O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...

Hubnutí s Kudlankou

Hubnuti

Význam jmen

Význam jmen

Soutěže

Soutěže

Setkání

Setkani

Přihlášení






Zapomenuté heslo
Nemáte účet? Vytvořte jej!

Anketa

VĚRNOST? PODLE MNE JE:
 

LÍBACÍ PUSINKA PDF Tisk E-mail
Pondělí, 30 červenec 2007

 Milá Kudlanko Danielo a vy všechny, všichni. Využívám anonymity a svěřím se vám, protože jinému nemám komu. Ne že by nebyli lidi, ale prostě to nejde. Rozešel se se mnou můj přítel, o kterém jsem byla přesvědčená, že je to ten vysněný princ, kterému budou jednou moje budoucí děti říkat tatínku, který bude vedle mne usínat i se probouzet.

 

    

     A zatím jsem se z tohoto dlouhého snu najednou probudila do tvrdé reality já.  A jak to bylo jednoduché... Měli jsme měsíc před svatbou, a on mi najednou řekl, že si vůbec není jistý tím, že by si mě opravdu měl vzít. Tahle věta byla snad to nejhorší, co jsem v životě slyšela. Nechápala jsem ho, nerozuměla těm slovům a jen jsem ho stále dokola a dokola prosila, ať mi neubližuje. On přeci věděl, že je mým celým světem, a přesto mi oznámil, že je konec, že mě nemiluje, že jsem pro něho jen kamarádka, nikoli životní láska. Přiznávám, nevěřila jsem mu. Byly to pak ode mne přímo návaly otázek - co jsem udělala špatně a zda to můžu změnit - moje hrdost šla absolutně do kytek.

 

       Rozchod mi připadá jako úmrtí. Když někdo umře, vzpomínáte jen na dobré věci, které jste s ním prožili. Stejně tak je to s rozchodem. A tak sedím doma, míhají se mi v paměti jen dobré zážitky s ním. Ty zas vyvolávají emoce a je mi z toho všeho strašně. Když někoho opravdu milujete a jste spolu několik let, tak poté zapomenete na to špatné a vzpomínáte jen na to dobré. Cítím, jak byl pro mne výjimečný a jak moc jsem ho milovala a tak teď jen hledám chybu, kvůli které se se mnou rozešel.      

 

     Musím říct, že takovou bolest srdce jsem fakt ještě neměla. Totálně ve mě zabil jakoukoli důvěru v lásku. Připadá mi, že je to momentálně největší katastrofa na světě a ona prostě a jednoduše pro mě opravdu JE. Říkala jsem si v duchu, že tohle neunesu, nezvládnu a že to ani nechci zvládnout. Dokonce jsem si přála umřít, usnout, nikdy se už neprobudit. (Ale nebojte, nejsem zas až takový cvok, jen je mi skutečně k neunesení smutně.) Opravdu hodně mě ten vztah a rozchod rozhodil.     

 

     Tak moc jsem ho milovala, že jsem byla přesvědčená, že je to opravdu on, ten jediný a na doživotí. Bohužel, je velice hloupé si myslet, že máme onoho člověka jenom pro sebe a že život je založen pouze na vztahu. Je to tak trochu naivní si myslet, že láska vydrží věčně.     

 

     Jen si teď nedokážu představit, že nebude vedle mě usínat, že se nebudu vedle něj probouzet, že ta jeho krásná líbací pusinka nebude už moje.

   

Sandra

 

Komentáře (19)add feed
... : bb
zjistit měsíc před svatbou, že je to jen kamarádka, je blbý, ale lepší, než aby si rok po svatbě našel novou kamarádku a s tou tě podváděl
je ti zle a to hned tak nezmizí, to prostě musíš jen přežít a čekat, až to poleví...ale jinak lepší pozdě, než-li později

červenec 30, 2007 12:32
Holka, holka, musí ti bejt hodně blbě. : NČ
Jen si uvědom, že tohle se prostě stává odjakživa, co svět světem stojí, a stalo se to (nebo stane) uplně každýmu. Mnohejm dokonce několikrát. Jsi jen další z miliard jinejch. Kdyby se každej z nešťastný lásky sebevraždil, nebyly by problémy s přelidněnou planetou.
Časem zjistíš, že ani nebyl výjimečnej, to jen ty´s ho takhle chtěla vidět.

