|
 Kudlanko, průšvih. Byly jsme taková parta z práce na podzimní dovolené. Prostě v létě to nešlo, to si ji berou ti s dětmi. Takže jsme se rozhodly jet na podzim, respektive koncem září. Ale myslím, že to byla pro nás spíš výhra. Tedy, pokud se jedná o počasí. Jinak, pro mne, je to průšvih jako hrom. Vrátila jsem se totiž těhotná...
Stalo se to nejhorší, co se mohlo stát. Seznámily jsme se tam v hotelu s takovou partou prima "domorodců" - prostě to byli kluci, co tam pracovali. Jeden byl recepční, druhý pracoval v kanceláři, další barman... atd. Většinou tam byli samí senioři, takže jsme si říkali, že je fajn, že jsme ulovili alespoň je. Byly jsme tam na deset nádherných dnů a ještě hezčích nocí. Přiznávám, že to vůbec nebylo nevinné, ale byly jsme vyzbrojeny antikoncepcí a tak jsme si to užívaly. Nehledě na to, že jsme odjížděly opravdu zamilované a s adresami a také se náš kontakt nepřerušil ani po odjezdu. Dokonce tu za námi kluci už i byli. Jenže, jedině mě se stal ten průšvih, že všechno ukazovalo na to, že jsem v tom. A doktorka mi to pak i potvrdila. Tak jsem mu pak hned napsala, co se stalo, a co on na to. Jenže, on mi napsal, že jsem přeci říkala, že si dávat pozor nemusí, že beru antikoncepci, a že je to tedy můj problém. Že on s tím nic neudělá, že se rozhodně ženit ještě nehodlá a na dítě že musejí být dva. A byl dost fest naštvaný. Já vím, že jsem mu to říkala, ale teď nevím, co s tím. Jestli si to mám nechat, a řešit to nějak průběžně, nebo jít na interrupci. Kamarádky mi zase říkají, že to můžu někomu dát do adopce, že to je lepší, že pak bych už třeba ani mít dítě nemusela a takhle udělám třeba šťastnou rodinu. Jenže, vůbec nevím, co bych řekla v práci a hlavně - co bych měla říct doma!!! No, než se do mně pustíte, tak si prosím uvědomte, že vím, že jsem v průšvihu, že si za to můžu a že bych vás prosila jen o radu a ne o nadávání. To jsem si už zvládla sama. TEREZA
|
, možná se budou na vnouče i těšit. 
