čtu: Jak si poradit s dcerou - JEN PLACHTIT???? No a furt přemýšlím, jestli jako budou vyhazovat z okna tu dceru, nebo jestli ty rodiče vyskočej sami a úlachtit budou oni....

ona se pak za ně stydí a má je za primitivní burany z maloměsta.
Kdybyste ji nechali normálně vyučit a pak možná přidat maturitu, chovala by se jinak. Takhle je na jednu stranu nafoukaná že je VŠ z Prahy, na druhou zamindrákovaná ze svého dělnického a maloměstského původu.

Dle metodiky Ministerstva spravedlnosti (na úřadech známé jako Tabulky Ťapiny) je výše výživného pro osobu starší 18 let 25% příjmu, tzn. z vašeho 30k jí náleží 7,500. Tak šup šup, život v Praze není zrovna levný a výbava na léto taky něco stojí. Popravdě, nechte holku si užívat dokuď je mladá...

ale to neznamená, že dcera s vámi bude zacházet jako s platební kartou. Ovšem - je to vaše dítě a tak jí dveře asi před nosem nepřibouchnete, až si zas pro něco přijede, je to těžké, že. Takže - povinnost k dítěti máte. Můžete ji jen v budoucnu vydědit pro obzválště zavrženíhodné chování k rodičům a tak ji vyrušit jako neopominutelného dědice.
Pokud ale její přítel vydělává tolik, kolik píšete, tak by si ji mohl vzít za svou právoplatnou ženu a živit si ji sám.
Jinak - jak chcete donutit dceru, aby vám pomáhala na domě ? slušně ji požádáte, ona odmítne, a co dál ?

vypadá to,že řádně studuje, tzn. nárok na výživné má, i když se vám to nelíbí. Bohužel jeho placení není závislé na představách rodičů, jak by se dítě mělo chovat.
A ještě bych si dovolila upřesnit - "v zákoně o rodině jsem se dočetla, že dospělé děti, které nevydělávají, přispívají k chodu domácnosti alespoň svou pomocí". Ono je to malinko jinak - zákon říká, že "Dítě, které žije ve společné domácnosti s rodiči, je povinno podle svých schopností jim pomáhat."- ale vy společnou domácnost nevedete. Občasná krátká návštěva se za to považovat nedá a trvalé bydliště už vůbec ne.
Zlomyslným řešením by bylo darování domku synovi s věcným břemenem vašeho dožití

No, já bych holce neplatila. Aspon přes ty prázdniny. Ano, rodiče mají vyživovací povinnost, tak at je dá slečna k soudu. Jestli chce živit, až žije doma - najíst dostane, oblečení dostane... i kapesné přidáme. když chce žít jidne, at ji jinde živí...
a když to opravdu dá k soudu - tak se budete bránit - vypovíte pravdivě jak to s ní je, že vede společnou domácnost se svým přítelem... Možná vám soud nařídí výživné, ale třeba nižší než platíte teď. Podle mne to stojí za pokus.

tak se utvrzuji v názoru, že nejlepší ze všeho je mít blbé děti. Není nad to. Puberta je stejně šílené u blbečka jako u génia, ale učňák trvá jen tři roky a pak máte dokonce života svatej pokoj. Dítě vydělává nakonec víc než vy. Sice vám vypálí dývýdýčko, na které napíše "Líbáš jako búch", ale jinak je v pohodě. Žádný nervy, jestli dodělá školu, jestli udělá tu či onu zkoušku. Jak jsem plakávala nad jejich školními výsledky...tak jsem dneska ráda, že to takhle dopadlo. Prostě něco zlýho, pro něco dobrýho. Taky mi pořád vrtá hlavou, kdo tu jejich dceru vlastně celá ta léta vychovával. Já vím, děti se někdy nevyvedou, ale fakt by jí nešlo vysvětlit, že jste chudý a prostě NEMÁTE? Tohle dokážou pochopit i celkem malé děti.

Přes prázdniny platit nemusíte s tím, že dceři nabídnete, nejlépe písemně a kopii schovat, že může bydlet u vás a jíst může také u vás. Přes školní rok jí platit asi musíte, ale nikde není psáno kolik, pokud od vás bydlí 20km, může nakrásně bydlet s vámi, takže ubytování ani jídlo jí platit nemusíte, na dopravu do školy byste jí naopak přispívat měli. 5 tisíc mi přijde docela dost, moji rodiče vydělávali výrazně víc a dávali mi výrazně míň. Takže si myslím, že když jí budete posílat třeba tisíc, nebo dva, spolu s dopisem, že se může vrátit bydlet domů, tak u případného soudu nemá příliš šanci uspět.

NewGirl: To si nemyslela vážně, co jsi napsala, viď ? S tebou bych byl rychle hotovej...

Bych to viděl jako Katka, Sandra. Vyživovací povinnost tu samozřejmě je, ale nikde není psáno jak a kolik. Někdo na VŠ dítěte třeba ani nemá, tak tam dítě nejde. Bych dívence přesně spočítal, kolik jí ten měsíc v Praze na koleji stojí plus ostatní nezbytný vydání a ani korunu navíc by nedostala. Dívenka taky zapomíná, že když ji rodiče živí, tak mají taky do toho co mluvit, za co ty prachy vyhází. Máš možnost bydlet doma a na koleji. Nechceš ? Tvoje věc, ale navíc nedostaneš ani hovno. A jak na ty rodiče zkouší, že i o prázdninách jí musí platit, tak to už je vrchol drzosti, to s tim vyhrožováním soudem rovněž. Tohle mi říct dítě, tak asi dostane dělo, že se z toho posere, nebo nevim... Každopádně vim, že bych si s takovym smradem nějak poradil.

zase vedle. V tom to není.

1) Vzdělání nemá s inteligencí a slušností nic společného a
2) Myslíš, že u dětí z učňáku se tohle neděje???

Ne, je to obraz dnešní doby: To je samé já, mně, moje, já chci, on mi musí atd. Prostě se dovolává svých práv, ale už jaksi nevidí, že se k právům váží také povinnosti a že u všeho platí "něco za něco". Holt některé děti se nepovedou, to je všechno, ale rozhodně to nezávisí ani na inteligenci, ani na vzdělání.

Začala bych, Leono, na tvém místě rozebráním si situace a ujasněním si toho, co přesně mi vadí. Přiznám se, že z tvého popisu mi to není úplně jasné, pochopila jsem, že nejsi se stavem věcí moc spokojená, ale to je tvůj osobní pocit, plynoucí třeba z rozdílu mezi skutečností a tvými představami, které jsi měla než šla dcera studovat.

Takže - co z popsaného ti vadí nejvíc? to, že dcera nejezdí domů a nepomáhá tam, nebo že studuje v Praze, nebo že žije s přítelem, ne na koleji, nebo že on má větší příjmy než vy a přesto nefinancuje dceři život?

Postupně - studuje v Praze. Souhlasili jste s jejím studiem, přislíbili jí podporu, souhlasili jste s tím, že bude v Praze na koleji? Pokud ano, pak jste počítali s financováním toho studia a těch 5 000, které jste jí dávali, je velice přiměřená částka. Kolej, jídlo, doprava, oblečení, obutí, školní potřeby, osobní spotřeba (drogerie, volnočasové aktivity, vitamíny, antikoncepce...) - to 5 tisíc ani nepokryje, takže přítel ji tak či onak dotuje, třeba tím, že mu nemusí platit podnájem, nebo tím, že jí občas koupí něco na sebe, zaplatí jídlo apod. Kdyby to nedělal, s 5 tisíci by vystačila horko těžko, spíš by musela stejně na brigádu.
Situaci, že jste s její VŠ nesouhlasili, nebudu rozebírat, protože to se vás asi netýká.

