ten, se kterým žiješ:
- je to alkoholik, chlastá a močí do postele
- není tvůj partner, nechová se tak ani on ani ty
- není tvůj milenec, nespíte spolu
- není otcem tvého dítěte
- není tvým živitelem, naopak, vyslovil se takhle: "DOKUD TU BUDEŠ, nebudu kupovat to a to..."
- nemáte společnou kasu, vaříte si každý zvlášť, on platí nájem a ty drogerii atd.


Neřešila bych zda jsi povinna mu přispívat - ano, jsi povinna nést min. polovinu nákladů na domácnost, minimálně píšu proto, že v domácnosti žije i tvůj syn a on k němu nemá vyživovací povinnost, takže by klidně mohl chtít dělení nákladů přesně podle spotřeby, nebo 2:1...; výhodou pro tebe je, že jedinou možností pro něj, jak to od tebe vymoci, je žaloba u soudu, pochybuji, že by na to došlo, aspoň jsem se s tím nesetkala, oni to řeší jinak - řečmi, řečmi, pěstí...

Řešila bych odchod od tohoto člověka, se kterým nemáte ty a tvůj syn vůbec nic společného, natož city, lásku, přátelství...

druh a družka, takže vzájemná vyživovací povinnost
no tak v tom případě by asi se žalobou nejspíš neuspěl - ale na druhou stranu ti nemusí platit tu drogerii atd., když platí nájem

ale to všechno jsou jen teorie, těžko si dá říct, když mu povíš "hele, na Kudlance psali, že máš tohle a tamto"...bude se to zhoršovat, odejdi, a nenech se pak obměkčit, bude schopen se přemoct a chvíli se držet

Tazatelka ale odejít nechce, v podstatě jí to takhle vyhovuje a má jenom strach, že bude muset dávat půlku na nájem.

nemáš někoho, ke komu bys mohla odejít? Sourozenci, rodiče? Tohle je zcela k nežití, naprostý souhlas s bb, tady není nač čekat a utíkat!!!

který je vychováván v takovémto prostředí?

Už to tu někdo kdysi napsal přede mnou - to je spíš nepřítel.
Milan má pravdu - co vyroste z dítěte v takovém prostředí, s takovým příkladem?
Zmobilizuj svou sebeúctu, a také z lásky ke svému synovi začni pracovat na vašem odchodu i třeba do azylového domu. Mně připadá ten azylák lepší, než soužití s takovým...přítelem. Aspoň budeš moci začít znovu.

V azylovém domě tě nechají jen rok myslím, když žiješ ve městě, kde je a je tam místo a co pak . . . To prostředí, kde Šárka žije, je špatný, to ví sama, ale je lepší než žít pod mostem, Milane . . . knížecí rady mám ze všeho nejradši.

Samozřejmě vím, že je Šárka ve velmi špatné situaci, ale nějaké možnosti má. Tak jak popisuje svůj "vztah" je spíše přívažek buhví proč trpěný v bytě "přítele".

že takhle žive spousta jinejch lidí, ale nemají přístup k internetu a tak si nemohou postěžovat. V hospodě se domluví, kamarád řekne, tak pojď bydlet ke mně, uvaříš, postaráš se a než si něco najdeš... Jenže pak je to na delší dobu, ono to ze začátku jde, ale pak už je to jenom čiré zoufalství, v lepším případě nový vztah. Ještě štěstí, že jste si nepořídili další děcko. Tady je každá rada drahá, jedině se každej den ožrat a nevnímat tu tragedii. Protože na samostatné bydlení nemá a není romka.

já si s tebou dovolím nesouhlasit. Situace je určitě strašná, ale když slouží zdraví, je vždycky východisko. Alkohol tím východiskem docela jistě není. I azylák je nějaký start a za rok se uvidí.