červenec 30, 2007 12:49
Sandro, : Ariana
až to přebolí, což nějaký čas bude trvat, tak si pak příště dej pozor, ať se nezamiluješ tak, že On bude celým Tvým světem. Hlídej si rovnováhu ve vztahu, jakmile budeš milovat moc, tak se tomu druhému vydáváš, visíš mu na krku a jeho to bude spíš odrazovat a vzdalovat. Tvůj přítel se zachoval poctivě, když Ti před svatbou sdělil, že si není jistý. Časem jeho slova doceníš, i když Ti to teď připadá jako to nejhorší, co Ti mohl říct. Něco podobného se stalo mému bratrovi, měsíc před svatbou se s ním rozešla jeho dívka. Podle mého jsou teď oba šťastnější, když zůstali kamarády, než aby byli nešťastní v manželství.
červenec 30, 2007 12:55
Sandro, : Ariana
až to přebolí, což nějaký čas bude trvat, tak si pak příště dej pozor, ať se nezamiluješ tak, že On bude celým Tvým světem. Hlídej si rovnováhu ve vztahu, jakmile budeš milovat moc, tak se tomu druhému vydáváš, visíš mu na krku a jeho to bude spíš odrazovat a vzdalovat. Tvůj přítel se zachoval poctivě, když Ti před svatbou sdělil, že si není jistý. Časem jeho slova doceníš, i když Ti to teď připadá jako to nejhorší, co Ti mohl říct. Něco podobného se stalo mému bratrovi, měsíc před svatbou se s ním rozešla jeho dívka. Podle mého jsou teď oba šťastnější, když zůstali kamarády, než aby byli nešťastní v manželství.
červenec 30, 2007 12:55
Omlouvám se za tu duplicitu, : Ariana
asi jsem klikala víckrát než bylo třeba.
červenec 30, 2007 12:56
Sandra : : mamča
Moje maminka vždycky říkala, že lásky je jen kilo. A když jí má jeden devadesát deka, tak na toho druhého už zbyde jen deset.
Teď je Ti moc smutno, a chápu, že to jen tak nepřestane. Ale když už se obviňuješ, že jsi nebyla pro svého přítele dost dokonalá, tak jedině proto, že jsi milovala příliš mnoho.

Takže spolu s Arianou radím, v dalším vztahu udržovat rovnováhu, jinak se samou láskou staneš balvanem na krku svého budoucího přítele. Je třeba zachovat si určitou míru samostatnosti, vlastní přátele, koníčky...a ne se upnout jen k tomu jednomu jedinému příteli, který jak píšeš - byl Tvůj svět. Pak stačí málo, a ten svět se zbortí.