Že žije s přítelem - ano, to 22leté dívky dělají. Nelíbí se vám její přítel? I to se stává. Těžko s tím něco uděláte, naopak, čím víc jí to budete dávat najevo, tím hůř pro vaše vztahy. Pokud vás její přítel nenapadá, chová se k vám slušně a vaši dceru nenutí k něčemu, co se jí nelíbí, tak to prostě musíte skousnout. Je dospělá, má vztahy s muži, tak to chodí.

Vadí vám že nejezdí domů - já to chápu. Mně by se taky stýskalo a strašně:-) ale peníze bych jí kvůli tomu nezatrhla, pokud bych si to mohla dovolit a pokud by ona opravdu studovala.
Pokud je problém v tom, že máte domek, běžné zaměstnání, doma pracujete na domku a zahradě, starší syn se zapojuje a měla jsi nějakou představu, že přijede na víkend, ty uvaříš její oblíbený řízek s kaší a ona vyžehlí nebo vypleje zahrádku (to píšu zcela bez ironie!) - tak na to radši zapomeň. Teď je to jinak, ona se vzdaluje do jakoby jiného světa. S tím nic nenaděláš, mládě má právo na výlet z hnízda a buď se tam vrátí nebo ne, to je přirozené. Že je te´d raději s ním než s vámi, to je taky normální, i když by sis určitě přála trávit s ní víc času, ale odstup a nezájem vyčítat nikomu nelze. Jestli jste spolu měly hezký vztah v jejím dětství a mládí, tak se to vrátí, stačí tomu pomoct. Ale asi nečekej, že se sejdete nad prací na domku:-) Moje mamka taky považuje za správné jen svůj způsob života a musela se učit zvykat si, že jiný neznamená horší:-) a taky si zvykat, že nad plením záhonů se opravdu přátelsky nesejdeme. Pro mě je to otravná práce, takže to udělám tak, že na to vlítnu, udělám to, protože jí chci pomoct, a pak se těším na sprchu a kafe a to si s ní ráda vypiju v restauraci u řeky po večeři. Když mi bylo tolik co tvé dceři, taky měla jiné předtavy, časem je přehodnotila, užívá si to, že jí přijedu pomoct, uklidím třeba dům, nebo vypleju záhon, a pak jdeme na koncert nebo na véču. Ale to je teď, byly i časy, kdy jsem omezila kontakt na přesně takové krátké občasné návštěvy, jako tvá dcera, a zdvořilostní telefonáty, kdy jsem ujistila, že je vše v pořádku (i když nebylo). Rodiče se holt musej vychovávat, svoje rodiče jsme si už vychovali, tak teď je řada na našich dětech, aby si vychovali nás:-)
Pravda, mě rodiče od maturity nemuseli financovat, i když peníze mi občas dali jako dárek nebo přilepšení, a dělají to i teď, ale kdybych šla na vysokou hned po maturitě, tak by mi studia financovali a přesto by nemohli očekávat, že budu víkendy trávit s nimi.
Pokud potřebujete pomoct s nějakou větší prací, např. malováním domku, budete se muset v dostatečném předstihu domluvit, aby přijela a pomohla. Ale těžko počítat s tím, že bude víkendy trávit doma u vás tím, že vyžehlí, umyje schody a nádobí po rodinném obědě. Osamostatňuje se.

Pokud si nemůžete dovolit financovat její studia - smůla, musí se přizpůsobit zase naopak ona, výživné dítěti, které má u vás trvalé bydliště a nejedná se o výživné určené soudem po rozvodu, se dá poskytnout i formou nepeněžního plnění - může u vás o víkendech a prázdninách (a ty jsou na VŠ 4 měsíce, pokud udělá včas zkoušky) bydlet, jíst, prát, mýt se, žehlit si atd. Přidáte tisícku kapesného a na ostatní si může vydělat na brigádě. Pokud by rodina byla v zoufalé finanční situaci, tak bude studovat na své triko, žádný soud vás nebude nutit chodit se pást, aby dcerenka měla na botičky.

A SAMOZŘEJMĚ - nechala bych si donést nejen potvrzení o studiu, ale chtěla bych vidět též index, pravidelně. To by byla podmínka k jakékoli finanční výpomoci a pokud nepředloží důkaz, že studuje a zvládá zkoušky, nedala bych ani korunu. Studium podporuju všema deseti, že jsi mladá a chceš si trochu užít chápu, ale na hlavu si kakat nenechám, brouku...asi tak bych jí to řekla.

Ještě bych chtěla vědět, co přesně považuješ za neslušné - to, že bydlí s klukem?

"vede společnou domácnost se svým přítelem"
Není rozhodující - přítel žádnou vyživovací povinnost nemá.
"Přes prázdniny platit nemusíte... Přes školní rok jí platit asi musíte, ale nikde není psáno kolik... může nakrásně bydlet s vámi, takže ubytování ani jídlo jí platit nemusíte"
Prázdniny se pro tyto účely považují za přípravu na budoucí povolání,takže musí.
Když rodiče svůj příspěvek razantně sníží, může se dcerunka soudit (na což má právo) a asi jí soud nepřiřkne jen tu zmiňovanou tisícovku.
Jako zletilou ji ke společnému bydlení donutit nelze - ani pod výhružkou přiškrceného kohoutku.Pak by zřejmě opět došlo k soudu.
Je mi líto, ale děvče má momentálně všechny trumfy v rukou. Jistě, soud může určit nižší částku, než dostává teď, ale to je asi tak všechno, co se dá dělat.

bb2 má pravdu,
stejně tak jednababi.


Ale když to vezmu jen tak, lidsky, tak je mi z toho docela fest smutno...

bb, ty to popisuješ skoro jako by bylo normální chování 22leté ženy k rodičům, že je nejprve uráží, pak s nimi 10 měsíců vůbec nekomunikuje, pak jim vyhrožuje soudem a nakonec si přijede jednou za měsíc s rukou nataženou. Nebo že je normální, že řekne, že se o prázdninách jede rekreovat a dál už se jí žádná brigáda shánět nechce, takže smůla, matko, zaplať. To mi tedy rozhodně nepřijde jako normální jev "osamostatňování se" se kterým by se rodiče měli smířit. Je takové pěkné pořekadlo "koho chleba jíš, toho píseň zpívej" které mi tedy už v mých 22 letech vadilo natolik, že jsem si spíš ke studiu našla práci na 1,5 úvazku, abych se uživila sama a nemusela zpívat ničí píseň, ale přeci nejde na jednu stranu brát a tvářit se ukřivděně, že se z rodičů nesype dostatek peněz a na druhou stranu chtít být považována za dospělou a soběstačnou, co jí rodiče nemají do života co mluvit...

jednababi, určitě nikde není psáno, že jí musí posílat nějaké peníze, pokud jí nabídnou jídlo a ubytování doma. Tou nabídkou svou povinnost splnili, že ji dcera odmítne už je její boj.

mmch, co je to za vs, ktera ma pro studenta s trvalym bydlistem 20 km od skoly misto na koleji?

je mi líto, ale pleteš se. Zletilou dceru nemůžou nutit k bydlení doma a to ani o prázdninách. Neříkám, že její chování je standardní, ale bohužel podle práva může žít kde a jak chce a podle téhož práva má jako (předpokládejme, že řádně) studující nárok na výživné a to bez jakýchkoli dalších podmínek. jestli se to zdá rodičům příliš, mohou požádat oni, aby částka byla určena soudně.