Azylák je na rok, to je pravda, ale MÚ mívají v záloze malé byty,se kterými se počítá právě pro takové matky s dětmi z azyláku. Ty byty se přednostně přidělují matkám z azyláku (rodičům, ale v drtivé většině jsou to matky) s dětmi. Pokud ty matky žijí v azylovém domě a současně se nenechají strhnout tamní komunitou k životu "cigareta-kafe-cigareta-kámoška Malvína pohlída, abych mohla za kunčoftama", pokud se dobře starají o děti, dodržují režim a chodí do práce, nebo součet jejich dávek je dost vysoký na pidinájem v tom bytě, takže je předpoklad, že si byt udrží, tak jsou zařazeny přednostně a většinou po tom roce je nevyšoupnou na ulici,ale do toho bytu.
Samozřejmě to není žádný luxus, ale bývají to suché čisté byty bez plísní apod., po vymalování k nastěhování. Někdy to netrvá ani rok. Fakt je, že přednost mají matky s více dětmi, ale i matky s jedním mají šanci, třeba ne hned.
Loni zjara jsem vyřídila azylák jedné mamince se třemi dětmi, která to neznala a nevěděla, co a jak, za kým jít, držela se tam slušně, na podzim se stěhovala do 1 1 s příslušenstvím. Je to byt ve starém činžáku, takže kuchyň je větší a slouží zároveň jako pokoj.

I když nedostane byt, nikdo ji na ulici po roce nevyhodí, pokud se tam nevyhodí sama svým způsobem života. Vždycky se u matek, které pracují a mají dítě a současně nemají kam jít, najde náhradní řešení, vždycky. Jsou i další typy sociálního bydlení, takové trochu jiné azylové domy, kde už se platí nájem. Nebo se zajistí bydlení jinde,dočasně,aby se pak zase mohla vrátit do azyláku,ale většinou se to podaří zařídit jinak. U slušných pracujících matek, zdůrazňuji.

Podstatné je dostat se do systému, pak se řeší věci postupně. Říkám tomu systém krok za krokem. Řešit jen to, co je teď. Jsou situace, které víc nedovolí, ale když se začne s tím prvním krokem, další přijde a další následují, věci se pohnou a jde to. Když si teď budete chtít naplánovat život na příští tři roky od A do Z, tak se nehnete z místa, protože budete mít pocit, že to nejde. Půjde, jde o ten první krok. A držet lajnu, protože se potkají různé lidi, nenechat se strhnout.

já vím, proto jsem to tak pěkně s odrážkami rozpoložkovala, neškodí vidět černé na bílém...

Systém "malých krůčků" je dobrá rada. Jen by Šárka potřebovala nějakou bb2, co by jí při těch prvních krůčcích vedla za ruku.
Ten Tvůj komentář v 00:08, sedí !

Mně se totiž nikdy nechce nic dlouze vypisovat. Dnes musím říct - ještě že tě tu máme.

u nás v obci máme kolem dvacítky fungl nových sociálních bytů. Nemám představu o tom , jaké sociální dávky lze získat dnes a v jaké výši, ale jestliže je pisatelčin současný příjem 3900 plus 600 přídavky nemá prakticky šanci ani u nás na venkově takový byt uplatit a přitom uživit sebe a děcko alespoň tím nezbytně nutným - jídlo, drogerie, ošacení. Nájem tu činí 40 Kč za metr čtvreční, vše je tu na plyn, nějaká elektřina na svícení a společné prostory, voda, odvoz odpadu.. V podstatně je to bydlení za částku kolem 4 - 5 tisíc.

Mio, jde o to, jaký druh sociálního bydlení myslíš. Některým bytům se říká sociální, aby se splnily jisté podmínky např. k získání dotace. Ve skutečnosti jde o normální byty, pro mladé rodiny a důchodce.

