O kudlance se ví, že svého partnera po kopulaci sežere. Když o tom tak uvažuji, myslím, že – v jistých případech – by toto řešení nebylo nezajímavé...
Kontakty
Napište nám |
Poradna Kudlanky |
Právní poradna |
Související články
Přihlášení
Anketa
VTÍRAVÁ SPOLUPRACOVNICE |
![]() |
![]() |
![]() |
Středa, 23 září 2009 | |||||||
Pracovně spolu vycházíme dobře, ale po soukromé stránce si s ní nemám co říct. Já mám dospělou dceru a i když dcera chodila do školy, pak studovala na VŠ, tak jsem to nikdy nijak neprožívala. Prostě si napsala úkoly, já jí je podepsala, zeptala jsem se, co bylo ve škole a bylo. Když potřebovala něco doučit na základní škole, tak jsem ji to doučila. Ale nebrala jsem to jako svoje životní poslání, zabývat se 24 hodin denně jen svým dítětem. Paní mi ale pořád vypráví něco o těch svých dětech, jaké jsou problémy s němčinou, co říkala učitelka, co říkal syn... Jenže - mě to nezajímá. Já mám jiná témata na mluvení; avšak moje témata jsou pro ni cizí, já totiž o rodině nemluvím a ona zas nemluví o knihách, protože asi žádnou nikdy nečetla, ona nemluví o filmech, protože asi žádný neviděla, na takové věci ona nemá čas. Kdysi jsem jí jednu velmi dobrou "tenkou" knihu půjčila, je to už 3/4 roku, ale zatím ji nečetla, řekla, že ji nejspíš ani číst nebude, že nemá čas, ale zatím mi ji nevrátila a asi už ani nevrátí, a já si o to nebudu umět říct.
Ale k jádru věci: protože já s ní nenavazuji žádné mimopracovní hovory, tak se je snaží navazovat ona. To by mi jaksi nevadilo, když mi něco vykládá o sobě, já umím vypnout tak, že ji neposlouchám a jenom kývám - zatím to nezjistila. Ale vadí mi strašně jedna věc a už na ni začínám být alergická. Když mám soukromý telefonní hovor (a kdo ho občas v práci nemá), tak ona nepokrytě poslouchá (to bych ještě zkousla), ale v poslední době mi do toho hovoru ještě zasahuje a radí, co mám říct nebo co máme udělat, když slyší, že řešíme nějakou záležitost. A když zavěsím, tak ten hovor se mnou začne probírat. Vůbec jí nedochází, že to nemá dělat, i když jí jasně dám najevo, že se o tom svém hovoru s ní nehodlám bavit. Dvakrát jsme jí řekla: "Ivo, já s tebou nehodlám řešit svoje soukromé hovory." Ale nepomáhá to. Dělá to pořád a čím dál častěji. A tak, když si chci soukromě volat, vezmu mobil a jdu před budovu.
Ale stává se, že mi někdo zavolá na pevnou linku a tu nemohu vzít před budovu. Ona si to opět nenechá ujít, aby mi do hovoru nezasahovala a po skončení ho nekomentovala. V poslední době se už vměšuje i do toho, když za mnou nějaký kolega nebo kolegyně přijde něco pracovního řešit, nebo když přijde auditor nebo softwérák ... a ona nás poslouchá a vměšuje se do toho, i když v podstatě umí za ten rok, co tu je, dělat jen ty své jednoduché záležitosti a těm věcem, které projednávám, vůbec nerozumí.
Co mám dělat? Mám pocit, že poslat ji domů bez prémií je drsné, dát jí výpověď nemohu, zákonný důvod nemám, začít jí tady znepříjemňovat život a uplatňovat na ni mobing, aby odešla sama - na to nemám žaludek.
Jako vedoucí si s každým umím udělat pořádek, co se týká pracovních věcí. Ale jak řešit problém mezilidského vztahu, na to jsem krátká. Nemám ráda konflikty...
Róza
|
< Předch. | Další > |
---|