To jsou krásní příklady důvodů pro vydědění. Poslat dcerunce doporučené psaní s výčtem důvodů a hrozbou vydědění. (tedy, bude-li co dědit) Bude-li předmětem dědictví obecní byt a kus provazu…

ps. máte chybu v HumanFilterImageGenerator.aspx
nikoho to tu nesere? opisovat to několikrát?

muro, je to 20km od rodičů, od školy to klidně může být dál...ale máš pravdu, trochu zvláštní to je. Vím jak se všichni nahlašovali k babičkám na druhý konec republiky, aby získali kolej... no nic, o tom to téma vážně moc není:-)

Jednababi, tak já nevím, expert nejsem, takže se nepřu, ale vážně mi přijde divné, že když se zletilé dítě rozhodne odstěhovat z domova, že by měl rodič povinnost mu platit jeho samostatné bydlení opodál...

džu-džu, sere, ale o to větší důvod je se zaregistrovat

Sandro, jistěže rodiče nemají povinnost platit zletilému dítku bydlení. Ale slečna je studentka, takže výživné jde na pokrytí VŠECH jejích základních potřeb - a znova opakuju, že zletilý potomek si může o svém bydlení i všem dalším svobodně rozhodovat a od jeho 18 let skutečně neplatí "dokud tě živíme, budeš poslouchat a dělat to, co chceme".
A i přes její nezájem o rodinu jí bohužel musí výživné poskytovat "dokud nebude schopna se sama živit", tj. dokud školu buď neopustí nebo úspěšně neukončí. To je, na rozdíl od jejího chování, právně vynutitelné.

v pořádku to není, ale úmyslně jsem se tomu vyhnula a probrala to ostatní. Beru to tak, že ty urážky a drzosti nejsou primární příčinou Leoniny rozladěnosti, že byly asi součástí už rozběhlých hádek s rodiči a pokud ta hádka byla vyvolaná tím, že Leona s manželem očekávají, že se dcera zapojí do prací na domku a aby to podrthli, padly nějaké výhružky "jinak od nás ani korunu", mohla od dcery padnout věta "to se teda pletete, na výživné mám na škole nárok, klidně bych vás za to mohla dát k soudu". Neobhajuju to, nehodnotím to pozitivně, ale beru to jako průvodní jev konfliktu, tam nějaké to slovo padne.
Proto jsem rozebrala to ostatní, aby si Leona ujasnila co vlastně jí vadí a rozumně zvážila - a teď nevím jak to vhodně napsat, spěchám a použiju asi nevhodný výraz - na co má "nárok", jako máma, aby jí to vadilo, co je špatnost, která může dceři v budoucnu uškodit, ublížit, a co je jen důsledek jejího odpoutávání od rodičů a s tím souvesjícího konfliktu.
Tak nějak si myslím, že když odstraní ty příčiny, shodnou se na nějakém přijatelném pro obě strany "rozvrhu" rodinného soužití, nebudou tlačit na pilu a přijmou jako normální, že dcera k práci na domku netíhne, tak ustanou hádky a přestanou padat hrubosti. To samo neznamená, že budou dělat dojnou krávu a všechno trpět.

S tvým přístupem k samostatnosti souhlasím, dělala jsem to podobně, ale my nejsme Leony dcera, ta to tak nedělá, tak je potřeba najít východisko z téhle situace, ne naší. Můžeme Leoně stokrát říkat Pověz jí koho píseň jíš, toho píseň zpívej, a bude to prd platný. Dcera jí řekne s vlky žít a výt nebudu, ale prachy očekávám a když ne, tak jděte do řiti a bude vyřešeno raz dva:-) no ale třeba to nemusí jít do takovýho extrému, třeba se to dá kompromisem na obou stranách vyřešit aniž by si Leona vyplakala oči do polštáře.

Někdo to tu výše napsal - když nebude to dítě chtít pomáhat a účastnit se rodinného života, tak ho nikdo nedonutí. Když současně bude chtít peníze na školu, rodič mu je nedá a dítě přestane studovat a bude žít tak, že se nechá živit přítelem, dokud přítel to dítě bez školy a příjmu nevykopne z domu, načež se dítě vrátí k rodičům a na pracák - tak to není asi to, co by si rodič přál.

Jak jsem psala výše - podporovat studia ano, ale ne nechat si kakat na hlavu.

jinak já jsem v některých věcech docela rychlá a nepříliš rozmýšlivá, takže na mě vyrukovat dcerka s něčím takovým, má facku a kufr za dveřma než by mrkla dvakrát. A někdy večer, až bych trochu vychladla, by dostala sms, že až to přehodnotí, tak se může vrátit a můžeme se pobavit co dál.
No ale to je Leoně taky info naprd.

pokud jde o soustavnou přípravu na povolání, jde o "mandátní" platbu vyživného 12 měsíců v roce - a že jsou zrovna prázdniny ? není to nastaveno na poctivé a hodné rodiče, ale na ty zlobivé, jsou i tací, že.

bb to možná napsala drsně, ale reálie jsou už takové. Nepíše, že je to jedině správné. Ale prostě se to děje. Ty tam jsou časy, kdy se rodičům vykalo a rukulíbalo za krejcar na housku. Nemelduju tu po návratu těchto starých časů, ale doba a chování se opravdu změnily.
Nemáme to lehké...

Může bydlet támhle, může dělat tohle, musí kdeco. NEMUSÍ!!! Proberte se! Máme rok 2010! Takže náklady na studium nejsou vašim problémem. Že bydlí u přítele - je to její právo a peníze, které ušetří může věnovat na nový piercing klitorisu, když bude chtít. Navštěvuje vás? Navštěvuje! Studuje? Studuje! Tak není co řešit: vzhledem k této situaci jí náleží (dle úsudku soudu, samozřejmě) 25% vašeho společného příjmu. Takže nepruďte, zatněte zuby a těch dalších pár let to vydržte. Hlavně doufejte, že dceru nezprudíte tak, že se na vás po škole vykašle úplně.
Nemoralizujte: my máme povinnost studovat, vy máte povinnost nám na to finančně přispívat. Není to žádný milodar z vaší strany. Nechápu, jak tady babky, které spílají otcům-neplatičům, a nadávají na nízké výživné, hájí rodiče-neplatiče, kteří už tak platí nízké výžívné. Za večer v pizzerii a noc v klubu nikdy neutratím míň než 1200.

tak to má byt, žádný štráchy. Přeji ti podobné děti, a pokud možno ještě horší. Že si děláš srandu je evidentní, aspoň trochu osvěžejí když teploměr leze na 35...

Ale vážně - syndrom opuštěného hnízda je sice zákonitý, ale někdy smutný jev. Jde o to, jakým způsobem je hnízdo opouštěno. Jde to i docela slušně...

jen se obávám, že Leoně bude slušné uvážlivé chování bez té facky a kufru za dveřma poněkud k ničemu.
Technicky vzato, výši a formu výživného neupraveného soudem stanovují rodiče. Nelíbí-li se to zletilému dítku, může se soudit. S vědomím, že soud se taky může táhnout rok a zletilým dětem se výživné zpětně nevyplácí.

Macessko, zpětně žádat nelze, leč žádá se od data podání návrhu. Tudíž je celkem fuk, jak dlouho to bude soudu trvat.

že by si holka mohla skočit na sociálku, aby to tam s ní rozebrali (halt nemá prachy a živit se nemůže, když jede k tomu móři, tak je sociální případ, ne?)
Jen si tak představuji, co by jí soc. pracovnice, zocelená případy, kdy rodiče na děti fakt kašlou, řekla a kam by ji až hnala.

aha, díky, to mě nenapadlo, ač to zní zcela logicky. (a zcela mimo téma mě ta informace potěšila.)

bude to asi kruté konstatování, ale děti jsou většinou obrazem svých rodičů. Nevěřím, že se někdo zlý narodí. V lese asi dcera nevyrostla.

ať už jsi odkudkoliv - není to vždycky tak. Někdy máma s tátou pouze s údivem hledí, jak se jejich sladká poslušná holčička (pro chlapečky platí rovněž :-D) změní v ječící fúrii perfektně znalou svých práv a rodičovských povinností, na jejich práva a své povinnosti jaxi zapomínající. Nemusí to být vždycky takhle vyhrocené, ale ten bod zlomu nebo "důvod" se většinou rozpoznat dá.

