|
 Milá Kudlanko, nemám to jednoduchý - kdo by se v tom mém životě vyznal, toho pozlatit. Já sama si nerozumím... Vdávala jsem se ve 20 letech, máme 15letou dceru. Zrovna si říkám, co všechno ženská vydrží a pak najednou neví, co se životem. Začnu ale od samého začátku: po roce manželství se manžel odstěhoval, říkal, že "připravuje půdu" a začal podnikat. Za námi jezdil tak jednou za týden - jak se mu to hodilo.
Říkali jsme tomu volný manželství. Ano, to byla první chyba mého života, dovolit mu odejít... Pak, po 5 letech, dostal darem dům, opravili jsme ho... tenkrát jsem měla strach, jak se spolu naučíme žít - to vám nepřeju poznat ... Pak zas léta běžela... manžel pracoval a pracoval... a byla jsem opět sama. Nějaká komunikace mezi námi byla jen o nutných věcech ,sex sotva jednou za měsíc. Byla to jen samota a samota...a já hloupá, místo, abych vypadla a začala se starat o sebe, jsem propadla netu. Víte, konkrétně chatu. Ta písmenka... ta maj tak nepředstavitelné kouzlo, člověk se dostane jinam a je mu hezky... ale život je jinde... No, a manžel si najednou všiml, že mě má. Nejspíš ze svého pocitu méněcennosti (to už vím) začal zjištovat a pátrat a tak to vypátral... Bohužel mě opět neposlouchal. Jeho jsem milovala, jeho zájem jsem chtěla... ale on začal žárlit.. a to strašně... Radši vám ani nebudu říkat, za co utratil 100 tisíc, jen aby mě uhlídal... Takže druhá chyba moje: neviděla jsem, neslyšela a myslela si, že ho přesvědčím realitou... že když mu vadí sms, nebudu je posílat, když vaděj mms, nebudu je posílat, že budu říkat, kam a s kým jdu a budu ho milovat.... Ale, asi to byla dalsí chyba, protože sami víte, že podezírání dlouho nikdo nevydrží. Tak jsem si chodila na chat si vydechnout.. mluvit a mluvit a mluvit, hlavně nemyslet na sebe...a věřila jsem mu, že už žádné pátrání nevyhlašuje. Ach jo, jak jsem se mýlila... Opravdu, utratil skutečně tolik peněz a věděl tím pádem prostě vše. No, nechtěla jsem mu být nevěrná, milovala jsem ho.. ale netušila jsem, kam až je schopnej dojít. Ted už vím, že žil virtualním světem víc než já. A taky vím, kam až jsem schopná dojít já. Dopadlo to tak, že když zjistil, že neberu antikoncepci, mi řekl,že hraju komedii. To mi už ruply mi nervy, následovalo snad za tmění mozku a já mu pak už opravdu nevěrná byla. No, nevím - i když bez "zásunu", ale na to nemám žaludek a svědomí. No, a jelikož měl své špehy, tak to ví.... a konec? Konec je jednoduchý - jemu sebevědomí stouplo poté, co se odmiloval ode mě. Ted už dokáže vše. On hlavu má čistou, zato já mám život a duši nacucky.. Byla to má chyba čtvrtá... Vše co dělal, prý bylo správné a z lásky. Ovšem - já netušila, do jak obludné velikosti se rozrostla ta žárlivost... A ted kudlanko a kudlanky raďte - přesvědčit se mi ho nepovedlo. Popsi
|
)
věděla jsem,že žárlí,ale netušila jsem co vše zjištuje.takže i kdybych ho chtěla v realným životě přesvědčit o své lásce,neměla jsem šanci,neb to pro něho byla jen hra.je to jasný,hrála jsem to na něho,všechno,a on to snášel dva roky,no a jelikož bylo všechno jen komedie tak není co řešit.už to chápu.je v pořádku hledat důkazy o nevěře i když žádná není,protože když budu hlídat tak žádná nevěra se konat nebude...když budu všechno zpochybňovat co ten druhej udělá a budu mu říkat co si myslí aniž bych řekl důvody svého podezření,tak nevěra nebude...jinak se na to ani dívat nejde...asi jsem potřebovala slyšet,že jsem blázen,když vyměním realný svět za virtualní-respektive tam budu utíkat a nevyřeším tím nic.děkuji za tvoje názory....a názory všech....opravdu brečím na špatným hrobě...teda brečela jsem.... 
nikdy jsem nedala přednost netu před rodinou.
