O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
ZNÁSILNĚNÍ |
![]() |
![]() |
![]() |
Neděle, 26 září 2010 | |||||||
Modřiny, podlitiny, bolavé tělo i zánět, jsem před rodinou i manželem tajila a utajila, ale přestala jsem žít. Rázem,jako-by člověk viděl svůj život v televizi a nebyl už hlavním hercem. Asi obrana proti tomu, aby z toho člověk nezešílel. Říká se, v nouzi poznáš přátele a našla jsem je, pomohli, ale stejně člověk zůstane na všechno sám.
Po dvou měsících po mém znásilnění spáchala sebevraždu moje sestřenka, která ten osudný večer chtěla, abych s ní šla na zábavu, ale domů pak jít nechtěla, tak místo ní se mnou šel soused. Brala si to, co se mi stalo, hodně za vinu a i když měla hodně jiných problémů a svůj život skončit chtěla, tak sebevraždu spáchala na můj svátek. Nemohla se smířit s tím, že takový čin nebude potrestán. Když jsem se s mým zážitkem konečně naučila trochu žít, tak po její smrti jsem se zhroutila. Řekla jsem si, že musím vše nahlásit - kvůli ní a kvůli dalším ženám, které to může potkat. Nejdřív se vše dozvěděl manžel, dal si vše dohromady a pochopil. Zhroutil se, chtěl ho zabít, ale místo toho jsme šli na policii. A všechno vyšlo na povrch, soused se přiznal, jenže ho pustili domů, jakoby se nic nestalo. Měl čas na všechno se připravit, vzít si právníka.
Samozřejmě jsem začala být v očích některých lidí ta špatná já. Jeho žena stojí samozřejmě za ním. Je to tedy slovo proti slovu. Mám pár dnů do soudu. A ať dopadne soud, jak chce, budu ta nejhorší vždycky já. Doufám, že je na světě ještě trochu spravedlnosti a doufám, že mi nezůstanou jen oči pro pláč a zničený život. O mě už nejde, ale jde o další ženy, kterým by to mohl udělat. A s odstupem času jsem se dozvěděla, že už to udělal jiným ženám, které trpí stejně jako já a přejí si, aby byl potrestaný, ale žádná mi nepomůže. Bojí se ho stejně jako já! Kdyby nebylo smrti sestřenky, byla bych jen další z jeho obětí, která se bojí ostudy na vesnici.
Někdy lituju, že to všechno tak dopadlo, ale jsem ráda, že aspoň jednou se proti němu jedna žena postavila. Je to deviant a nemocný člověk, který by se měl léčit a kdyby už to udělal sám dávno, mohlo být víc šťastnějších žen.
Jsem závislá na lécích, bez nich už se nevyspím a s nimi už někdy také ne. Bojuju sama se sebou, jak vše vydržet. Už nechodím ani tady na vsi pro chleba, nemohu vidět oči lidí - odsuzující, ale i smutné a trpící se mnou. Snažím se před každým chovat normálně, nezatěžovat manžela, starat se o děti, ale je to moc náročné a vyčerpávající a už se jen ptám, kdy to skončí? Kolik mě to všechno už stálo sil i peněz - a on? Jede si klidně se ženou na dovolenou a chová se, jakoby nic neudělal. A kolik ještě budu muset vydržet? Co když soud špatně skončí? On to bude dělat dál a mě zůstanou jen dluhy a oči pro pláč. Asi můj život bude už nadobro zničený a vezmu pravdu do svých rukou, nevím. Nevím, co bude dál. Žiju přítomností, nedívám se dozadu ani dopředu. Žiju, ale moje duše umřela. A jestli někdy ještě ožije, to opravdu nevím.
Držte mi prosím palce, budu to moc potřebovat.
Pája
PÁR OTÁZEK K ZAMYŠLENÍ:
Jak by se Pája mohla dostat z té velké deprese? Jak se přes tento zážitek přenést?
|
< Předch. | Další > |
---|