To je tak když je chybne nastaven zakon a penize nad rozumem a moralkou. Nicmene zakon takovy je. Platte jiste jeste nejake drobne v kapsicce najdete a pokud ne najdete si dalsi praci.

Have no money to buy a car? Don't worry, just because that is possible to get the home loans to work out such problems. So get a auto loan to buy all you want.

S prominutím, plácáš tu nesmysly. Kde je psáno, že musím dítěti přes prázdniny dávat nějaký kapesný, kde je psáno, že mu musím dávat vůbec nějaký kapesný ??? To nevim, kde žiješ. Že dívence nestačí bydlet doma a chce bydlet jinde ? Prosím, když na to má, ať si dělá co chce. To, že je potomkovi 18 a je finančně závislé na rodičích znamená, že pokud od nich nějakou podporu chce, musí se chovat minimálně slušně a brát zřetel na jistá přání a podmínky rodičů! S takovým přístupem, jak ho popisuje autorka článku, by u mě dcerunka rychle pohořela a klidně by se mohla se mnou soudit!

NewGirl: Doufám, že máš úpal, nebo jsi srandistka, protože v opačném případě bych musel bejt hodně sprostej.

Myslím, že jsi dost sprostej už teď. Každopádně to, jestli mají rodiče dobrý vztah s dcerou je a) jejich zásluha/vina, b) irelevantní pro jejich povinnost ji živit! Možná je zákon špatný, ale pak si uvědomte, že pokud to bude nastavené tak, že bude výživné dobrovolné, tak polovina otců platit nebude. Holt nelze mít vše...

Ale ale děvenko, jseš nějaká popletená. Co sem taháš nějaké výživné od otců, o tom se přece vůbec nebavíme ?
Nikde není daný, že rodiče musej dávat dítěti 25 % z vejplaty, tak nemel kraviny. Je jenom na mě, holčičko, jak budu podporovat svoje dítě na studiích, rozumíš ? Vypadá to, že jseš akorát rozmazlenej fracek, kterej bere jako automatický, že do něj rodiče cpou prachy a ještě se tady chlubí, jak za kalbu pod 1200,- nejde. Nasral bych ti tak akorát !!!

cteni tvych prispevku mi pripomenulo, ze mam vlastne moc fajn dceru. Penize, ktere ji davam jako pomoc pri studiu nebere jako mou psi povinnost k jeji vyzive a je za ne i vdecna. A proto ji je davam rada a s dobrym pocitem, ze pomaham svemu velkemu devcatku. Take jsi mi dala pocitit, ze jsem snad jako matka udelala celkem dobrou praci pac ma dcera je tak odlisna od tebe.

Jasne, ze si delas ironickou legraci...normalni clovek by tohle vazne nenapsal. A snad ani nenormalni.

Taky jsem si myslel, že to možný neni, ale už si tím nejsem jistej...

Ne nadarmo se říká: "Ohýbaj ma mamko, dokial som ja Janko. Až ja budem Jano, neohneš ma, mamo." A: "Škoda rány, která padne vedle." Já bych ti dal, přispívat ti na pařby! Kopnul bych tě do zadku tak, že bys nestačila počítat schody!!

Aleno, bojím se, že je spousta těch, co to myslí zcela a smrtelně vážně...

tipla bych, že NewGirl solí každý měsíc peníze na děti, které nemůže vidět, ovlivnit jejich výchovu, nijak si s nima užít - a jestli si za to může sám/sama/samo nebo jestli dětičkám maminka pečlivě vymývá hlavu, to si můžem hodit korunou. Asi není jeho upouštění jedů nejlepší krok k zahájení diskuse, ale třeba si aspoň chudák uleví.

Ale spíš ad Zakon: jedna věc je znění zákona, druhá věc uplatnění v praxi. On není paragraf zakroucený na obě strany pro nic za nic Krom toho v zákoně existuje institut "dobrých mravů" potažmo "jednání v rozporu s dobrými mravy". Být na rodiče sprostý (= nectít je a nerespektovat, jak žádá zákon o rodině, par. 35) a ještě z nich chtít tahat peníze v rozporu s dobrými mravy dle mého je.

Krom toho, ono v zákoně není, že by to povinné výživné muselo být v peněžní formě
Ergo, dcerko, zde máš ar brambor, můžeš si ho vykopat a odvézt do podnájmu. A taky v rodinném právu hodně záleží na úvaze soudce (někdy skoro až moc). A ukažte mi soudce, který by v takhle popsaném případu rozhodl ve prospěch 22letého fracka.

Záleží, jak se Leona rozmyslí (bb2 má pravdu, že nejvíc záleží na tom, co vlastně chce), ale že by takovýhle soud projela mi připadá hodně nepravděpodobné.

musim se ohradit dcera neni po rodičich. My po rodičich nic nechteli,ale nedokažu si,ani představit se k nim takhle chovat.Do doby než poznala přitele se takhle nechovala.Tohle chovani bylo běžne v rodině jejiho přitele-byla doba kdy na to sama poukazovala.Ted ji to připada asi normalni.Pravda je asi opravdu v tom,že pohrda nasim vzdělanim

nesnazim se vas presvedcit, ze je to spravne: proste to tak je!
jinak: me rodice na pravech davaji patnactku(podmineno prumerem do 1.25) a dalsich 30 si vydelam na castecny uvazek v mezinarodni pravni kancelari, takze mi zadnej jouda nebude vycitat, ze se o vikendu vykalim. zdaleka vsechno neutratim. chtela jsem na rok do us studovat a rodice souhlasili, ze mi usd25k skolne zaplati pokud si veskere ostatni naklady uhradim sama. nikdy mi nic nedali bez meho pricineni, ale nikdy nic nepodminovali city. poridili si dite a maji povinnost se o nej postarat. proto mame od puberty bezproblemovy vztah.

NewGirl ty studuješ na právech? :-D No to teda zírám. Vyjadřování hodno puberťáka.
Jinak zákon o vyživování dětiček do té doby než se začnou sami živit je na hlavu postavený, nezlobte se na mě. A ubližuje to především jim samým kazí jim to charakter. Ale asi se jim to vrátí v budoucnu na vlastních dětech.

Je docela možné, že je zákon špatný, což nikoho neopravňuje ho nedodržovat. Náš právní řád vychází z toho, že člověk nabývá většiny občanských práv dnem 18 narozenin. Tudíž existující práva, která požívá a jež jsou vykonávána osobou, které byl svěřen do péče, nadále vykonává sám. Takže máte 3 možnosti jak změnit zákon:
1) zrušit výživné 18tým rokem;
2) zrušit/posunout dosažení zletilosti na pozdější dobu;
3) učinit povinnost platit výživné před nebo po 18tým rokem dobrovolné (tzn. na základě úsudku povinného - m.j. snaha ohánět se "dobrými mravy" u soudu je směšná, pokud nemáte náhodou aktivistického soudce typu Cepla, který se nebojí interpretovat zákon a nechat si ho shodit, což nikdo z "rodiny" neudělá).

Bohužel je tady vidět, že právní povědomí a pokora před zákonem, byť špatným, ale demokraticky přijatým, neexistuje. Čímž se s vámi definitivně loučím.

