Potřeboval bych radu, i když si myslím, že mně už asi žádná rada nepomůže. Pracuji v poměrně velké firmě na poměrně dost dobře postaveném zařazení. Spolu se mnou tu pracuje, na jiném postu, i moje žena. Jsme manžele už 12 let, máme dvě děti, tedy každý jedno z předchozího vztahu. Ale oba je máme ve své péči, takže žijí s námi. Celkem bezproblémově.
Mezi mé pracovní povinnosti patří i časté služební cesty (po republice), kdy jezdím na kontroly do našich poboček. Abych to zkrátil: asi před dvěma léty jsem navázal víc než přátelský vztah s jednou vedoucí jedné naší franchisové prodejny. Všechno celkem dobře fungovalo, dobře jsme si rozuměli jak po stránce intimní, tak po stránce psychické. Dá se říct, že jsem se na každou tu návštěvu onoho města dost těšil. Ona je pochopitelně také vdaná. Ale naše "užší přátelství" nijak nenarušovalo naše oficiální vztahy, vlastně je to svým způsobem utužovalo. Nevím, jestli mi rozumíte, ale s dotyčnou ženou jsem se mohl velmi dobře bavit o věcech, o kterých zase ne se svou ženou, a tím jsem neměl žádné frustrace z toho, že doma by mi něco chybělo. Svou manželku mám rád, stará se o obě děti příkladně a nerad bych jí nějak ublížil. Ale stalo se, že v době, kdy jsem byl se ženou na dovolené, byla ta moje přítelkyně přeložená k nám na ústředí. Její manžel dostal v našem městě výhodnou pracovní nabídku, takže využila té možnosti a zažádala si o přeložení také. Jelikož prý nevěděla, zda to vyjde, tak mi nic neřekla předem. A nyní, po dovolených, ji najednou potkám ve firmě - a není tu služebně, ale ona tu pracuje! Mám ze všeho nyní dost nervy, protože si říkám, že asi nebude dlouho trvat a náš vztah se nějak prozradí. Nechci se jí vyhýbat, ale ona zase i když na mne nijak nenaléhá, tak by ráda, abychom se stýkali se stejnou frekvencí jako dříve. Já bych také rád, ale něco jiného je v jednom městě a něco jiného, když jsme dříve např. jezdili na chalupu její kamarádky! Nechci ji ani sám před sebou nějak osočovat, ale mám pocit, že nějak počítá s tím, že náš vztah by pro ni mohl být příjemný i pracovně, jestli chápete. Např. nyní jede skupina lidí na jednu konferenci a ona projevila přání, aby tam jela také. I když je tu v podstatě nová. Ale já teď nevím, co dělat, připadám si jako v kleštích... Samozřejmě, že je dobrá pracovnice, takže jistě do kolektivu brzo vhodně zapadne, ale zase ji nemohu nějak protežovat, bojím se, aby si toho ostatní nevšimli. Poradíte mi, jak tohle zvládnout "bez větších šrámů"? IGOR
|