červenec 30, 2007 13:07
Sandro, : Ráček
možná kdyby sis tu hrdost zachovala, tak to takhle nemuselo být....Ale těžko říci. Chápu, je ti blbě, je to rána. Zkus se začít soustředit na něco jiného, mě moc pomohlo když sem si po rozchodu s přítelem pořídila štěně smilies/cheesy.gif A to mi nedovolilo pořád smutnit a přemýšlet o minulosti :-) Přeju ti, ať to brzo přebolí a třeba, když se mu nebudeš vůbec ozývat, sám přijde na to, že udělal chybu, ale dej mu čas smilies/wink.gif
červenec 30, 2007 13:13
povím Ti jakou jsi udělala chybu, : Inka
tak moc jsi ho milovala a byla do něj zahleděná, že sis ani nevšinla, že on Tebe nemiluje a Ty nejsi celým jeho světem. Ve vztahu by měla být rovnováha a pak láska může vydržet i na věky. Zachoval se k Tobě dobře, že Ti to na rovinu řekl před svatbou, později by to bylo mnohem horší.
Víš co bourá vztah? Když jeden tak miluje toho druhého, že ho tou svou láskou pomalu ale jistě dusí. Vem si z toho ponaučení a příště dávej jen tolik, kolik sama dostáváš a v případě, že Ti to bude málo, hledej jinde, ne každý je schopen tak hlubokých citů.
červenec 30, 2007 13:13
Milá Sandro : Kája
nevím sice, kolik je Ti let, ale prožívám něco podobného jako Ty.Já již byla jednou vdaná, ale manžel mi zemřel, loni jsem se znovu po 6letech hluboce zamilovala, i když jsem s přítelem se nesetkávala často. Nedávno mi ale řekl, že každý zůstaneme, kde jsme, že se se mnou rozchází. Snad to překonáme. Já jsem si říkala, že se určitě už nikdy nezamiluji pořádně, ale nevím proč jsem tak zblbla , jsme asi moc měkké nebo co, že si myslíme, že kvůli jednomu chlapovi se točí celý svět. Nevím. Držím Ti palce, ať Tě vše brzy přebolí.
červenec 30, 2007 15:11
tp jsou chlapi, děvče, : AlenaT
jak si jsou s tebou moc jistý, tak se začnou nudit a jsou si zalovit jinam. Jen kdyby zahrozilo že bys mu třeba mohla zahnout - hned by zjistil, že zas až taková kámoška nejsi....
červenec 31, 2007 05:10
A že to věděl až měsíc před svatbou : wendy
že si ji klidně naplánoval s tou jednou a pak zlom - to je smůla. Nepotkal zrovna další kámošku ? Nebo mu došlo že svatbu ne, ale ve volném vztahu by třeba pokračoval ? To jsou lidi... smilies/sad.gif
červenec 31, 2007 07:36
Aleno T, : Míša šíša
to jsi napsala naprosto přesně! smilies/wink.gif
červenec 31, 2007 10:48
mám stejnou zkušenost jako ty Sandro : micka
Je to skoro rok a světe div se, přebolelo to! Mně moc pomohl sport - nejlepší lék na nešťastnou lásku. Po čtyřech měsících absolutní beznaděje, kdy jsem si myslela, že skončím buď v blázinci nebo v protialkoholní léčebně, jsem začala několikrát do týdne sportovat. najednou jsem mohla spát, jíst, pomalu jsem přestala plakat a budit se v noci hrůzou, že už si nikdy nikoho nenajdu. navíc jsem zhubla skoro 10 kg, což potěší smilies/smiley.gif Stále ještě jsem sama, ale věřím, že si nakonec najdu někoho lepšího, než byl můj minulý miláček!Přeju hodně síly, trpělivosti, důvěry v sebe sama!
červenec 31, 2007 19:57
Teď Ti musí být strašně, : Petronila
ale později to určitě přebolí a Ty si uvědomíš, že on se vlastně zachoval velice férově a možná mu za to ještě aspoň v duchu poděkuješ.

To, jestli někoho miluješ nebo ne, nemůžeš moc ovlivnit. A vezmi si to z jeho strany - on zjistil, že Tě nemiluje (ale třeba Tě uznává jako fajn, férovou holku, ale ta chemie tam prostě není), a na rovinu Ti to řekne v době, kdy tím ještě napáchá co nejmíň škody (nemáte společné děti ani majetek). Neodešel od Tebe jako od maminky malého dítěte, neměl paralelně s Tebou milenku, nenechal to ze zbabělosti "vyšumět do ztracena", ale na rovinu do toho říznul.

Uvědom si, že v manželství mohou přijít těžké časy, které budou vyžadovat hodně energie a tu je člověk mnohem spíš ochoten vynaložit na toho, o kom vnitřně ví, že je ten pravý. On se na to necítil, a tak vztah ukončil.

Představ si sebe v jeho situaci - chodíš s klukem, máte se brát, ale Ty už máš delší dobu pochybnosti, že to s ním nebude ono (a nemusí to být špatný kluk, jen se k sobě nehodíte). Myslíš, že by bylo lepší nic mu neříct, přemoct se a vzít si ho, aby ses s ním pak rozešla za deset let, až zjistíš, že se přemáhat už nedovedeš, ale s dvěma dětmi a hypotékou na krku? Nebo mu to radši říct hned, způsobit mu bolest, ale ušetřit vám oběma velké trápení do budoucna?