Tak jestli si všichni absolventi práv vykládají zákony jako ty, tak to potěš koště. Nejsi tady jediná, kdo studuje práva, takže se tím laskavě neoháněj, navíc ti to asi moc nedává, jak je vidět dle těch blábolů, co jsi schopna napsat. Soudě podle tvých příspěvků, moudrost světa jsi rozhodně nepobrala, ale sebevědomí a nosánek nahoru ti rozhodně nechybí.

mne vychovali tak, že existuje něco jako morální nárok. Ale vidím, že se to mezi naší mládeží neujalo. Ta si jde tvrdě za svým. Nicméně tahle dcerunka dle mého názoru morální nárok za současné situace nemá. Že podle nějakého stupidního zákona má? Pokuď mi něco připadá nespravedlivé, klidně zákon obejdu.
Je smutné, když dítě nemá rádo své rodiče, ale minimálně slušně se chovat musí, chce-li po nich něco - cokoliv. A tohle jsem praktikovala od útlého dětství. V plnoletosti je to naprostá samozřejmost. Za své děti bych dala život a jsem připravená je všemožně podporovat, dokuď na to budou odkázané, ale ne nepodmíněně. U týhle dcerunky bych spíš aplikovala můj oblíbený princip - ať ji živí, kdo ji š..á. A to néé kvůli tomu, že se mi nelíbí, že odešla z domu a bydlí u chlapa, ale kvůli tomu, že na mne kašle jak na placatý kámen a ke všemu je drzá.

při příjmu 30 000 Kč/měs. by mi bylo přímo blbé přijímat další peníze od rodičů - už vůbec bych si od nich nevzal 15 000. Možná na ně máš podle zákona nárok, ale vidím, že tvoje morálka tedy není nic moc. Jak říkám: Chtělo to častěji ohýbat...

A taky tu nejsi jediná, kdo zná zákony. Zákon o rodině sice říká, že rodiče mají ke svým dětem vyživovací povinnost, dokud se ony nejsou schopny živit samy, ale také se tam píše, že děti mají ctít své rodiče. Dále se tam píše, že soud nepřizná výživné, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Dobré mravy vůbec hrají v tomto zákoně dost podstatnou roli.

Další věc je, že se role obrátí, až rodiče zestárnou, nedej bože, onemocní a nebudou se moct o sebe postarat. Pak mají děti vyživovací povinnost k rodičům. Jsem na tebe zvědavý, jak se toho ujmeš.

děkuji osudu za své blbé děti a v duchu se jim omlouvám za všecky pohlavky, přeražené vařečky...a dokonce i za tu skříň, co jsem po nich hodila. A za své blbé kecy ohledně jejich mizerných známek. Nebejt jich, tak tu s vámi dneska nesedím, neboť bych neměla žádný počítač.
Tohle vědět tenkrát, tak jsem prožila "nejkrásnější léta v životě ženy - která mi tenkrát přišla jako nepřetržitý horror" v naprostém klidu a pohodě. Dneska bych byla vysmátá a měla nervy v pořádku.

s tímhle nemá nic společnýho, snad jedině, že skutečně pak osmnáctým rokem zaniká vyživovací povinnost a vyučený se začne živit sám. Ale jinak je to všecko o výchově, o vztazích a o lidské slušnosti.
Já mám zatím takovou kliku, jak to tady čtu... na rodiče, syna, partnery... musím říct, že den ode dne si víc vážím našich skvělých vztahů a můžu se jen modlit, aby to všecko vydrželo tak, jak to je. Opravdu nerada bych ze syna měla nějakého NewBoye

řekla bych, že mezi blbými i chytrými dětmi je procento problematických "příživníků" stejné. Pokud je reprezentant z té chytré skupiny Leonina dcera, reprezentant z té blbé je zas NewGirl
Škoda, že se rozloučila, aniž by poskytla nějaký konkrétní stručný právní rozbor, případně odkazy na judikáty, které by její právní názor podporovaly. Jakým způsobem by vystavěla hypotetickou žalobu tak, aby dosáhla, že výživné musí být v peněžní formě, u zletilého nezávislé na dobrých mravech a na par. 35 ZR by mě fakt zajímalo.
Ale Ty máš děti zřejmě v pohodě, tak proč za ně neděkovat

že se - s průšvihama, který jsem co chvíli chodila do učňáku žehlit, v osmnácti vyučili a začali dělat. Protože chlapci v dělnických profesích vydělávali víc než já, žádný výživný a podobně mi nehrozilo. Naopak, pokud jsme žili společně, tak přispívali na domácnost na nájem atd. Když jsem se trhla /vdala jsem se/, tak se holt živili sami. Což dělají dodnes. Jo, semtam zajdu, upeču buchty, uvažím koprovku, sekanou svíčkovou a podobně - ale to je bonus - má dobrá vůle. Jinak oba vaří velmi dobře - takže se spíš najím já tam.

Nevadi mi. že bydli s klukem.Ani ji nezavidim,že přitel vydělava- at se maji dobre.Jenom nechapu jak je možne - rodiče maji makat, děti si uživat a jestě mam dceři platit antikoncepci? To by ji snad mel platit přitel když mu pere vaři atd.
Neni to postavene na hlavu?Mam rada dceru,ale mam dojem,že některe deti chcou svobodu-at ji maji,ale prachy by od rodiču chtěly nejlepe třeba do 40.

ok, zákon je zákon, to uznávám.

Ovšem při tvém frackovitém přístupu bych to řešila asi takto: do 26. let ti budu dávat, co ti náleží, pokud při tom budeš studovat. Ukládá mi to zákon a kdybych náhodou nemohla, dala bys mě k soudu. Úderem 26. roku penězovod končí, a pak si, ty haj*le, který znáš jen svoje práva, táhni třebas do horoucích pekel.

díky, já to nedokázala napsat jako Ty....uf, na tohle nemám žaludek. Budoucí právnička a možná budoucí matka Musím po stařecku konstatovat - kam ten svět spěje?
No hlavně musíme mít právní povědomí a pokoru před zákonem. Ale lásku a lidskost nepotřebujeme? A cti otce svého a matku svou..k smíchu? No dnes zhusta asi ano.

já bych ten soud riskla a neplatila ani do těch 26ti. Nějak by to určitě šlo navléct, třeba na ten rozpor z dobrými mravy, dobrý právník by určitě uměl poradit. Je to děs, soudit se s vlastním dítětem, ale - jak píše bb - kakat na hlavu si jako rodiče opravdu nemusíme nechat. Práva a povinnosti kohokoliv tvoří dvě strany jedné mince, nesnáším, když má někdo plnou hubu práv, ale jakékoliv povinnosti odmítá. A minimální povinnost dítěte vůči rodiči je úcta. Když už tedy na lásku a lidskost musíme rezignovat, že Iris

