|
 Milá Danielo a vy ostatní, kudlanky a kudlánci, už několik let vás se zájmem čtu a dnes vám i píšu. Je mi 40 let, jsem pět let rozvedená (manžel odešel za jinou), a mám dvě bezva puberťačky. Dva roky mám přítele, který se před dvěma měsíci k nám nastěhoval. Miluju ho, vím, že i on mě. Náš vztah je občas taková "itálie" kvůli jeho žárlivosti...
Svou žárlivost si uvědomuje, snaží se s ní bojovat, a myslím, že celkem úspěšně. I když - mě jeho žárlivé scény ponižují, unavují, považuji je za takovou brzdu našeho vztahu. Jde o občasná žárlivá období, intervaly mezi nimi se, myslím, už prodlužují. Jinak nám to klape. Ale teď proč vám píšu: asi před rokem jsme se dohadovali kvůli takové věci. Když byl u nás na návštěvě, často býval u počítače a často býval na facebooku (máme počítač na takovém místě, kde se opravdu nedá na monitor nevidět) a on ale vždy, když jsem se blížila, rychle facebook zavřel. 
Bylo mi to nepříjemné a řekla jsem mu o tom. Hrozně se rozčílil, že on žádný svůj facebook nemá, že ten profil má se dvěma kamarády dohromady, ale že mi ho nemůže ukázat, protože oni by s tím nesouhlasili. Já jsem po něm přitom vůbec nechtěla, aby mi něco ukazoval, ale aby si to řešil tak, aby to pro mě nebylo nepříjemné, abych několikrát za den neviděla, že to přede mnou rychle zavírá. Toto téma jsme časem opustili, problém s facebookem zmizel. Když se k nám nastěhoval, sám mi ukázal svůj profil. Na fotkách byl on, já a moje dcery, mezi jeho přáteli jen samí muži. Až včera... když jsem přišla domů a pak si otevřela počítač, vyskočila na mě stránka s jeho zprávami na facebooku a hlavně jeho komunikace s jakousi krasavicí. Ne, nezavřela jsem hned počítač, ale prohlídla si historii. Ano, flirtoval s několika ženami, hemžilo se to tam samými pusinkami, stýskáním, chyběním, těšením... Velmi přívětivou komunikaci vedl i se svou bývalou přítelkyní; nebylo to sice tak něžné jako s těmi ostatními, ale rozhodně to také nebylo jen nějaké přátelské povídání. - Toto dopisování se slečnami je staré už několik měsíců, teď má časově velmi náročnou práci. Po prvním šoku mne popadl hrozný vztek. A to hlavně proto, že s jeho žárlivostí, kterou jsem dost trpěla, mimo jiné souviselo i to, že si chtěl velmi často povídat a utvrzovat se v tom, že máme oba stejný názor na nevěru! Tedy i na flirtování, na kontakty s bývalými partnery atd. Na příklad: když jsem šla vrátit knihy bývalému příteli, ztropil mi scénu, že jsem mu ty knihy měla dát na ulici, že jsem rozhodně neměla s ním chodit na to kafe... atd. atd. Bolelo mě, co jsem četla, měla jsem vztek kvůli jeho pokrytectví, a tak jsem mu sbalila věci. Když pak přišel domů, řekla jsem, co se stalo a chtěla vrátit klíče a aby odešel. On samozřejmě zapíral, že prý o ničem neví a ať mu to ukážu... ukázala jsem a on tvrdil, že to nepsal on, ale někdo z těch kamarádů, co měli spolu ten jeden profil; nu a bývalou přítelkyni přiznal, za to se omluvil. A že prý mi dokáže, že to nepsal on. Já jsem mu ale řekla, že pro mě je v tuhle chvíli konec. Zítra se chce sejít i s jedním z těch kamarádů... Myslím si, že když má potřebu dělat tohle na začátku vztahu, tak co by mohlo být třeba za pět let? Nebo myslíte, že jsem to přehnala? Napište mi, prosím, co si o tom všem myslíte. DÍKY MOC, LENA
|
Ovšem jsou rodiny, které mají třeba společný e-mail nebo skype, což taky tak úplně nechápu - jako nic proti, asi to má výhody, co mi unikají. Tak dobrosrdečně předpokládám, že společný FB účet může mít nějaký důvod. 
