zvědavá na odpověď Petronily na moji otázku, až se i ona vrátí z víkendu :-)

když mně se na manipulativní otázky dost špatně odpovídá.

dobrá, tak vynecháme "ano nebo ne", to by mělo stačit. Máme tedy popis situace tak, jak byl v dotazu Ivana, a na místě Ivana si představ sebe. Jak bys reagovala?

Vynechme úvahy zda k sexu došlo nebo ne, nepřemítejme, nakolik je dobré se ve středních letech opít do němoty, apod., vezměmě situaci jak je, tedy jak ji popsal Ivan.
Co bys udělala? Tvůj názor na věc známe,to je A,a mě zajímá B, tzn., co bys udělala dál?

a myslíš situaci, ve které je Ivan (bezdětné poměrně krátce trvající manželství), nebo ve které jsem já (jsme spolu dlouho, máme děti a partner mi dosud nezadal ani jediný důvod k tomu, abych si myslela, že není fér)?

Protože odpovědi by se myslím dost diametrálně lišily.

Jeho situace, bezdětné manželství. Zda krátké nevím, to z článku nepoznám.

..diametrálně lišily? tak to jsem na odpověď obzvlášť zvědavá :-)

na začátku vztahu nebo když spolu nemáme žádné závazky (tedy v Ivanově situaci), tak bych to asi považovala za znamení, že to nemá cenu.

Po letech bezproblémového vztahu bych asi reagovala podobně jako Krakonoš.