původně jsem se neměla v úmyslu vyjadřovat,protože těžko radit, ale po přečtení posledního příspěvku (určeného BB) mi to připomnělo, co jsem sama zažila a tak se trochu rozepíšu o postřehu z jiné strany, třeba Vás to v něčem inspiruje:-)). Předem chci říct, že věřím tomu, že děláte to nejlepší, co umíte. Podle toho, jak píšete, mi ale připadáte celkově nespokojená s vlastním životem. Argumenty, které uvádíte, působí jako byste dceři skutečně záviděla a žárlila na ni (rodiče mají makat a děti si užívat apod.). Věřím tomu, že si její situaci neumíte představit - vyšlápla si do oblasti, kterou Vy neznáte. Z pohledu vyučeného, dlouhodobě pracujícího, zodpovědného rodiče, může vypadat život mladé VŠ studentky se "zazobaným" přítelem, jako procházka rájem, což zřejmě taky je:-). Dovolili jste jí studovat, ale spíše to vypadá, že s tím vnitřně nesouhlasíte a chtěli byste, aby žila stejným způsobem jako vy. Možná se Vaše dcera tvrdě připravuje na svoji budoucnost(?). Faktem je, že je zatím stále závislá na Vaší podpoře (vyživování přítelem je diskutabilní, do toho bych se nepouštěla). Nebojte, i na ni jednou dolehne veškerá dospělácká životní odpovědnost, vše postupně přijde, jako u každého. Teď je mladá, studuje, má přítele a holt je její život více bezstarostný a tolik jiný než Váš. Připadá mi, že doteď jste v podobném duchu v pohodě nažívali, ale najednou zapůsobila jako rozbuška její "jinakost" a Vám najednou vše, co jste předtím tolerovali, vadí a vidíte ji v nejhorším světle. Možná máte tak zhoršený vztah s dcerou jen proto, že už se nedá natlačit do formy, kterou Vy byste si přála. Určitě to nemyslíte zle, Vaše dcera asi taky ne, ale ve výsledku to zle dopadá. Ve stejném věku, jako je Vaše dcera (byla jsem ekonomicky samostatná, ale bydlela jsem u rodičů), jsem se hluboce /a jak už to tak bývá velmi nezdravě, ale to vím až teď:-)/ zamilovala do jednoho mladého muže. Moji inteligentní a milující rodiče, se prudce změnili v diktátorské uzurpátory nejtěžšího kalibru - jen proto, že měli jinou představu o tom kdy, koho a jakým způsobem mám milovat, co se hodí a nehodí apod. Pod záštitou rodičovské lásky, pro mě chtěli jen to "nejlepší", ale jen podle jejich. Ze dne na den jsem byla velmi špatná dcera, ať jsem dělala, co jsem dělala, emoce se vytáčely, padala silná slova, kufry jsem si balila obden - dráma jak z literatury, velmi podobné Vašemu popisu. Už je to minulost, všichni jsme sami sebe překvapili, co si dokážeme pod rouškou vzájemné lásky způsobit za bolest - něco se napravilo, některé jizvy zůstanou. BB2 se dobře ptala a i Vy se sama sebe ptejte - co mi na dceři vadí, proč mě její život tak provokuje, jsou to moje představy, moje nesplněné touhy, sny, které jsem si do ní promítala a ona je teď tolik jiná? Vaše roztomilá malá a doposud poslušná holčička možná dospěla, Vy tuto změnu asi obtížně snášíte a stále se k ní chováte jako k malé. Zpátky už to nepůjde ani heverem (samozřejmě, že ještě není úplně dospělá, ale to jí neříkejte, nevěřila by Vám to:-)). Mějte na ni nároky jako na dospělou a milujte ji jako dítě - jsem si jistá, že Vás potřebuje víc než Vaše peníze, že jí máte co nabídnout, obzvlášť jako žena a matka. Ještě má před sebou dlouhou cestu, na které si mockrát natluče. Možná se ve své úvaze velmi mýlím, proto si z toho vezměte jen to, co Vás zaujme a zbytek ignorujte:-). Moc bych Vám přála, abyste včas oddělila důležité od pseudodůležitého, abyste úplně neztratila její lásku a upevnila váš vztah - je to těžké, ale snad to stojí za to.

tobě radím to samé - dokuď se nezačne chovat slušně, neplatit, nabízet ubytování u vás, stravu i další naturálie, a prostě dát najevo, že nejsi dojná kráva a některé věci se nedělaj. Jo, na výchovu je asi už pozdě, ale možná se ještě něco dá zachránit a holka by si měla srovnat hodnoty. V budoucnu se to vyplatí.

mně nějak uniká, proč si myslíte, že jakýkoli soudce bude zákon vykládat tak, jak ho tady "vykládá" NewGirl.

Ano, děti je potřeba živit, dokud nejsou schopné se živit samy. Ale rozsah, podmínky a forma výživného není, pokud vím, v zákoně nijak upravena. A jestli někdo znáte judikát, kde by v případě podobném Leoninu souce rozhodl ve prospěch dítěte (= stanovil vyšší částku, kterou musí rodiče dítěti bez dalších podmínek krom studia vyplácet, ačkoliv nic nebrání naturálnímu čerpání výživného), tak ho sem prosím hoďte.

Leono, možná by se Ti hodil názor právníka (tj. odborníka) na Tvou situaci, abys při dalším vyjednávání s dcerou měla představu, co nejhoršího se může stát, když se nedohodnete. Existuje bezplatná síť občanských poraden a další možnosti, pokud se Ti nechce vydávat peníze.

že alena puntíkatá to přečetla na poprvé až prorocky dobře, slečně by možná menší plachtění bez rodičovského finančního padáku jen prospělo

zákona o rodině stanoví, že výživné zletilých dětí upraví soud jen na návrh.

To podle mě znamená, že nejste povinni platit žádnou danou částku, pokud ji nestanovil soud. Pokud jde o prázdniny - můžeš bydlet a jíst u nás. Nechceš? OK, tak nechtěj, ale žádné peníze navíc ti nedáme. Chceš se s námi soudit? Dobře, děvenko, tak se sejdeme u soudu, když jinak nedáš.

Tohle by chtělo ještě konzultaci s právníkem, ale podle mě by se nemohlo stát nic horšího, než že by vám soud stanovil nějakou částku, kterou byste jí museli dávat, ale žádné sankce by vám pravděpodobně neuložil (svou vyživovací povinnost si plníte, jen asi trochu jinak, než by si to slečna dcera představovala).

To, co sem napsala slečna studentka práv (která by si potřebovala nastudovat hlavně povinnosti) je ... no, řekněme poněkud zavádějící. Žádných 25 % zákon nestanoví, jsou to doporučené tabulky pro soud a těch 25 % je maximum (rozpětí 19 - 25 %) u dítěte nad 18 let, které má platit ROZVEDENÝ RODIČ, tedy nikoli z příjmu celé rodiny. Navíc je podle zákona o rodině nutné přihlížet i k ostatním členům rodiny (s rodiči žije ještě bratr).

Navíc § 85 zákona o rodině ještě uvádí, že
(1) Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy
schopny se živit.
(2) Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a
majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.

Je dcera schopná se sama živit? To by asi bylo na soudu, podle mne zčásti ano, když uvažovala o brigádě.

A ad 2) - připadá mi absurdní, když si rodiče sami nemohou zahraniční dovolenou uhradit, aby měli povinnost platit ji svému dítěti.


Pokud bys do toho, Leono, chtěla jít, tak si všechno ještě ověř u právníka, já jsem jen laik a mohla jsem něco významného přehlédnout. Ale v každém případě ti držím palce, vydírání nemám ráda.

Jen souhlasím s bb, že byste jí neměli mluvit do života stylem, s kým žije, že jezdí málo domů a tak. Ale slušné chování vůči sobě bych bezesporu vyžadovala.

ono se předpokládá, že rodiče se podílejí na výživě dítěte úměrně svým platům a majetkům, rozvod - nerozvod, takže určitá matematická logika těch procent by tam byla. Ovšem musí se krom 5000 počítat i fakt, že děvče může bydlet doma (minimálně přes prázdniny a o víkendech), prát si, žehlit, mýt se a přiměřeně používat vybavení domova - možná jí i maminka vyžehlí a uvaří, když děvče slušně poprosí - k nezaplacení

Jinak ve všem souhlas.

Pokud přestaneme základní slušnost vyžadovat, tak se není co divit, když zmizí

Tak jednoduché to zase není. Pojem "dobré mravy" je hodně relativní, strašně moc záleží na tom, kdo to soudí. Dokonce i 2 soudci u jednoho soudu můžou ve stejném případu vynést jiné rozsudky. Zákon je v tomto ohledu dost volný, tzn. že nechává soudcům hodně prostoru, a také je třeba zvážit moc okolností, které se k tomu danému případu vztahují.

Právník vám v těchto sporech může říct maximálně svůj názor a pomoci vám sepsat návrh, může vás zastupovat, ale výsledek je vždy velmi nejistý.

já ale neargumentuji dobrými mravy.