Teď to jistě strašně bolí, ale udělala bych to, co radí Micka - zabavit se něčím, nejlíp sportem, abys na to nemusela moc myslet - a věř, že ten pravý na Tebe čeká a ve správnou dobu ho potkáš.
srpen 03, 2007 14:53
Zazila jsem obojí : KK
rozcházela jsem se i byla jsem ta opuštěná. Dokonce jsem se rozcházela taky po zásnubách, ale nastesti svatba na spadnutí nebyla. Kdyby to tak bylo a utíkala jsem od oltáře nebo nedej bože někdo utekl od oltáře mě, bylo by to opravdu na masli. (Ti, co ví, o čem je svatba, zvlášť ta velká, kolik to stojí nejen peněz, ale i úsilí, stresů, energie, mi dají za pravdu.) Takze zni to jako klise, ale je to opravdu lepsi pozde nez pozdeji.
Rozchod a zlomené srdce chce jen a jen čas, podporu okolí, kontakt s milými lidmi, kteří ti budou zdravě masírovat sebevědomí. Neboj se navštívit odborníka. Myslím, že promluvit si s psychologem je lepší než hustit své pocity lidem, kteří pocity rozejitého nechápou (třeba proto, že v podobné situaci nikdy nebyli). Držím pěsti, ať příště narazíš na lepšího.
srpen 03, 2007 22:19
úplně cítím Tvoji bolest : melinda
a přesně vidím sebe, před pár lety. Také jsem tehdy psala Daniele. Můj přítel byl pro mne také celý svět. A najednou se mi život zhroutil. Bylo to k nesnesení, bolest, o jaké píšeš i Ty. Nemohla jsem spát ani jíst. Zhubla jsem o osm kilo. Věděla jsem, že on JE moje osudová láska a nechápala, proč to ukončil.
Bylo to jednoduché - jiná žena.
Žil pak s ní. A prožil s ní zpočátku ráj, potom peklo. Žárlivost, výčitky, hádky.
Občas jem se s ním setkávala, pořád tam to pouto bylo. Z obou stran.
Dnes jsme zase spolu a i po těch letech, jsme zamilovaní jeden do druhého jako puberťáci, ale víme, co pro sebe znamenáme a vážíme si toho druhého. Já ubrala na své prchlivosti a žárlovosti (snažím se hlídat) a on na flirtování a kamarádech. Funguje to.
Jesli jsi na tom jako já, tak Ti asi ani pes ani sport nepomůže. Nepomohly mi ani koníčky. Bez něj prostě život ztrácel smysl.
Ale nic v životě se neděje jen tak. Všechno má svůj vyšší smysl a řád. A jestli jste si souzeni, budete spolu. Cestičky života jsou opravdu někdy hodně klikaté. Až ta bolest přejde a budeš zase vnímat svoji dušičku, dojde ti to, co zatím přes bolest nevidíš.
Odžij si tu bolest, patří k životu i k lásce.
Ale neuzavírej se před světem.
Držím palce a přeji hodně štěstí.
srpen 31, 2007 14:04
... : Ewa
No já bych mu moc neděkovala smilies/wink.gif Asi to chce čas,jak všichni většinou píšou...
Některé věci nikdy nepřejdou!! Snad to nebude tvůj případ.Držím palčky!!
leden 29, 2008 23:06
micko : : Ewa
Pánečku,já dva roky čekám,že mu to nedá a ozve se!!! Oprášit kolo a popojedem dál..sednout na pivo,pokecat,začít žít,zkoušt to !! Milá Sandro,líbání je príma a když funguje chemie,tak to je páánečku něco.Jdi na to chemicky ,utři slzy a čekej na jaro!!!!
..Ps:mico,to je rada poražené,pomáhá to..děkuju





















leden 29, 2008 23:24
snad: : vašek
Mila Sandro,musim Ti dat za pravdu,ze je to nejhorsi katastrofa v zivote jedince. Mne se stalo neco podobneho,ale po 11 ti letech ,takze si umis predstavit,jak si to uz clovek za tu dobu v sobe zakoreni.Abych nechodil okolo horke kase. Proste laska nelaska si nasla prachatyho podnikatele s 2. chalupami,za 11 let.......,tak uz samozrejme nicemu neverim,snad jedine tomu,ze trzni ekonomika z puvodne laskyplnych bYtosti udelala prodejne ,nebudu psat to vulgarni slovo,ale asi te to taky napadne.Zkousel jsem si ihned jako lek najit novou lasku, ale asi bych nemel,protoze je to asi hodna holka,ale uz ji beru jako objekt,nikoli jako partnera. Pokud si devcata takhle dusevne znetvorite vsechny chlapy, tak vymre laska a Vy na tom budete nejvic byti,,,,,,a penize jsou horsi nemoc nez alkoholismus a drogy, dokazou zlikvidovat plizive jakykoli cit.Nekdo tady psal,ze pomuze sport,asi ano. Ja doporucuji prirodu,turistiku,priroda je uprimna a je nam zivym tvorum vlastni smilies/smiley.gifFAKT TO POMAHA smilies/cool.gif
srpen 03, 2009 18:55
Napsat nový komentář

Pro komentování je potřeba, abyste byli přihlášeni. Pokud nemáte ještě svůj účet, prosím zaregistrujete se.


busy
 
< Předch.   Další >
[CNW:Counter]