Předevčírem jsem Janince zadala přehršel otázek, na které jsem chtěla znát odpověď. Dnes jsem odpovědi dostala a musím napsat, že to všechno ve mně jen utvrdilo můj první názor. Ano, bohužel, zase jedna, která platí za svou slušnost - ale bohužel i neschopnost jednat sebevědomě. Tedy v onom pravém slova smyslu "sebe" "vědomí".

 Představuju si tyhle ženičky jak malá zmatená kuřátka, vypuštěná v pravé poledne všedního dne mezi shon na Václaváku. Některá to přežijou, přejdou - jiná holt mají smůlu...

     Milá Danielo, děkuji za brzký přístup k mým problémům. Mám asi dnes opravdu krizi, v noci jsem nespala a tak to tak vypadá. Všichni mi píšete, že můj přítel je sobec, ale přesně to on říká o mě, a nejen to. Že jsem na peníze a proto jsem s ním... To by pak ale musel fakt být finančně na tom dobře.

Tak nyní odpovím na otázky:

1)  Žije s námi má mladší 20letá dcera, bývá tu tak 4 dny v týdnu, zbytek je u přítele nebo u babičky

2)  V bytě je trvale přihlášen přítel, já, a obě mé dcerky; ta starší tu ale téměř nebývá, přes týden je ve škole a o víkendu i prázdninách u přítele v Praze, kde si pořídili nájemní byt

3)  Do rekonstrukce jsem prakticky nedávala žádné peníze, přestože tak bylo v plánu; vlastně tu mám jen nábytek z předchozího bydliště a vybavení kuchyně. Nevím, kde byl zlom, ale přítel i jeho matka mi dali najevo, že tady je to plánováno pro jeho děti, a já jsem jen nájemník a nic víc.

4)  Hospodaření s penězi? Veškeré naše soužití není my a společné vyjití s penězi, ale na prvním místě jsou jeho děti, spoření pro ně, splacení nové hypotéky na byt, (také přepsal podíly bytu na ně, takže bude jejich). Byla jsem 3 měsíce na pracáku, i zkusila práci pojišťováka; ale není smlouva, nejsou peníze, ještě, že jsem to vzala jen na 2 měsíce a tak zase budu na pracáku, kde poberu necelých 5000. Z toho ještě platím příteli 2500 za energie. Dcerka, co tu bydlí s námi, po maturitě nesehnala práci a je (bez nároku na peníze) taky na pracáku. Ale nechala jsem ji, ať si vyžije z úspor, protože já taky už moc peněz nemám.

A přítel občas koupí nějaké jídlo, salámy, banány, ale já moc nejím, ani teď nemám chuť.

5)  Problémy s jeho matkou jsem řešila sama proto, že i přes sliby přítele i jeho bratra, že s matkou promluví, nakonec vždy skončilo vše jen na slibech a při oslavě narozenin mě dokonce přítelův bratr nařkl, že mám problémy s matkou, že ji u nás nechci... Přitom právě on svou mámu do jejich nového domu nechce, protože ona už není zrovna moc na čistotu.

6)  Nemám šanci s nimi cokoliv vyřídit, nějak vyvrátit, když něco není pravda, smějí se mi jen a opakují mi s úsměvem svoje lži. A já jsem zcela bezmocná...

7)  Uvažovala jsem už o ledasčem, třeba, zkusím přežít na letní chatce.Teď mě drží jakžtakž nad vodou, že zase po delší době uvidím starší dcerku.