Argumentuji tím, že se své vyživovací povinnosti nevyhýbám - dceři na prázdniny poskytnu byt a stravu zdarma, nikoli ale finance na cestu k moři (tím spíš, nemohu-li si ho sama dovolit).
Domnívám se, že s největší pravděpodobností by k žádnému soudu ani nedošlo - není zdaleka jisté, že by se dcera odhodlala žalovat vlastní rodiče, když výsledek by byl nejistý i pro ni. Jde spíš o to, aby se z jejích výhrůžek "nepodělali", stejně jako se pravděpodobně nepodělali, když jí byly tři roky a házela sebou o zem v záchvatu vzteku. Nic jiného to totiž nejspíš není, stejně tak jako řeči slečny "právničky".

"Není kouře bez ohně" a děti nemohou za své rodiče, ale rodiče za své děti ano. Jestli ta povedená dcerunka byla vychovávaná v duchu toho, že všechno co chce dostane, tak je to teď vidět a rodiče to určitě mrzí, ale jen velmi neradi si to přiznávají. To poslední, co by chtěli asi udělat, je to soudní řízení. To, že ta možnost existuje, vůbec neznamená, že to tak udělají, možná by ten spor i vyhráli, ale asi by to znamenalo úplný konec jejich rodinných vztahů, a to si nepřeje nikdo, už takhle je to pěkně nahnuté. Ta holka je jistě pěkný spratek, zrovna tak, jako ta šmetyna "newgirl". Jak je vidět, tak někteří lidi jsou pěkný svině i ke svým rodičům a na to by měl být taky nějaký "zákon" a prostředek, třeba pranýř, jako ve středověku, aby se takovým potvorám dostalo taky nějakého "léčení". Já vím, že je to trošku "ujeté", ale mnoha těm "newgirls" by to pomohlo.

Pravda, nečetl jsem tvůj příspěvek úplně do detailu, ale tobě byla určená ta část s právníkem. Respektive, můj příspěvek je obecný, proto jsem ho neadresoval konkrétně některé z vás. Nechal jsem na vás, abyste si z toho vybraly to své...

Sidone, právě. Jde o to, že jsou rodiče, kteří si tento hrdý titul vůbec nezaslouží. Leoninu dceru jsem tu vůbec neřešil, protože máme o případu příliš málo informací. Podle základních vstupních dat má Leonina dcera nárok na výživné od rodičů, neboť se soustavně připravuje na budoucí povolání řádným denním studiem.

A právě proto, že je hodně okolností, které je potřeba vzít v úvahu, a 90% z nich neznáme, těžko můžeme vynášet nějaké soudy. Samozřejmě je špatné sprostě vynadat rodičům do všeho možného, bouchnout dveřmi, zmizet a vzápětí se vrátit s nataženou rukou a: "Tati, mami, dejte, já mám nárok!" Ale tohle si prostě musejí vyřešit sami mezi sebou, nebo to nechat na soudu.

NováHolka tu jenom provokovala, jindy bych to neřešil, je to jen další Helga, Milenka atd. Užila si a odešla. Tentokrát jsem dostal grafomanickou chuť přispět - přiznávám, tak jsem na to přistoupil...

Jistě, jsou děti, které se prostě nepovedou. Ale rovněž jsou puberťáci, s nimiž to prostě jen mlátí od zdi ke zdi, teprve hledají svou identitu, svou cestu. Můžou se pohádat se svými rodiči, dokonce i s celým světem, ale časem zjistí, že ta cesta není ta správná a hledají cestu zpět. Proto by bylo špatné, kdyby jim rodiče definitivně zabouchli dveře a prohlásili: "Já nemám dítě!"

My jsme dospělí, takže máme povinnost mít víc rozumu, než naše děti... Howgh!

nešlo o to, že by Leona měla dítě vydědit, zavrhout nebo se s ním aktivně soudit.
Spíš o to, aby pod dojmem, že "zákon je zákon" nesklopila před cérenkou uši a netancovala, jak si holka pískne.
Jak píše Petronila - když se dcera ve třech letech hystericky válela po zemi, že chce milkúúú, tak si asi máma taky neřekla "co se dá dělat, ze zákona ji živit musím, ještě by mě zavřeli" a neuháněla ji koupit. A jestli jo, tak ve 22 je nevyšší čas přestat

Ad dobré mravy - je to mlhavý pojem, to je pravda, ale v rodinném právu hodně záleží na soudci prakticky vždycky.

zákon vo rodině, jeden z nejidiotštějších zákonů týhle země, kterej smolili nějaký aktivisti, namísto právníků, případně aktivistický právníci... Takže si votevřu část třetí, hlavu první a začtu se do §85, odst 2)

Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů.

A už zase lapám po dechu, kdo tyhle vágní hovadiny vymejšlí. Co to je přispívat na výživu podle svejch majetkovejch poměrů? To jakože Franta Vomáčka, t.č. mechanik - vopravář, maže svýmu synkovi do školy jeden krajíc, zatímco Karel Vopršálek, t.č. poslanec PSPČR a předseda výboru pro nesmrtelný chrousty dává svojí dcerce na sváču o velký přestávce dvoukolák s kaviárem a lososovou pěnou?
A co se vůbec myslí pojmem přispívat na výživu? Co když mi dcerka zejtra hodí talíř s večeří do xichtu a zvolá: Fotře, zákon vo rodině neříká, že mi máš dát nažrat. Zákon říká, že mi máš přispívat, takže já ti s*ru na šunkafleky, chci přispět dvě kila na večeři v picérii!
Takhle to patvůrci zákona vymysleli? Joooo?
A co když se mi poštěstí stanout v čele ČEZu namísto pana Romana? Co pak? Dyk zákon dítěti říká, že má právo na podíl na mý životní úrovni. Takže miláčkové školou povinný nastoupěj voba a řeknou: Milej fotře, tak jsme si zjistili tvý majetkový poměry, takže si nemysli, že nás vodbudeš nějakejma blbejma padesáti kačkama tejdně. Chceme kapesný 10 000,- měsíčně, zákon je na naší straně, jestli nedáš, budeme se soudit!
Zákon už neříká nic vo tom, co by asi důsledný uplatnění jeho dementních paragrafů způsobilo ve výchově. Zákon neříká nic vo tom, že děti se nemaj rozmazlovat, nemaj si zvykat na bezpracný a bezplatný penězovody, protože tak se naučej stát s žebravou nataženou prackou vůči státu v dospělosti. Zákon na tyhle věci úplně se*e, zato se zabejvá tím, jaký práva maj různý paraziti, ať už to sou děti nebo partneři, nevochotný hnout pro cokoli prstem.

Radu tímpádem pro Leonu nemám, snad jedině nechat to teda vopravdu na soud a spolehnout na onen institut dobrejch mravů, to je jediná právní pojistka v týhle bezprávný rozbředlý kaši.

- aby si je kdekdo mohl vykládat, jak zrovna chce. Takhle je to v naší zemi se vším.

tentokrát s Tebou naprosto souhlasím. Když jsem si tady ale před časem dovolil říct něco podobného (nepěkného) o té "ryzí" české nátuře, tak jsem byl některými čtenářkami napaden, že TO TAK OPRAVDU, ALE OPRAVDU NENÍ.

mě napadají skoro pořád....ale berušky zapomněly, že já jsem zocelená komunistama a že svou kůži rozhodně nemíním dávat zadarmo.

Jsem to tedy dopadla,zavidim dceři a jsem nespokojena s vlastnim životem?Muj vyrok,že rodiče musi makat a deti si uživat-konči slovy a ješte mam platit antikoncepci.Bohužel to tak neni ja sice Vš nemam,ale necitim se o nic ochuzena. Nekomu ani to vzdelani neprida rozumu a hlavně slušneho chovani.To je to co mi vadi.Taky jsem nemohla kdysi pochopit jak je možne,že si rodiče nevi rady se svym ditětem.Ani jsem nechtela dceru nikam zaškatulkovat.Udelala to sama.Neni to třeba tim,že penize kazi charakter?

Saffron mě přesně pochopila.