Sociální byty pro nouzové situace nejsou fungl nové a nestojí 4-5 tisíc. Jsou malé, 35-50 metrů čtverečních maximálně.
Ten 1plus1 pro matku s 3 dětmi, o kterém jsem psala, má 37 m2, při 40 za metr je to 1 480 nájem, ona má o něco nižší, a k tomu 2000 energie. Na to jí stačí rodičák, z přídavků na děti, příspěvku na bydlení, dalších dávek a z výživného od otce dětí pokryje jídlo a nejnutnější ostatní věci. Není to na vyskakování, ale bere dávky celkem kolem 12 tisíc, plus výživné. Až dá nejmladšího do školky,kde bude mít místo zaručené,půjde do práce a časem se z toho bytu odstěhuje.
Pro některé se v rámci mimořádné sociální pomoci odpouští nájem první měsíc až tři.

Dnes je zcela běžné u mladých po dokončení školy, nebo i při ní místo koleje. Proč by se nemohlo pár ženských v podobné situaci domluvit (třeba přes inzerát), nebo si prostě pronajmout a sehnat si podnájemnici ? V menších městech výška nájmu nebude tak strašná a společně se ještě rozloží.

tak u nás žádní důchodci v těch bytech nebydlí, rodiny, které tam žijí musely splnit kritéria sociální potřebnosti. Příjem do 1,8 životního minima. Velikost bytů je tuším od 40 m čtverečních výše . Ale jak jsem psala, nevím, co všechno lze dnes od sociálky dostat , jaké příspěvky a v jaké výši.

nechce nebo nemůže odejít od toho nehygienického alkoholika ? ono se těžko odchází z bytu do azyláku...ale tohle ? dcera našich známých to udělala, odešla do domu pro natky s dětmi a časem se situace vyřešila - zkus to Šárko !

tak to je skutečně sociální bydlení. Ono mít dnes byt např. velký 2 plus 1, nebo malý 3 plus 1, o výměře 70m2, nový, I.kategorie, s nájmem 2800 Kč měsíčně, je dnes výjimečné štěstí a dar z nebes:-)

Pokud jde o byty v nouzi, tak jak kde, u nás v obci se drží byt, asi tak III.kategorie, stále volný, pro případ naléhavé potřeby ve vážné situaci. Ve městě pak mají několik těch bytů, o kterých jsem psala nahoře, které přednostně přidělují matkám s dětmi v tíživé životní situaci. Má to určité podmínky, např. přednost má právě vždy ta, které končí lhůta v azylovém domě, nemůže jít k rodičům apod., samozřejmě vždycky pomůže intervence někoho zvenčí,a netýká se to nepřizpůsobivých, je to pro normální lidi.

vaši známí dceru u sebe mít nemohli, nebo to bylo kvůli bytu, aby na něj snáz dosáhla? Chápu obě situace, ale i tak, neumím si představit, že bych dceru nechala jít do azyláku, pokud bychom měli alespon byt 2 plus 1, v jednom ona s dětmi, v druhém zbytek...Nejspíš by mi z toho brzy jak se říká hráblo, ale hůř bych asi snášela vědomí, že mé dítě a má vnoučata bydlí v azyláku.

k "přítelovi", kterej ch*ije do postele? Radši nic...

o které jsem psala, má rozvedené rodiče, otec bydlí na polosamotě u lesa, matka tenkrát bydlela u druhé dcery ve stísněných prostorách (na metry i na vztahy) a holka byla holt hrdá a chtěla si pomoci sama... nebydlela v tom azylu dlouho, po krátké době dostala ubytování na takové docela luxusní ubytovně, no a ted má nového partnera a je to super.

Její maminka měla sice dva pokoje, ale v jednom se nedalo topit. A o přestěhování dcery do azyláku se dozvěděla, až když bylo hotovo...jak píšeš, na dlouhou dobu by mi taky asi hráblo. Ale normální reakce je, vzít do dítě nešťastné zase pod svá křídla...to je život někdy zašmodrhchanej.

Tak přejme Šárce, ať se taky zmátoří a odstěhuje se - nebo jeho.