Leono - k tvé reakci z 10.7., 13.14 hod. - píšeš, že vám nevadí, že bydlí s klukem, ale že jí máte financovat život. Ale vy jste jí ho financovali i předtím, nebo ne? Rozdíl je jen v tom, že ona teď nebydlí na koleji, ale u přítele. Pokud vám tohle nevadí, jak píšeš, a pokud ona studuje (ukáže index, splní kredity atd.), pak proč jí nepřispět na studium?
Pokud jsi názoru, že by se měla doma ukázat 2x za měsíc a 1x za měsíc věnovat rodině víkend a pomoct s prací kolem domu, proč taková pravidla nestanovit? Ok, budu ti posílat těch 5 tisíc co doposud, protože studuješ, ok, bydlíš u přítele, však jsi plnoletá a za nohu tě doma vázat nebudu, ale protože ti platíme živobytí, chceme tě 2x do měsíce vidět doma a 1 víkend doma pomůžeš - jinak další měsíc nedostaneš nic (půlku, třetinu...).

Mám ale pořád pocit, že vám v podstatě vadí to, že ona žije jinak, než jak jste si představovali:-) já to chápu, ale v podstatě - nedělá nic špatného, neslušného, ne? :-)

Ty drzosti apod. beru jako kulisu konfliktu, kdo se pokaždé dohaduje s potomky tiše, kultivovaně a konstruktivně a jeho potomci to oceňují a s úctou k rodičům respektují jejich závěry, nechť hodí kamenem:-) Takže když pominu ústní výpady, a vezmu v úvahu, že dcera studuje a vy že na ten finanční příspěvek, který jste jí doposud platili, máte, tak co špatného se děje? Že o vás nemá zájem? To už jsem probrala výš - dokud bude zamilovaná a vy budete proti jejímu současnému životu, tak o vás zájem prostě mít nebude, nedá se svítit. Můžete ji jen donutit k těm návštěvám a účasti na rodinném životě, jak jsem napsala, tím, že jí omezíte finance. Mě byste teda donutili jen k většímu nezájmu, odporu a lhostejnosti, brala bych to jako snahu o manipulaci, a výsledek nula, ale na dceru to možná zabere.

Ber to prosím tě tak, že nic nekritizuju - ani vás, ani ji. Vlastně vám oběma rozumím a docela vás chápu, tebe coby máma a ji coby dcera :-) A taky se mi to snadno radí, když mám s dětmi vztah jaký mám a tyto potíže řešit nemusím. Ale byly jiné problémy, takže si umím představit...

Skončím u toho samého, co jsem napsala předtím - je to nakonec jen na vás, co jste schopni a ochotni brát jako normální, byť trochu klackovité vzdalování se rodičům, jejich autoritě, jejich snaze o ovládání, a co už neskousnete.

To, že dcera příteli pere, vaří a vy jí financujete - pocitově to chápu, ale ber to racionálně. Přece nechceš, aby byla závislá na nějakém chlapovi. Což by se stalo, pokud nebude mít od vás ani korunu, bude si jemu muset říkat o každou korunu na rohlík s máslem, na sešit, na propisku. On by ji pak mohl ovládat a manipulovat drsněji a bez rodičovské lásky a rozumu. Což nechcete. Časem by se mu přejedlo financovat jí studia a ona by se školou sekla a šla dělat servírku. Což taky nechcete.
Myslíš, že až by jí dal ultimátum - že by ho pak kopla do zadnice a šla k mamince? Ne. Myslíš, že je šance, aby přestala chtít od vás peníze a našla si práci a studovala při ní? Není, bohužel, protože tohle udělá člověk sám od sebe, nebo donucen vnějšími okolnostmi (zemřou mu rodiče...), ale ne když mu rodiče, kteří doteď platili, přestanou platit jakmile začne žít se svou největší životní love.
Takže jsem zase na začátku - a opakuju se - je jen na tobě, co je pro tebe přijatelná součást dospívání dcery, co kompromis a co nesneseš, z rozumných důvodů.

Slušné chování neznamená účast na domácích pracích, ale může to být klidně součást pravidel financování jejího studia. S rizikem, že stejně domů nepřijde, na školu se vyflákne a vdá se. Nebo ještě víc moderně - nevdá se a za čas se vám domů vrátí s miminem.

Ale všechno závisí na tom, jak to cítíte vy s manželem, my tady nevidíme, jestli ona je drzá a zmatená proto, že se učí srovnat se se životem, závazky, povinnostmi a současně se jí ještě nechce opustit bezstarostnost dětství, nebo proto, že je to línej drzej vyčůranej fracek, co vás chce zneužít. To víte vy, vy ji znáte, víte co její chování teď znamená a odvodíte z toho svůj postup.

a ještě tohle - považuju za normální a přirozené, že ten přechod od dítěte k dospělosti financuju, protože když to neudělám já, udělá to někdo jiný, kdo to nemusí s mým dítětem myslet tak dobře jako já, nebo to udělá dítě samo takovým způsobem, který nebude dobrý pro ně. A nemusí to být hned dealer. Ale jak už jsem taky psala, nesmím u toho mít pocit, že jsem využívaná, ne kvůli sobě, ale kvůli dětem, aby se nenaučily, že vyčůraností nejdál dojdou. Jinak se taky studuje na FAMU, jinak medicína a jinak tělocvik pro ZŠ na pajdě. Ne všechna denní studia umožňují současně pracovat na plný úvazek, ne všude jsou dnes pracovní možnosti pro studenty.

Ještě jsem si vzpomněla na Sandru - možná se pletu, ale mám pocit, že kdysi v nějaké debatě o práci ženy na MD v domácnosti psala, že jejím současným zaměstnáním je péče o děti, za to bere mateřskou, a studium, které jí částečně financují rodiče. Jde vždycky nakonec jen o to na co máme - finančně i jinak.

ale co vlastně je to neslušné chování u dcery? možná jsem špatně četla, ale zatím pořád vidím jen to, že bydlí s klukem, který vydělá hodně a přesto jí máte přispívat na studium, doma nepomůže a nejde na brigádu...? Tak ať nejde, nefinancovala bych jí prázdniny ani nic navíc.

- přestat dceři přispívat a počkat, až podá žalobu o výživné (možná by ještě ušetřili). Ale vzhledem k tomu, že Leona v souvislosti s odhlášením trv. pobytu píše "my to nebudeme hrotit - bydlíme na malém městečku", pravděpodobně tohle nebude chtít hrotit zrovna tak. Co by tomu řekli lidi, že?

tak bych s ní tak jednala. Studium bych dále hradila, pokud mám příjem. Peníze jí posílala poukázkou nebo dávala proti podpisu. Na prázdniny nabídla doporučeným dopisem pobyt a stravu doma a snížení příjmu na 3000 Kč. Dávala bych si pozor na výčitky i láskyplně projevy, pozvání na Vánoce, gratulace k narozeninám bych vynechala a počkala, zda se umoudří. Pokud by stála o rozhovor, řekla bych, že akceptuji její samostatnost a NIC od ní nevyžaduji. Pouze, aby i vás nechala v klidu žít po svém. Hlavně bych jí doma nedržela žádný pokojíček z dětství, ani nekupovala výbavu a netlačila ji do světa, ze kterého právě odchází. Slušně.Ono se to většinou pak upraví rychleji. Jo a nemusíte rušit trvalé bydliště, stačí změnit zámek a číslo na mobil. Když slušně zazvoní, můžete kdykoli otevřít...

nějakou tu částku z daní za studující osobu. Mně se líbil hezký výrok starého pana soudce, který říkal, že vyživovací povinnost rodičů k dítěti končí až jejich smrtí. :-) Já mám syna, studuje docela už dlouho, doma moc nepobyde, ale daří se mu, je šikovnej. Co víc chtít? Mě rodiče taky pomáhali, bez nich bych taky VŠ neměla.